Koncesionářské poplatky: Také už máte plné zuby keců o tom, proč je (ne)zrušit?

Vážení čtenáři, kdo mě osobně zná, ví, že po vstupu do Evropské unie jsem byl jednoznačným zastáncem koncesionářských poplatků. A také vysvětlím jednoznačně, proč jsem byl zastáncem a proč jsem dnes TOTÁLNĚ na opačné straně.

Po roce 2000, kdy Českou televizi obsadila jedna bruselská parta s jediným svatým názorem: s Bruselem a nikdy jinak, zdálo se mi logické, že v okamžiku, kdy každý bude platit osobně poplatky, začne si více všímat, co se vysílá, a když nebude souhlasit, vznikne obrovský „veřejnoprávní tlak akcionářů“ na likvidaci Evropských hodnot z této instituce. Musím uznat, že jsem se mýlil, protože darebáci v čele s Jourovou udělali tak obrovský obranný val, že ani obrovská nespokojenost s tímto zvěrstvem nepohla. A já jsem zjistil, že výklad o tom, že svoboda a demokracie něco stojí, je jen fráze o ničem.

Vzpomínáte? Stávka redaktorů probruselských Evropských hodnot a lidé uvěřili, že to s námi myslí dobře!

Pluralita? Té se jen Česká televize vysmívá!

Po létech víry, že nárůst nespokojených povede k tlaku na veřejnoprávní média, se nakonec změnil v beznaděj. Dokonce i po změně vlády se vedení České televize nové vládě vysmálo a nastavilo výši laťky do záporných hodnot. Dokonce vznikl pořad, kde jsou jen urážky a špína, kydající vše na novou vládu. Sprostota, urážky a hnus. To je veřejnoprávní médium, které má občany vychovávat předáváním informací? (Reportéři.cz)

Soud: ČT nemůže odbýt žádost o informace na výrobní náklady pořadů odkazem na obchodní tajemství

Přesto se jede vesele dál. Jak je to možné? Kdo drží veřejnoprávní média nad zákonem?

Takže proč nyní chci změnu systému?

Zjistil jsem, že když veřejnoprávní médium porušuje veškeré zákony, psané i nepsané, že „akcionář“, neboli koncesionář, má na čistotu veřejnoprávních médií vliv jako na změnu oběhu planet kolem Slunce, že si se žádostmi poplatníků dokonce i dle zákona klidně vytřou zadek, nezbývá než vše vrátit pod dohled vlády, kde Poslanecká sněmovna může překontrolovat hospodaření díky kontrole NKÚ.

Protože pak lze odhalit, kam proudily peníze a kdo je ve skutečnosti vysával

Jak by měla vláda pokračovat? Nejdříve urychleně zákon, aby mohla nastoupit NKÚ, protože nikdo neví, kolik peněz skutečně Česká televize a Český rozhlas potřebují (ten má až 1500 zaměstnanců a nesmíme vědět ani, kolik kde pracuje) a současně zadat audit na začerněné smlouvy. Bez toho nikdo netuší, kam tečou peníze koncesionářů, a zda z nich není placena činnost skupin pracujících proti České republice v zájmu Bruselu. Nikdo netuší, zda peníze neproudí do drog, do kapes mafií, organizovaného zločinu, prostě nevíme nic.

A pak je tady ještě jedna věc, o které se nemluví: uvolní se možná několik set zaměstnanců, lukrativně placených, kteří nedělají nic prospěšného, pouze se podílejí na kontrole a inkasu placení záhadných služeb, které vymyslela vláda Petra Fialy, kdy povinně platí snad i děti, které se ještě nenarodily (nadneseně vysvětlení pro hlupáky), firmy, že prý jejich zaměstnanci v pracovní době sledují Českou televizi a podobné zhovadilosti. A nad tím bdí vymahači poplatků, právníci, ekonomové – výběrčí, úředníci koncesionářské poplatky spravující, soudci a obhájci, kteří neplatiče pronásledují a soudí, a celé to administrativní zvěrstvo kolem.

My totiž dnes ani nevíme, kolik ten ansábl drábů výběru koncesionářských poplatků stojí. A ti všichni mohou být vyhozeni a mohou si hledat užitečnou práci místo Ukrajinců, protože lidí na práci je dost, ale flákají se všude možně. Viz například i zde! A za nemalý peníz!

A po schválení zákona, až se prověří, zda Česká televizi a Rozhlasu nestačí jen polovina peněz, převede se vše na státní rozpočet a jedním kliknutím a zmáčknutím „ENTER“ se celý balík pošle do účtárny veřejnoprávních médií a žádná další administrace tam nebude. Možná se tím ušetří další miliarda korun ročně.

Závěr

Ne, nezměnil jsem názor, že by koncesionářské poplatky měli platit občané, kteří ZÁKLADNÍ informace vždy potřebují, a jedno medium musí mít tuto povinnost. Třeba povodně, ohrožení terorismem apod., kdy nelze založit skupinu, až když je někdo zabit, vyplaven… Ta musí fungovat stále. Ale pokud to nefunguje, pokud si sami sobě určují výše platů, odměn, luxusních aut a dalších pašalíků, a prostě kontrola „akcionářů“ koncesionářů je vyřazena z právního systému, a právo na tyto molochy je slabé, i Dalibora naučila nouze housti, a tak za těchto podmínek chci, aby viz výše vysvětlení, bylo opět hrazeno ze státního rozpočtu. Poučili jsme se, že právo ne vždy vymahatelné. Někteří jsou si rovní a další rovnější…

*

PETR POKORNÝ, Pravý Prostor