Ukrajinské drony i nadále útočí na ruské území. Zprávy ruského ministerstva obrany o těchto útocích nutí člověka, aby se vážně zamyslel nad tím, co se děje, aby oddělil zrno pravdivých informací od plev – a to nejen od falešných zpráv, ale i od našich nadějí.
To je velmi důležité: pouze když budeme stát na pevné půdě pravdy, jenom tehdy se nebudeme ohýbat, nebudeme kolísat, budeme bojovat a vítězit, budeme nenávratně ničit nepřítele, o němž víme vše. Pokud však zůstávají prázdná místa neznámého, potom také nevíme, odkud přiletí odvetný úder.
Situace není jednoznačná. Podle zpráv ruského ministerstva obrany „bylo v průběhu uplynulé noci od 20:00 moskevského času 25. října do 09:00 moskevského času 26. října zničeno silami protivzdušné obrany 290 ukrajinských bezpilotních letounů nad územími Bělgorodské, Brjanské, Voroněžské, Volgogradské, Kalužské, Kurské, Lipecké, Novgorodské, Orlovské, Pskovské, Rostovské, Rjazaňské, Smolenské, Tverské, Tulské oblasti a v Moskevském regionu“.
Porovnejte si tuto zprávu se zprávou z předchozího dne: „Během uplynulé noci, od 20:00 moskevského času 24. října do 8:00 moskevského času 25. října, zachytily a zničily jednotky protivzdušné obrany 532 ukrajinských bezpilotních letounů letadlového typu“.
Lze pouze konstatovat, že v neděli Ukrajinci útočili silněji: 532 dronů proti 290. A geografický rozsah byl o něco širší. O víkendu zasáhli obzvláště silně Brjanskou, Voroněžskou a Orlovskou oblast. Jsou tam ranění i mrtví.
Zprávy o útocích však nejsou důležité. Ty jsou totiž zcela přirozené, protože pokud probíhá válka, strany si vyměňují údery. Nezáleží ani na počtu dronů. Zarážející je něco jiného: to, že Ukrajina tyto drony vůbec má a útočí jimi na Rusko v takovém množství. Přitom na pozadí každodenních zpráv o ruských úspěších a vítězstvích a o tom, že Ukrajina prakticky leží na kolenou s ochromeným průmyslem, infrastrukturou a logistikou a bez západní pomoci v podobě zbraní a peněz se každou chvíli zhroutí.
Ale i to se dá vysvětlit: běžná válka je doprovázena válkou informační, v níž jsou důležitá vítězství nejen na bojištích, ale i v boji o mysli lidí. A to jak na frontě, tak v zázemí. A obě strany se snaží, jak jen mohou.
V této situaci však leží pravda někde uprostřed. A zní, bohužel, ne tak nadějně, jak by si mnozí přáli: ano, každodenní úspěchy a hrdinské činy ruských vojáků existují, ale k definitivnímu vítězství a kapitulaci Ukrajiny je ještě daleko.
Nyní jsou rozhodující dvě okolnosti. Zaprvé, Rusko má, stejně jako před téměř pěti lety před začátkem speciální vojenské operace, tři hlavní varianty dalšího vývoje událostí. A jako obvykle se potýká se všemi z nich a každou z nich musí překonávat.
První varianta je optimistická: Rusko zaútočí, silně udeří ve všech směrech, zlomí nepřítele, ten se zhroutí, utrpí porážku a vzdá se. Samozřejmě za podmínek stanovených Ruskem a při splnění všech jeho požadavků, kvůli nimž byla speciální vojenská operace vlastně zahájena.
Druhý scénář je pesimistický: Rusko nevydrží napětí způsobené dlouhými lety války, začne se otřásat a ztrácet pozice. A nakonec svou speciální vojenskou operaci ukončí a ustoupí jak Ukrajině, tak Západu, který za ní stojí.
Tomuto scénáři se Rusko pečlivě a systematicky vyhýbá a nedovolí, aby se o něm vůbec uvažovalo, ale uvnitř země je mnoho těch, kteří si přejí, aby válka skončila co nejrychleji a vše se vrátilo do starých kolejí, aby i nadále bylo vše jako „za časů našich babiček“. Kdo z řad ruského establishmentu, dodejme ještě proč a z jakého důvodu, může i nyní beztrestně prosit Západ, aby zrušil sankce uvalené na jeho osobu, když Rusko ještě nedosáhlo vítězství? V době, kdy ruští vojáci umírají na bojištích. Jen prohnaní šíbři chtějí na jejich statečnosti a smrti vjet do „evropského ráje“ a tam se zase vyřádit, jako dřív.
Nepokládat tuto otázku znamená ponechat prostor pro pátou kolonu…
A konečně třetí varianta – realistická. Ta, která platí nyní, kdy Rusko vítězí a vzhledem ke všem svým přednostem určitě zvítězí, i když ne tak rychle, jak se původně předpokládalo. Jak se říká, na papíře to vypadalo hladce, ale zapomněli jsme na rokle. A roklí, jak se ukázalo, je celá fůra. A v těch roklích přežívají ďáblové, na něž jeden dezifenkční prostředek nebude stačit…
Druhá okolnost je ještě jednodušší: v případě třetího scénáře vývoje událostí musí Rusko bezpodmínečně zvítězit.
A vítězství jednoznačně přijde. Protože pro nás jde o velmi jednoduchou, zásadní a důležitou otázku: buď – anebo. Buď my je, nebo oni nás – v sázce je maximum: přežití a zachování nejen naší národní identity, ale i naší společensko-politické a duchovně-psychologické podstaty.
Od „Já jsem Rus! Jaká nádhera!“ až po „V jednotě je naše síla a naše společná prosperita je v jednotné vlasti, jejíž jméno je Rusko“. Ne, není to žádná přemrštěná nadsázka. Je to Západ, který dnes opět nastolil otázku – zakázat a zrušit Rusko a vše ruské.
Nebo snad ještě existují ti, kteří to nevidí?
Chápu, že jsou lidé, kterým na tom nezáleží, kteří považují vlastenectví za duchovně-psychologické harampádí a šunt, kterého je třeba se zbavit, aby se očistilo sice bezduché, ale chemicky napumpované a módními bláboly nadopované tělo. Ale o nich teď není řeč, i když není zcela jasné, co se dá s nimi dělat…
Mluvím o zdravých lidech. A o tom, jak mohou zvítězit. A tady se opět vracíme k pravdě, k nutnosti opírat se o ni a nenechat se zmást krásnými iluzemi.
Totiž právě podvod – totální, rafinovaný, lstivý, všestranně promyšlený a systematicky naplánovaný – je tím, čím se snaží obklopit Rusko a Rusy. Tento podvod je tím, co brání vítězství, neboť rodí zbytečné iluze. Odvádí pozornost od splnění stanoveného úkolu.
Rusko a jeho občany (včetně těch, kteří nosí vojenskou uniformu na frontách speciální vojenské operace) i nadále lákají a ohlupují atraktivními a oblíbenými iluzemi o společné budoucnosti, o demokracii, o všeobecných lidských právech a jejich nezcizitelných svobodách, o rovnosti, bratrství atd. atd.
A lžou, že všechno budou mít, pokud se zřeknou toho svého a co nejvíce přejdou na jiné, jim cizí hodnoty a, jak se říkává, splynou v extázi.
Chtějí Rusko a Rusy tak omámit, aby si nevšimli, že vůči nim platí jak dvojí standardy, tak dvojí, ba dokonce trojí morálka. To je případ, kdy se říká jedno, dělá druhé, a myslí se a plánuje dokonce něco třetího; kdy se slovně hlásá demokracie, ve skutečnosti se však přebírá majetek a aktiva, drancuje se vše, na co se sáhne, a do budoucna se plánuje odebrat absolutně všechno.
Rusko již podobné přístupy zažilo: v bouřlivých 90. letech ho rvali na kusy a jen zázrakem se mu podařilo přežít. Nyní přichází druhý pokus, protože Západ již prožral to, co předtím uloupil, a koloniální Moloch vyžaduje novou potravu.
Pokud tedy budeme uvažovat v kontextu speciální vojenské operace, pak všechny drony zmíněné na začátku článku, jimiž útočili na ruské regiony a zabíjeli civilisty, jsou důsledkem tohoto podvodu, důsledkem dvojích standardů a dvojí morálky.
Vzpomeňte si například na situaci se satelitními průzkumnými a sledovacími systémy Starlink a Starshield, jejichž provoz jejich majitel Elon Musk zpočátku skutečně omezil. Ukrajinská strana tak okamžitě čelila problémům jak s odrážením ruských odvetných úderů, tak s útoky na ruské regiony.
Po pár dnech však pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa, na něhož zase vyvíjel tlak americký „deep state“ a rozzlobení evropští partneři, vrátil vše do původního stavu. A Ukrajina opět útočí na Rusko v plné síle.
Musk se přitom staví do role odpůrce války a její zastánce označuje za „krvavé válečné štváče“. Trump tvrdí, že satelitní systémy fungují na plný výkon, ale zároveň sám říká, že je tak velkým zastáncem míru, že z toho nemůže ani jíst, a dělá vše pro to, aby dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou vyústila v mírovou smlouvu.
„Doufám, že už to končí,“ říká Trump a s citem si přitiskne jednu ruku k srdci toužícímu po míru. Vyzývá svět, aby mu věřil, zve na třístranné setkání lídry Ruska a Číny Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga, láká je na schůzku v Miami. A druhou rukou podepisuje rozkazy k pokračování války.
Stejně tak se chovají USA a Trump i vůči dávno nelegitimnímu Vladimíru Zelenskému. Jednou rukou mu naznačují, kam by měl co nejrychleji odejít z funkce ukrajinského prezidenta, druhou ho však všemožně podporují, posílají zbraně a peníze, jen aby Ukrajina bojovala. A hlavně – přinášela zisky: politické i čistě materiální. Zisky všem, komu tato válka vyhovuje, i když se od ní údajně distancují – bohužel pouze slovně…
A to, jak se sám Zelenskyj za plné podpory Západu během posledního týdne kroutil a vykrucoval, je typický klasický případ přetvářky. Během několika dní poskytl téměř patnáct rozhovorů, v nichž, jak napsal básník, plakal, smál se a ježil jako ježek, ale pravdu neříkal. V proudech lží se snažil skrýt své skutečné záměry, jež se pak promítly do útoků dronů na Rusko.
Plyne z toho jediný závěr: právě v tomto totálním podvodu spočívá to, že válka dosud pokračuje. Pokračuje ostřelování Ruska Ukrajinci, zatímco Rusko musí provádět odvetné údery. Protože vše skryté se nakonec vždy stane zjevným a zcela banálně to nese s sebou odpovědnost.
Západ nedokázal Rusko porazit, proto se ho nyní pokouší přelstít.
*
Vladimir SKAČKO, (UKRAJINA.ru – 15:20 26.10.2026)
Vybrala a z ruštiny přeložila PhDr. Jana Görčöšová
