Nový Bruselský finanční kolotoč! Češi mají cálovat Kyjevu 2.82 miliardy dolarů. Slováci 906 milionů EUR. Bruselská podlost už nezná mezí – pro Čechy i Slováky byl použit ten nej-ne-výhodnější koeficient pro výši jejich platby! Ten je ovšem mimořádně výhodný pro země Západní Evropy! Analýza

Přesná výše “vánočních” dárků pro Zelenského se má podle obsahu dopisu Eurokratů pro každou zemi EU vypočítat individuálně, a to z procentuální výše jejího podílu na celkové účetní sumě evidované v USA jako “GNI EU”. Podíl České republiky na sumě GNI EU činí podle platných dat Světové banky 1.74%, a úřadující pražská vláda tak má podle představ Eurokratů Ukrajině škrtem pera do konce letošního roku nevratně darovat 2.82 miliardy USD, tedy 58.7 miliardy CZK. A po Robertu Ficovi se požaduje, aby do Kyjeva “dobrovolným” darem ze Slovenské státní pokladny ihned převedl 0.65% z celé sumy, tedy 1.05 miliardy USD, respektive 21.9 miliardy CZK neboli 906 milionů EUR. (P.S. Slovenský statistický úřad eviduje GNI Slovenska za rok 2024 jako 125.9 miliardy EUR, počítal jsem však ze sumy 138.6 podle Světové banky.)

Účetní suma označovaná jako “GNI” je zjednodušeně řečeno “nominální HDP” mínus “dotace”, a mínus “kladné a záporné toky zahraničního kapitálu”. Nápad Komisariátu EU použít pro stanovení výše jednotlivých darů Kyjevu podíl jednotlivých zemí EU na GNI EU, tak není nijak náhodný, ale jde jen o další pokračováním staré známé politiky bruselských Eurokratů, zemím východní EU škodit, zemím západní EU prospívat a nadržovat.

Země s vysokými bruselskými dotacemi, a s vysokými přílivy zisků z dividend shrabovaných do vlastní ekonomiky z držených zahraničních investic, mají obecně nižší podíl výše vlastní GNI na celku výše GNI EU, než představuje podíl jejich výše HDP na celku výše HDP EU. Krásně je to vidět na případě České republiky.

Protože podíl České republiky na výši HDP EU letos činí pouze 1.28%, ale podíl České republiky na výši GNI EU letos  přestavuje 1.74% HDP. Je tak zřejmé, proč Komisariát EU záměrně vybral variantu rozdělení výše jednotlivých vánočních finančních dárků Ukrajině. Aby více dary Kyjevu zatížil chudé země východní EU, a méně těmito dary zatížil bohaté země západní EU. Tato rozdílná výše podílu ČR a SR  na výši GNI EU a GDP EU navíc jasně dokazuje, že mainstreamem vychvalovaný kladný přísun bruselských dotací do našich ekonomik, které se nepočítají do GNI, ani zdaleka nevyvažuje odsun zisků a dividend z našich zemí, protože ty se totiž také nepočítají do GNI. Země, které celkový rozdíl z výše přísunu bruselských dotací, a z přísunu a odsunu dividend tzv. “shrabují”, mají vyšší podíl na HDP EU, ale zároveň nižší podíl na GNI EU.

V osmdesátých letech minulého století byl na Moravě populární tento vtip – “Československo je jako starý mechanický pouťový kolotoč. Češi se na něm vozí. Moraváci se lopotí u kliky, aby se atrakce otáčela.  A Slováci celou československou pouť spokojeně kasírují.”. Vtip byl populární i v Čechách a na Slovensku, vždy však s jiným rozdělením jednotlivých pouťových rolí. Po dopise Komisařů EU jednotlivým vládám zemí EU, jak rozdělit výši “dobrovolných” vánočních dárků Kyjevu, je však opět jasnější, že Bruselský pouťový kolotoč má role vždy striktně rozdělené. Východoevropané v EU vždy točí klikou a Západoevropané vždy kasírují. A vozí se buď Ukrajinci, nebo imigranti, nebo politické neziskovky, nebo v podstatě kdokoli, koho zkrátka Eurokraté náhle naléhavě potřebují na svém kolotoči chvilku povozit, aby jim šel ochotně na ruku.

Podrobně popisuje děsivý odliv zisků z ČR do zahraničí tento článek ze 16. listopadu – Švihlíková, Turoňová, Skalický, poslanec Doležal (SPD), a další. Dopis Komisařů o rozdělení výše finančních darů Ukrajině ze 17. listopadu, pak jasně ukazuje – čím je země EU zahraničním kapitálem více drancována, tím vyšší podíl má mít za povinnost do Kyjeva cálovat. Úřadující Komisariát EU tedy, v příkrém rozporu s oficiálně deklarovanou politikou EU – vyrovnávat ekonomické propasti mezi jednotlivými členskými zeměmi, – opět ve své politické praxi tuto propast záměrně dále prohlubuje.

Včera Macron a Zelenskyj společně troubili z vojenského letiště Villacoublay, že podepsali závazek Kyjeva nakoupit od Paříže 100 stíhacích letadel Dassault Rafale v příštích několika letech. Indie známá, že šetří každou rupii, si letos v dubnu objednala 26 stíhaček Dassault Rafale za 7.4 miliardy USD, a cena 100 stíhaček objednaných včera Ukrajinou tak vychází na bezmála 30 miliard dolarů. K tomu si Kyjev ještě před pár dny naporoučel dalších 150 švédských stíhacích letadel Gripen. Kolumbie včera potvrdila kontrakt se společností SAAB na nákup 17 stíhacích letadel Gripen nejnovější verze E/F, (ČR provozuje starší verze C/D), za 3.6 miliardy USD, a cena 150 Kyjevem naporoučených Gripenů  tak vychází na kulantních 31.8 miliardy USD. Suma sumárum, jen v listopadu 2025 si Kyjev naporoučel 250 stíhaček za úhrnnou sumu 62 miliard USD! Kde však Ukrajina potřebné miliardy na nákupy těchto stíhaček vezme, nikdo ze zúčastněných neřeší. Ukrajina nyní každý měsíc bezpodmínečně potřebuje darovat 6 miliard EUR na pokrytí veškerých výdajů svého civilního rozpočtu, a veškeré vlastní příjmy do svého státního rozpočtu používá výlučně na veškeré vojenské potřeby. Veškeré HDP Ukrajiny má letos podle odhadů činit 210 miliard USD, bez započtení účinků ruských náletů. A ukrajinské vojenské výdaje financované z vlastních rozpočtových zdrojů představují 71 miliard dolarů. To představuje stav, ve kterém je 1/3 výkonu celé ekonomiky zabavena ve prospěch veřejných financí.

V ČR letos Fiala oznámil, že plánuje pro rok 2026 rozpočet v příjmové výši 2.086 bilionu CZK. HDP ČR se blíží sumě 9 bilionů CZK, a tak ČR zabavuje pro potřeby svých veřejných financí “jen” necelou 1/4  výkonu celé své ekonomiky. Ukrajina tedy za války nemá žádné přebývající miliardy USD, aby mohla za 250 objednaných stíhaček zaplatit. A když válka skončí, bude muset snížit zabavování financí pro potřeby svého rozpočtu na běžnou maximální dlouhodobě udržitelnou úroveň 1/4 výše svého HDP. A to znamená při celkovém výkonu její ekonomiky 220 miliard USD HDP ročně daňový příjem pouhých 55 miliard USD, ale současně výdaje ve výši 72 miliard USD (nyní 12 krát 6 miliard USD ročně) pouze pro zajištění potřeb svého civilního rozpočtu. Ergo ze všech údajů plyne, že Ukrajina si naporoučela 250 letadel, která nemůže nikdy, ani za války ani za míru, zaplatit, a zaplatit je tedy musí někdo jiný!!! Kdo to bude jsme odpověděli v první části analýzy. Češi a Slováci. A peníze, které se přes Kyjev protočí, nakonec shrábnou francouzští a švédští zbrojaři, a tak státní rozpočty těchto zemí. A aby byla celá operace výnosnější, bylo třeba vypočítat celou sumu, kterou mají jednotlivé země EU platit, podle výše GNI a ne podle výše HDP, protože Evropa je starý mechanický kolotoč, a Východoevropané v něm dřou a platí, Západoevropané se vozí a kasírují, a Ukrajinci tomu dělají klaku a obecenstvo, aby to vypadalo jako veselá lidová zábava.

*

Michael Svatoš, MaP 2465