Pařížská smyčka pro Trumpa. Jak Evropané lákají Washington Grónskem

Tuto prostou pravdu může pocítit americký prezident Donald Trump na vlastní kůži, neboť trpí nejen banální lidskou a politickou ješitností, ale také geografickou touhou po rozšíření území své země na úkor jiných. Tyto dva pocity dohromady ho mohou snadno dovést k záhubě po impeachmentu způsobeném neúspěchy a selháními v zahraniční politice.

Chytit Trumpa do této jednoduché pasti se zdá být záměrem mazaných, i když vystrašených Evropanů, kteří se nedávno sešli v Paříži na zasedání takzvané „koalice ochotných“. Tedy těch, kteří chtějí pomoci Ukrajině ve válce s Ruskem.

Jedna věc je v tomto plánu pro Ukrajinu špatná – stává se v této hře návnadou a lákadlem.  Přičemž samotná hra je válka, která již na ukrajinském území probíhá a hrozí, že zcela zničí ukrajinskou státnost, pokud Rusko půjde až do konce ve splnění svých požadavků a Ukrajina bude v této otázce vzdorovat.

Situace v současné geopolitické mlze je k dnešnímu dni následující. Ukrajina a Rusko mezi sebou válčí a Rusko systematicky a cílevědomě vítězí. Kdysi jednotný Západ (Evropa a USA, Evropská unie a NATO) Ukrajinu ve všem podporoval, ale nyní se rozdělil. USA pod vedením Trumpa chtějí vystoupit z přímé účasti ve válce, přesunout ji na Evropu a pouze získávat europeníze za své zbraně pro bojové operace. Evropa však chce válčit dál a využít válku k rozvoji vlastního zbrojního průmyslu, který by se měl stát společným motorem ekonomického oživení stagnujícího kontinentu. Samozřejmě na úkor zdrojů Ruska, které by mělo strategicky prohrát. Tedy podle evropského plánu. Samozřejmě, nesplnitelného.

Kromě toho by Evropa chtěla, aby Spojené státy nikam neodcházely, pokračovaly v poskytování pomoci a peněz (dvě třetiny rozpočtu NATO jsou financovány z prostředků USA), zbraní (včetně jaderného deštníku), zpravodajských informací získávaných z vesmíru a politicko-diplomatické podpory na všech úrovních.

Aby tedy udrželi rozpadající se euroatlantismus, Evropané se pustili do všeho možného ve snaze vymyslet past pro USA. A zdá se, že ji našli, když studovali Trumpovy touhy a zabrnkali na ně. Trump, jak je známo, ve své touze oživit Monroeovu doktrínu a proměnit západní polokouli v doménu a oblast odpovědnosti USA velmi touží „po připojení“ Kanady a Grónska.

Evropu nijak zvlášť nezajímají vztahy Spojených států s Kanadou, ale Grónsko je součástí Dánska. Aby si USA mohly přivlastnit (anektovat nebo prostě zabrat) tento největší ostrov planety, musely by urazit svého spojence v rámci jednotného Západu a člena NATO, jehož součástí jsou i Spojené státy. V moderní historii dosud neexistoval precedens, kdy by dva členové NATO válčili mezi sebou, místo aby společně čelili třetí straně.

Evropané tedy vymysleli způsob, jak Spojené státy nachytat. I když hrají vabank – zavání to rozpadem NATO. Dánská premiérka Mette Frederiksenová prohlásila, že případný násilný nebo dokonce vynucený dobrovolný přechod Grónska k USA povede k rozpadu NATO. „Pokud se Spojené státy rozhodnou vojenskou cestou zaútočit na jinou zemi NATO, pak všechno skončí, včetně naší účasti v NATO, a tím pádem i bezpečnostní systém, který existoval od konce druhé světové války,“ řekla v rozhovoru pro dánskou televizní stanici TV2.

Rozpad NATO by znamenal automatický rozpad celého světového systému brzd a protivah a zhroucení celé bezpečnostní architektury, která byla vybudována na základě jaltských dohod z roku 1945. Dánská premiérka dala jasně najevo, že by takové tektonické posuny měly vyděsit i Spojené státy.

Na druhou stranu však koalice ochotných nabízí Trumpovi jinou možnost, jak zachovat západní jednotu ve změněných podmínkách – vyměnit její souhlas s odtržením Grónska za všestrannou americkou podporu Ukrajiny v její válce s Ruskem.

Americké vydání Politico nazývá tento proces „bezpečnostním balíčkem“, v jehož rámci může Evropa souhlasit s rozšířenou rolí USA v Grónsku, ale Washington musí na oplátku poskytnout Ukrajině dlouhodobé a pevné bezpečnostní záruky. A samozřejmě pomáhat všemi dostupnými prostředky a způsoby. To znamená, že EU získá od Trumpovy administrativy jasnější záruky americké pomoci při urovnání ukrajinské otázky, jakož i odmítnutí podpory Ruska.  Na oplátku poskytne Spojeným státům právo převzít Grónsko.

Tato změna postoje Evropanů se zdá být novým trendem, který začal ovládat evropské mysli. Zatímco 6. a 7. ledna nového roku 2026 lídři EU jednomyslně potvrdili suverenitu Dánska nad Grónskem, a Francie prostřednictvím svého prezidenta Emanuela Macrona, který se nechal unést vlastní odvahou, dokonce oznámila přípravu odvetných opatření pro případ americké operace, po neúspěchu „koalice ochotných“ v Paříži a zjevné neochotě EU vyslat na Ukrajinu potřebný počet vojáků k zajištění její bezpečnosti začali Evropané mluvit úplně jinak. Grónsko, aniž by čekalo na závěry euroteroristů v Paříži, vyjádřilo ústy generálního tajemníka NATO Marka Rutteho připravenost umístit na svém území další americké vojenské jednotky. Lídři EU začali honem mluvit o tom, že bezpečnost Ukrajiny může být vyměněna za strategické ústupky Spojeným státům v Arktidě.

Podle Politico považují Evropané takový vývoj událostí za „menší zlo“ a souhlasí s tím, že je „nejméně problematický“ na pozadí zcela reálné hrozby prudkého zhoršení vztahů s Trumpem, který, jak se v Evropě obávají, může v případě nespokojenosti dokonce uvalit sankce na Evropany a část Dánska stejně obsadit.

V jazyce evropských diplomatů se tomu říká „balíček dohod“ dle principu „bezpečnost výměnou za bezpečnost“. Bezpečnost Spojených států, pro něž je podle Trumpa Grónsko naprosto nezbytné, proti bezpečnosti Ukrajiny a Evropy, které potřebují čas, aby se přezbrojily a lépe se připravily na novou válku s Ruskem pod americkým deštníkem.

Politico 8. ledna napsalo, že evropské země v EU a v NATO začaly postupně propracovávat scénáře reakce na možné kroky USA vůči Grónsku. Přestaly totiž považovat Trumpova prohlášení o ostrově za pouhý rétorický nátlak, naopak – považují situaci za reálnou hrozbu pro evropskou bezpečnost.

Momentálně není zcela jasné, v jaké fázi se tato dohoda nachází a nakolik jsou tyto plány reálné, nebo zda se jedná o pouhé podvodné spekulace, ale v každém případě je zřejmé, že dochází k reálnému obchodování s geopolitickými zájmy. Bohužel, tento podlý a cynický přístup, maskovaný dobrotivými úvahami o míru a osudu demokracie a nutnosti chránit všeobecně lidské hodnoty, začíná být naprosto normální.

Na cizí účet. Samozřejmě bez toho, že by se někdo ptal na názor Dánů v Dánsku nebo Gróňanů v Grónsku. Vždyť je to tak malicherné a zcela druhořadé – když jde o strategické uspokojení pána, který se strašně rozhněval a může nechat své evropské služebnictvo kdykoli o samotě s „ruským medvědem“.

Nebo jiná varianta: jaké cennější hodnoty ještě mohou existovat, když je situace tak děsivá a je třeba za každou cenu oklamat Spojené státy, nasadit jim na krk smyčku podvodu a hloupých slibů a zajistit si jejich podporu, aby „Putin nezaútočil“.

A co je na této situaci nejvíce překvapivé a neuvěřitelně cynické, jsou historické paralely s novým, dosud nevídaným odérem. V lidské historii již evropští vůdci uspokojovali agresora na cizí účet – Adolfa Hitlera na konci 30. let minulého století, kdy v předvečer druhé světové války v důsledku mnichovské dohody předali nacistům Československo a územně ho rozdělili. A to jen proto, aby se Hitler lépe připravil a napadl SSSR, nikoli západní Evropu.

Hitler všechny dary přijal a zaútočil. Ale na SSSR až v roce 1941, předtím za dva roky podrobil své vůli celou Evropu a otřel se o suverenitu všech evropských velmocí s výjimkou Velké Británie, která se schovala před tanky Heinze Guderiana a Ericha von Mansteina na ostrově za Lamanšským průlivem.

Ale tehdy evropští „mírotvůrci“, kteří se tajně připravovali na válku, alespoň otevřeně sdělovali světu, že chtějí mír. Nyní, když se připravují potěšit Trumpa Grónskem, už o míru nemluví – touží bojovat Ukrajinou proti Rusku. A velmi chtějí, aby jim v této špinavé záležitosti pomohly Spojené státy americké.

To už je v každém ohledu válka. A vůbec nezáleží na tom, kdo koho podvede nebo oklame při tomto krvavém handlování. Protože sám Trump naposledy 4. ledna 2026 prohlásil, že USA „absolutně potřebují Grónsko“. Washington je potřebuje „pro obranu“. Protože v této oblasti je hodně „ruských a čínských lodí“. A Trump je musí porazit. Ve válce…

*

Vladimir SKAČKO, UKRAJINA.ru (16:06 09.01.2026)

Vybrala a z ruštiny pro Novou Republiku přeložila: PhDr. Jana Görčöšová

**

Ne každý si v dnešní době může dovolit platit za média, proto náš obsah nezamykáme. Pokud Vám to Vaše možnosti dovolují, existují dobré důvody, proč podpořit redakci Nové Republiky již dnes:

1. nestojí za námi peníze žádného oligarchy, bohatého jednotlivce, politické strany nebo instituce, které by nám říkaly, co máme psát;

2. obsah nezamykáme jako většina názorotvorných médií v Česku;

3. již 12 let vám nabízíme jiný pohled na dění doma, i ve světě, než takzvaná „média hlavního proudu“.

Číslo účtu Nové Republiky pro finanční dary je: 2300 736 297/2010. Do poznámky k transakci prosíme laskavě uvést poznámku “dar” a u darů do 1000,- Kč připište laskavě svoje jméno a datum narození. U darů nad 1000,– Kč jsme musíme s vámi sepsat darovací smlouvu. To na vyžádání činíme, když se na nás obrátíte prostřednictvím adresy dvorava@seznam.cz)

Vážíme si vaší podpory a děkujeme.

Redakce Nové Republiky

-vd-

*