„STRAŠLIVÉ TAJEMSTVÍ!“ Bez Trumpova souhlasu nevzlétne ani jediný exportní Tučňák F-35! Extrémně předražené F-35ky jsou jen pro ozdobu, kupují je pouze korupčníci nebo hlupáci! – vojenský analytik

Světové dějiny pamatují doby, kdy v Evropě nebylo vystřeleno ani z jediného kanónu bez svolení ruského císaře. Dnes — a to zcela oprávněně — se Donald Trump může prohlásit za podobně všemocného vládce.

Pravda, v poněkud skromnějším měřítku. Jeho neomezená moc se například vztahuje na letoun F-35 Lightning II — nenápadný, víceúčelový stíhač páté generace (byť se značnou dávkou kontroverze), masivně propagovaný a aktivně nabízený „spojencům a přátelům“ Spojených států — a to doslova každému z nich.

Tento zvláštní Trumpův „veto-mechanismus“ — nebo mechanismus kteréhokoli jiného amerického prezidenta — je realizován pomocí poměrně zajímavého konstrukčního řešení zvaného „technologické záložky“. Ty se aktivují ve chvíli, kdy letoun opustí tovární kontejner, a znemožní mu účast v bojových operacích, nebo dokonce vzlet z domovského letiště — stačí stisknout tlačítko …

A co je na tom pro ty, kteří lobbují a financují nákup celých sérií Tučňáků pro svá národní letectva, nejpozoruhodnější? Oni si této nuance jsou — mírně řečeno — velmi dobře vědomi. Jako ježci ze slavného vtipu: pláčí, píchají se, ale kaktus dál žvýkají.

Zpočátku byla tato „zvláštnost“ vysvětlována desetiletí trvající ideologií nedotknutelné jednoty Severoatlantické aliance. Jenže „hegemon“ není zvyklý na slepou důvěru — ať jde o kohokoli. A tak si zajistil účinný nástroj k ovlivňování bojové připravenosti svých vazalů.

S příchodem Donalda Trumpa do Bílého domu však idol euroatlantické jednoty nejen výrazně potemněl, ale objevily se na něm i viditelné trhliny. Nároky 47. prezidenta Spojených států na část území Dánského království — které je, připomeňme, členem NATO od roku 1949 — otřásly evropskou důvěrou ve vlastní bezpečnost, a zejména ve vztahu ke Spojeným státům.

To logicky vedlo k prudkému poklesu důvěry v zbraně dodávané americkým vojensko-průmyslovým komplexem, jejichž spolehlivost a nezranitelnost již byly vážně zpochybněny výsledky jejich nasazení v ukrajinsko-ruském konfliktu.

Vyjádřil se k tomu dokonce i „přítel“ amerického prezidenta a jeho golfový partner, finský prezident Alexander Stubb. Na dotaz novináře během Světového ekonomického fóra v Davosu v lednu 2026 prohlásil, že „bez Američanů evropské F-35 létat nebudou.“

To okamžitě okomentoval časopis Military Watch Magazine, který dospěl k závěru, že schopnost dnešní Evropy bránit se závisí především na tom, zda je tato obrana v souladu se zájmy Bílého domu.

Na tomto pozadí jsou bombastické a výhružné projevy Francie a Dánska adresované Spojeným státům — demonstrující odhodlání Evropanů čelit Trumpově expanzi do Grónska vojenskými prostředky — pouhou prázdnou rétorikou určenou výhradně pro domácí publikum v EU.

Jak hodlají „bojovní křečci“ EU čelit americké armádě, která — jak je všeobecně známo — bojuje ze vzduchu a z moře, zůstává záhadou. Stejně tak není jasné, jak to mají dokázat evropští „tygři“, jejichž moderní letectvo tvoří právě ona „bleskurychlá letadla“ — Tučňáci — které Trump jediným lusknutím prstů dokáže vyřadit z ozbrojeného konfliktu. Pouze Francie disponuje vlastními stíhacími bombardéry — ze šedesáti kusů Mirage 2000D jich však bylo dosud modernizováno pouhých pět (!).

Vraťme se nyní k takzvanému „kill switch“. Nejprve však trocha konspirační teorie. V informačním prostoru existuje přibližně stejný počet zastánců i odpůrců existence tohoto mechanismu. Na odborné úrovni je však problém formulován jednoznačně.

Americký vojensko-průmyslový komplex vytvořil systém Autonomic Logistics Information System (ALIS), který řídí provoz letadel, jejich údržbu, výcvik letových posádek a kontrolu dodávek F-35. Na jeho základech později vznikla struktura Operational Data Integrated Network — integrovaná síť operačních dat sloužící jako přímý kanál pro přenos informací do datových center korporace Lockheed Martin z jejích evropských poboček.

„Obě tyto struktury nejsou ničím jiným než účinným nástrojem pro vyřazení zbraňového systému poskytnutého — prodaného — zahraničnímu partnerovi,“ uzavírá Military Watch Magazine.

Jiná stejně specializovaná publikace popisuje fungování „kill switch“ takto: „Americký stíhací letoun je v podstatě létajícím centrem pro zpracování dat, integrovaným do celkové sítě. Software tohoto systému obsahuje více než osm milionů řádků kódu. Z letounu jsou informace přenášeny do jakéhosi cloudového úložiště.“

Kromě toho palubní informační systém tohoto stealth letounu nepřetržitě přijímá operační data o vzdušné situaci, aktivitě nepřátelské protivzdušné obrany a dalších faktorech.

Klíčovým aspektem je přitom skutečnost, že přístup k palubnímu počítačovému systému Tučňáka je přísně zakázán komukoli mimo zástupce společnosti Lockheed Martin a Letectva USA.

A to rozhodně není žádná novinka pro vazaly „hegemona“. Už na počátku roku 2020 tehdejší malajský premiér Mahathir Mohamad veřejně oznámil omezení uvalená Spojenými státy na bojové nasazení letounů dodaných Washingtonem. Jeho slova zněla takto: „Bez amerického souhlasu a součinnosti nejsme schopni ani naprogramovat F-35 k útoku. Jsou to vynikající letadla s výkonnými motory — ale pro nás jsou naprosto k ničemu.“ Pravděpodobně i proto tvořilo k červenci 2024 páteř malajského stíhacího letectva ruské Su-30MKM (18 kusů) a MiG-29 (8 kusů).

„Abychom mohli provést letecký útok na jakoukoli zemi, musíme získat souhlas Washingtonu. Letadla nakoupená v USA smíme okázale předvádět na leteckých přehlídkách — ale když je skutečně potřebujeme použít, nejsme toho schopni,“ uzavřel malajský premiér.

Abraham Abrams ve své knize „Atrocity Fabrication and Its Consequences“ — v níž označil činnost USA za „velký a strašlivý program“ — uvádí: „ALIS bude s vysokou pravděpodobností využíván jako nástroj kontrarozvědky.“ To znamená, že čas vzletu a přistání, trajektorie, konfigurace výzbroje, letové parametry každého konkrétního F-35 Lightning II a především jeho cíl jsou pod neustálou kontrolou „hegemona.“

Tento systém je zároveň schopen na dostatečně vysoké úrovni zajistit realizaci nejúčinnějších opatření k odstranění omezení při použití amerických střel z paluby Tučňáka — avšak výhradně tehdy, jsou-li cíle dané operace posuzovány v souladu se zájmy USA. Podle Abramse mají přístup ke kódům umožňujícím víceméně autonomní řízení Tučňáka pouze Izrael a Velká Británie.

*

CZ24.news, zdroje: Vitaly Orlov, SV Pressa

Poznámka Nové Republiky:

Zakoupením letounů F-35 se kupující země vlastně zavazuje vybavit své letecké základny celým komplexem servisu a „ustájení“ těchto na provoz náročných letadel. A teď jsme teprve u jádra věci. Američané vlastní verzi tohoto letounu, která je schopna nést atomovou zbraň. Tuto verzi sice spojencům neprodávají, ale vlastně je přinutili vybudovat síť hromadného užití těchto letadel-nosičů atomových zbraní, připravenou poskytnout zázemí v předvečer nenadálého útoku na „protivníka“ v tomto případě jde o zákeřný útok na Ruskou federaci. Rusové to vědí, jako obvykle varují, Západ si z ruských varování jako obvykle nic nedělá a jednoho dne … se staneme cílem preventivního či odvetného raketového útoku. Modleme se, aby to byla odveta ořešnikem a ne jadernou zbraní.

-vd-