Proč Putin a Lavrov zaslali tak srdečné pozdravy k 250. výročí Dne nezávislosti USA?

Samotná slova Trumpa k změně kurzu nepřimějí, ale je známo, že na něj mají vliv v závislosti na tom, od koho pocházejí, a na celkovém kontextu, a proto je klíčová vytrvalost Ruska tváří v tvář sérii útoků na Ukrajině podporovaných USA a jeho pokračujícímu postupu na bojišti.

Trumpovo rozhodnutí „eskalovat za účelem deeskalace“ s Ruskem prostřednictvím „vyčerpávací války“ vedlo k tomu, že Putin a ministr zahraničí Sergej Lavrov bagatelizovali „Ducha Anchorage“, od kterého očekávali, že přiměje Zelenského k stažení z Donbasu výměnou za úplné příměří. Ukrajina rovněž zahájila sérii útoků proti Rusku za podpory USA v rámci Zelenského 40denní operace zaměřené na ovlivnění situace, jejímž cílem je donutit Rusko k zmrazení konfliktu. Vztahy mezi Ruskem a USA jsou proto pod značným tlakem.

Právě proto bylo tak překvapivé, že Putin a Lavrov zaslali k 250. výročí Dne nezávislosti USA tak přátelské pozdravy. Je zcela zřejmé, že chtějí Trumpovi a americkému lidu dát najevo, že ani oni, ani ruský lid pro ně nepředstavují hrozbu. Naopak, oba ve svých vzkazech zmínili, že Rusko podporovalo USA během války za nezávislost a občanské války a bojovalo po jejich boku v obou světových válkách, načež společně utvářeli následný světový řád prostřednictvím OSN.

Putin i Lavrov vyjádřili opatrný optimismus, že jejich země mohou udržet mezinárodní bezpečnost a stabilitu prostřednictvím obnovení řádného dialogu. Zejména Putin poukázal na jejich zvláštní odpovědnost v tomto ohledu jako dvou největších jaderných mocností světa. Jednalo se o nenápadnou připomínku apokalyptických důsledků v případě, že by se jejich nedávno obnovené napětí vymklo kontrole. Putin je však, jak bylo vysvětleno zde a zde, extrémně averzní vůči riziku, takže by k tomu z jeho strany nedošlo.

Právo nebezpečně eskalovat napětí s ohledem na výše zmíněné důsledky, nebo je naopak zodpovědně zmírnit ve prospěch světového míru, tedy leží výhradně na Trumpovi, což částečně vysvětluje, proč byli Putin a Lavrov ve svých pozdravech k 250. výročí Dne nezávislosti USA tak přívětiví. Mohli poslat jen formální prohlášení, nebo dokonce žádné, ale navzdory značnému napětí, které rusko-americké vztahy zažívají, se nápadně snažili být přátelští ve jménu vyššího dobra.

Právě proto, že Trump zahájil toto nové obtížné období ve vzájemných vztazích tím, že porušil „ducha Anchorage“, je jediným, kdo může tento trend zvrátit. Rusko neustoupí v žádné z klíčových otázek souvisejících s jeho bezpečností a suverenitou, jako je například umožnění, aby zbytky Ukrajiny zůstaly předsunutou operační základnou NATO, nebo prodej kontrolních podílů ve svých státních společnostech zabývajících se přírodními zdroji. Putin na to pravděpodobně Trumpa upozornil během jejich téměř 90minutového telefonátu v den Dne nezávislosti.

Samotná slova Trumpa k změně kurzu nepřimějí, ale je známo, že na něj mají vliv v závislosti na tom, od koho pocházejí, a na celkovém kontextu, a proto je klíčová pokračující odolnost Ruska tváří v tvář sérii útoků na Ukrajině podporovaných USA a pokračujícímu získávání území na místě. Pokud Trump uvidí, že se jeho nová „válka na vyčerpání“ nevyvíjí podle plánu, mohl by se rozhodnout uzavřít s Ruskem spravedlivější dohodu, stejně jako to udělal s Íránem poté, co se ani třetí válka v Perském zálivu nevyvíjela podle plánu.

Jak zde bylo nedávno naznačeno, „bylo by tedy nejlepší, kdyby Putin zatvrdil své srdce, změnil svůj názor na Ukrajince a udělal, co je třeba“, aby vyhrál ukrajinský konflikt za co nejvíce ruských podmínek, než se nahromadí oběti způsobené americkou „vyčerpávací válkou“. Pokud jsou nedávné rozsáhlé ruské údery proti vojenským cílům v Kyjevě nějakým náznakem, pak by Putin mohl vůči Ukrajině „eskalovat, aby deeskaloval“ prostřednictvím „systematických úderů“, jak bylo dříve varováno, což by mohlo zásadně změnit situaci.

 *

Andrew Korybko, Newslatter

V původním anglickém textu je mnoho odkazů na zdroje.