Imperiální vražedný stroj je ve stavu hyperaktivity

Tohle nesnáším.

Nesnáším čekání na další imperiální válečný akt.

Nesnáším, když musím vědět, kdy v Íránu vychází slunce, abych si mohla odpočinout s vědomím, že přežili další noc bez amerických náletů.

Nesnáším, když musím přemýšlet, která populace, na kterou se impérium zaměřuje, bude zasažena příště.

Imperiální vražedný stroj je v posledních několika letech tak freneticky aktivní. Když jsem poprvé začala psát o americkém impériu, byl to začátek Trumpova prvního funkčního období, ve stavu relativního klidu. Narůstalo napětí studené války s Ruskem a USA podporovanými saúdskými zvěrstvy v Jemenu, váhavá špinavá válka v Sýrii a polovičatý pokus o převrat ve Venezuele, ale tyto šílené nepřetržité operace změny režimů a drzé uchvácení moci tehdy nebyly v takovém tempu.

Pak v roce 2022 vypukla veškerá ta eskalace s Ruskem v zástupné válce na Ukrajině a najednou se mi publikum rozrostlo a od té doby mám pořád o čem psát…

V roce 2023 začal holocaust v Gaze a USA a Izrael uspěly v proměně enklávy ve štěrkové parkoviště se stále se bližším cílem etnického vyčištění od celého obyvatelstva.

Stětí Hizballáhu, zrychlený útok na Západní břeh Jordánu, pád Asada a útoky na Jemen a Írán posunuly blízkovýchodní agendu, kterou USA a Izrael sledovaly už léta.

Pak začali přesouvat válečné stroje do Latinské Ameriky a nakonec unesli Madura a okamžitě přesunuli imperiální zaměřovač na Kubu.

A teď dělají vše pro to, aby rozpoutali občanskou válku v Íránu, přičemž se oznamuje, že nálety Trumpovy administrativy jsou možné kdykoli.

Je to prostě nepřetržitý útok. Jakmile srazí jednu neposlušnou vládu nebo obyvatelstvo, pustí se do další.

V kruzích, ve kterých se pohybuji, často slyšíte lidi mluvit o tom, jak americké impérium je v rozkladu a slábne a slábne, ale nevím. V poslední době si jistě připsalo spoustu vítězství. Možná se jen snaží co nejrychleji získat co nejvíce globální moci, než se situace s Čínou vyhrotí, ale ať už je důvod jakýkoli, rozhodně se nechovají, jako by právě teď ztratili schopnost dominovat světovému dění.

Ať už ano, nebo ne, práce zůstává stejná: upozornit veřejnost na nepřijatelnou povahu impéria a přivést ji k pravdě, že lepší svět je možný.

Můžeme využít sílu našich počtů k zastavení těchto parchantů a k vynucení vzniku zdravého lidstva. Prvním krokem je vytrhnout naše spoluobčany z kómatu vyvolaného propagandou, aby otevřeli svou mysl možnosti odporu.

Nakonec mají správci impéria jen tolik moci, kolik jim kolektivně dovolíme.“

*

Caitlin Johnston, ZDROJ