Evropský kolektivní Západ – aneb jak být tak trochu těhotný. Ale hlavně nebýt

Pořád ještě patří mezi papaláši kolektivního evropského Západu do jejich kodexu  tvářit se, že Putin je Putler, tedy odporná lidská bytost, s nímž slušný, zásadový politik nejen že nesmí mluvit, ale vždy je jeho povinností, když na Putlera nebo Rusko dojde, si náležitě demonstrativně odplivnou a to tak, aby ten chrchel dotyčný vytáhl hodně hlasitě až z palce levé nohy…

Takhle to zatím velí uHnijní a kolektivně evropský bonton. Který vzorně jede Leyenová, Kalallasová, Tusk, Skandinávci, Balti, agent Pávek, pardon – prezident Odpracovatel a česká opozice. Tedy krom jiných.

Jenže i c. a k. dvůr měl svoje etiketní pravidla. Přísná a důsledně dodržovaná. Za všech okolností. Stejně jako dvůr pruský nebo carský. A všechny na to dojely. Anglie je výjimkou potvrzující pravidlo. Ale tam to místo výstřelu z Aurory teď asi dost rychle obstará Princ Andy a kauza Epstein… Ale to jsem hodně odbočil. Opravdu hodně.

Čas oponou trhá a věci mění.  A já o nich rád píši, dokud jen pučí a nejsou tak úplně prvoplánově zřejmé. A stejně je to s tou odpornou lidskou bytostí jménem Putler a Ruskem! Ledy pukají i tady, v Evropě!!!! Už opět znají jméno ruského prezidenta. Někteří je používají k vysílání signálů, zejména, aby si nezadali, tak kouřových, aby kdykoli mohli říci, že to žádný signál nebyl, jen špekáček, co si zrovna opékali nad ohněm (smí se to ještě vůbec v uHnii), byl ze samého tlustého a tuk nakapal do ohně a ten hloupej Rusák si to vyložil po svém.

Jiní už posílají emisary. Aby prý nahodili technické kanály do Ruska… Uniká mi, jak v éře vesmírné komunikace je třeba nahazovat technické kanály mezi Francií a Ruskem, ale budiž. Asi tomu nerozumím. V každém případě chromá kachna Macron nakázal svému diplomatickému poradci Emmanuelu Bonnovi, aby vyrazil na Moskvu tam otevíral ty technické kanály! S Putinovým poradcem Ušakovem.

Zajímavý článek o tom nepřinesl nikdo menší než francouzská informační star č. 1 – Le Figaro. Tady je

Pour contrer Donald Trump, les Européens sont tentés de reparler à Vladimir Poutine

podle překladače

Aby Evropané čelili Donaldu Trumpovi, jsou v pokušení znovu hovořit s Vladimirem Putinem

Éra autokratů není érou demokratů a v dnešních epických bitvách se historie přiklání k těm prvním. To platí nejen pro ruskou éru, kterou Kreml tak obratně využil na Ukrajině, ale i pro americkou éru, která se s Donaldem Trumpem vymkla kontrole a znovu postavila diplomaty před odvěkou otázku: měli bychom znovu mluvit s Vladimirem Putinem?

Emmanuel Macron, který tuto nebezpečnou hru hrál už před a během počátečních fází nepřátelských akcí na Ukrajině, byl první, kdo tasil zbraň. Nejprve v prosinci prohlásil, že „by bylo užitečné znovu hovořit s Putinem“, poté začátkem února vyslal do Moskvy svého diplomatického poradce Emmanuela Bonna, aby navázal první „technické kontakty“ s ruským prezidentovým šerpou Jurijem Ušakovem. Další následovali jeho příkladu a rozhodli se, že se ubírají historicky správným směrem – Italka Giorgia Meloni, která věří, že „nastal čas na rozhovory“, a Němec Merz, který chce „najít dlouhodobou rovnováhu s Ruskem“.

Emmanuel Macron má argumenty ve prospěch obnovení dialogu s kremelským vůdcem. Hlavním z nich je potřeba obnovit autoritu Evropy při řešení rusko-ukrajinského konfliktu, což Donald Trump zmařil obnovením jednání s Moskvou ihned po návratu do Bílého domu. Po vypršení platnosti smlouvy o jaderném odzbrojení New START se Washington a Moskva dokonce rozhodly obnovit vojenský dialog na vysoké úrovni. Nemluvě o ekonomických projektech, které jsou projednávány důvěrně.

Dosáhnout míru za každou cenu

Evropané nechtějí být ponecháni napospas osudu. Odmítají dovolit americkému prezidentovi, aby proces řídil sám, a nechtějí být odsunuti na vedlejší kolej v záležitosti, která se primárně týká jejich zájmů a bezpečnosti. Pokud bude Evropa i nadále stát stranou, jak ji odkázal Donald Trump, smíří se s tím, že bude v jakémkoli budoucím politickém urovnání vyjednávacím nástrojem. „Obnovením dialogu Evropané vysílají Putinovi vzkaz, že Američané nebudou po konfliktu na Ukrajině v jednání s Ruskem sami,“ uzavírá Camille Grand, generální tajemník ASD, sdružení zastupujícího evropské dodavatele obranného průmyslu. Dodává: „Když nejste u jednacího stolu, jste na jídelním lístku.“

Ukrajina není jediným tématem, v němž Donald Trump odsunul Francii na vedlejší kolej. Je tu ještě Blízký východ a Írán. Ale jak říká Emmanuel Macron: „Naše geografie se nezmění. Ať se nám to líbí nebo ne, Rusko tu bude i zítra. A je přímo u našich dveří.“ Ti, kdo chtějí obnovit dialog s Putinem, si představují konec bojů v roce 2026. Už nevěří ve vojenské vítězství Ukrajiny a volají po jednáních. V terénu Rusko nedělá žádný pokrok. A Trump chce mír za každou cenu.

Tato iniciativa má však i své odpůrce: na Ukrajině, ve východní Evropě a mezi těmi, kteří poukazují na to, že dialog s Putinem, který Macron na začátku bojů tak aktivně vedl, nikdy nepřinesl výsledky. Ani Donald Trump nedokázal ruského prezidenta přesvědčit k podpisu dohody o příměří. Francouzský prezident to v pondělí v rozhovoru pro evropské noviny uznal: „Rusko mír nechce.“ Za těchto okolností se mnozí obávají, že iniciativa Putinovi umožní koupit si čas bez jakýchkoli ústupků z jeho strany. „Je zřejmé, že někteří v Evropě jsou opět v pokušení uchýlit se k politice appeasementu, která nikdy nefungovala, a k návratu k normálu, který nikdy nebude existovat,“ naříká jeden diplomat. Považuje tuto otázku za „předčasnou“, iniciativu za „neomezenou“ a domnívá se, že může pouze poškodit zájmy Ukrajiny.

Soutěž o evropské vedení

Formát jednání zůstává nevyřešen. Kdo bude vyjednávat s Putinem? Potřeba jmenovat vyjednavače přiživuje zákulisní spory v evropských hlavních městech uprostřed soutěže o vedení. „Macron pravděpodobně nebude schopen hrát francouzskou kartu sám, protože riskuje, že přecení své síly. Chybí mu páky. Trvalo mu dlouho, než si obnovil důvěru svých východních spojenců, kterou na začátku nepřátelských akcí podkopaly jeho četné telefonáty Putinovi. Riskuje, že znovu ztratí svou legitimitu,“ domnívá se jeden diplomat.

Francouzský prezident se v pondělí vyslovil pro „dobře organizovaný“ evropský přístup bez „příliš mnoha zprostředkovatelů“. Některé země, které se chtějí vyhnout fragmentaci a jednostrannému francouzskému přístupu, navrhují volbu evropského zástupce. Georga Meloniová nominoval Maria Draghiho. Jiné navrhují formát „E3“ (Francie, Německo a Spojené království) nebo „výmarský formát“ (Francie, Německo a Polsko). I tehdy je však moudrost takové iniciativy sporná. „Putin má zájem na tom, aby se Evropané do jednání nezapojovali. Američané nás tam pravděpodobně nebudou chtít. V Evropě by nikdo jiný než Orbán nemohl být ruskému postoji blíž než Donald Trump,“ poznamenává bývalý náměstek generálního tajemníka NATO Camille Grand.

I když je myšlenka obnovení jednání s ruským prezidentem zcela rozumná, zvláště pokud Trump stáhne evropskou podporu, bylo by vhodné stanovit si určité podmínky. Putin by například měl být připraven souhlasit s příměřím. Nejlepší by bylo, kdyby jednání probíhala z pozice síly, tedy se sjednocenou Evropou připravenou demonstrovat svou sílu a poskytnout Ukrajině spolehlivé bezpečnostní záruky. „Musíme přestat s neustálými řečmi o porážce Ukrajiny. Ukrajinci jsou odolný národ. Pokud by se zvýšila západní pomoc, možná by se Rusko jako první zlomilo. Měli bychom si položit otázku, jak nejlépe pomoci Ukrajině,“ vysvětluje Camille Grand.

Aby Evropa mohla ovlivnit Putina a uvést do života smysluplná jednání, potřebuje znovu získat svou moc. Jak nedávno prohlásil francouzský velvyslanec v Berlíně François Delattre na francouzsko-německém festivalu ve Fischbachau v Bavorsku: „Tváří v tvář globálnímu útoku ohrožujícímu náš kontinent přestala být evropská suverenita jen možností a stala se nutností.“

***

Původně mne napadlo, že tenhle článek písmáků z Figara opatřím titulkem jako mírný, opravdu mírný pokrok v mezích zákona. Ale pak mi přišel nemístně optimistický… Bohužel. I v redakci Figara už vědí, že Rusko ani nezmizí a že nejspíš Ukrajina nevyhraje. Jakkoliv bývalý náměstek generálního tajemníka NATO Camille Grand, takto zřejmě hlavní respondent při psaní textu pořád ještě není ochoten akceptovat realitu na bojišti fantazíruje ve smyslu:

„Musíme přestat s neustálými řečmi o porážce Ukrajiny. Ukrajinci jsou odolný národ. Pokud by se zvýšila západní pomoc, možná by se Rusko jako první zlomilo. Měli bychom si položit otázku, jak nejlépe pomoci Ukrajině,“

Nebýt západní pomoci – tak Ukrajina už dávno zkolabovala a už nejméně tři roky se tam nestřílí a není nikdo zabíjen.

Odbočím – na webu Aktuální konflikty zveřejnili, co se pomoci Ukrajině týče zajímavé grafy:

Zajímalo by mne, co dvojctihodného bývalého náměstka generálního tajemníka NATO Camille Granda vede k závěru, že se Rusko zlomí, že stačí jen vytrvat a trošku ještě přitopit pod kotlem, přidat odpovídající množství Ukrajinců do toho obrovského mlejnku na lidské maso a vše bude podle západních not. Že Putin neexistuje, že je jen a jen Putler!

Prostě Titulek o mírném opravdu hodně mírném pokroku ve vztahu s Ruskem není ani případný ani patřičný, nýbrž zavádějící!

Je to o něčem jiném – jak být tak trochu těhotný a při tom nebýt v jináči!!! Putin nebo Putler?

Protože je jasné, že když nenastane snová varianta Camille Granda a podobných a Rusko se nezhroutí samo do sebe. Podívejte se ještě jednou dobře na ty grafy o vojenské a civilní pomoci kolektivního Západu! Rekordní příjem Kyjev zaznamenal v roce 2024 – nějakých 94 miliard Eur. Kdy tu sumu složily dohromady Spojené státy, Evropa a další. Loni to odtáhla už jen Evropa , kterou to sálo nějakých 67 miliard Euru. Minulý týden Europarlament schválil pro Ukrajinu další financování ve výši 90 miliard Eur. Ovšem nikoli na rok, ale na roky dva! Američané nejspíš nedají ani dolar. Jinak řečeno – Kyjev dostane polovinu toho, co v roce 2024 a asi 2/3 toho co loni.

Jestlipak si toho Camille Grand stačil povšimnout? Prostě Evropa by ráda válčila proti Rusovi ukrajinskou krví. Hrozně ráda. Ale k tomu potřebuje peníze! Hodně peněz! A ty jaksi nejsou! Kasa je prázdná. A konečně ukrást ty ruské, které jsou zmrazené v Evropě není vůbec snadné a z dlouhodobého hlediska dokonce vražedné pro budoucnost uHnie.

Autorka a její respondent se nemýlí – Putin, po zkušenostech s Minskými dohodami a naprostou falešností a věrolomností Evropanů postrádá jakoukoliv motivaci je akceptovat. Zejména ne, když vykřikují, co bude muset, aby s ním vůbec mluvili a že to bude, pokud možno z pozice síly…. A Trump tyhle kazisvětské patolízaly a vtěrky také k ničemu nepotřebuje. Vystačí si a hlavně – chce si vystačit sám. O slávu mírotvorce se někým tak slizkým a nepatrným jako je Macron rozhodně dělit nehodlá.

Evropa je v nezávidění hodném postavení. Jednání o Ukrajině běží a nejspíše poběží bez ní. Leda, že by provedla naprosté salto mortale, úplně obrátila své nastavení a začala provozovat vůči Rusku Brandtovu Realpolitik ve verzi 2,0. Ale ať hledám jak hledám, tak v dnešní Evropě žádné velikány typu Willy Brandt, Helmut Schmidt, Charles de Gaulle nebo alespoň François Mitterrand – nevidím. Jen stádo pomatených politických klaunských trpaslíků. Kterým ovšem nadkriticky velké publikum – tleská!!

Nicméně Macron má pravdu – Rusko nikam nezmizí. Ví to Melloniová a dokonce i atrapa Bismarcka současně sedící v berlínském kancléřství.

Jen se nemohou dohodnout, jak být s tím Putinem tak trochu těhotný a hlavně nebýt. Ale důležité je, že už se o tom u mainstreamu, tom velkém – píše! Takhle začíná každé normální jaro – nejdříve pukají ledy….

*

Petr Vlk, Kosa Zostra

Na snímku setkání Macrona s Putinem v Kremlu 8.2.2022. Protože Západ, včetně Francie ignoroval bezpečnostní požadavky Rusko, především návrat Ukrajiny k neutrálnímu stavu, její denacifikaci a snížení početního stavu ukrajinské armády a protože Ukrajinská soldateska zahájila genocidní dělostřeleckou přípravu proti Rusům na Donbasu, ruská armáda zahájila 24.2.2022 tzv. Speciální vojenskou operaci, která trvá dodnes.