Zlato patřilo v roce 2025 k jasně nejlepším investicím, na jaké kdo mohl mezi všemi třídami aktiv vsadit. A samotný závěr roku mu hodně svědčí. Hodnota sice nedorazila k bájné ceně 5 000 USD / cca 100 000 Kč za unci, ale i tak opět přepsala minulé rekordy.
K celé materii vydal zajímavý článek německý Handelsblatt pod názvem:
Historische Rekorde – und jetzt? Der große Ausblick für 2026
Historické rekordy a co dál? Velký výhled pro 2026.
Cena zlata vzrostla stejně prudce jako v 70. letech 20. století. Důvody tohoto růstu vykazují také paralely s historií a mohly by tento trend v příštím roce dále stimulovat.
Rok 2025 byl rokem zlata. Mimořádně dobrý rok. Hodnota drahého kovu vzrostla o více než dvě třetiny a překonala tak nová rekordní maxima za celkem 52 dní . Cena za jednu trojskou unci (přibližně 31,1 gramu) poprvé překročila 4 500 amerických dolarů .
Na svém vrcholu dosáhla téměř 4 526 dolarů. Cena od té doby mírně klesla a jedna trojská unce nyní stojí 4 483 dolarů /to už zase neplatí- pozn.vlk/.
Zlato dosáhlo silnějšího ročního výnosu pouze třikrát ve své historii, přičemž všechna tato období spadala do 70. let 20. století. Co by mohla přinést budoucnost?
„Tři hlavní důvody letošního růstu ceny zlata jsou Trump, Trump a Trump,“ konstatuje Adrian Ash, ředitel výzkumu v londýnské společnosti BullionVault.
V 70. letech 20. století byl rekordní nárůst ceny zlata způsoben rozhodnutím amerického prezidenta Richarda Nixona opustit v roce 1971 zlaté krytí dolaru. Předtím existoval Brettonwoodský systém, podle kterého měly měny fixní směnný kurz vůči dolaru a USA byly povinny směňovat dolary za zlato za 35 dolarů za trojskou unci.
V 70. letech 20. století se však tento systém stal pro USA příliš omezujícím. Vládní výdaje rostly a Nixon opustil fixaci dolaru na zlato, aby umožnil deficitní financování. To vedlo k prudkému nárůstu inflace. Zároveň prezident tlačil na Federální rezervní systém, aby udržel nízkou klíčovou úrokovou sazbu. V důsledku toho dosáhla inflace v USA dvouciferných čísel.
Zlato těží z „obchodů s debazickým efektem“
Dnes mnoho účastníků trhu vidí paralely s tímto obdobím. Americký prezident Donald Trump také vyvíjí tlak na amerického regulátora, protože usiluje o nízké sazby uprostřed rostoucího rozpočtového deficitu. Důvěra v dolar klesá a investoři přesouvají svá portfolia od amerických dluhopisů směrem ke zlatu, které je považováno za stabilní aktivum.
Tato strategie je známá jako „kšeft se znehodnocováním“ – sázka na znehodnocení měny. Odborníci tvrdí, že právě tato strategie letos vyhnala ceny zlata na nová maxima.
Poptávku navíc poháněli nejen tradiční „zlatí brouci“, kteří investují na trhu s kovy již léta, ale také institucionální investoři: organizace s likviditou z více aktiv a velkými fondy. Podle Ashe se právě jejich aktivita ukázala jako rozhodující.
Institucionální investoři obvykle vstupují do zlata prostřednictvím burzovně obchodovaných fondů (ETF) krytých fyzickým zlatem. Do konce listopadu dosáhl čistý příliv do těchto fondů celkem 712,6 tun zlata. O rok dříve bylo toto číslo záporné.
Podle World Gold Council (WGC) dosáhla celková aktiva investičních fondů do zlata v dolarovém vyjádření historického maxima. Objem obchodování s opcemi na zlato na burze CME se zvýšil přibližně o 15 %.
„Po čtyři desetiletí byly dluhopisy považovány za ideální součást portfolia, ale nyní stále více finančních prostředků proudí do zlata – stejně jako tomu bylo v 70. letech,“ poznamenává Ronald Stoeferle, správce fondu a partner investiční firmy Incrementum.
Podle jeho názoru faktory podporující růst ceny zlata přetrvávají. „Trump má i nadále zájem o slabý americký dolar ve spojení s fiskálními stimuly. V nadcházejícím roce očekávám inflační trendy a zároveň další oslabení ekonomického růstu. V této situaci nebudou pro centrální banky žádná vítězná řešení.“
Ztráta důvěry v dolar jako rezervní měnu
Snižování sazeb obvykle stimuluje ekonomiku, ale také zvyšuje inflaci. To vede k nerovnováze v dlouhodobém horizontu, ale tvůrci politik se často zaměřují na krátkodobý efekt. Donald Trump se opakovaně veřejně zasazoval o akomodativní měnovou politiku a vyvíjel tlak na předsedu Federálního rezervního systému Jeromea Powella, aby tak učinil.
Powellovo funkční období vyprší v květnu. Odborníci se domnívají, že by ho mohl nahradit někdo, kdo sdílí Trumpovy názory. Stejný názor má i John Reed, hlavní tržní stratég Světového globálního fondu. „Věřím, že sazby budou i nadále klesat, protože nový předseda Fedu bude pravděpodobně jednat v souladu s Trumpovým postojem,“ řekl.
Investoři jsou stále více opatrní vůči státním dluhopisům kvůli rostoucí dluhové zátěži rozvinutých zemí, zejména Spojených států. Stoeferle odhaduje, že to otevírá další potenciál pro zlato v příštím roce. „V dluhopisech je v současné době soustředěno přes 160 bilionů dolarů. Pokud by se i malá část těchto peněz vlila do zlata, mohlo by to cenu výrazně ovlivnit,“poznamenává.
Aktivizace centrálních bank
Rostoucí cena zlata díky zájmu ze strany centrálních bank se stala varovným signálem kvůli rostoucímu dluhu a klesající důvěře investorů ve stabilitu USA a jejich měny. „Dolar ztratil status finančního ráje,“ říká Reed. Zatímco investoři dříve hledali útočiště v americké měně během krizí, epicentrum turbulencí se nyní stále více nachází v samotných USA.
Od roku 2022 centrální banky nakupují celkem přibližně 1 000 tun zlata ročně – což je zhruba dvojnásobek oproti předchozím deseti letům. V roce 2025 se tempo nákupů poněkud zpomalilo, ale zůstává vysoké. WGC očekává, že v roce 2026 budou centrální banky i nadále nakupovat zlato aktivněji než před rokem 2021, i když ne na úrovni z let 2022–2024.
Odborníci nabádají k opatrnosti
Nákupy centrálních bank dlouho pouze omezovaly pokles ceny zlata během korekcí, ale nepoháněly trh vzhůru. Situace se změnila v roce 2024. Podle expertů byl vliv centrální banky klíčovým faktorem v sérii nových rekordů.
V roce 2025 se poptávka západních investorů zvýšila. Manažer fondu Stabilitas Martin Siegel však varuje: „Pokud vyloučíme poptávku centrálních bank, férová cena zlata je podle jeho výpočtů pouze kolem 3 000 dolarů za unci.“
Poptávku ze strany centrálních bank je obtížné předvídat a pokles poptávky by mohl vést ke korekci cen. V krátkodobém horizontu Siegel doporučuje opatrnost a čekání na příznivější vstupní body.
Adrian Ash je ve svém hodnocení také opatrný. Domnívá se, že investoři spoléhající na další zhodnocení žlutého kovu by mohli být zklamáni, zejména pokud akciové trhy prudce klesnou, pokud praskne bublina umělé inteligence. V takových chvílích často klesá i cena akcií a zlata.
Někteří analytici počítají s korekcí ceny na 3 500 dolarů za unci.
Konsolidace – ale ne na dlouho
Klienti burzy Bullionvault jsou optimističtější s průměrnou cílovou cenou 5 136 USD a jako hlavní faktor uvádějí geopolitickou nejistotu.
Většina analytiků předpovídá fázi konsolidace (konsolidace v obchodování je situace, kdy na trhu neexistuje jasná výhoda ve prospěch prodávajících ani kupujících – pozn. red.) , ale také očekávají růst cen v roce 2026. Odborníci ze společnosti Heraeus očekávají, že ceny zůstanou v rozmezí 3 750–5 000 USD za unci. Analytici Commerzbank předpovídají růst na 4 400 USD, zatímco UBS se domnívá, že nejpravděpodobnější úrovní je 4 500 USD.
Nitesh Shah, vedoucí výzkumu komodit a makroekonomického vývoje ve společnosti WisdomTree, předpokládá scénáře, v nichž by cena drahého kovu kolísala mezi 3 200 a 5 000 dolary za unci. Jeho základní prognóza je kolem 4 530 dolarů.
Ronald Stoeferle má nejoptimističtější výhled: do konce desetiletí by podle něj cena kovu mohla dosáhnout 8 900 dolarů za unci, což odpovídá průměrnému nárůstu o zhruba 16 % ročně.
***
Když ten článek shrnu, pak jde o tzv. „analytickou klasiku“. Ta vám, po válce skvěle vysvětlí, proč války začala, jak probíhala a o kdo a proč vyhrál. Ale nic z toho nezveřejní během války.
Cenové rozpětí unce zlata mezi 3 000 -5 000 USD za unci představuje tak široké pole možností, že se tam vejde absolutně všechno. Ať se v roce 2026 odehraje cokoliv.
Osobně stojím na straně těch, co očekávají korekci a klidně to opravdu může být až někam ke 3 000 USD /oz , tedy momentálně o 1/3.
Ale nijak mne nepřekvapí, když se tak nestane. A naopak zlato pojede další rally směrem nahoru. Na kdo ví jakou hranici.
Že už jsem také jako chytrá horákyně? Že jako když nebude pršet nebo padat sníh, bude svítit sluníčko? A že to víte i beze mne?
Fajn. Neberu vám to. Ale jen se zeptám – viděli jste v posledních dnech grafy ostatních cenných kovů? Myslím, že ne. Ačkoli byste jim měli věnovat pozornost. Protože to, co se poslední doslova dny děje na palladiu, platině, ale především stříbře překonává všechny meze!!! Včetně mezí běžné představivosti! Takhle bezprecedentní růst jsem zatím ještě nikdy neviděl!!!
Platina
Palladium
Stříbro
U stříbra přidám ještě detail posledních 5-ti obchodních dnů:
Takhle nějak pro mne vypadá výbuch sopky. Finanční! Prostě všechny drahé kovy synchronně explodují vzhůru! Nejsem dost zkušený a znalý, abych napsal, že jde o ojedinělý historický efekt. Možná už cosi takového historie zná. Jestli ano, pak v době velké inflace, resp. hyperinflace. Zdá se, že papírové peníze utíkají do hmatatelných aktiv, do aktiv, za nimiž je reálný majetek a hodnota.
Tenhle unikátní jev je prostě varující. Něco na klasických trzích prostě není v pořádku!!! Na kovech jde o jasně se tvořící bublinu. A nebo o útěk těch, co drží prst na tepu doby a vědí, že……. že se nám tady něco hroutí?
A jsme přesně v bodě, kdy se každý z nás musí rozhodnout sám za sebe. Tady a teď! A jde o sakra vážnější rozhodnutí, než jestli jakýsi agent Pávek jmenuje ministrem libového fráju Turka!
Handlesblatt se soustředil na zlato. Jen na zlato. Ale to pravé drama se teď jede na stříbře, platině a palladiu. A také na mědi, abych byl přesný!
*
Petr Vlk, Kosa Zostra
