Další pohled plukovníka Reisnera na ukrajinskou válku

Německý zpravodajský kanál přišel s dalším pravidelně nepravidelným hodnocením plukovníka rakouského generálního štábu a velmi střízlivého, byť proukrajinského, vojenského analytika Markuse Reisnera.

Čtu jeho analýzy rád. Protože jsou věcné a střízlivé. Takže vám ji dnes znovu nabízím. I když bohužel z určitým zpožděním, protože rozhovor byl uskutečněn ještě před pondělním londýnským setkáním Zelenského, Starmera, Macrona, a Merze. Ale to nic neubírá na zajímavosti tomuto rozhovoru, zejména proto, že Reisner skvěle interpretuje horký americký dokument o obranné strategii, která těm vždycky a jedině správným v Evropě zvedla mandle! Klidně mu odpustím i to, že to, co on vidí černě, já bíle a naopak, analýza je přesná:

„Die Russen bomben die ukrainischen Stellungen sturmreif“

„Rusové rozbombardovávají ukrajinské pozice, aby je následně opanovali“

„V budoucím konfliktu s Čínou má Rusko stát po boku USA,“ interpretuje novou bezpečnostní strategii USA plukovník Markus Reisner. Evropa – a Ukrajina – platí cenu za Trumpovo sblížení s Ruskem. Evropští podporovatelé Ukrajiny se nyní musí rozhodnout: „Poskytovat pouze tolik podpory, aby válka mohla pokračovat víceméně jako dříve, je vysoce nemorální.“ Ukrajina je podle Reisnera pod obrovským tlakem jak za frontovou linií, tak i v boji.

ntv.de: Politici, vědci a vojenští představitelé diskutují o nové vojenské strategii USA, která byla zveřejněna minulý týden. Co si v ní čtete?

Markus Reisner: USA se od Evropy odvrací. Národní bezpečnostní strategie velmi drasticky varuje před takzvanou „civilizační anihilací “ Evropy. Cílem strategie je, aby USA omezily své zapojení v Evropě. Chtějí zvýšit svou přítomnost v Latinské Americe. Indo-pacifický region je však definován jako primární cíl.

To druhé je přeskupení, které už začalo za amerického prezidenta Obamy, že?

Ano. Je zajímavé, že se USA chtějí vojensky přeorientovat. Americké jednotky budou proto přesunuty z Evropy do jiných regionů. Strategie si navíc klade za cíl strategickou stabilitu mezi USA a Ruskem. To vše by mělo být pro Evropu důvodem k obavám.

Co se rozumí pojmem „strategická stabilita“?

Z mého pohledu se USA snaží vymanit Rusko z čínského sevření. V jakémkoli budoucím konfliktu s Čínou se od Ruska očekává, že bude stát po boku USA. Americký prezident Trump o tom veřejně hovořil i během svého summitu s Putinem na Aljašce. Evropanům se tento posun směrem k Moskvě přirozeně nelíbí, protože Washington je odstrkuje stranou.

Strategický dokument dokonce klasifikuje Evropu jako protivníka USA.

To je ta nejnegativnější interpretace toho, co je tam napsáno. Tato interpretace však odpovídá požadavku strategického dokumentu, že evropské vlády musí být nahrazeny opozičními stranami, aby se zabránilo „civilizačnímu zničení“.

Jaký je strategický přínos pro USA z oslabení jejich přítomnosti na evropském kontinentu, kterou si po desetiletí za velké peníze koupily?

Evropané mají být nuceni vzít svůj osud do vlastních rukou. Do roku 2027 by měli být Evropané schopni sami zvládat konvenční úkoly v rámci NATO. USA by pak mohly stáhnout své jednotky a Evropa by si alespoň ponechala americký jaderný deštník.

Vedlo by to k posílení aliance, nebo k jejímu konci, protože by se už navzájem tak naléhavě nepotřebovali?

Úspěšná aliance vyžaduje především rovnost mezi spojenci. Od toho se stále více vzdalujeme. Evropané navíc nemohou plně kompenzovat to, co by od USA ztratily. Vezměte si příklad protivzdušné obrany: Obrana proti raketám středního doletu v Evropě spočívá na bedrech USA, které instalovaly odpovídající pevné systémy AEGIS v Polsku a Rumunsku v kombinaci s námořními křižníky AEGIS v Baltském, Severním a Středozemním moři. Prozatím ani systém Arrow3, který Německo v současné době nasazují, to nemůže nahradit.

Na bojišti nejsou žádné známky sblížení mezi USA a Ruskem. Jednání o míru na Ukrajině evidentně uvízla, že?

Slyšíme Trumpa říkat, že Ukrajina už nemá žádnou páku. Slyšíme Putina říkat, že pokud Ukrajina nestáhne svá vojska, obsadí Donbas silou. Mezitím se scházejí vyjednavači z Washingtonu a Kyjeva k dalšímu kolu rozhovorů. V tom všem nevidím žádný smysluplný pokrok směrem k mírové dohodě nebo dohodě o příměří. Mezitím pozice Evropanů slábne: stále nenašli způsob, jak Ukrajině zpřístupnit ruská aktiva zmrazená v Belgii.

Belgie, kde peníze jsou, se zřejmě bojí, že v případě ruských odvetných opatření zůstane sama, a to i jako člen EU a NATO.

To je problém, ano. Ale nedostatek financování pro Ukrajinu je hlavní výzvou: Země čelí odhadovanému nedostatku 160 miliard eur v příštích dvou letech. Evropa dosud nenašla promyšlené společné řešení tohoto problému.

Stejně málo jako o ruských leteckých úderech proti kritické civilní infrastruktuře.

Rusko od 1. prosince provádí prakticky nepřetržité útoky, k nimž od začátku měsíce použilo více než 1600 dronů, střel s plochou dráhou letu a raket. Téměř polovina, více než 700, byla na Ukrajinu svržena jen v noci 6. prosince. Od začátku listopadu se jednalo o šestý velký útok. Rusko výrazně zvyšuje frekvenci svých leteckých úderů, což vede k drastickým narušením dodávek elektřiny a plynu.

Německý kancléř Merz se v Londýně setkává s britským premiérem Starmerem, zatímco francouzský prezident Macron se setkává s ukrajinským prezidentem Zelenským. Mohli by Evropané poskytnout více systémů protivzdušné obrany, kdyby chtěli?

Pro obranu středního doletu je evropským ekvivalentem amerického systému Patriot systém SAMP/T v kombinaci s raketami Aster. Zatímco USA nyní vyrábějí 1 000 raket Patriot ročně, Evropa v posledních čtyřech letech výrazně nezvýšila svou produkci SAMP/T, a to na zhruba 100 až 150 kusů ročně. To je nedostatečné ani pro vlastní obranu Evropy, a proto Evropa opakovaně financovala nákup raket Patriot pro Ukrajinu.

Trump může jejich vydání dle libosti urychlit nebo zastavit.

Přesně tak. Prezident Zelenskyj prohlásil, že k odvrácení ruských útoků je potřeba 27 baterií raket Patriot. V současné době je však v provozu pouze osm nebo devět baterií a ty jsou často poškozené nebo zničené. Rusové nejenže nasazují své drony, rakety a střely s plochou dráhou letu ve velkém množství, ale také s velkou dovedností. Skutečnost, že Rusové často zasahují své cíle, je patrná na snímcích potemnělého Kyjeva. Proud je nyní velmi často, nebo dokonce neustále, vypadlý. Denně dochází k výpadkům proudu až na 16 hodin.

Jak tato situace ve vnitrozemí, morálka tamních lidí, ovlivňuje boje na frontě?

Rusové chtějí srazit ukrajinské obyvatelstvo na kolena a zároveň připravit Ukrajinu o základ pro válku, například narušením a zničením výroby související s válkou. Válka dospěla do bodu, kdy Evropané musí buď Ukrajinu bezpodmínečně podpořit, nebo přiznat, že na to nejsou připraveni. Pak je třeba Ukrajině jasně sdělit, že musí válku ukončit – bez ohledu na to, jak hrozné jsou podmínky. Poskytovat však pouze tolik podpory, aby válka mohla pokračovat víceméně jako dříve, je vysoce nemorální.

To nás přivádí k událostem na frontě. Čeho jste si všiml?

Mluvili jsme o protivzdušné obraně. Ta Ukrajině také na frontě chybí. Rusové odpalují své klouzající bomby z letadel z bezpečné vzdálenosti až 160 kilometrů. V napadených městech Guljajpole, Pokrovsk a Mirbograd Rusové ničí těmito kluzáky jeden městský blok za druhým. Tím chrání své vlastní jednotky a staví ukrajinské jednotky zakopané v budovách do extrémně obtížné situace. Rusové bombardují ukrajinské pozice, vysílají drony a teprve poté postupují s malými útočnými jednotkami.

Probíhá ruská zimní ofenzíva?

Ano, zimní ofenzíva je v plném proudu na všech třech frontách: severní, střední a jižní. Ukrajině se daří čas od času podnikat úspěšné protiútoky, ale ty nemohou zastavit ruský postup. Ukrajina má prostě příliš málo vojáků a dynamika je evidentně na straně Ruska. Slovo o centrálním sektoru…

Prosím.

Seversk je velmi exponovaný uprostřed centrálního sektoru. Podle mého názoru se Ukrajinci dlouho neudrží. Seversk a Kreminský les na severu byly po léta důležitým opevněním. Les už padl do rukou Rusů. Pokud padne i Saversk, Rusové by teoreticky mohli provést relativně velký postup směrem ke Slavjansku a Kramatorsku.

A co jižní část? Je město Záporoží se svými 700 000 obyvateli v akutní hrozbě?

Rusové poblíž Guljajpole během několika týdnů postoupili o 15 kilometrů na 35kilometrové frontě a tlačí se směrem k Záporoží. Pokud to bude pokračovat, následky budou zničující. Jakmile se město dostane do dosahu ruských dronů, raketometů a dělostřelectva, útoky na civilní obyvatelstvo jsou na spadnutí. Ve městě Cherson ruští piloti dronů aktivně hledají civilisty. Pokud se Rusové dostanou k Záporoží na vzdálenost menší než 50 kilometrů, každodenní život tam už nebude možný.

***

Za mne je klíčovým Reisnerovým sdělením toto:

Válka dospěla do bodu, kdy Evropané musí buď Ukrajinu bezpodmínečně podpořit, nebo přiznat, že na to nejsou připraveni. Pak je třeba Ukrajině jasně sdělit, že musí válku ukončit – bez ohledu na to, jak hrozné jsou podmínky. Poskytovat však pouze tolik podpory, aby válka mohla pokračovat víceméně jako dříve, je vysoce nemorální.

Jen bych ho rozšířil – jestli bylo vůči Ukrajině něco skutečně vysoce nemorální, pak Boris Joihnon a jeho slova vůči Zelenskému – Západ není připraven na mír v dubnu 2022, kdy pohřbil už skoro dojednané istanbulské dohody!! Všechno ostatní je jen dovětek tohoto sdělení. Nicméně Zelenský odezírá dalším Johnsonům od úst. Přesto, že ti mu evidentně nemohou dát prostředky na změnu stavu průběhu války.

Ukrajina za to platí životy a krví. Rusko také. Koho to ovšem v Londýně, Paříži, Bruselu a Berlíně zajímá.

A ještě něco – jestli Trump hraje tu ruskou kartu tak, jak to popisuje Reisner, zatraceně dobře ví, která bije! Rusko Západ nezlomil kvůli postoji Číny. Fatálním protivníkem Západu není Moskva nýbrž Peking. A ve střetnutí USA/Západ – Čína, jsou šance Západu omezené. Pokud na svou stranu nezíská Rusko. Trumpovi to došlo. Našim politováníhodným západním papalášům nikoli. Ti řeší jen svojí bezprostřední politickou budoucnost.

*

Petr Vlk, Kosa Zostra