Jan Schneider: Perfidní Hayato

Při debatě předcházející volbě předsedy Dolní komory se přihlásil o slovo Hayato Okamura, bratr Tomia Okamury, kandidáta většinové koalice na tento post.

Volební matematika je jasná, ale média a někteří poražení politici se nehodlají smířit s kultivovaným chodem demokracie. Snaží se vytáhnout na členy vítězné koalice kdejakou domnělou špínu, jakkoliv starou a co do věrohodnosti pochybnou, protože jejich taktikou je metoda špinavé sliny. Cíleně tak rozmnožují počet lží předešlých, které neustále recyklují. Ty jedovaté sliny sice skončí tam, kde by měli skončit i oni, tedy v prachu země, předtím ale nadělají spoustu špatného, píše Jan Schneider v komentáři pro Prvnizpravy.cz.

Že si tím ničí karmu jim nevadí, stejně ji mají špatnou. Připomínají svým bezcitným cynismem onen vtip, jak vábí ďábel právníka: Dám ti jednu nabídku, ale má to háček. Budeš nejslavnější, nejúspěšnější, nejbohatší, věčně sexy advokát – ale tvoje děti skončí v pekle. Právník chvíli přemýšlí: A v čem je ten háček?

Perfidnost vystoupení Hayata Okamury ve sněmovní rozpravě spočívá v tom, že nejprve hlubokomyslně vzpomínal na společné dětství. V době hospitalizace jejich matky pobýval Hayato – jako jediný ze tří bratrů – u příbuzných, zatímco jeho mladší sourozenci Tomio a Osamu byli umístěni v dětském domově (Hayato však nějak zapomněl zmínit, že Tomio tam zažil trýznivou šikanu, s níž se dlouhé roky vyrovnával, přesto však byl Osamovi – podle jeho vlastních slov – oporou).

Po tomto úvodě, kdy se rodinnými vzpomínkami pasoval na největšího Tomiova znalce, pak zneužil svého rodinného vztahu k posílení útoku na svého bratra coby politického oponenta a vrazil mu kudlu do zad: varoval před zvolením Tomia Okamury předsedou Poslanecké sněmovny!

Okamura chce klid ve Sněmovně: Politika nesmí být o nenávisti

Hayato Okamura, coby deklarovaný křesťan, mohl pohovořit o bratrovi, a pokud možno nic podstatného nevynechat. Říci o něm leccos, co poslanci nevědí, ale pak jim to nechat k rozmyšlení – a sám jako politik mlčet! Anebo mohl pohovořit třebas tvrdě jako politik, ale rozhodně neměl zneužívat cíleně vybrané osobní vzpomínky (přičemž některé důležité naopak zamlčel) k posílení svého politického stanoviska.

Hayato Okamura se tak stal živou ilustrací nikoliv pokorného ducha Žalmů, z nichž se jeden jal tklivě recitovat, ale jiné, dosti málo citované části Bible, totiž Matoušova evangelia, kde se v kapitole 10 verš 34 píše: „Nemyslete si, že jsem přišel, abych na zem přinesl pokoj. Nepřišel jsem přinést pokoj, ale meč. Přišel jsem, abych rozdělil člověka proti jeho otci, dceru proti matce a snachu proti tchyni. Člověk bude mít nepřátele ve vlastní rodině.“
(Tento výrok bezrozporně patří mezi Ježíšova ipsissima verba a nemá žádný jiný, třeba alegorický výklad, protože v originále použitý řecký výraz „machaira“ neznamená nic jiného než „meč, šavle, obětní nůž“).

Hayatu Okamurovi docela příznačně chybí v podstatě všechno k tomu, aby se svému sokovi postavil čelem, rovně a chlapsky. Budu mít pochopení pro každého, kdo podotkne „nojo, lidovec“.

Gilbert Keith Chesterton (v knize „Heretici“) na toto téma píše: „Podivné názory vládnou v naší době o pravé povaze nauky o lidském bratrství. Pravá nauka je něco, co se vším svým moderním humanitářstvím příliš jasně nechápeme, tím méně to správně provádíme. Není na příklad nic zvláště nedemokratického shodit svého majordoma ze schodů. Může to být nespravedlivé, ale není to nebratrské. Úder nebo kopnutí může být v jistém smyslu pokládáno za přiznání rovnosti: jednáte se svým majordomem tělo proti tělu, činíte ho téměř účastným výsady souboje.“

Možná právě toho se Hayato bojí, že by ho Tomio mohl seznat sobě rovným a vyřídit si to s ním „na férovku“. Možná to nechce ani Tomio, a proto kandiduje na předsednický post, aby nemusel sedět vedle svého perfidního bráchy a nebyl tak v neustálém pokušení, navíc prezentovaném v odporně svatouškovském podání, což někdy bývá tou poslední kapkou.

Od poslanců lze totiž vyžadovat sebeovládání jen do určité míry, protože jinak by se z absolutně se sebeovládajících poslanců staly jen morální mrtvoly, které by nebyly schopny nejen se bránit, ale ani se zastat druhých, protože již v bibli se praví „miluj bližního svého jako sebe samého“. Nicméně rozsadit svárlivé bratry asi nebylo rozhodujícím důvodem pro Tomiovo zvolení předsedou Sněmovny.

*

rp, První Zprávy
Na snímku Hayato Okamura, poslanec