Nikdo si nesmí ze státu dělat kasičku pro vlastní obohacení

V kauze BeSTAN, která hýbe českou společností v poslední době, jde o to, že dceřiná firma politického hnutí STAN, firma BeSTAN si pronajímala od státního podniku Lesy České republiky kanceláře pro poslance a senátory a pronajímala si je bez DPH. Proč? Protože to nemělo sloužit k podnikatelským účelům. Proto tam nebyla účtovaná daň z přidané hodnoty.

Konkrétně šlo o 2 patra budovy. Jedno cca 141m2 a druhé 123m2.

Celkově roční nájemné dosahovalo dle smlouvy 552 tisíc, tedy měsíčně zhruba 46 tisíc Kč. Za samotné patro kanceláří to bylo asi 250 tisíc Kč, tedy cca 22 tisíc měsíčně za celé patro.

Ale BeSTAN, jak jsme se dozvěděli a po prostudování všech materiálů zjistili, tyto kanceláře přepronajímala mnohem dráž a opět státu.

Místo, aby pronajala prostory za odpovídající cenu cca 22 tisíc měsíčně, pronajala každou kancelář zvlášť za cenu asi 28,5 tisíce. Měsíčně tak BeSTAN od státu za patro tří kanceláří inkasovala cca 85 tisíc. To je víc, než platila firma za obě patra dohromady.

Konkrétně za nájem dostala BeSTAN zhruba 1 milion korun a zaplatila jen kolem 500 tisíc za obě patra.

STAN tak prostřednictvím své dceřinné společnosti zneužil stát k vlastnímu obohacení.

Jelikož se firma BeSTAN chovala jako podnikatelský subjekt a byla tam výdělečná činnost (výnosy) z pronájmu, tak tam jednoznačně podle našeho názoru mělo být účtováno DPH. A to nebylo! To znamená, že šlo podle našeho názoru i podle právní analýzy o možný DAŇOVÝ ÚNIK.

Druhý problém je, že politické strany nesmí, až na výjimky podnikat.

Mohou mít příjmy z prodeje, pachtu, či nájmu ale pouze VLASTNÍHO MAJETKU, což v tomto případě splněno není!

Stejně tak mohou zakládat své podnikatelské subjekty a podnikat, POUZE pokud je výlučným předmětem činnosti firmy (Zákon č. 424/1991 Sb.) : provozování vydavatelství, nakladatelství, tiskáren, rozhlasového nebo televizního vysílání, publikační a propagační činnost, pořádání kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí, nebo výroba a prodej předmětů propagujících program a činnost příslušné strany a hnutí.

O přepronájmu, již pronajatého majetku tam není ani slovo.

Z pohledu naší právní analýzy tedy hnutí STAN jednoznačně porušilo pravidla, která  jsou stanovena pro politické strany.

Ještě závažnější je však z mého pohledu morální rozměr celé kauzy. BeSTAN v překladu znamená – buď STAN, STANařem, buď jedním z nás. Co tedy znamená být STANařem a jaké hodnoty hnutí STAN vyznává?  Znamená to, pronajmout si něco od státu a naúčtovat mu to násobně dráž, aby se do toho schovaly vlastní náklady a STANAŘI ještě vydělali? Znamená to „vytěžit“ zlatou žílu veřejných financí, co to dá, bez ohledu na mravní zásady?

Nepřekvapí ani pokus účtovat pronájem státu i za měsíc, kdy ještě nebyl s Lesy ČR sjednán. To by mohl být klidně pokus o podvod.

Takové jednání může být důkazem toho, že hnutí STAN má praktiky prokazované v kauze Dozimetr ve své DNA a také důkazem, že řeči o demokracii a řádném hospodaření jsou v podání hnutí STAN jen marketingový trik. Předseda Vít Rakušan se to navíc pokouší teď v létě tzv. „vymlčet“ a neprojevil jakoukoliv sebereflexi.

Nikdo si nesmí ze státu dělat kasičku pro vlastní obohacení. A už vůbec NE politické strany.

Proto pevně doufám, že Finanční úřad i Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran náš podnět pečlivě prověří, a že bude vyvozena řádná odpovědnost pro hnutí STAN!

*

Karolína Kubisková, Svobodný Svět