Zklamání z přístupu vlády a slov Macinky

Taškařice kolem autobusákem nakopnutého dronu v Lipsku poblíž ukrajinského letadla připomíná komiks, jehož hlavním aktérem je snaha vytvořit nenávistné dusno mezi EU a Ruskou federací. Provokace z umouněného liberálního prostředí se množí rychleji než moucha domácí, a i racionálně uvažující Rus už toho musí mít plné zuby.

A o to právě jde. Vyprovokovat Kreml k nějaké akci, která by pomohla rozpoutat světovou válku. I kdyby prohranou. Evropská unie se nachází v situaci, kdy jí krachuje ekonomika, padá průmysl a sebedestruktivní restrikce a dovoz produktů drtí zemědělství. Západní Evropu ovlivňuje navíc migrace a Východ díky množství Ukrajinců v zahraničí na tom není o moc lépe. Politici se zatím cítí být v bezpečí, ale o potřebě zásadních změn už si štěbetají i vrabci. Kolik času ještě mají, netuším, ale reálnou metou, dokud musí zvládnout své šílené plány, je konec tohoto desetiletí. Nakonec tomu říkají Agenda 30. Poté už dost možná narazí a budou odejiti.

Ruská armáda drtí ukrajinskou a na každou podlost Zelenského a jeho junty odpovídá systematicky a razantně. Nějaký trapný dron na letišti v Německu je při představě skutečné sílu Ruska a jeho výzbroje doslova k popukání. Kreml přes Kyjev ekonomicky vysává západní státy a přivádí k šílenství všechny zaryté liberály. Zároveň umožňuje těm největším šaškům se ztrapňovat. Chciválci přesvědčující nás s ironií a posměchem o slavných vítězstvích Ukrajinců, o ruských provokacích a o svém přesvědčení vytváří galerii, nad kterou se musí inteligentní a přemýšlející člověk pousmát. Pavel, Foltýn, Šarapatka a plno jim podobných musí mít v hlavně skutečně velkou prázdnou dutinu.

Nejsou v tom samotní. Leyenová, Kallasová, Sikorski, Staub či Merz jsou stejně fanaticky naladěni na nenávist k Rusům a na hamižnost při představě, jak pohodlné by bylo vlastnit ruské přírodní zdroje. Leyenová je ochotna kvůli tomu přetavit naše úspory do zbraní. Ostatně v tom následuje svého guru Adolfa Hitlera, který místo ukradených říšských marek vrátil lidem bezcenné dluhopisy, respektive jejich obdobu v podobě státních směnek bez faktického datumu splacení. Představitelé některých států NATO hledají každou záminku, pod kterou by mohli urazit ruského medvěda. Jeho trpělivost má své meze, viz SVO na Ukrajině. Jen tentokrát by místo konvenčních hlavic prohovořily jaderné. A věřte tomu, že je čeho se bát.

Moudrý diplomat by se za současné situace, kdy je EU na dně, nekonkuruje už skoro nikomu, stáhnul do ústranní. Z Bruselu nic dobrého nepřijde, dá se mu vzepřít. Poláci odmítnuli přijímat migranty a platit za nepřijaté. Slováci a Maďaři negovali zákaz nákupu ruské ropy, také plyn ze Sibiře končí v mnoha zásobnících států EU. Není třeba provádět za každou cenu řiťolezectví. A platí to i tehdy, když si Němci vymyslí pididron na svém letišti a automaticky vytvoří aféru s podtextem ruské stopy. To už tu párkrát bylo, nakonec za tím však byli vždy buď Ukrajinci, nebo se dotyčná událost vůbec nestala.

Náš ministr zahraničí Macinka přesto podlehnul iluzi odporného Ruska a předvolal si zástupkyni Ruské federace. Musela se vnitřně smát, protože ze sebe udělal klauna podobně, jako když Černochová málem vyhlásila Rusku válku po dronu zarytém do polského pole a traktoru na něm. Když poté předseda Motoristů prohlásil, že absolutní většina Čechů až na pár pošuků musí mít k Ruské federaci negativní vztah, klesl na úplné dno. Ano, má podporu v boji s Hradem či Green Dealem, ale snížit se k urážení státu, který dokáže vzdorovat západním „hodnotám“ a ještě vytvářet světovou rovnováhu, je prostě jen poklonou Němcům i Bruselu. A hanlivě nazývat spoluobčany už je za hranou.

Jde o další ponižování se představitele našeho státu v evropském kontextu. Přestože je současná vláda rozhodně lepší než Pětikoalice s Fialou v čele, ani ona nepatří k odpůrcům proti eurohujerskému západnímu systému. S určitými odchylkami tak pokračuje v protiruské, proukrajinské, liberální ideologii. Macinka není hloupý člověk, na druhou stranu jeho hrdinství skryté v jinak vcelku vtipné aroganci nestačí na přiznání, že Ruská federace není Sovětský svaz, na pochopení práva této velmoci si zajistit respekt a bezpečí. A myslet si, že dron na dálkové ovládání může být pokusem Moskvy ohrozit Německo, je už doslova vstupenkou do blázince.

*

Jindřich Kulhavý