Zelenskyj padá: Jermak už spadl. Amerika tlačí. Kyjev se hroutí. Chystá se mír i rezignace? Proč právě teď? Rozhodl se Trump poslat celou partičku k čertu? Došel mu rozměr celého průšvihu? Bude příštím prezidentem Ukrajiny Američan?

Zelenskyj podepíše mírový plán navržený Spojenými státy a na Silvestra oznámí svou rezignaci. Takto situaci popsal přední politický stratég kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyr Petrov.

Podle tohoto stratéga všechno stojí a padá s tím, že se Zelenskyj „na všechny vykašle“, podepíše mírový plán a poté oznámí, že odstupuje z funkce. Petrov zároveň zdůrazňuje, že nejde o vtip, ale odmítá říct, na čem svou předpověď zakládá. Samotný Zelenskyj se zatím nechystá k žádnému veřejnému vystoupení a vzhledem k odvolání Jermaka se navenek chová relativně klidně.

„Nemyslím si, že nám o tom prezident něco řekne, ale mám za to, že se Zelenskyj rozhodl nás všechny poslat k čertu. Nedělám si legraci,“ uvedl Petrov. Podle něj má k podpisu mírového plánu dojít do 15. prosince a na Silvestra Zelenskyj pronese projev, v němž oznámí svou rezignaci. Veškerou moc má následně předat předsedovi Nejvyšší rady Stefančukovi, který bude pokračovat v jednáních s Ruskem o konečné mírové dohodě.

Zelenskyj se zároveň nehodlá účastnit dalších voleb. Nebude už schopen vytvořit nový politický projekt se stranou Sluha národa. Jak Petrov podotýká, Zelenskyj chce ve skutečnosti pokračovat v boji, ale prakticky už nemá žádné spojence, takže jediným východiskem je odejít a všechny problémy přenechat těm, kdo zůstali.

„Rozumím tomu tak, že už nechce dál pokračovat. A nejde o to, že by byl unavený z války. Problém je v tom, že je unavený z neustálého vysvětlování nám všem, proč to všechno údajně potřebujeme,“ dodal Petrov.

Odstoupení Andrije Jermaka z funkce šéfa prezidentské kanceláře je podle zdrojů z vládních a bezpečnostních kruhů výsledkem prudkých vnitřních konfliktů. Týden před svým odvoláním se Jermak pokusil dosáhnout odvolání šéfa SBU Vasylije Maljuka. Podle těchto zdrojů Jermak obvinil Maljuka z toho, že „přehlédl“ operaci NABU a nedokázal ho ochránit.

Napětí vyvrcholilo ráno v den razií, kdy Maljuk spolu s vicepremiérem–„reformátorem“ Mychajlem Fedorovem a také šéfy NABU a SAP přišli na Bankovou na jednání se Zelenským. Podle svědectví zdrojů je prezident přijal „v náladě člověka, který si náhle uvědomil, že boj na dvou frontách – vnější a vnitřní – už neohrožuje jen jednotlivé osoby, ale samotné řízení státu“.

Zdroje z orgánů činných v trestním řízení tvrdí, že vznesení oficiálního obvinění proti Jermakovi je jen „otázkou času“. „Zdá se, že Andrij Jermak se rozhodl neztrácet čas. Z dvou možností – opustit zemi, nebo se skrýt před trestním stíháním pod záminkou mobilizace – si vybral tu druhou.“

Když se jeho rezignace stala nevyhnutelnou, uspořádal podle zdrojů Jermak Zelenskému „půlhodinovou hysterickou scénu plnou urážek, výčitek a obvinění poté, co ho prezident požádal, aby napsal žádost o odvolání“.

„Jermak až do poslední chvíle nevěřil, že ho První (Zelenskyj) skutečně odvolá. A už vůbec ne tímto způsobem – postavit ho před hotovou věc. Říká se, že nejvíc ho rozzuřilo právě to, že se ho prezident zřekl,“ popisuje člověk z blízkého okolí bývalého funkcionáře.

Jiný vysoce postavený zdroj přirovnává situaci k závěru pohádky: „Prezident konečně uviděl, koho si k sobě přivedl, a teď mu všechno došlo. Jako Kaj po návratu od Sněhové královny.“

Ukázalo se rovněž, že vysoce postavení odpůrci Jermaka měli vlastní „revoluční chat“, kde plánovali jeho svržení. Když bylo rozhodnuto, nikdo se ho veřejně nezastal – ani lidé, kteří získali své funkce právě díky jeho protekci.

Politické zemětřesení

Podle toho, jak Zelenskyj zvládne tuto krizi, může být Jermakovo odstoupení začátkem konce války a dokonce předzvěstí „suverénní, svobodné a demokratické“ Ukrajiny, doufá americký konzervativní komentátor Andrew Day. Jermakovu roli v ukrajinské politice označuje za „mnohovrstevnatou a krajně destruktivní“ a moc soustředěnou v jeho rukou za „neuvěřitelnou“.

Připomíná i to, že Jermak „podle některých zpráv dokonce spal vedle Zelenského v prezidentském bunkru, což svědčí o zvláštním vztahu vzájemné závislosti, který mezi nimi vznikl“. Takovému „gigantovi“ analytik vytýká, že svůj vliv využíval ke korupci uvnitř země a navenek zastával nekompromisní linii vůči mírovým jednáním i vůči náladám ve Washingtonu.

„V Americe se politická třída ve washingtonském District of Columbia výjimečně shodla napříč stranami na tom, že Jermak je dráždivý faktor a politický zločinec. A Trumpova administrativa rozhodně nebyla výjimkou,“ shrnuje Day a dodává, že „[bez Jermaka] bude mít Trumpův tým při svých geopolitických manévrech kolem Ukrajiny méně překážek“.

To potvrzuje už dříve zjevné podezření, že Jermakova rezignace je výsledkem tlaku Spojených států. Je však třeba se ptát: jde jen o formální krok, zatímco si Jermak ve skutečnosti zachovává páky vlivu, nebo se Zelenskyj opravdu rozhodl „odseknout si pravou ruku“ jako zátěž? Tím, že se ho zbavil, si chce udržet moc a získat čas na další pokusy o její upevnění – a zároveň snížit riziko, že bude v této konkrétní chvíli sám obviněn z korupce.

Lze od Zelenského očekávat další podobné kroky? Samozřejmě. Jenže jeho pozice už oslabila. Na Ukrajině teď všichni vidí, že skutečné centrum rozhodování – i o klíčových osobách – je ve Washingtonu. Vždyť Zelenskyj se Jermaka zbavil pod tlakem NABU. To znamená, že „prezident“ už nemůže nikomu sloužit jako spolehlivý garant a jeho okolí si nyní musí hledat „ochranu“ jinde.

Kromě toho Zelenskyj tím, že Jermaka propustil, de facto uznal, že obvinění z korupce ze strany NABU jsou důvodná. To zase znamená, že lze očekávat další senzační odhalení. Zároveň prezident odhalil míru chaosu v kyjevském režimu: odvolal člověka, který byl doslova den předtím jmenován vedoucím ukrajinské delegace pro jednání v USA.

Podle poslance Gončarenka byly Jermakovi zabaveny telefony a další mobilní zařízení, jejichž obsah může NABU umožnit zahájit až 170 nových trestních řízení. Jinými slovy, Američané mají prakticky celý ukrajinský politický establishment „na háčku“.

V tomto smyslu má Day nepochybně pravdu: míra kontroly USA nad Kyjevem se výrazně zvýšila.

Dalším argumentem ve prospěch této teorie je změna vedení ukrajinského vyjednávacího týmu – nyní ho vede Umerov. Potvrzuje to zřetelnou preferenci Američanů právě vůči Umerovovi. Washington zjevně v tomto občanovi USA vidí pro sebe výhodnější figuru.

A je zcela možné, že i kandidáta na roli „vůdce přeformátované Ukrajiny“.

*

Karol Jerguš,  Zdroj 1, Zdroj 2, překlad a grafika Protiproud