Provokace přestrojená za dialog: Do Brna se vrací hnědá. Sudeťáci na české a moravské půdě. Plivnutí na paměť obětí. Úlitby vlád a seznam kolaborantů. Máme mlčet, když se zpochybňuje výsledek války? Stateční se ozývají

Přijít po desetiletích a jakoby nic udělat v českém městě velký sjezd této organizace, jejíž představitelé v minulosti vždy zpochybňovali poválečný právní rámec a hráli si s tématy dekretů a „křivd“.

Je to vážná věc i proto, že se tu roky buduje atmosféra, v níž se sudetoněmecká agenda normalizuje, posouvá se „hranice přijatelného“. Veřejnosti zdejší pátá kolona Sudeťáků už dlouho sugeruje, že kdo byť jen pozvedne obočí, je nepřítel dialogu. Jenže tlak se nevytratil — jen se převlékl do uhlazenějších slov.

Proto vznikl i protestní dopis. Signatáři odmítají dlouhodobý tlak landsmanšaftu na změnu poválečného právního rámce a považují sjezd na území ČR za krajně nevhodný. To není paranoia. To je paměť státu.

Nelze zamést pod koberec

Poslední české vlády – ta Petra Fialy pak už zcela nezakrytě – a část politické reprezentace šly landsmanšaftu vesměs na ruku. Když v roce 2016 vystoupil lidovecký ministr kultury Daniel Herman na sudetoněmeckém sjezdu a oslovil účastníky „milí krajané“, byl to pro landsmanšaft „historický“ signál, že česká strana ustupuje. A když dnes slyšíme, že sjezd v Brně je „logický krok“ v harmonickém vývoji vztahů, otázka zní: harmonickém pro koho — a za jakou cenu?

Právě proto má smysl, že vznikl dopis: Petr Drulák, předseda spolku Svatopluk spolu s dalšími signatáři vyzývá předsedu landsmanšaftu Berndta Posselta, aby do Brna (ani nikam do ČR) s touto provokací nejezdil. To je rámec, který bychom měli brát jako výchozí: nedopustit, aby se z české půdy stalo jeviště pro symbolické „návraty“, které u nás znovu otevírají otázky, jež mají být dávno uzavřené.

Jinými slovy: jestli je něco dnes potřeba, tak střízlivost, pevnost a respekt k vlastní historické zkušenosti. Smíření není jednostranná kapitulace. A kdo si myslí, že „to nějak přejde“, ten riskuje, že se jednou probudíme ve chvíli, kdy už se nebude jednat o slova, ale o staronové pořádky, které se budou tvářit jako samozřejmost.

VÝZVA 44 OSOBNOSTÍ

Vyzvali jsme představitele Sudetoněmeckého landsmanšaftu, aby přehodnotili formu i místo plánovaného setkání svého sjezdu, který má proběhnout letos v květnu v Brně. Skutečné smíření nevzniká nátlakem, symbolickými provokacemi ani relativizací minulosti – ale respektem k hranicím, na nichž stojí dnešní dobré vztahy.

Odmítáme dlouhodobý tlak Sudetoněmeckého landsmanšaftu na změnu poválečného právního rámce České republiky. Jeho plánované setkání na území České republiky považujeme za krajně nevhodné.

*

44 OSOBNOSTÍ vyzývá představitele sudetoněmeckého landsmanšaftu: Nejezděte do Brna!

Předseda Sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt včera obdržel dopis od předsedy spolku Svatopluk Petra Druláka s podpisy dalších 44 osobností. Vedení Sudetoněmeckého landsmanšaftu výzvu odmítlo. Spolek Svatopluk nyní zvažuje další kroky.

*

Vážený pane předsedo,

ve dnech 22. až 23. května 2026 by se měl v Brně uskutečnit sjezd Vašeho sdružení. Žádný skutečný humanista, demokrat ani patriot nebude zpochybňovat aktivity směřující k upřímné spolupráci mezi národy, k překonávání historických animozit a k zmírňování starých křivd. Takové úsilí je nejen žádoucí, ale představuje i jednu z mála cest, jak udržet střední Evropu jako prostor vzájemného respektu a spolupráce.

Obáváme se však, že plánované brněnské setkání Sudetoněmeckého landsmanšaftu nepatří mezi akce tohoto charakteru. Označil jste sjezd za „oslavu sdílené kultury, rozmanitosti, dialogu a porozumění“. Tato slova by byla přesvědčivá, kdyby je v minulosti neprovázely kroky a výroky představitelů landsmanšaftu, které šly opačným směrem.

Dějiny střední Evropy jsou posety událostmi, jejichž symbolika vyvolává rozporuplné či bolestné reakce. Moudří a odpovědní státníci usilující o usmíření se k takovým tématům staví s maximální citlivostí, aby nezraňovali paměť těch, kterých se minulost dotkla nejhlouběji. Nikdy by je nevyužívali pro partikulární politické cíle ani je nečinili předmětem nátlaku.

Bohužel právě v tomto ohledu představitelé Sudetoněmeckého landsmanšaftu v minulosti opakovaně překročili hranici historické citlivosti. Zpochybňování poválečných prezidentských dekretů či kritika česko-německé deklarace z roku 1997 se nesly v duchu, který nepřispíval k dialogu, nýbrž k jeho narušení. Takový přístup vyvolává oprávněnou otázku, zda je plánovaný sjezd skutečně motivován upřímným úmyslem smíření. Významná část české veřejnosti je touto akcí znepokojena.

Domníváme se, že za posledních několik desetiletí se politickým představitelům České republiky i Spolkové republiky Německo podařilo postavit vzájemné vztahy mezi oběma zeměmi na rozumný politický základ. Z obou stran to vyžadovalo trpělivý a citlivý přístup, který jsme však často postrádali u představitelů Vaší organizace.

Jelikož bychom byli rádi, aby si česko-německé vztahy i do budoucna udržely konstruktivní duch spolupráce, vyzýváme Vás jako představitele Sudetoněmeckého landsmanšaftu, abyste přehodnotili rozhodnutí uspořádat toto setkání v Brně či kdekoliv jinde v České republice.

S pozdravem za signatáře,

Petr Drulák

**

Seznam signatářů: 

1. Belica Miroslav, bývalý diplomat a publicista
2. Budil Ivo, vysokoškolský pedagog, antropolog
3. David Ivan, europoslanec
4. Doležal Tomáš, poslanec
5. Drulák Petr, předseda spolku Svatopluk
6. Gulyáš Michal, herec
7. Hájek Petr, novinář
8. Hampl Petr, sociolog
9. Henek Ladislav, novinář
10.  Hogenová Anna, vysokoškolská pedagožka, filozofka
11.  Hynek Jiří, podnikatel
12.  Kavan Jan, bývalý ministr zahraničí
13.  Keller Jan, sociolog
14.  Klusáček Michal, letecký konstruktér
15.  Kociánová Martina, novinářka
16.  Konečná Kateřina, europoslankyně
17.  Křeček Stanislav, ombudsman
18.  Kříž Karel, ekonom
19.  Kulfánek Emil, Český svaz bojovníků za svobodu
20.  Kuras Benjamin, spisovatel
21.  Majerová Zuzana, poslankyně
22.  Mrázek Petr, Československý svaz protifašistických bojovníků
23.  Panenka Radim, novinář
24.  Polanský Jaroslav, novinář
25.  Prokop Vít, publicista
26.  Rajchl Jindřich, poslanec
27.  Semín Michal, publicista
28.  Schneider Jan, bezpečnostní analytik
29.  Skalický Jan, dopravní expert a vodohospodář
30.  Sterzik Daniel, blogger
31.  Stoniš Marek, novinář
32.  Strejček Ivo, analytik a člen správní rady Institutu Václava Klause
33.  Sušová Salminen Veronika, publicistka
34.  Šiška Jaromír, podnikatel
35.  Štefec Jaroslav, vojenský analytik
36.  Šustek Vojtěch, archivář
37.  Švihlíková Ilona, ekonomka
38.  Téra Michal, historik
39.  Turoňová Jana, právnička
40.  Vašát Petr, podnikatel
41.  Veselý Vlastimil, ředitel Společnosti za obranu svobody projevu
42.  Weigl Jiří, ředitel Institutu Václava Klause
43.  Zahradil Jan, bývalý poslanec EP
44.  Zwyrtek Hamplová Jana, advokátka a senátorka
*

Připomeňme si salámovou metodu Páté kolony

• Václav Havel
  1990–1991
  Veřejné vyjádření lítosti nad poválečným odsunem Němců.
• Jiří Paroubek
  2005 (vláda ČSSD)
  Omluva za poválečné křivdy; symbolické gesto uznání.
• Petr Nečas
  únor 2013 (Mnichov, Bavorský zemský sněm)
  Oficiální vyjádření lítosti nad utrpením sudetských Němců při odsunu. Oceněn vedením landsmanšaftu jako „historický zlom“.
• Karel Schwarzenberg
  leden 2013 (prezidentská kampaň)
  Výrok, že Benešovy dekrety by dnes znamenaly porušení lidských práv.
• Daniel Herman
  2016 (Norimberk, Sudetoněmecký sjezd)
  První člen české vlády na sjezdu landsmanšaftu; oslovení „milí krajané“; přijetí „vzájemné omluvy“.
• Daniel Herman
  2021 (Mnichov)
  Převzetí nejvyššího vyznamenání Sudetoněmeckého landsmanšaftu (Evropská cena Karla IV.).
• Pavel Bělobrádek
  2017 (Augsburg, Sudetoněmecký sjezd)
  Osobní účast místopředsedy české vlády na sjezdu. Další normalizace přítomnosti landsmanšaftu v oficiální politice ČR.
• Bohuslav Sobotka
  2016
  Veřejná obhajoba dialogu se Sudeťáky; tvrzení, že landsmanšaft už nemá majetkové nároky.
• Petr Fiala
  90. léta / 2021–současnost
  Vazby na Panevropskou unii; vláda podporuje sjezd landsmanšaftu v Brně 2026.

***

Ivan Poledník – cestovatel, etnograf a religionista a grafický tvůrce Protiproudu, Protiproud