Základní pravidlo pro všechny situace. Zkusit se vcítit do toho druhého. Pochopit, co to plácá a proč. Právě o to jsem se pokusil u před týdnem přijatého prodloužení Chat Control v Evropském parlamentu.
Nejdřív se na věc podívejme z úhlu pohledu násilníka, který má potřebu sdílet své „záseky do totemu“ s dalšími násilníky. Případně dalším násilníkům nabídnout služby pro násilníky.
Jak bych postupoval.
Otevřel bych si běžnou e-mailovou službu u Seznamu, u Googlu, a začal přes ni rozesílat na všechny strany nahaté fotky dětí? Možná bych si u toho přišel v bezpečí, protože e-mailovou schránku bych nenazval „przniteldětí“? Ale to bych musel být prznitelem dle unijních tabulek. Tedy hloupý, předpřipravený na mediální výkřik – no vidíte, Chat Control má své opodstatnění. Chytil tabulkového prznitele.
Ovšem kdybych měl inteligence o trochu víc než prasklá štoudev a chtěl ve svých temných rejdech pokračovat, možná si neotevřu Seznam a Google. Možná začnu v prostoru hledat službu anonymizovanou, několikrát šifrovanou, zašantročenou pod jinou IP, zabezpečenou tak, abych jí dokázal dát svou důvěru prznitele.
A jsem si dokonale jistý, že nikdo z prznitelů pro své rejdy nepoužívá běžně dostupný e-mail zdarma, nepoužívá ani chatovací služby na sociálních sítích, prostě je už teď pro systém neviditelný. A bude i nadále.
Nejde se tedy nezeptat – k čemu ten Chat Control vůbec je? Předpokládám, že pár hloupých prznitelů se do sítě chytí. To beze všeho. Ale to podhoubí, ta výroba materiálů, jejich distribuce, to všechno zůstane systému utajené. Pár hloupých prznitelů by represivní složky jistě chytily i bez Chat Control. Protože blbec, který přes e-mail od Googlu kšeftuje s podobnou tematikou, dřív nebo později padne do chřtánu spravedlnosti. Ten v pozadí se jen směje.
A teď se pokusím vcítit do jednoho z těch, kteří Chat Control prosazovali. Europoslanec Tomáš Zdechovský ke svému souhlasnému hlasování mimo jiného napsal: „Celá debata je bohužel často plná zjednodušení a strašení. Ve skutečnosti jde o to najít rovnováhu mezi účinným bojem proti organizovanému sexuálnímu zneužívání dětí a ochranou soukromí i základních práv občanů. Právě o tom byla tato diskuse i hlasování,“ stojí na Zdechovského facebookovém profilu.
Rovnováha. Rovnováha mezi svobodou a bojem proti organizovanému zločinu. Omezí se svoboda tím, že se v život uvede plošné šmírování celé společnosti, přičemž organizovaný zločin bude v klidu bujet mimo záběr zavedeného šmírování. Dopad tak padne jen na normálního občana, který jistě nemá co skrývat, protože je poctivý, ale bude mu odebrán status nevinného. Systém k němu bude přistupovat nikoliv jako k nevinnému, ale jako ke sprostému podezřelému. Samotný princip takového šmírování pak zcela bortí to, co dělalo Evropu Evropou, která ctí svobodu jedince nade vše. To už neplatí.
Europoslanci, kteří byli pro, rádi tvrdí, že „nikdo nebude číst vaše zprávy“. Chat Control funguje na principu kontroly na straně klienta. To znamená, že unijní kód nainstalovaný v aplikacích (WhatsApp, Signal atd.) proklepne fotku nebo zprávu ještě předtím, než se zašifruje a odešle. Mysleli to dobře, ale dopadlo to jako vždycky.
Ač se snažím, nechápu pochody Tomáše Zdechovského.
A zvláštnost na závěr. Vraťme se o 14 let nazpět. V Praze, v Brně, v Ostravě, stejně jako po celé Evropě, běhají lidé v maskách Guye Fawkese, pořádají se masivní demonstrace. Tak masivní, až se začnou třást sídla unijních institucí. Ve hře byla podloudně vyjednávaná a velmi problematicky napsaná mezinárodní smlouva ACTA. Všem šlo o svobodu (stahování filmů a hudby na internetu). Média byla ve varu, lidé byli ve varu. (Na protestech proti ACTA si udělali velké jméno i čeští Piráti, kteří pak s heslem – odkaz není zločin – utržili svůj první volební úspěch do Poslanecké sněmovny. Když pak byli o pár let později ve vládě, padlo Uložto, oni nezvedli ani oči, natož aby zvedli ze země svou mladickou nerozvážnost).
U smlouvy ACTA šlo ve výsledku jen o ochranu autorského práva, které provázelo několik málo velmi problematických formulací. U Chat Control jde o plošné šmírování veškeré virtuální komunikace všech občanů EU. A na náměstích evropských metropolí se nepohne ani lístek. Nikdo si nenasazuje masku Guye Fawkese, nevstávají noví bojovníci. Jen pár nakvašených statusů na sociálních sítích a tím to máme za vyřízené.
Nám se musí strašně jednoduše vládnout. My do toho digitálního gulagu vlezeme rádi a bez protestů.
*
Štěpán Cháb, Krajské listy
