Lehce přivoněli. Jak Trump oklamal Rusko pomocí „ducha Anchorage“

Tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov vysvětlil neznalým a naivním, že „duch Anchorage“ je soubor vzájemných dohod mezi Ruskem a Spojenými státy, jež mohou vést k pozitivnímu průlomu ve vzájemných vztazích.  Za předpokladu, že jde o shodu názorů.

V první řadě by se jednalo o navázání vzájemně výhodné ekonomické spolupráce. Včetně urovnání sporných otázek mezi Moskvou a Kyjevem, z nichž nejdůležitější je válka v podobě speciální vojenské operace (SVO), která trvá již déle než Velká vlastenecká válka.

Zjednodušeně řečeno, „duchem Anchorage“ lze označit pocit, jenž vznikl na ruské straně, že snad Spojené státy a Donald Trump údajně pochopili hlavní geopolitické obavy Ruska. Konkrétně – nutnost záruk národní bezpečnosti na ukrajinském (čti evropském) směru, kvůli nimž Rusko zahájilo SVO a chce ji ukončit dlouhodobým mírem, který by vše garantoval.

Ani v Evropě zachvácené rusofobií, ani u demokratů Joea Bidena v USA nechtěl nikdo o takových zárukách pro Rusko ani slyšet. Tam chtěli prostě dál válčit a zasadit Rusku strategickou porážku, aby se dostali k jeho přírodním zdrojům.

Když se dostal k moci v USA Donald Trump, zrodila se z nějakého neznámého důvodu naděje, že nový prezident – podnikatel – nebude trpět bezdůvodnou a ničivou rusofobií, ale naopak bude mít pragmatický přístup k vzájemně výhodné spolupráci. A postupně se naděje – opět z nějakého neznámého důvodu – proměnila v přesvědčení: Trump všechno chápe, mír je pro něj také výhodný.

V současnosti jsou ve světové politice patrné tři tendence.

První: jednání o údajném míru (nebo příměří – jak se komu líbí) jsou ve skutečnosti jednáními o pauzách a přípravě na novou válku. Jednání mají pouze prodlužovat čas a dát ho (ten čas) téže Evropě, aby se mohla lépe připravit na nové bojové akce. Evropa si už stanovila termín – do roku 2030 chce utratit na obranu 700–800 miliard eur, technologicky přezbrojit zbrojní průmysl, vyzbrojit armády novými zbraněmi, zvýšit počet lidí ve zbrani, ano, aspoň tak to uvádí.

Tendence druhá: válka je hlavním prostředkem k řešení všech vznikajících problémů – tak tomu bylo a tak to zůstane i nadále. Rozdíl je pouze v přístupu k válce ze strany Evropy a USA. Vzhledem k tomu, že Ukrajina a Rusko se nacházejí v Evropě, ve Washingtonu se rozhodli, že právě ona (Evropa) by měla nést hlavní břemeno konfliktu, a to tím způsobem, že bude vyrábět vlastní zbraně a – což je nejdůležitější! – nakupovat je také od USA.

Válka je totiž pro USA stejně výhodná jako pro Evropu, možná ještě výhodnější. USA chtějí jen jedno – zabránit tomu, aby se lokální evropský konflikt změnil ve třetí světovou válku. Jinak válka v Evropě přináší Američanům dokonce dvojí výhodu: na jedné straně váže Evropu čím dál víc k USA, a to ve všech ohledech, kdežto na druhé straně mohou amíci oškubávat Evropu, jak chtějí a jak se jim to hodí.

Válka samozřejmě nadále poškozuje a oslabuje Rusko. Jsou známy tyto údaje: v ruském rozpočtu na roky 2026–2028 je vyčleněno na vojenské výdaje 16,7 bilionu rublů (12,6 bilionu na obranu a dalších 4,1 bilionu na zajištění národní bezpečnosti), tedy přibližně 5,5 bilionu rublů ročně. Kdežto v roce 2021, tedy před začátkem SVO, se na to vynakládalo 3,6 bilionu rublů.

Je zřejmé, že růst vojenských výdajů má negativní dopad na celkový socioekonomický rozvoj Ruska a na životní úroveň jeho občanů. To vše je navíc umocněno dopadem sankčního režimu uvaleného na Rusko a jeho společnosti, jakož i závažnými a všeobecnými omezeními vývozu energetických surovin.

Tendence třetí: Spojené státy využily takzvaného „ducha Anchorage“ jako politicko-psychologickou zástěrku pro pokusy oklamat Rusko a obnovit svou hegemonii tam, kde to momentálně potřebují. A Rusko, jež považovalo přání za skutečnost, uvěřilo v americkou touhu po míru a v možnost rovnocenné spolupráce. A bylo opět oklamáno. Díkybohu ne tak moc. Nenechalo se zmanipulovat Západem – nezrušilo, ani nezastavilo speciální vojenskou operaci, neudělalo žádné ústupky a nevyhlásilo žádné příměří za účelem řešení údajně diplomatických otázek.

Zároveň však nebylo na světové scéně příliš aktivní v konfrontaci se Spojenými státy, jež se rozhodly obnovit svou hegemonii na všech kontinentech. Pod ochrannými křídly „ducha Anchorage“ i v jeho předvečer se Trump choval, jak říkají vtipní teenageři, jako ředitel zeměkoule a ministr zemětřesení. Kašlal na jakékoli náznaky mezinárodního práva a dokonce i na jakákoli pravidla:

– podpořil Izrael ve 12denní válce a klidně bombardoval Írán, s nímž má Rusko smlouvu o strategické spolupráci a partnerství;

– tvrdě zaútočil na Grónsko, Panamu, Kanadu a Venezuelu, kterým slíbil, že jim buď vezme to, co potřebuje (například Panamský průplav), nebo z nich udělá 51., 52. a 53. stát USA;

– před zraky všech provedl drzou a odvážnou speciální operaci a unesl Nicoláse Madura, prezidenta suverénní země, umístil ho do amerického vězení a slíbil mu několik doživotních trestů;

– jednostrannou a tvrdou celní válkou donutil obrovské množství zemí buď úplně pozastavit, nebo výrazně omezit ekonomickou spolupráci s Ruskem, konkrétně např. obchod s Indií týkající se ruských energetických surovin;

– zavedl sankce proti ruským energetickým gigantům „LUKOIL“ a „ROSNĚFT“, aby je vytlačil z trhů;

– fakticky tajně odsouhlasil zabavení tankerů, jež patří Rusku nebo pracují v jeho zájmu a přepravují energetické suroviny spojené opět s Ruskem v mořských a oceánských vodách, aby zastrašil ruské obchodní partnery;

– fakticky neodsoudil a nezastavil politický teror ukrajinských neonacistů, který vedl k pokusu o atentát na již čtvrtého ruského generála Vladimira Alexejeva. Tři generálové byli zabiti, Alexejev přežil, ale všem je jasné, že tento atentát měl

a) demonstrovat západním sponzorům sílu a možnosti režimu Vladimira Zelenského;

b) mobilizovat ukrajinské obyvatelstvo tím, že mu ukáže, jak silní jsou neonacisté;

c) zastrašit ruskou společnost tím, že demonstruje neschopnost ruských speciálních služeb ochránit před terorem samy sebe, natož pak obyčejné lidi (Alexejev není jen generál, ale právě šéf speciálních služeb);

d) diskreditovat schopnosti současných ruských speciálních služeb adekvátně reagovat na výzvy teroristů, kteří se chlubí svou bezohledností a beztrestností.

V ruské společnosti sílí otázka: jak dlouho budou ukrajinští neonacističtí teroristé šéfovat v Moskvě jako doma, zatímco jejich gorily, sadisté a katové v Kyjevě si budou užívat a vysmívat se „moskalům“?

To vše se dělo a děje v atmosféře „ducha Anchorage“. Zdá se, že Rusko se rozhodlo reagovat. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro TV BRICS prohlásil, že Rusko přijalo návrhy USA na srpnovém summitu Putina a Trumpa v Anchorage, ale americká strana není připravena na své vlastní iniciativy. A následně hned v několika rozhovorech rozvedl svou myšlenku: naděje Ruska na „ducha Anchorage“ (výsledky setkání a údajně dosažená výše zmíněná dohoda prezidentů Ruska a USA Vladimira Putina a Donalda Trumpa ze dne 15. srpna 2025) se nenaplnily. To znamená, že USA lhaly od samého začátku.

Z Lavrovových slov lze vyrozumět, že informace o dosažených dohodách, jež měly údajně posunout rusko-americké vztahy kupředu, se ukázaly být, pokud ne falešné, tak alespoň prázdné a zbytečné. Dohody (pokud vůbec existovaly) nepřinesly žádný pozitivní výsledek. Naopak – vyvolaly jen zbytečné naděje a zdržely čas. Sloužily jako zástěrka k banálnímu oklamání Ruska, jež nic nezískalo. USA naopak jen upevnily své vedoucí postavení ve světě a Trump svým chováním demonstroval, kdo je, obrazně řečeno, pánem světa, a podal si další žádost o globální vedoucí pozici na planetě.

Ano, Trump přispěl k zahájení třístranných jednání mezi Ruskem a Ukrajinou za formálního zprostředkování USA. V Abú Dhabí se dokonce konala dvě kola těchto setkání, přitom však ani nehnul prstem, aby se mír objevil na radarech a mírové urovnání přešlo do praktické roviny. Rusko chce mír, ale Ukrajina a Západ ne. Potřebují jen příměří a oddechový čas, aby se mohli připravit na novou válku za nových podmínek.

Podle toho, jak to vypadá, není momentálně vyřešena ani jedna sporná otázka, která je pro obě strany kamenem úrazu a jejíž řešení by mohlo přispět k normalizaci vztahů. Nemám přitom na mysli mezi Ukrajinou a Ruskem, ale mezi Ruskem a Západem, který se sice rozdělil na Evropu a USA, ale v klíčových otázkách vystupuje jednotně. A už vůbec nic nebylo uděláno pro to, aby byla k míru donucena neonacistická Ukrajina a její nelegitimní führer-prezident Zelenskyj. Západ mu i nadále, promiňte, otlouká držku o stůl a všemožně ho ponižuje, aby mu ukázal, co si o něm ve skutečnosti myslí. Ale konkrétního nebylo učiněno nic. Nikdo nedonutil Zelenského mluvit o míru věcně. Spojené státy prodávají zbraně Ukrajině, aby mohla válčit – a to je hlavní.

Lavrov to řekl v rozhovoru pro televizní kanál NTV: „Již několikrát jsme o tom mluvili, že se nesmíme nechat unést nadšeným vnímáním toho, co se děje: že americký prezident Donald Trump „postavil Evropany a Vladimira Zelenského do latě“ a požaduje od nich, aby splnili… Pokud chceme dosáhnout míru na Ukrajině, tak je to v pořádku, ale zatím tam ještě nejsme. Jednání pokračují, druhé kolo se konalo v Abú Dhabí – před námi je ještě dlouhá cesta…“

Co to znamená? To, že Rusko zůstává i nadále zastáncem diplomatických metod řešení vzniklých problémů a nedá se zmanipulovat cirkusovými metodami a hlučnými PR efekty. „Jsme i nadále přesvědčeni, že v zájmu věci je třeba vést tyto rozhovory v uzavřeném režimu a nezabývat se nějakou veřejnou, megafonovou diplomacií,“ řekl ten samý Peskov na briefingu.

Zároveň je však zřejmé, že Rusko může své chování upravit. Hlavní otázkou zůstává – jakým způsobem? Abychom opět nezachytili nějaký „duch“ a nenechali se svést jeho omamnými vůněmi.

*

Vladimir SKAČKO, UKRAJINA.ru (21:36 10.02.2026)

Vybrala a z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová

Na snímku si prezident Donald Trump nasazuje kovbojský klobouk – symbol “pistolnické ” politiky USA.

* * *

Redakce Nové Republiky děkuje všem dárcům, kteří nám zaslali na účet zapsaného spolku Nová Republika peněžní dary.

2300 736 297 / 2010

Velmi si vaší pomoci vážíme. Zaslané prostředky slouží k provozu webových stránek, realizaci našich seminářů a panelových diskuzí, k jejich audiovizuálnímu záznamu, tvorbě podcastů a zveřejnění a k rozšíření činnosti a působení spolku Nová Republika.

Pokud se rozhodnete přispět i vy, napište do zprávy příjemci: DAR a připojte své jméno a datum narození. (Na vyžádání spolek Nová Republika z. s. vystavuje doklady o darování pro potřeby daňových přiznání.) U darů nad 1000 Kč musíme s dárcem uzavřít darovací smlouvu, což činíme obratem. (V takovém případě se na nás laskavě obraťte prostřednictvím adresy dvorava@seznam.cz)

Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné s podmínkou, že uvedete zdroj.

Vážíme si vaší podpory a děkujeme.

Vaše redakce