Válka na Ukrajině se na většině postiženého území i přes pro mne těžko pochopitelný odpor, a naopak velmi logický exodus Ukrajinců, mění na masakr. Kde berou ukronacištičtí velitelé nové drony a rakety, když Rusové systematicky likvidují zbrojní a energetickou infrastrukturu, to mi není úplně jasné. Jsou-li schopni dát dohromady i tisíc dronů v jeden den, pak je někde na ruské straně nějaký nedostatek.
Jsou-li tyto zbraně vyráběny na ukrajinském území, je při schopnostech ruské armády nelogické, že jsou místa, kde ještě vznikají. Přichází-li ze zahraničí, pak je strategickou chybou to umožnit. Následné škody a ztráty v ruském týlu na území mimo Ukrajinu lze považovat za zbytečné a můžeme je připisovat nedůslednosti. Stejně těžko chápatelné je Američany pokračující poskytování GPS služeb umožňujících zachytávání signálů útoků ruských raket Ukrajincům, chtějí-li tito obchodovat s ruskými komoditami. Je vidět, jak složitá jsou politická zákoutí.
My prostí lidé bychom ke všemu přistupovali možná více postupně, a tak nějak radikálněji. Chcete naše zdroje, tedy ropu, plyn, uhlí? Přestaňte podporovat nepřítele a dohodneme se. Jinak zůstaňte na suchu, my si dokončíme své. Kde berou Ukrajinci další zbraně, pohonné hmoty do svých bojových vozidel, letadel, když ani Evropa už nemá nadbytek? Proč Rusové razantně neukončí tuto válku a nezačnou se poté věnovat obchodování s tím, co všude jinde chybí? Evropa je fakticky na kolenou, Spojené státy předlužené a Čína napojena především na ruské ropovody a plynovody. A opravit ve vlastní režii oba Nordstreamy nebude zase nic tak dramaticky složitého, když je dokázala poškodit parta potápěčů. Možná jsou to jednoduché otázky a velmi složité odpovědi. Nehledejme v ničem logiku.
I přes výše uvedené se blíží mírová jednání o ukončení války. Setkání Trumpa, Si Tin – pchinga a Putina může do situace vnést jasno. Také Evropa se připravuje na vstup do dohadování se o budoucnosti Ukrajiny a vznikají návrhy nominací vedoucích eurohujerské delegace. Mezi jmény vhodných kandidátů jsou Leyenová, Kallasová, Ruttu, Stubb a Pavel. Zde vidíme, v jaké personální chudobě se EU nachází. Udělat vyjednavače z největších válečných štváčů je nepochopením situace. Chybí už jen Sikorski z Polska. Leyenová je naprosto neschopná dojednat cokoliv, Kallasová je úplně mimo realitu, to by tam mohla jet Nerudová nebo ještě tupější Gregorová, Rutte je klasická korouhvička a Stubb představitel malého finského národa spojovaného s programovanou nenávistí k Rusku.
Petr Pavel je bývalá perspektivní komunistická struktura z ČSLA, Varšavské smlouvy, později po převlečení uniformy dokonce jeden s hlavních představitelů NATO napojený na zbrojařskou lobby na válce na Ukrajině značně vydělávající. Jak by měl tento bezcharakterní šmejd sídlící na Pražském hradu jednat o míru, když ještě nedávno chtěl dávat Rusům lekci, sestřelovat jejich rakety a poskytovat Zelenskému maximální podporu? Kde se bere ta drzost představit ho Rusům v čele jakékoliv delegace mající něco dohodnout, když mezi jeho „rádce“ řadíme tupého válkychtivého plukovníka Otakara Foltýna a mezi sponzory rodinu Strnadů? Poslat Petra Pavla kamkoliv mimo na dovolenou je prostě ukázkou vytržení z reality a jediné, co by mohl český prezident pozitivního udělat, je odstoupit a stáhnout se do ústraní. Do Moskvy už by měl mít dávno zakázaný vstup a dá se očekávat, že s ním by nikdo z Kremlu možná mimo tamní uklízečky ani jednat nechtěl.
Mír na Ukrajině se snad blíží. Co se stane s jeho vznikem, to netušíme. Respektive s Ukrajinci žijícími i u nás. Řada se jich tu natrvalo uhnízdila, budují tu i mafiánské struktury, mají se u nás luxusně. Co přijde, až je přestanou nahánět Zelenského drábové? Pro migranty bude muset Kyjev vyhlásit amnestii, ale jak se zachovají zbytky nacistických bojůvek? Budou šířit strach? Nebo navrátilci z bojových linií? Jak dlouho se bude vracet život na zbytku Ukrajiny do normálních kolejí? Kdy budou vyřízeny účty mezi verbíři, rodinami těch, které díky jejich práci přišly o své členy? Na kolika kandelábrech budou viset Zelenskyj a jeho pohůnci momentálně žijící v bohatství po celém světě? On ten mír totiž vůbec není jasnou záležitostí. Odpovědět na vše toto teď neumí ani nejlepší prognostici. Přesto si přejeme klid zbraní. Uvidíme, jsme-li mu blíže.
*
Jindřich Kulhavý, iNadhled
