Leyenová je blázen

Možná si někdo může myslet, že jde o silný či hanlivý výrok, ale kdo slyšel či četl aktuálně poslední projev této paní a má zároveň špetku, opravdu jen malou špetku rozumu, musí souhlasit.

Osoba představující totální destrukci Bundeswehru byla za trest povýšena do čela Evropské unie. Evropskou komisi vede od roku 2019. Skandálů však stihnula za tři lidské životy a škod za mnoho generací. Její průšvihy možná už náš kontinent nerozdýchá. Přiznejme si, že jejími spolupachateli jsou i naši politici neochotní se jí vzepřít. Na druhou stranu ji už vcelku přehlíží jak čínská, tak i ruská diplomacie a ani Američané ji neberou vážně.

Abychom zkrátili výčet jejích přešlapů, vyslovíme pouze názvy toho, co dokázala systematicky zničit. Bezpečí, ekonomiku, zdraví, energetiku, průmysl, vztahy s velmocemi, dopravu, demokracii a svobodu, zemědělství, zdravý rozum. Možná jsme něco zapomněli, ale migrace, covid, Green Deal, šířená nenávist, požadavek totální kontroly, podpora neonacistické kyjevské junty a touha po válce jsou atributy její vlády. Je to stará a prolhaná mrcha. O to více nás udivuje ohnutá páteř předních evropských politiků včetně našich. Říká li někdo, že být členskou zemí EU je jediná naše možná cesta, je to gauner.

Leyenové opět došly peníze. Volá po dalších daních, povinnostech a odvodech. Bez uzardění a studu, aniž by se jen snažila vysvětlit své vysoké účty. Upřímně? Už odmítám dotovat celou tu politickou sebranku, jejich křoví a média zpívající falešně a o to více nahlas. Platíme daně, poplatky za všechno, drahá a nekvalitní paliva, nezdravé potraviny, odrbávají nás banky, korporace mající daňová zvýhodnění. Z našich peněz žije tolik příživníků, že je s podivem naše umění udržet si aspoň nějakou životní úroveň. Prý si žijeme nad poměry jiných, ale představa, jak bychom se mohli mít, kdybychom nedotovali prohnilý systém, je až pobuřující.

Lze konstatovat, že prostředí, ve kterém žijeme, se už mnoho let razantně zhoršuje. Mladí si to uvědomovat nemohou, narodili se do marastu, který se jen prohlubuje. Střední generace už toho moc z minulosti nezná a nepamatuje, má zkreslené informace. Ta starší je snad jediná schopná se vzepřít, jen jí už chybí síla a entuziasmus. Navíc je pod obrovským tlakem. Nesoudní a líní mladí chtějí naše domy a majetky, politici ořezávají důchody, protože fondy už několikrát rozkradli. Naše názory jsou pro ně důkazem šílenosti a neschopnosti se adaptovat na nové pořádky. Ale opravdu tu chce někdo hladovět, chodit pěšky a posílat Čechy do války? Uvědomuje si někdo mimo nás, co se tu připravuje? To není počítačová hra.

Vážení, přežili jsme socialismus včetně (ti nejstarší) 2.světové války, šedesátníci zažili rok 1968 a normalizaci, kterou jsme nesnášeli, přestože dětství a mládí ve srovnání s dneškem nebyly špatným obdobím. Zatýkali nás při Palachově týdnu a nyní nám podobným hrozí současná klika. Neměli jsme rádi Sověty, ale vážili jsme si jejich hrdinství v boji proti nacistům. Netušili jsme, že jejich moderní ukrajinskou obdobu budou někdy naše špičky adorovat, a naopak nás nikdy nenapadlo, že budeme s jistou nadějí, tedy aspoň někteří z nás, chápat spíše ruskou náturu než tu západní. Máme za sebou dobu bez mobilů, počítačů, digitální identity, pamatujeme si propagandu z Rudého práva a ve srovnání s dneškem se k lepšímu moc nezměnilo. Agitace médií je ještě horší, mobily zničily mezilidskou komunikaci a v množství mailů zanikla krása psaného slova.

Zpět k Leyenové. Je to totalitní kádr a naprosté zosobnění fiaska progresu Evropy. Její projev už ani neskrývá všechno to koncentrované zlo. Ztratili jsme respekt zbytku světa a získat ho zpět bez zásadních změn a bez návratu k národním státům starajícím se o sebe ho nikdy nezískáme. Leyenová nás vrátila na start o mnoho let zpět, který jsme už i tak znovu prošvihnuli. Každý den setrvání liberálů u moci bude stát naše děti roky dřiny, budou li se chtít dostat zpět na pozici významných světových hráčů. My už u toho nebudeme. Nesnáším tuto dobu, nesouhlasím s ohýbáním páteře. A vnímám degradaci Západu, ke kterému prý patříme. Jsem hrdý Čech. Jen žijící v otroctví.

*

Jindřich Kulhavý, iNadhled