Český prezident Petr Pavel a bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová vystoupili na slovenském festivalu Pohoda, kde debatovali o roli kultury, svobody i hodnot v politice.
„Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová uvedla, že kultura může vznikat pouze ve svobodném prostředí a že právě svoboda projevu je jejím základním předpokladem. Podle ní proto bývá terčem politiků, kteří usilují o větší kontrolu nad společností. „Předpokladem umělecké tvorby a kultury všeobecně je svoboda. Umění nevzniká z poslušnosti, ale na svobodě projevu a tvorby. A samozřejmě pro určité politiky, kteří se snaží rozšiřovat svůj vliv a moc nad společností, je kultura a svoboda s ní spojená vyrušující,“ říká Čaputová a vysvětluje, že kulturu je třeba chránit právě kvůli tomu, že představuje svobodu.“[1]
Zvláště v šedesátých letech minulého století v éře socializmu, které je zvykem říkat totalita, prožívala kultura nebývalý rozkvět ve všech oborech. Známá je filmová nová česká vlna a celý československý film, který pravidelně vozil ceny ze všech filmových festivalů, včetně dvou Oskarů. Z literatury připomenu jen několik jmen Milan Kundera, Ludvík Vaculík, Josef Škvorecký, Bohumír Hrabal, Ota Pavel, Vladimír Holan.
Špičkovou úroveň měl balet a opera. Činohra měla světovou úroveň. Vedle klasických divadelních scén po celém Československu vznikaly malé divadelní formy ve stylu Semaforu.
Bratislavské Národní divadlo a jeho herci realizovali inscenace s nimiž se současnost nemůže měřit, a dokonce vyhraněně antikomunističtí herci jako Juraj Kukura či Milan Kňažko své nejlepší role ať již ve filmu či na divadelní scéně odehráli za socializmu.
Chtěla se Zuzana Čaputová vymanit z fanatického antikomunizmu, který nemůže předchozímu socializmu přiznat nic pozitivního? Pokud platí korelace v tezi Zuzany Čaputové, v níž platí souvislost mezi úrovní kultury a svobodou, potom vysoká úroveň kultury, zvláště v šedesátých letech, by dokládal, že tehdy byla výrazně větší svoboda než v současnosti.
Existuje druhá možnost, že Zuzana Čaputová je historicky nevzdělaná a kulturně negramotná. V tom případě je s Petrem Pavlem ve správné společnosti. Ještě by si mohli přizvat dalšího prezidenta – Vladimíra Zelenského -, třeba by jim zahrál penisem na klavír. To by byla ta správná kultura a svoboda.
*
[1] Kratochvílová A. „V dnešní době by se necítil dobře.“ Pavel si vzal do úst Havla. In: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/-V-dnesni-dobe-by-se-necitil-dobre-Pavel-si-vzal-do-ust-Havla-793979
*
Petr Sak – autor je sociolog a vysokoškolský pedagog
Na snímku tři mudrlanti na festivalu Pohoda – Zuzana Čaputivá, Petr Pavel (Pávek) a “moderátor” Erik Tabery (Respekt)
Nedá sa na tej fotografii nevidieť, ako neprirodzene vyznieva snaha oboch prezidentských trkvasov tváriť sa až pateticky odborne. Pri tých ich IQ hodnotách fakt smiešne a trápne. Dva generátory prázdnych fráz.
Autor se vyjádřil srozumitelně a přesně. Dovolím si jen malou poznámku. Také z těchto důvodů musí režimní propaganda do úmoru opakovat některé příklady justičních zločinů jako byl případ Milady Horákové a líčit vládu komunistů jako nepřetržitý proud zvůle, nezákonnosti a úpadku. Přitom stačí prolistovat televizní programy a ejhle – dlouhá řada oblíbených a stále opakovaných filmů,… Číst vice »
Nejen opakovat to co bylo špatně, ale zamlčovat co se děje dnes. Upálených za odpor proti současnému režimu více, sebevražd více, psychicky narušených lidí více, dětí se zdravotními problémy více … ale, ale banány po pár kusech na příděl. Asi tak jako když dnes zlevní mléko, nebo máslo. Cudně se také… Číst vice »
Kultura za socialismu byl fenomén za málo peněz ,asi vše je obsaženo ve skromnosti ,kdy se muselo vymýšlet vše nově a samozřejmě doba která neuměla lhát a krást.Poslanecká funkce byla čestná možnost ovlivňovat socialistické prostředí.
Zajímavý rozhovor na YT, Einar Tangen: Čína Nechce Vládnout Světu.