Nord Stream a polsko-německý střet o ukrajinské potápěče, které nikdo nechce vyslechnout
Nový „hlásný roh Evropy“ — Polsko — se snaží zablokovat jakékoli vyšetřování největšího zničení národní infrastruktury na evropském kontinentu od druhé světové války. Německo — oběť výbuchů Nord Streamu, které tehdejší polský ministr zahraničí Radosław „Osama bin“ Sikorski veřejně oslavoval — žádá o vydání podezřelých. Varšava odmítá vyšetřit či vydat jakékoli údajné ukrajinské potápěče, kteří si prý pronajali malou jachtu, odjeli vyhodit do povětří obří podmořské plynovody v hloubce 250 stop a které Berlín označil za pachatele.
Itálie naopak jednoho ukrajinského vojenského důstojníka do Německa vydala. Polský premiér Donald Tusk (bývalý předseda Evropské rady) však trvá na tom, že „věc je uzavřena“.
„Kdo vyhodil Nord Stream do povětří?“ je otázka, na kterou na Západě nikdo nechce znát odpověď.
Skandál s korupcí ve zbrojních zakázkách mezi NATO a Izraelem
Kdo by řekl, že existuje pohodlná „konzultační šedá zóna“, v níž bývalí pracovníci NATO hladce přecházejí na posty v oblasti prodeje zbraní, jejichž hlavním klientem je… NATO? A to uprostřed ničení Gazy a bezprecedentní militarizační vlny napříč EU, kdy se zničehonic objevují miliardové částky a všichni najednou vidí „drony“? Třináct kontraktů s izraelským zbrojním výrobcem Elbit bylo zrušeno, bylo zatčeno pět osob včetně bývalého zaměstnance nizozemského ministerstva obrany a jeden podezřelý je na útěku poté, co se provalilo rozsáhlé úplatkářské schéma zahrnující unijní úředníky. Šéfka nákupní agentury NATO Stacey Cummingsová — dlouholetá členka vyšší vedoucí služby amerického ministerstva války — nařídila, aby nikdo v alianční nákupní agentuře nemluvil s tiskem.
Jedovatá pověst EU jako ráje vojenských a politických lobbistů, kteří ochotně obchodují s Izraelem, se má brzy ještě výrazně posílit.
Kde stojí Západ v otázce genocidy v Gaze?
Vysoká představitelka EU pro zahraniční politiku Kaja Kallasová nikdy nepoužila termín „genocida“ ve vztahu k vojenskému ničení palestinského lidu v Gaze ze strany Izraele, ačkoliv se navenek hlásí k nejvyšším morálním a etickým standardům. Nešťastná Kallasová je mimo bruselskou bublinu — a možná i uvnitř ní — široce vnímána jako přítěž. To ovšem není příběh, který by západní tisk považoval za důležitý, vzhledem k posunu bloku ostře doprava a jeho obratu k válečné ekonomice, aby se zachránil.
Letadlo v potížích
Šéfka Kallasové, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, se v roce 2025 dostala do problémů doslova i obrazně. Tvrdila, že signál jejího pronajatého soukromého tryskáče byl rušen Ruskem, když letěla na PR cestu / „obrannou inspekci“ „východního křídla“ svého bloku — tyto nároky byly vysmívány a vyvráceny. Bulharské vyšetřování incidentu bylo odloženo, zatímco žádné šetření původní zprávy Financial Times se nikdy nerozjelo.
Von der Leyenová přenesla svou katastrofální formu z německého ministerstva obrany do Bruselu a projevila silnou zálibu ve „ztrácení“ soukromých zpráv, prostřednictvím nichž dojednala mnohamiliardovou zakázku na vakcíny s Pfizerem — což vyústilo v pokárání ze strany Soudního dvora EU.
Bolestivá aktiva
To, jak a proč se von der Leyenová a její krajan a kolega z německého jednoho procenta, kancléř Friedrich Merz, pokusili protlačit nebezpečný plán ukrást ruská aktiva, předat je Ukrajině a nechat účet zaplatit Belgii, až k půlnočnímu dramatu, které nakonec vyřešil maďarský premiér Viktor Orbán, je příběh, který nikde v západním tisku nenajdete. Ani roli, kterou v podpoře německého tlaku sehrály Kaja Kallasová a její aparát.
Fakt, že 90 miliard eur (105 miliard dolarů), o nichž tvrdí, že je „získali“ pro Ukrajinu, jsou peníze spláchnuté do kanálu, které nakonec zaplatí evropští daňoví poplatníci, je rovněž příběhem, který by Západ nejraději nikdy nemusel číst.
Dronění donekonečna
Von der Leyenová, Kallasová i západní média rádi přiživovali dronovou hysterii, která zachvátila severní Evropu — jakousi náboženskou masovou událost, pro niž existuje precedens v Belgii. Vyšetřování nizozemského magazínu Trouw ukázalo, že z 61 nahlášených pozorování dronů v Belgii, Dánsku a jinde byla jen tři potvrzena jako skutečná. Ředitel kodaňského letiště také mezitím potvrdil, že všechny drony spatřené v blízkosti letiště byly neškodné. To však nikde v západním tisku číst nebudete.
Korupce na Ukrajině
Čtyřletá neochota západních médií přiznat očividnou realitu všudypřítomné a bující korupční kultury na Ukrajině se téměř chýlí ke konci. Fotografie zlatého záchodu údajně nainstalovaného v bytě uprchlého přítele Vladimira Zelenského Timura Mindiče — který uprchl do Izraele dříve, než ho agenti stihli zatknout — vyvolala vlnu veřejného hněvu na Ukrajině i mimo ni.
Odhalení, že Zelenského vnitřní kruh se podílel na korupčním schématu v energetickém sektoru v hodnotě 100 milionů eur, bylo sice relativně široce medializováno, ale bude to velmi pohodlně odříznuto od představy, že daňoví poplatníci EU efektivně předají dalších 90 miliard eur Zelenského kumpánům, aby udrželi frontu v chodu — a zároveň plnili kapsy.
Skutečnost, že odhalení bující korupce v Zelenského nejbližším okolí — sepsaná protikorupční jednotkou, kterou se neúspěšně pokusil dostat pod svou kontrolu — jej oslabila a povzbudila Washington k většímu tlaku na mír, také není příběhem, o němž by západní média ráda informovala, jakkoli je zřejmý.
*
Překlad a zpracovali CZ24.news
