Kázali o demokracii, vypínali weby. Tejc tvrdě zaútočil na Fialu

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc při výročí 17. listopadu připomněl opozici blokování webů a nálepkování odpůrců vlády. Kritika míří na praktiky, které provázely Fialův kabinet.

O svobodě a demokracii se 17. listopadu mluví pravidelně. Letos se však ministr spravedlnosti Jeroným Tejc rozhodl připomenout bývalým vládním stranám také události, které se do slavnostních projevů příliš nehodí. Vypínání internetových webů, nálepkování protivládních demonstrantů a snahy omezovat šíření nepohodlných názorů. Jeho kritika mířila na politiky bývalé vlády Petra Fialy, kteří dnes z opozičních lavic varují před ohrožením demokracie. Jenže jejich vlastní vládnutí nabízí dostatek důvodů k otázce, jak vážně sami brali svobodu projevu, když měli v rukou moc.

Tejc svůj příspěvek zveřejnil po tradiční pietní návštěvě Národní třídy. Připomněl, že svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí a že nestačí jejich hodnotu zdůrazňovat pouze při slavnostních projevech. „Musíme je především respektovat a chránit v každodenním životě,“ napsal ministr na sociálních sítích.

Následně se obrátil přímo k dnešní opozici. „O to více mě překvapuje, když dnes právě představitelé opozice tak hlasitě hovoří o svobodě a demokracii. Jejich slova totiž ostře kontrastují s tím, co jsme zažívali v době jejich vládnutí,“ uvedl.

Reklama

Ještě ostřejší byl v připomínce zacházení s lidmi, kteří nesouhlasili s tehdejší vládní politikou. „Už zapomněli, jak byli lidé demonstrující proti jejich vládě nebo zastávající odlišné názory označováni za dezoláty, dezinformátory či ‚svině‘? Zapomněli na vypínání webů, snahy o omezování nepohodlných názorů a rozdělování společnosti na ty správné a ty ostatní?“ napsal Tejc.

Ministrova slova mají konkrétní historické pozadí. Na konci února 2022, bezprostředně po ruském útoku na Ukrajinu, se v České republice skutečně přestalo zobrazovat několik internetových webů. A Fialova vláda v tomto příběhu rozhodně nehrála roli nezúčastněného pozorovatele.

Osm webů zmizelo. Vládní výzva předcházela blokaci

Reklama

Dne 25. února 2022 přijala Fialova vláda usnesení číslo 127, kterým vyzvala relevantní subjekty k opatřením proti šíření nepravdivých a zavádějících informací ospravedlňujících ruskou agresi. Ve stejný den sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, zablokovalo osm internetových domén, mezi nimi Aeronet, Protiproud nebo První zprávy.
Pro čtenáře to mělo velmi konkrétní důsledek. Na dotčené weby se prostřednictvím jejich původních českých domén nemohli dostat. Provozovatelé přišli o přístup k části svého publika a omezení trvalo přibližně tři měsíce. V demokratické zemi se tak z rozhodnutí správce internetové infrastruktury, jemuž předcházela vládní výzva, stalo faktické omezení dostupnosti části veřejného informačního prostoru.
CZ.NIC tehdy vysvětloval, že postupoval po konzultacích s bezpečnostními složkami státu a v souladu s vládní výzvou. Vojenské zpravodajství podle jeho vyjádření označilo dotčené domény za bezpečnostní hrozbu. Sdružení se odvolávalo na vlastní registrační pravidla a mimořádnou situaci vyvolanou ruskou invazí.

Fialův kabinet se přitom nemůže tvářit, že s následným vývojem neměl nic společného. Vláda přijala politické rozhodnutí, vyzvala k opatřením proti vybranému informačnímu obsahu a správce domén následně přistoupil k blokaci. Formálně nešlo o přímý vládní příkaz k vypnutí osmi konkrétních webů, politickou odpovědnost za vytvoření tohoto prostředí však nelze jednoduše odsunout na soukromý subjekt.

Znepokojivý byl zejména způsob, jakým k omezení došlo. O dostupnosti internetových webů nerozhodoval předem soud. Neexistoval zvláštní zákonný postup, který by pro takovou situaci přesně stanovoval podmínky zásahu, jeho trvání a možnosti obrany. Přesto byly domény zablokovány. Vláda, která se hlásila k ochraně demokratických hodnot, tak podpořila postup, při němž se přístup k části informací omezil bez předchozího soudního přezkumu.

V květnu 2022 sám CZ.NIC oznámil, že po uplynutí tří měsíců nebude v blokaci pokračovat bez příkazu soudu, policie nebo jiného příslušného státního orgánu. Současně vyzval vládu, aby problém řešila systémově a vytvořila předvídatelný právní rámec.

Už samotné rozhodnutí blokaci dále neprodlužovat vypovídá o problematičnosti zvoleného postupu. Správce domén požadoval jasnější právní oporu pro zásah, který měl přímý dopad na dostupnost informací. Taková pravidla měla být samozřejmostí od začátku, nikoli až tématem po třech měsících omezení.

Reklama

Soudní dohru nelze zaměňovat za politickou odpovědnost

Blokace se dostala také před správní soudy. Žalobci namítali, že stát prostřednictvím své výzvy fakticky přiměl soukromé subjekty k omezení přístupu k informacím, aniž by k tomu existoval dostatečný zákonný základ. Nejvyšší správní soud v roce 2023 potvrdil odmítnutí žaloby směřující proti vládě a dalším státním institucím. Vládní výzvu posoudil jako nezávazné politické doporučení, nikoli jako přímo vykonatelný příkaz. Samotné zablokování domén provedly soukromoprávní subjekty na základě vlastního rozhodnutí.

Tím však politická odpovědnost Fialovy vlády nekončí. Kabinet přijal výzvu v době mimořádného bezpečnostního napětí a jeho doporučení předcházelo zásahu do dostupnosti internetového obsahu. Právní rozdíl mezi nezávaznou výzvou a závazným příkazem je podstatný pro soudní posouzení. Pro veřejnou debatu je ale stejně důležité, jaký vliv měla politická autorita vlády na rozhodování subjektů spravujících internetovou infrastrukturu.

 O nenápadně ukradených dějinách, připomíná Petr Hampl
Fialův kabinet tehdy postup obhajoval bezpečnostní situací. Rusko právě zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu a české bezpečnostní instituce upozorňovaly na propagandistické aktivity, které měly agresi ospravedlňovat a ovlivňovat veřejnost. Ochrana před koordinovanými zahraničními vlivovými operacemi patří k legitimním úkolům státu. Ani mimořádná bezpečnostní situace však nedává politikům volnou ruku k tomu, aby se hranice přípustného projevu určovaly bez jasných a předvídatelných pravidel.

Právě tuto zkušenost dnes Tejc připomíná politikům, kteří při výročí sametové revoluce zdůrazňují potřebu bránit demokratické hodnoty. Jeho kritika se ovšem netýká jen webů. Míří také na způsob, jakým se v předchozích letech vedla politická debata.

Označení „dezolát“ se stalo jedním ze symbolů vyhrocené společenské atmosféry. Používalo se vůči některým účastníkům protivládních demonstrací, odpůrcům proticovidových opatření nebo lidem zastávajícím odlišné postoje k válce na Ukrajině. Veřejná diskuse se často měnila v soutěž o to, kdo protivníka hlasitěji zesměšní nebo zařadí do nežádoucí skupiny.

Takový přístup společnosti nepomáhá. Politik, který není schopen přesvědčit občany argumenty, může snadno podlehnout pokušení jejich názory zlehčovat nebo je předem označit za nebezpečné. Místo hledání odpovědí na skutečné problémy pak nastupuje rozdělování lidí podle toho, zda souhlasí s vládní politikou.

Tejc se ve svém listopadovém vystoupení zastal také celostátního referenda. Návrh podle něj schválila vláda minulý týden a odmítavý postoj opozičních stran označil za projev nedůvěry vůči občanům. Zastánci referenda argumentují možností přímého rozhodování veřejnosti, jeho kritici upozorňují na riziko zjednodušování složitých otázek a potřebu chránit ústavní pravidla. Přijetí obecného celostátního referenda by navíc vyžadovalo ústavní většinu, kterou vládní koalice sama nemá.
Ministr tím navázal na své hlavní sdělení: demokracie nemůže být jen souborem slavnostních projevů a symbolických gest. Musí se projevovat také respektem k občanům, jejich názorům a právu účastnit se veřejného života bez nálepkování.
Bývalá Fialova vláda dnes může kritizovat rozhodnutí současného kabinetu a upozorňovat na rizika pro demokratické instituce. Stejně důsledně by však měla vysvětlovat vlastní postup z února 2022. Blokování internetových domén, které následovalo po vládní výzvě, nelze jednoduše vymazat z politické paměti. Stejně tak nelze přehlížet atmosféru, v níž se část protivládních demonstrantů stávala terčem pohrdavých označení.

Kdo se dovolává odkazu 17. listopadu, měl by být připraven hájit svobodu projevu také tehdy, když zaznívají názory, které považuje za nesprávné, nepříjemné nebo politicky škodlivé. O to naléhavější je požadavek, aby případná omezení vycházela z jasného zákona a podléhala účinné kontrole.

Tejc svůj příspěvek zakončil větou: „Svoboda a demokracie patří všem. Bez výjimky.“ Je to jednoduché pravidlo. A pro politiky, kteří si svobodu připomínají především ve slavnostních projevech, také nepříjemná připomínka, že jejich vlastní rozhodnutí zůstávají součástí veřejné paměti.

*

Fojtík, První Zprávy

3.7 3 hlasy
Hodnocení článku
2 komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
vachav
vachav
před 1 hodinou

Ministerstvo “spravedlnosti” je taková šaškárnička,pane ministře. Spravedlnost je iluze-není,nikdy nebyla a nebude.Také proto mají sochy před všemi soudními budovami po celém světě uvázaný šátek před očima.Ale co by mělo existovat je právo a právní prostředí,které zde již čtvrtou dekádu po hadrovém puči neexistuje-ČR není právní stát.Každý z nás se o tom přesvědčuje dnes a denně.

Praded
Praded
před 2 hodinami

To jsou všechno jen bláboly řídících v kolonii Česko. Všimněte si jak jsou ti co prošly Aspen Prostitutem schopni okecávat a současní řídící, nedokážou ani využívat toho, co tady ti předešlí plodily. Navíc všichni se bojí i vyslovit něco o SPRAVEDLNOSTI. Sice to mají v názvech státní instituce vykládající co je pravda a láska, což je… Číst vice »