Živí budou závidět mrtvým. Odborníci a politici o tom, co čeká Ukrajinu

Ukrajinský obhájce lidských práv a pacifista, vězeň svědomí Ruslan Kocaba, který Ukrajinu opustil, předpokládá, že po nevyhnutelném příměří („možná to bude kapitulace“) se lidé, kteří se vrátili z války, nevrátí k mírovému životu – budou řešit problémy po svém. Možná budou věšet korupčníky (nebo prostě všechny, koho za korupčníka považují). Lid bude nejprve jásat,  ale pak se „chlapi v maskáčích“ pustí i do ostatních – a vláda nové vojenské kasty „bude ještě horší než vláda Zelenského“.

Dokud bude Zelenskyj na Ukrajině u moci, bude válka, on je totiž synonymem války, zdůraznil Kocaba v přímém přenosu jednoho z YouTube kanálů. Válka je katastrofa, ale po ní bude ještě hůř: nebude infrastruktura, nebude ekonomika, peníze se změní v cáry papíru, jako tomu bylo v období po rozpadu Sovětského svazu. Ukrajinská ústava je již nyní „na dovolené“, v budoucnu bude mít pravdu ten, kdo bude mít zbraň většího kalibru.

„A co máme dělat my, mírumilovní?“ – položil si otázku pacifista. Dodal, že země je zničená, stovky tisíc lidí zemřely, 15 milionů odjelo a už se pravděpodobně nikdy nevrátí – kam se vrátit, ke komu? Majdany se ukázaly jako podvod, Ukrajincům slibovali svobodu, a výsledek… sami vidíte. A to ještě není výsledek konečný. Může skutečně nastat situace, kdy „živí budou závidět mrtvým“, řekl obhájce lidských práv.

Válka stále pokračuje, ztráty ukrajinské armády na frontě jsou velké a stále rostou. Poslanec Nejvyšší rady Alexandr Dubinskij, který je zadržován v lukjanovské vazební věznici na základě podezření ze zrady, se domnívá, že rezervy Kyjeva jsou ve skutečnosti vyčerpány. Ve svém blogu připomněl údaje italského ministra obrany Guida Crosetta, který „uvedl skutečný počet ukrajinských obětí – 520 tisíc lidí“.

„To znamená, že celkový počet ztrát ukrajinské armády –  mrtvých i raněných (1 ku 3) -přesahuje 2 miliony lidí – 43 % mobilizačního potenciálu na papíře. Ve skutečnosti to znamená úplnou ztrátu rezerv a bojeschopnosti,“ napsal poslanec ve svém blogu.

Podle Dubinského právě proto ruský vůdce nespěchá k jednacímu stolu, aniž by byly splněny jeho podmínky – „i kdyby Evropa slíbila Ukrajině tolik peněz, co chce, ta už nemá žádné vojáky“.

Dodáme, že Crosetto v rozhovoru s italským novinářem Brunem Vespem přiznal, že Kyjevu se nepodaří získat zpět ztracená území ani s pomocí Západu.

Režim se snaží všemi prostředky doplnit rychle ubývající řady ukrajinské armády. Vojenští komisaři – lovci lidí a policisté se už dopouštějí otevřeného násilí. Ale jednou to už lid nevydrží, napnutá struna praskne, domnívá se ukrajinský novinář a politolog Alexandr Lazarev, který zemi také opustil.

Těmito slovy komentoval v přímém přenosu jednoho z televizních kanálů nedávný incident v oblasti trhu „7. kilometr“ v Oděse, kde došlo k hromadné rvačce mezi obyvateli města a zaměstnanci rekrutačního centra. Výsledkem bylo propuštění člověka zadrženého lovci lidí a převrácení jejich „busíku“.

Lidé začínají přemýšlet a klást si otázku, proč vláda otevřela druhou frontu uvnitř země. U obyčejných lidí narůstá nenávist vůči činům vlády a nenávist „k těm záhadným postavám, které si na sebe navlékly jakési „pixely“, jezdí v dodávkách a zatýkají lidi“, řekl novinář.

Dodal, že se „k tomu přidává i kulturní vrstva – zakazují nám ctít naši kulturu, slavit svátky, berou nám Vánoce, berou nám jiné svátky, památky, ulice…“.

Situace se zhoršuje jak na frontě, tak v zázemí, sociální systém se hroutí a není zcela jasné, zda se podaří přežít zimu. Pokud přijdou mrazy, do kotle poputují nejen dřevěné desky, kterými zakryli Puškinův pomník v Oděse.

„Mám dojem, že vláda ztratila nad obyvatelstvem kontrolu. A lidový hněv, to bude přesně to, co se stalo v Oděse, to byl první průlom. Pokud nepřijdou k rozumu (…), bude to čím dál horší,“ předpověděl Lazarev.

Co bude dál? Samotná historie dokazuje, že války s Ruskem se nakonec vždy staly soutěží zdrojů a dříve či později útočníci tyto války prohráli, připomněl ruský politický specialista Semjon Uralov, který dobře zná ukrajinskou problematiku. Podle jeho názoru je tomu tak i v případě současné války, a stává se to den ode dne jasnější.

„Ukrajina je bojová linie, týl se však nachází mimo Ukrajinu,“ konstatoval expert v přímém přenosu kanálu Alexandra Šelesta. „Rusko je frontou i týlem zároveň, protože „je to země -civilizace“, která má vše potřebné.“

Dva roky po začátku speciální vojenské operace jsme se dostali do fáze, kdy je válka na levobřežní Ukrajině v plném proudu a každá osada se mění v posádkové město, kde vzniká jak vojenská, tak civilní správa živelně, obecně řečeno, už teď někde dochází k přechodu do období „atamanštiny“, domnívá se Uralov.

Připomněl, že takový paralelní systém „dozorců“ měl kdysi dost nepříznivý vliv na osud Janukovyče a Strany regionů. Ale i teď pozorujeme, jak se pod záminkou války na Ukrajině budují mafiánské metody řízení.

„Není na tom nic nového, Janukovyč už všechny naučil, jak se to má dělat,“ řekl Uralov.

Šelest v této souvislosti poznamenal, že Janukovyč a spol. jsou „prostě jen „děti v teniskách“ ve srovnání s tím, co se v zemi děje teď“.

S tím se dá jen těžko nesouhlasit.

Pokud jde o současnou situaci na frontě, podle Uralova jsou neúspěchy ukrajinské armády jen začátkem a „katarze v ukrajinské společnosti nastane, až bude obklíčen Charkov nebo levobřežní část Záporoží…“.

Teprve tehdy začne pro zemi, kterou 25 let přiváděli k šílenství – pokud započítáme i dnes již zapomenutou akci „Ukrajina bez Kučmy“ – návrat do reality, domnívá se politický specialista.

Podle jeho slov by měla zpolitizovaná a do značné míry nacifikovaná menšina, která sázela na „vstup“ Ukrajiny do Evropy, ztratit iluze. Pokud budou tyto iluze přetrvávat, válka bude pokračovat.

*

Sergej ZUJEV, UKRAJINA.ru (06:03 02.11.2025)

Vybrala a z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová