Poslanci měli v úmyslu sledovat linku financování TOP 09 a hnutí STAN penězi z organizovaného zločinu. Sněmovní vyšetřovací komise ke kauze Dozimetr však byla již podruhé odmítnuta s žádostí o poskytnutí vyšetřovacích spisů ke kauze.
V březnu tohoto roku schválila Poslanecké sněmovna vznik vyšetřovací komise ke kauze Dozimetr. Účelem komise mělo být podle jejího předsedy prošetření dosud neobjasněných okolností známé kauzy, mimo jiné i financování politických stran penězi z organizovaného zločinu. Poslanci tedy požádali o zaslání spisů vyšetřovatelů a žalobců, aby mohli na poznatky navázat.
Ani papír, ani adresa. VSZ dvakrát odmítlo žádosti komise
Předseda vyšetřovací komise, Jindřich Rajchl za SPD, byl po prvním zasedání plný optimismu a sliboval maximální nasazení zvolených členů komise ve věci prošetření kauzy.
Máte mé slovo, že udělám vše, co je v mých silách, abychom tohle zašmodrchané klubko rozmotali do poslední nitě. Dám do toho vše. Víra občanů ve spravedlivý stát je totiž základním pilířem demokracie.
V červenci však zástupci Poslanecké sněmovny narazili na první překážku. Vrchní státní zastupitelství totiž zákonodárcům podle zdrojů redakce Deníku P odmítlo vydat vyšetřovací spisy a odůvodnilo tento krok obavami z ovlivnění probíhajícího vyšetřování.
Podle existujícího výkladového stanoviska Nejvyššího státního zastupitelství z roku 2014 jsou to právě žalobci, kteří sami určí, jaké informace vyšetřovací komisi Poslanecké sněmovně poskytnou a v jakém rozsahu.
V případě kauzy Dozimetr se tedy Vrchní státní zastupitelství v Praze ve své odpovědi rozhodlo zvoleným poslancům neposkytnout informace žádné. Žalobci ve věci dokonce odmítají poskytnout i osobní údaje obviněných a svědků. Komise tak nemůže svědky předvolat, protože neví, kam jim má v prvé řadě výzvu k předvolání zaslat.
„Úkolem státního zastupitelství jako orgánu veřejné žaloby je pak svojí činností přispívat k naplnění účelu trestního řízení, což mimo jiné vyžaduje, aby byly v maximální možné míře zachovány zásady spravedlivého trestního procesu. Poskytnutí osobních údajů osob vystupujících v předmětném trestním řízení státním zastupitelstvím vyšetřovací komisi bez jednoznačného zákonného zmocnění za účelem jejich předvolání a jejich výslechu před vyšetřovací komisí by pak mohlo být vnímáno jako porušení shora uvedené zásady rovnosti zbraní.
Poskytnutím těchto údajů by tedy mohlo dojít k ohrožení až ke zmaření účelu trestního řízení, kterým je zejména náležité zjištění trestných činů a spravedlivé potrestání jejich pachatelů, jakož i řádné provedení zákonného procesu včetně rovnosti procesních stran v řízení před soudem,“ uvádí v zamítavém stanovisku Vrchní státní zastupitelství v Praze důvody, proč vyšetřovací komisi odmítá poskytnout i adresy obviněných a svědků v kauze Dozimetr
Zvolení zákonodárci také podle odpovědi Vrchního státního zastupitelství nemohou do spisů nahlédnout, a to ani u těch osob, které v současnosti vyšetřovány nejsou. Poskytnut nebyl ani takzvaný pomocný spis vyšetřovatele, tedy poznámky a zjištění policistů, jejichž podklady jdou nad rámec spisu státního zástupce, který následně členy organizované skupiny obvinil z konkrétních trestných činů.
Redakce Deníku P oslovila Vrchní státní zastupitelství v Praze s dotazy, proč odmítá členům vyšetřovací komise ke kauze Dozimetr poskytnout informace nejen z vyšetřovacích spisů, ale i další poznatky k osobám a událostem, které se k probíhajícímu trestnímu řízení nevztahují.
Státní moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon (čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky a obdobně čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). Tato ústavní zásada se promítá do činnosti všech orgánů státní moci, tedy mimo jiných do činnosti státního zastupitelství, ale rovněž se musí promítat i do činnosti orgánů Poslanecké sněmovny, tedy i ad hoc zřízených vyšetřovacích komisí. Některým částem žádostí předmětné vyšetřovací komise pak nebylo možno vyhovět s odkazem na povinnost mlčenlivosti, která je státním zástupcům ohledně informací pocházejících z trestního řízení zákonem uložena.
Důvodem neposkytnutí informací jsou podle Adama Borguly ústavní práva obviněných a nedostatečná opora žádostí o informace v zákoně. Podle Borgulovy odpovědi redakci Deníku P nemá sněmovní komise právo na žádné informace, dokonce ani na náhled do spisů nesouvisejících s vyšetřováním nebo na přístup k osobním údajům obviněných a svědků.
„Rajchl byl neskutečně naštvaný, ale nenechá to být. Nedostali jsme vůbec nic, ani jeden papír, ani jednu adresu. Podstatou poslaneckých komisí je přitom do spisů nahlížet a poznatky čerpat. Předseda po prvním zamítnutí poskytnutí spisů podal dodatečnou žádost s detailním popisem zákonného mandátu komise a před několika dny jej Vrchní státní zastupitelství odmítlo znovu. Za mě je to nehorázné. Tento vývoj jsme nečekali, budeme tedy zřejmě muset vyšetřovat naslepo a čerpat pouze z mediálně dostupných informací a svědeckých výpovědí. Spisy policistů a státního zastupitelství nám pravděpodobně poskytnuty nebudou.“
Výše uvedená slova pro redakci Deníku P uvedl zdroj blízký vyšetřovací komisi, který si nepřál být jmenován. Redakce Deníku P měla možnost odpověď žalobců prostudovat a má kopii dokumentu k dispozici.
Informace zdroje deníku P bez dalších podrobností potvrdil i další člen sněmovního orgánu.
„Ano, mohu vaše informace potvrdit. Nezískali jsme vůbec nic, ale dále si záležitost kvůli schválenému usnesení o nesdělování informací do médií nepřeji komentovat.“
Vládní poslanci cílí na černé financování TOP 09 a STAN
Zástupci vlády ve vyšetřovací komisi nyní přemýšlí, jakou zvolí strategii ve chvíli, kdy nemohou čerpat informace ze spisů vyšetřovatelů a nevědí, co ve výpovědích jednotlivých obviněných i svědků zaznělo.
Podle oslovených zdrojů se již komise nehodlala zabývat vyšetřovanými trestnými činy, nýbrž měla za cíl vyšetřit možné nelegální financování politických stran. Konkrétně šlo o TOP 09 a hnutí STAN.
„Obvinění i spolupracující svědci několikrát zmínili nelegální financování politických stran. Podle našich poznatků i mediálních úniků byl Dozimetr přímo spojen s politiky, kteří část výnosů využívali na financování vlastních partají a stranické kampaně. Jedním z hlavních úkolů komise je vyšetřit, proč vyšetřovatelé i navzdory jasným indíciím ve svědeckých výpovědích neobvinili i politické strany STAN a TOP 09, když je svědci a obvinění několikrát uváděli jako příjemce financí plynoucích z organizovaného zločinu,“ uvedl zdroj blízký vyšetřovací komisi.
O dělení peněz z trestné činnosti mezi TOP 09 a STAN hovořil Pavel Dovhomilja, spolupracující obviněný a jeho výpověď doplnil i další ze spolupracujících obviněných, Matěj Augustín (bývalý ekonomický ředitel pražského dopravního podniku, pozn. red.). V českém právním řádu není dovoleno, aby spolupracující obvinění lhali. Vystavili by se tak trestnímu stíhání, případně i možnosti ztráty statutu spolupracujícího obviněného.
Právě výpovědi Matěje Augustína a Pavla Dovhomilji vedou sněmovní vyšetřovací komisi k dojmu, že byla tato dějová linka opomenuta a nedostatečně prošetřena.
Zatímco vládní poslanci vymýšlí, jak budou s nulovou součinností státního zastupitelství postupovat, Deník P oslovil také Jana Papajanovského z hnutí STAN a Michala Zunu z TOP 09, aby ke zjištěním poskytli komentář. Oba zákonodárci nereagovali.
Žalobci vytvořili neprostupnou zeď. Chrání sami sebe?
Neposkytnutí vyšetřovacích spisů, pomocných spisů vyšetřovatelů a jakýchkoli podkladů ze strany Vrchního státního zastupitelství v Praze předseda vyšetřovací komise, Jindřich Rajchl, nechtěl komentovat v detailu. Informace Deníku P však nevyvrátil.
„Nepřeji si postup Vrchního státního zastupitelství komentovat. Další strategii projednáme na svolaném zasedání komise,“ sdělil Rajchl redakci Deníku P.
Podle výše citovaného zdroje blízkého komisi je možným vysvětlením postupu žalobců právě opomenutí některých závažných informací svědků, které mohly vést k obvinění právnických osob, respektive politických partají TOP 09 a STAN. Státní zástupci podle zdroje redakce mohli informace sdělené spolupracujícími svědky ignorovat a zanedbat tak své povinnosti.
Dokud se však spisy nezpřístupní, jsou tyto domněnky pouhou spekulací.
Sněmovní komise ke kauze Dozimetr se 4. září sejde bez jediného podkladu z vyšetřování kauzy. Podle zamítavého vyjádření Vrchního státního zastupitelství v Praze lze předpokládat, že bude informační embargo ze strany Vrchního státního zastupitelství v Praze pokračovat i nadále.
Podle zdrojů blízkých vyšetřovací komisi hodlají zákonodárci i navzdory chybějícím informacím vyslýchat svědky takzvaně naslepo a čerpat z médií i vlastních poznatků – nic jiného jim podle jejich slov nezbývá.
Zdroj: Deník P
*
Thomas Paukner, FB-Meta, na snímku Vít Rakušan a Michal Rédl (majitelé šifrovacích telefonů)
