Baví Vás to?

Ve Sněmovně se projednává zákon korigující chování neziskového sektoru, především toho politického. Co kolem toho rozpoutala opozice bojící se o skrytá koryta a vliv, to je doslova alarmující. Navíc dochází k vyhrožování autorům i předkladatelům zákona a poradkyně vlády Vachatová, bývalá členka Trikolory a jejího vedení, se dostala doslova pod tlak. Přitom nejde o nic jiného než o hromadu peněz zajišťujících jak blahobyt, tak i možnost vměšovat se do politického dění u nás.

Je evidentní, že toto koryto je velmi hluboké a plné. Řev bývalých vládních stran, provozovatelů neziskovek a médií majících z této sféry skutečně solidní profit, je slyšet nejen ve Sněmovně. Vůbec by nás nepřekvapilo, kdyby se z této události stalo téma připravované seance Milionu chvilek na Letné. Ostatně i tato partička bez přísunu peněz a zadarmo šířit progresivistickou propagandu nebude. Jak už jsme si řekli dříve, politický neziskový sektor je bahnem společnosti, pod kterým se však skrývá zlaté dno a někteří jedinci, například Šimon Pánek, dokážou z pozadí tahat za velmi podstatné nitky, případně si na neziskovou oblast zajišťovat nadprůměrné zisky. Politici s tím spřažení poté propírají peníze, a tak nějak dohromady žijí v symbióze.

Do země navíc přichází mnoho peněz ze zahraničí, čímž je ohrožena ochrana českých zájmů a umožněno vměšování cizích subjektů. Dokonalosti v tomto směru dosahoval George Soros, jehož „filantropické“ vlohy napáchaly napříč světem včetně České republiky obrovské škody. Doufejme, že vláda od záměru pořádně si na celou tuto sféru došlápne a nezůstane u polovičatého řešení. Nesmyslná tvrzení o tom, že jde o kopii ruského zákona, jsou jen dalším projevem opoziční schizofrenie. Rusové už dávno přišli na to, že si o své zemi chtějí rozhodovat sami a nemají zájem na vměšování cizích mocností. Jde o přirozený projev svéprávného a svrchovaného státu.

Ve Sněmovně se zároveň poslanci věnují Bruselem vnucenému zákonu o cenzuře. Jde o další balík opatření omezující svobodu slova, nicméně díky velmi agresivně se chovajícímu Bruselu, kterému dali i naši zástupci v EU právo nám něco nařizovat, je kolem této právní normy pozdvižení. Na protest proti samotnému projednávání se vzdala mandátu ekonomka Šichtařová (SPD-Svobodní). Zároveň nazvala celou Sněmovnu jako komedii. Bohužel, Evropské instituce už jsou i v naší zemi nad českými zákonodárci a jde li nějak jejich výplody otupit, je třeba to udělat. Proto další čtení návrhu náhubkového zákona. Tady Šichtařová zvolila špatný důvod k odchodu a pravdou je, že její dosavadní pasivita byla trnem v oku kolegů z koalice. Naopak s ní souhlasíme v tom, že většina jednání Sněmovny je přepláceným divadlem s tragikomediálním obsahem a pro myslícího člověka účast na blafání opozice ztrátou času.

Na konec odlehčení. I když vlastně smutné. Sledující začátku seriálu závodů F1 se rozdělili na dvě polovice. Prvním se líbí, když se piloti konečně začali předjíždět, druhým vadí, co k tomu vede. Idiocie pořadatelů šampionátu v podobě snahy udělat monoposty „zelenějšími“, a to za každou cenu, nemá obdoby. Hra s bateriemi, dobíjením, rozdílnými výkony v jednom kole lišícími se o mnoho procent, potřeba tankovat extrémně drahé syntetické palivo a riziko technických komplikací dokonce ohrožujících zdraví pilotů, to vše dělá ze závodů loterii a zároveň nutí k zamyšlení.

Bude li to takto pokračovat dále, stane se z vrcholné motoristické disciplíny e-sport přenesený na stadion. A místo skutečně dravých jezdců se za volanty posadí ajťáci schopní nikoliv řídit, ale o to lépe rekuperovat. Za sebe říkám, že nesnáším v běžných autech většinu elektronických systémů, displejů a hraček. Ještě v luxusních limuzínách budiž. Ale v závodním či sportovním autu bych vždy preferoval jednoduchost, váhu a výkon. Nepotřebuji extrémní systémy vyvíjené pro F1 a později přenesené do osobní dopravy. Současné BMW M5 je možná rychlé, geniálně maskující hmotnost, ale co s autem vážícím 2.5 tuny, když jsme mohli mít stejně rychlý, ale mnohem mrštnější stroj mající v základu o tunu méně? Kdo chce rychlost a pohodlí, ať jede Pendolinem. Já preferuji zážitky.

Omlouvám se za obsahové míchání hrušek s jablky, ale současný svět mi přijde šílený. Tak rád bych se vrátil do listopadu 1989 a začal pořádně znovu a lépe. Svět je šílený a připadá normální jen těm, kteří si nepamatují, že mohlo být mnohem jednodušeji a lépe.

*

Jindřich Kulhavý