Seymour Hersh: Čekání na válku na druhé straně Atlantiku

Máme před sebou další víkend. A  tedy další oblíbený termín pro začátek nových válečných dobrodružství. Irán pořád visí ve vzduchu. Seymour Hersh se opět přihlásil se svou troškou do mlýna.

Letter from London

podle překladače

DOPIS Z LONDÝNA

Čekání na válku na druhé straně Atlantiku

Minulý týden jsem byl v Londýně a opět nezískal cenu Britské akademie filmu a televize za dokument o mé kariéře s názvem Cover-Up , který režírovali Laura Poitras a Mark Obenhaus. Pořád se mi nelíbí, že jsem prohrál ve smokingu. Návrat do Washingtonu se kvůli bouřím, které bičovaly severovýchod Atlantiku, zpozdil o několik dní.

Zmeškal jsem živé vysílání projevu prezidenta Donalda Trumpa o stavu Unie, prodlouženou imitaci Mela Brookse, která se vysílala v časných ranních hodinách středečního londýnského času. Edward Luce, sloupkař Financial Times , se s tím vypořádal dobře: „Zatímco Trump připravuje americkou armádu na válku na Blízkém východě, jejíž cíle nedokáže formulovat,“ napsal Luce ve středu, „poctivé zhodnocení geopolitických rizik by jeho svéhlavou psychologii vystavilo vysokým nárokům. To, že Trump často lže, samo o sobě není důkazem iracionality. To, že je povzbuzován k tomu, aby věřil svým vlastním lžím, je vážnější… Ať už jsou to cizinci nebo Američané, lidé, kteří mu říkají, co chce slyšet, ne to, co potřebuje vědět, hrají nebezpečnou hru. Cesta k trumpovské bezohlednosti je dlážděna lichotkami.“

Americká flotila a letectvo jsou opět vysílány v demonstraci síly – k čemu? K útoku na íránský jaderný program, který již neexistuje, s výjimkou nepatrné možnosti, že by v tunelu mohl být ukryt částečně obohacený uran? Tuto možnost, nebo fantazii, sdílel s Trumpem Benjamin Netanjahu, izraelský premiér, který ovšem pozná hlupáka, když ho vidí.

O prezidentových nejnovějších kouscích se píše spousta reportáží, které jsem samozřejmě nemohl dělat z Londýna, ale zde je několik důležitých faktů, které mi sdělil někdo s potřebnými zkušenostmi a daty:

• Krátký útok trvající jen jednu noc nebude stačit k ukončení náboženského režimu, který nadále vládne Íránu. Minulý měsíc byly jeho Revoluční gardy motivovány zavraždit – pro to, co se stalo, neexistuje jiné slovo – tisíce protestujících.
• Pokud nebudou na místo vyslány žádné pozemní jednotky, letecká válka proti zakopaným ajatolláhům a jejich armádě by zahrnovala nejméně dva až tři týdny leteckých útoků izraelských a amerických vzdušných sil, možná i déle.
• Nejvýznamnější je asi fakt, že jak Spojené státy, tak Izrael jsou v kontaktu s vysokými důstojníky íránské národní armády, nenáboženské orientace, která má schopnosti a lidskou sílu postavit se Revolučním gardám, jež děsí disidenty i širokou veřejnost od doby, kdy ajatolláhové převzali moc po svržení šáha a jeho amerických stoupenců v roce 1979.
• Říkalo se mi, že někteří členové izraelského vedení se obávají, že by Trump mohl nabýt rozumu ohledně nutnosti zaútočit na íránské vedení nyní a že by uzavřel to, co jeden informovaný Izraelec nazval „mizernou slabou dohodou s Íránem“, a pak ji oznámil jako „mnohem lepší dohodu“, než jakou uzavřel Barack Obama, když byl v úřadu.
• Izraelec, který byl v boji zraněn, zakončil zprávu těmito slovy: „pokračování bude příště.“

***

Takže Seymour Hersh ve svém prognozování, zda vypukne válka mezi Iránem, Izraelem a USA nijak nepokročil od minulého příspěvku na toto téma. Opět zopakoval, že všechno vlastně záleží od toho, jak se Američanům podaří přesvědčit nejméně část iránské armády, resp. jejího velení, která nepatří mezi náboženské fanatiky, že by měli zkusit převrat.

Pro mne trochu málo, i když nejspíš jde o úhelný kámen celé operace. Když totiž v pozemní intervenci sami proti vlastní zemi neodbojují Iránci, je jakékoli harašení zbraněmi, v lepším případě o ničem, protože Američané s Izraelci dostatečné pozemní síly jednoduše dohromady pro porážku Iránu nedají, natož pro okupaci, aby na jejích bodácích nainstalovali svůj režim. V té horší verzi by vznikla další dlouhá a nebezpečná válka, schopná zničit svět.

Uvidíme, co přinese čas. Přesně jak řekl ten Izraelec, který byl zraněn v boji, zakončil zprávu těmito slovy: „pokračování bude příště.“

Ano, pokračování bude opět někdy příště.

*

Petr Vlk, Kosa Zostra

Na snímku Prezident Donald Trump gestikuluje na závěr svého projevu o stavu Unie v úterý v sněmovně reprezentantů USA