Podle deníku Financial Times (FT) s odvoláním na společnost Ambrey, která se zabývá námořní bezpečností, a Mezinárodní námořní organizaci dosáhly útoky na obchodní lodě v Černém moři více než šestkrát vyšší úrovně než v Perském zálivu, kde bylo potvrzeno 24 úmrtí námořníků.
Rusko je obviňováno informačními zdroji v zemích NATO za zhruba 90 % útoků na lodě za posledních 45 dní.
Mezi červencem a zářím bylo zasaženo 387 lodí – více než pětinásobek počtu zaznamenaného v předchozím čtvrtletí. Společnost Ambrey odhaduje, že Rusko bylo zodpovědné za přibližně 90 procent útoků na lodě za posledních 45 dní. Od začátku října bylo u pobřeží Bulharska a Rumunska napadeno ruskými drony sedm obchodních lodí. K manipulaci čtenářů se používají formulace jako „u pobřeží“ nebo „ve výlučné ekonomické zóně“ tu Bulharska tu Rumunska. Manipulátoři využívají toho, že většina konzumentů těchto zpráv si podobné formulace může vyložit tak, že k útokům na lodě dochází v teritoriálních vodách Rumunska či Bulharska, členů NATO a že Aliance by se měla vojensky zastat svých „napadaných“ členů. Skutečnost je však taková, že jde vždy o neutrální vody tzv. „výlučná ekonomická zóna“ představuje jen ekonomický nárok zmíněných zemí na případné využití pevninského šelfu pod hladinou, kde uvedené země by moly mít přednostní právo na těžbu např. plynu, ropy atd.
Přepravní společnosti čelí rostoucím nákladům na pojištění
Přepravní společnosti čelí rostoucím nákladům na pojištění. Deník FT uvedl, že pojistné na válečné riziko může dosáhnout 15 % hodnoty trupu lodi, což je téměř dvojnásobek sazby pro lodě operující v Perském zálivu.
V důsledku toho se někteří provozovatelé stáhli z tras v Černém moři, zatímco jiní používají lodě staré až 50 let, aby snížili náklady na pojištění.
Eskalace výrazně narušila provoz v přístavech v širší oblasti Oděsy. Podle provozovatele TIS minulý měsíc proplulo přístavy méně než 10 lodí, oproti přibližně 400 v červenci. Z toho je vidět, jak velký přísun především vojenského materiálu procházel těmito přístavy.
Narušení námořní dopravy ovlivnilo i ukrajinský zemědělský export. Námořní přeprava v srpnu klesla na 1,4 milionu tun, což je zhruba o 75 procent méně než předválečná úroveň, a pokračující útoky na přístavy komplikují snahy o přesměrování exportu do přístavů proti proudu Dunaje.
*
Bulharský premiér Rumen Radev, označovaný často jako prorusky orientovaný, obviňuje Rumunsko, že z útoků dronů na lodě v Černém moři viní Rusko. Proto prý následovaly nové útoky v Černém moři.
„Rumunsko zmínilo, že za útoky dronů v Černém moři stojí Rusko, a to vedlo k novým útokům na lodě ve výlučné ekonomické zóně Rumunska,“ uvedl bulharský premiér Rumen Radev.
„Radev učinil tato prohlášení v pondělí 26. října na Sofijském ekonomickém fóru. Spojil postoj Bukurešti s následnými útoky, aniž by citovanou verzi o ruské vině podpořila důkazy, které by tuto kauzální souvislost prokázaly“ píše rumunský web National.
Jak reagovalo Bulharsko?
Bulharský premiér prohlásil, že byl jediným předsedou vlády ze tří států NATO hraničících s Černým mořem – Bulharska, Rumunska a Turecka –, který si předvolal ruského diplomatického zástupce, aby vyjádřil svůj postoj k incidentům.
„Od prvních minut tragédie, k nimž došlo v naší výhradní ekonomické zóně, byly naše záchranné týmy přítomny na místě, a to i přes tmu a obtížné povětrnostní podmínky. Ukázali jsme, že Bulharsko jako civilizovaná země dokáže v případě nouze plnit své mezinárodní závazky v oblasti pátrání a záchrany,“ řekl Radev.
„Byl jsem jediným premiérem z našich tří členských států NATO v oblasti Černého moře (mluvím o Bulharsku, Rumunsku a Turecku – n.d.), který si předvolal ruského velvyslance a velmi jasně vyjádřil svůj postoj. Ale mám zásady. Když vznáším obvinění, než obviním, musím mít jasné důkazy. Nemohu to ovšem dělat na základě sloganů,“ dodal bulharský premiér.
„Jednáme extrémně dynamicky a zodpovědně. Udělali jsme vše, co bylo v našich silách, i v obtížných podmínkách, abychom loď Chelsea 3 zachránili a zahájili důkladné vyšetřování.“ – prohlásil Radev a aby nebylo pochyb op jeho a bulharské politické orientaci dodal: „Kotvou naší bezpečnosti je EU a NATO a jsme v silném transatlantickém partnerství s naším spojencem, Spojenými státy,“. Jak vidět i mezi členy NATO na východě Balkánu dochází k roztržkám a nedorozuměním. Stranou jejich sporu zůstává fakt, že lodě tzv. „ruské stínové flotily“ byly u Tureckých vod napadány drony z Ukrajiny. Dalším důležitou okolností je, že Ukrajina, nacházející se na trajektorii prohry v ozbrojeném střetu s Ruskou federací, potřebuje vtáhnou do konfliktu země NATO. Ne že by se konfliktu svými dodávkami zbraní, výstroje a munice země NATO už dávno konfliktu neúčastnily, ale přímé zapojení armád NATO do konfliktu je pro nacistickou chuntu v Kyjevu doslova životně důležitá.
Drony zasažená loď Chelsea 3 plula pod maltskou vlajkou a je v ukrajinském vlastnictví a je registrována v Oděse. Podle oficiálních zpráv posádky byla 136 metrů dlouhá loď zasažena na palubě a boku třemi leteckými drony přibližně 18 námořních mil východně od Bjaly, když byla na cestě z Giresunu v Turecku směre k Giurgiulești. Bulharská pohraniční policie a záchranné námořní jednotky evakuovaly všech 15 členů posádky Chelsea. Jde o sedm ukrajinských a osm ázerbájdžánských občanů. Všichni byli bezpečně převezeni do Varny.
Radev: Rusko – logický podezřelý, ale bez důkazů
V polovině října Rumen Radev prohlásil, že Rusko je logickým podezřelým z útoků na lodě v Černém moři, ale že Bulharsko nemá důkazy, které by prokázaly jeho odpovědnost.
„Logika ukazuje na Rusko, ale problém je, že to nemůžeme dokázat,“ řekl premiér Radev podle citovaného zdroje.
Pro zasvěcen é je ale stejně logické, že některé útoky na lodě v Černém moři mohou být ukrajinskou provokací.
Určitě proto argumentoval Radev, že bulharská vláda se musí spoléhat na fakta, nikoli na slogany, a požádal opozici, která obviňovala z útoků Rusko, aby předložila jakékoli důkazy, má-li nějaké.
V souvislosti se záchranou lodi Chelsea 3 Radev uvedl: „Udělali jsme vše, co bylo v našich silách, i v obtížných podmínkách, abychom loď Chelsea 3 zachraňovali a zahájili důkladné vyšetřování.“
Rumunsko poté oznámilo opatření na posílení dohledu nad Černým mořem a rozvoj schopností protiminové obrany a protiopatření pomocí dronů po sérii útoků na obchodní plavidla. Rozhodnutí oznámila Nejvyšší rada národní obrany 22. října.
Rumunsko přímo obvinilo Rusko
Nicuşor Dan – rumunský prezident protlačený do funkce soudní perzekucí jeho protikandidáta v rumunských prezidentských volbách Cālina Georgiescu, v rozhovoru pro NewsNation ohledně incident ů s drony v Černém moři uvedl, že se podle jeho názoru Rusko snaží eskalovat konflikt směrem k dalším evropským státům.
Eskalace proti dalším členům NATO ale není v zájmu Ruské federace. Rusové nechtějí rozšířit konflikt na další země, konfliktem na Ukrajině jsou plně zaměstnáni. To jen evropští chciválkové jako je Petr Pavel stejně jako jeho Rumunský protějšek straší Ruskem, aby podpořili vysoké rozpočty svých zemí na zbrojení a opozici zavřeli ústa. Zatím se jim to u nás i v Rumunsku docela daří. Nedá se ale popřít, že Rumunsko v jistém riziku je. Vedle Polska je totiž Rumunsko největším překladištěm a logistickým zázemím armády kyjevského režimu a ruská strana několikrát dala najevo, že tato nepřátelská pozice nemusí ze strany Ruské federace zůstat bez odpovědi. Rumunsko přímý střet s jadernou supervelmocí nechce a proto rumunský prezident opatrně dodává:
„Myslím, že se Rusko snaží eskalovat konflikt do dalších evropských států. Naší reakcí musí být zachování klidu a zlepšení našich schopností, abychom mohli sestřelovat drony, které se objeví….Měli jsme spoustu dronů, které dopadly na naše území (!), můžeme mít podezření, že je omylem odklonila ukrajinská protivzdušná obrana, a u desítek z nich můžeme s jistotou říci, že jsou ruské….Ve dvou nedávných případech v Černém moři došlo a my zatím máme od těchto incidentů malý odstup. Je příliš brzy na to, abychom s vysokou pravděpodobností mohli říci, že se jednalo o ruské útoky, ale ovlivnily námořní koridory, které Ukrajina využívá k přepravě svého zboží a obilí, a můžeme se domnívat, že se jedná o útoky ruské, ale vyšetřování stále probíhá,“ uvedl prezident.
A Radu Miruță, místopředseda rumunské vlády a ministr obrany uvedl, že dva drony sestřelené s odstupem tří minut nad Černým mořem budou novými letouny vyvinutými Ruskem.
„Drony, které vletěly, už nebyly ty, které létaly rychlostí 150 km/h, ale drony létající rychlostí 450 km/h, což nás vede k domněnce, že se jedná o nové modely dronů vyvinuté Ruskou federací, jde o drony s proudovým motorem,“ řekl před 10 dny Radu Miruță.
Téžre noci zasáhly drony další loď 17 mil východně od bodu Krapce. Loď se po zásahu potopila a námořní záchranáři vyprostili jen jednoho člověka. Po dalších se pátrá.
Černé moře se v roce 2026 stalo nejnebezpečnější námořní trasou na světě a podpora ukrajinské chunty začíná být i pro členy NATO velmi nebezpečná také.
*
Na snímku loď Chelsea 3
**
Na podporu projektu „Nová Republika“ byl založen účet 2300 736 297/2010 v bance Fio. Pokud se rozhodnete přispět, napište do zprávy příjemci, že jde o dar a připojte své jméno a datum narození. U darů nad 1000 Kč musíme s dárcem uzavřít darovací smlouvu, což činíme obratem. (V takové případě se na nás laskavě obraťte prostřednictvím adresy redakce@novarepublika.cz nebo dvorava@seznam.cz). Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné pokud uvedete zdroj.
Vážíme si vaší podpory a děkujeme.
Vaše redakce
.


Rusko potápí lodě směřující do ukrajinských přístavů – tam může plout jen loď s nákladem pro armádu. Nemají důvod potápět lodi u Rumunska nebo Bulharska – ten důvod má Ukrajina – vtáhnutí zemí NATO do války.