Za vším hledej Pojara?

Nicméně tenhle příběh se zdá se začal tak nějak psát dávno před válkou na Ukrajině a dávno před Janou Černochovou zvanou Kalamity Jane na resortu obrany. Možná nic nesouvisí s ničím. Možná ale souvisí víc, než by se zdálo. Takže pojďme na to.

Po roce 1989 se stává Miloš Pojar naším velvyslancem v Izraeli a bere tam sebou i svého syna Tomáše. Ten se posléze jako 22letý stává členem organizace Člověk v tísni a o dva roky později je již jejím ředitelem. V roce 2005 začíná působit na MZV jako náměstek pro bezpečnostní otázky a v letech 2010 – 2014 je po vzoru svého otce velvyslancem ČR v Izraeli. Od ledna 2023 zastává funkci poradce Petra Fialy pro národní bezpečnost, kterou nově zřídila jeho vláda v prosinci 2022. Mezitím vším pracoval jako konzultant pro průmyslově-technologický holding Czechoslovak Group českého podnikatele Michala Strnada, jehož některé společnosti působící ve zbrojním průmyslu jsou hlavními dodavateli české muniční iniciativy pro Ukrajinu. Asi náhoda. V roce 2016 se stává členem správní rady Summit advanced systems s.r.o. a Summit Defense, s.r.o. ze kterých v roce 2022 odchází, když je jmenován právě poradcem premiéra. Ve vládním okolí je považován za „jestřába“ a toho, kdo ve skutečnosti tahal za nitky. Vím, je to zdlouhavé, ale důležité.

V roce 2023 se AČR rozhodne, že nutně potřebuje nějaké drony Osprey-H, ideálně velmi velmi specifické, a bez soutěže na jejich dodání vybírá právě firmu Summit advanced systems, jejímž majitelem je česko – izraelský podnikatel Doron Schulz. Cena: 10 kusů za 29,3 milionů bez DPH. Ano té firmy, kde byl 6 let Pojar členem správní rady. Zakázka je tajná, nicméně prý jako jediná náhodou splňuje specifika a výhradním dodavatelem je náhodou Schulz. Pojar prý o zakázce nemá povědomí, ale je si pode vlastních slov jistý tím, že firma Summit advanced systems a její majitel nabízí služby na velmi vysoké úrovni. Jenže právě, že vůbec.

Drony jsem měli dostat v roce 2024, ale nedostali jsme nic a začalo se pátrat, co se s drony a zálohou přes 17 milionů korun stalo. Jakmile se ovšem s pátráním začalo, poslal Doron Schulz jako majitel obě své společnosti do insolvence. Nepochybně to ale udělal na vysoké úrovni.  Milý překupník fiktivních dronů Doron totiž ihned po obdržení peněz část poslal dodavateli do USA, kde se po ní slehl dron i Doron. Co je ale úplně nejvíc zajímavé je to, že firmy byly předlužené měly finanční potíže ještě před tím, než bez soutěže získaly zakázku na drony. Ano, v té době, kdy tam Pojar ještě byl jako člen správní rady a tvrdil, jak moc na vysoké úrovni jejich služby jsou. Už koncem roku 2021, tedy dva roky před získáním zakázky od obrany, byl totiž celý projekt předlužený a Schulz sháněl investora. Marně. Následovalo propouštění. Nakonec zůstala jen jedna jediná zaměstnankyně. Což je vynikající, pokud se prezentujete jako bezpečnostní expert a děláte v těchto otázkách poradce premiéra. Aneb něco shnilého bylo v království fialovém.

Sečteno, podtrženo. Nikdo za nic nemůže, nikdo nic netušil, protože kdyby tušit mohl, nemohl by to říct a ti co tušili a věděli, už dávno sedí jinde. Bohužel ne tam, kde by měli. Firma je v likvidaci, drony nedostaneme, peníze nedostaneme, občane zapomeň. Tak třeba příště někdo osloví českou firmu, která drony vyrábí, nebo alespoň jakoukoliv firmu, která cokoliv vyrábí. 

*

Jana Marková, Littertate

Na snímku inkriminovaný Tomáš Pojar