Čínský prezident Si Ťin-pching, americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek v Šen-čenu poprvé sešli ve třech. Jednání skončilo společnou deklarací o dialogu o jaderných rizicích. Závazek ke snížení arzenálů ani dohodu o válce na Ukrajině ale nepřineslo.
Schůzka proběhla 19. listopadu na okraji summitu Asijsko-pacifické hospodářské spolupráce (APEC) v rezidenci Kylin Villa. Podle ruské agentury TASS trvala zhruba hodinu a půl a lídři po ní nevystoupili s ústním prohlášením. Text deklarace zveřejnil Kreml. Americká strana ho podle agentury AP nezveřejnila. Trump před jednáním řekl, že „skutečně píšeme dějiny“, Si označil rozhovory za plodné.
Čtyři body deklarace
Podle zveřejněného znění lídři uvádějí, že jadernou válku nelze vyhrát a nikdy nesmí být vedena. Souhlasí s dialogem o snižování jaderných rizik a nešíření jaderných zbraní, chtějí prosazovat reformu OSN, aby organizace lépe reagovala na globální výzvy, a zvýšit výrobu a dodávky ropných produktů pro stabilní tok energií. Čtvrtý bod se týká Mezinárodního trestního soudu: státní představitelé by podle něj měli požívat imunity a soud ani podobné instituce nesmějí zneužívat svou jurisdikci. Dokument nazývaný „Deklarace míru“ podle německé agentury DPA neobsahuje žádný konkrétní závazek k odzbrojení ani časový harmonogram.
Právě čtvrtý bod souvisí s tím, že na Putina vydal Mezinárodní trestní soud zatykač pro podezření z válečných zločinů na Ukrajině a že Spojené státy soud i jeho představitele sankcionovaly. Trump podle AP uvedl, že trojice bude diskutovat o způsobech, jak chránit americkou suverenitu před „darebáckými globalistickými organizacemi“.
Co v dokumentu chybí
Deklarace se nezmiňuje o válce na Ukrajině ani o válce v Íránu. Trump podle AP uvedl, že obě témata s lídry otevřel dříve ten den. Samostatná schůzka Trumpa a Putina trvala zhruba 40 minut. Podle TASS Putin uvedl, že většina jednání patřila Ukrajině, a jeho poradce Jurij Ušakov řekl, že se mluvilo o urovnání ukrajinského konfliktu. Společný text ale žádný postup k ukončení válek nenabízí.
Trump se před trojstranným jednáním sešel i s prezidentem Si. Podle čínské agentury Sin-chua s ním mluvil o Tchaj-wanu a o potřebě lepší komunikace v ekonomických a obchodních otázkách.
Jaderné zbrojení zůstává otevřené
Poslední americko-ruská smlouva o jaderných zbraních, New START, podepsaná v roce 2010 v Praze, vypršela v únoru 2026. Čína má podle AP přes 600 jaderných hlavic, Spojené státy i Rusko každé více než 5 000. Peking se rozhovorům o kontrole zbrojení dosud bránil s poukazem na výrazně menší arzenál. Podle čínské televize CCTV, kterou cituje AP, Si na jednání řekl, že by jaderné zbraně měly být zakázány a zničeny.
Daryl Kimball z americké Asociace pro kontrolu zbrojení (Arms Control Association) uvedl, že jedno setkání sotva přinese dramatický průlom. Čínské ministerstvo zahraničí přitom schůzku už 16. listopadu označilo za událost „průlomového významu“.
Ukrajina a Evropa u stolu nebyly
Ukrajina se k formátu stavěla od začátku odmítavě. Ministr zahraničí Andrij Sybiha už 19. října napsal na síti X, že schůzka lídrů Ruska, Číny a USA by Putina povzbudila k pokračování války a že podle něj „nemá u stolu s prezidenty Trumpem a Si místo“ (Kyiv Independent). Evropská unie členem APEC není a v Šen-čenu nebyla zastoupena. Souběžně se podle Zelenského v Berlíně scházela koalice ochotných, která měla řešit hlavně podporu ukrajinské protivzdušné obrany a energetiky.
Co bude dál?
Praktickou zkouškou deklarace bude, zda po ní přijde konkrétní termín a agenda jaderného dialogu. Žádné zveřejněné shrnutí je zatím neuvádí. Pro asijsko-pacifický region je podstatné, že se velmocenská diplomacie odehrála na okraji ekonomického fóra, které hostila Čína. Peking tak ukázal, že dokáže svolat formát, o který stojí Washington i Moskva.
*
Úvodní foto: ChatGPT

