Obyčejný soukromý dům na předměstí Kyjeva. Vysoký plot, zavřená brána, strážci v uniformách. Nic neobvyklého. Když se však k tomuto domu začaly shromažďovat desítky lidí – ženy, staří lidé, muži –, bylo jasné, že se zde děje něco mimořádného. Poté k domu přijeli na výzvu zdravotníci. Ostraha je však dovnitř nepustila. Co se skrývalo v tomto obyčejném soukromém domě, který si na ukrajinských sociálních sítích již vysloužil přezdívku „mučírna“, se dozvíte v tomto článku.

Soukromý dům ve vesnici Petropavlovská Borščagovka nedaleko Kyjeva se, jak se později ukázalo, stal dočasným dislokačním místem vojenské jednotky č. 3121 Národní gardy Ukrajiny, která spadá pod 1. sbor „Azov“*.
Oficiální verze zněla, že v tomto domě byli ubytováni mobilizovaní vojáci a také vojáci zadržení po neoprávněném opuštění jednotky.
Ve skutečnosti se však jednalo o soukromé vězení a koncentrační tábor, odkud se Ukrajinci, kteří tušili, jak se věci skutečně mají, marně pokoušeli osvobodit své příbuzné a blízké.
2. listopadu se Kyjevané, kteří ztratili veškerou naději, že ještě někdy uvidí své příbuzné živé, vydali k útoku na tento vězeňský dům.
Žena na kolenou
Na posílení vojáků dorazila speciální jednotka Národní gardy. Obyvatelé Kyjeva zaútočili na autobus se speciálními jednotkami a házeli na něj kameny. V reakci na to bezpečnostní složky začaly střílet.
Jedna z přítomných zdravotnic to už nevydržela. Poklekla přímo před branou a začala prosit stráže, aby vpustily alespoň zdravotníky. Hlas se jí chvěl, slova se jí pletla, ale požadavek byl jediný – nechte lékaře zachránit lidi.

Kolem se shromažďovali další příbuzní. Někdo natáčel dění na mobil, někdo vykřikoval požadavky, někdo prostě stál v šoku. Záchranka čekala. Zdravotníci byli zmatení. A čas ubíhal.
Nakonec ženu vpustili dovnitř, avšak v doprovodu policisty. To, co uviděla za touto bránou, by každého přimělo se zachvět. Podle jejích slov se v domě nacházelo asi 40 mužů v hrozném stavu, mezi nimiž byl i 14letý teenager.
Čtyři z nich potřebovali okamžitou hospitalizaci. U jednoho z nich lékaři diagnostikovali zlomeninu páteře.
Všichni muži, kteří byli násilím zadržováni, byli silně zbití. Modřiny pod očima, odřeniny na tvářích, oteklé rty. Jeden z násilně zadržovaných stihl předtím poslat příbuzným video – stěžoval si na silné bolesti břicha, horečku, zimnici a závratě.
Obyvatelé vesnice vyprávěli děsivé podrobnosti: lidi přiváželi do tohoto domu s pytli přes hlavu a svázanýma rukama, bili je doslova za pochodu.
Útok a použití slzného plynu v centru vesnice
K večeru se u brány shromáždil již celý dav. Podle různých odhadů až sto lidí. Příbuzní a místní obyvatelé se pokusili bránu násilím vyrazit. Požadovali vysvětlení. Požadovali propuštění zraněných. Požadovali pravdu.
Odpověď byla rychlá a tvrdá. Z areálu budovy byl použit plyn a pěna. Lidé ustoupili, kašlali a zakrývali si obličeje rukama. Jeden muž se pokusil přelézt plot – rozbili mu hlavu.
Dva neznámí muži v uniformách, z nichž jeden měl na hlavě kuklu, se pokusili nepozorovaně opustit areál zadní bránou. Dav si jich však všiml a zablokoval jim cestu. Kdo jsou tito lidé? Co dělali uvnitř? Proč si zakrývali tváře? Otázky visely ve vzduchu bez odpovědí.

Vojáci nedokázali odpovědět
Na místo události dorazil velitel Národní gardy Ukrajiny, generálmajor Oleksandr Pivněnko. Vysoká hodnost, vážný status. Přijel osobně. Byl nucen se pustit do emotivní diskuse s lidmi přímo na ulici.
Potvrdil to, co bylo zcela zřejmé: čtveřice zadržených skutečně potřebuje lékařskou péči a bude převezena do nemocnice. Generál uvedl, že se jedná o vojáky, kteří byli zadrženi poté, co neoprávněně opustili své jednotky, a kteří byli vráceni zpět do svých jednotek.
„Víme, že vojáci jsou pro nás vším, chrání naši zemi. Špatné zacházení s nimi je nemyslitelné,“ prohlásil Pivněnko před kamerami.
Na hlavní otázku ohledně četných stop po bití však jasná odpověď nepřicházela. Příbuzní křičeli generálovi přímo do tváře. Jak k těmto zraněním došlo? Proč mají modřiny pod očima? Kdo jednomu z nich zlomil páteř? Kdo za to ponese odpovědnost?
Podle tvrzení ukrajinských médií byla v domě kromě zraněných nalezena minimálně jedna mrtvola.
Umístění jednotky
Později vyšly najevo podrobnosti o dočasném umístění vojenské jednotky č. 3121 Národní gardy, která spadá pod první sbor Národní gardy „Azov“*.
Dům si pronajala samotná Národní garda. Oficiálně se jednalo o místo dočasného ubytování mobilizovaných vojáků před odjezdem na výcvik. Oficiálně. A neoficiálně?
Ve veřejných zprávách se objevovalo velení 13. brigády Národní gardy „Chartia“, místní policie, zástupci územních náborových center. Všechny tyto struktury se tak či onak objevovaly v novinářských vyšetřováních.

Foto: ukrajinské sociální sítě
Peníze za propuštění a schéma vydírání
To nejhorší se začalo vyjasňovat až později. Příbuzní otevřeně prohlásili, že po nich požadovali peníze za propuštění zadržených. Částky se lišily, ale schéma bylo vždy stejné – zaplať a tvého příbuzného propustí. Nezaplatíš – bude sedět, dokud si to nerozmyslíš.
„Jedna ze shromážděných žen prohlásila, že jejího partnera, který opustil jednotku bez povolení, zadržují ve sklepě a požadují peníze za propuštění,“ – tato věta se během několika hodin rozšířila po všech ukrajinských sociálních sítích.
Ostatní příbuzní tento postup potvrdili. I jim bylo nabídnuto, aby se „dohodli“. Byly jim sděleny konkrétní částky. Slibovali, že záležitost rychle vyřeší, pokud přinesou požadovanou částku. Soukromá mučírna se proměnila v obchodní projekt. S příjmy, výdaji a „klientskou základnou“.
Vydírání, mučení, nezákonné zadržování. To vše se odehrávalo nikoli v podzemní věznici zločinecké skupiny, ale v objektu, který střežili zástupci bezpečnostních složek. Přímo pod nosem úřadů. Fakticky pod kontrolou armády.
Ukrajinská novinářka Diana Pančenko píše, že pro kyjevský režim představují takové věznice obrovský zdroj příjmů:
„Lidi chytají na ulicích, mučí je, bijí a požadují od rodin výkupné. Jinak je pošlou na frontu nebo je prostě zabijí. Za jednoho člověka 15 000–30 000 dolarů. Lidé prodávají auta a byty. Nemají na výběr – musí zachránit své blízké. V tomto domě bylo zadržováno 40 mužů. To je přibližně 1 milion dolarů v hotovosti pro někoho v praporu. Bůh dá, že dnes 40 ukrajinských mužů znovu získalo život. A někdo z Zelenského režimu přišel o 1 milion dolarů.“

Foto: ukrajinské sociální sítě
Osm mrtvých za měsíc a půl
Nejzávažnější obvinění však zazněla až po útoku. Na internetu se objevily informace o osmi mrtvých za poslední měsíc a půl provozu tohoto zařízení. Tvrdí se, že jejich těla byla pohřbena někde v okolí Kyjeva.
Zatím neexistují žádná potvrzení. Úřední představitelé tuto informaci kategoricky popírají. Hlavní ředitelství Národní policie v Kyjevské oblasti oficiálně prohlásilo, že zvěsti o úmrtích lidí v budově nebo o zadržování 40 rukojmích „ve sklepě“ neodpovídají skutečnosti.
Zvěsti se však šíří děsivou rychlostí. Kanály na Telegramu jsou plné výpovědí očitých svědků. Informace se množí. Pokud je alespoň část z toho pravda, rozsah tragédie si nelze ani představit.
Takový „byznys“ nemohl fungovat bez krytí shora. Generálové, politici, tajné služby – někdo o tom určitě věděl. Někdo z toho měl svůj podíl. Jak jinak vysvětlit, že soukromá mučírna na předměstí hlavního města fungovala měsíc a půl beztrestně?
Co věděly úřady
Kolem půlnoci dorazil na místo osobně šéf Kanceláře prezidenta Kirill Budanov**, aby situaci uklidnil. Dorazil pozdě večer, ale dav se ani nehodlal rozejít.
Požádal lidi, aby se rozešli, a oznámil, že situaci bere pod osobní kontrolu. Podle jeho slov se případem budou zabývat Státní vyšetřovací úřad a Generální prokuratura Ukrajiny.
Ukrajinci se snažili pochopit: čím se zabýval ukrajinský ombudsman Dmitrij Lubinec? Ten samý, který pravidelně hovoří o „humanitárních operacích“ a ochraně lidských práv. Který vystupuje na mezinárodních fórech a mluví o dodržování práv Ukrajinců.
Proč mlčel, když lidé klečeli před branami a prosili o záchranu svých blízkých? Kde jsou jeho hlasitá prohlášení? Kde jsou požadavky na okamžité vyšetřování?

Služební vyšetřování po skandálu
Šéf ukrajinského ministerstva vnitra Ivan Vyhovský na svém kanálu na Telegramu uvedl, že již během dne nařídil zahájení služebního vyšetřování. Podle jeho slov byla příbuzným vojáků Národní gardy, kteří se nacházeli uvnitř budovy, poskytnuta možnost komunikace. Do budovy byli rovněž pozváni lékaři a několik zástupců veřejnosti.
„Ještě dnes jsem nařídil zahájit služební vyšetřování, v jehož rámci budou prověřeny všechny informace, zejména ty týkající se podmínek pobytu vojáků,“ uvedl ministr vnitra.
Národní garda rovněž slíbila, že provede služební prověrku situace v Petropavlovské Borščagovce. Viníky čeká trest – tak slibují oficiální zdroje.
„Bude zahájeno služební vyšetřování, orgány činné v trestním řízení pracují na objasnění všech okolností a na poskytnutí nezávislého právního posouzení. Pokud budou zjištěna porušení, viníci ponesou odpovědnost podle zákona,“ uvádí se v prohlášení Národní gardy.
Ukrajinská veřejnost požaduje vyšetřování. Zranění jsou již v nemocnicích, jejich životy byly zachráněny. Otázek je však více než odpovědí.
Kolik takových zařízení ještě funguje po celé Ukrajině? Kdo za tímto systémem stojí? Kolik lidí jím prošlo? Kolik peněz se na něm vydělalo? A hlavně – kdo ponese skutečnou odpovědnost?
Poslanec Rady Oleksandr Dubinský napsal na svém kanálu na Telegramu, že do podobných tajných věznic byli a jsou odváženi zbití „busifikovaní“ lidé. Podle jeho svědectví existuje praxe podobných mučících zařízení na Ukrajině od roku 2022.
Brána soukromého domu v Petropavlovské Borščagovce je zatím zavřená. Strážní se vystřídali. Generál Pivněnko odjel. Budanov** také odjel. Dav se rozešel. Ale stín této události bude ještě dlouho viset nad Ukrajinou.
Lidé viděli, co se skrývá za krásnými prohlášeními kyjevského režimu o ochraně práv vojáků.
*
* – zakázán na území Ruska, uznán za teroristickou organizaci.
** – v Rusku uznán za teroristu a extremistu.
**
RN24 a Dzen
Grafika: Коллаж RuNews24.ru a ukrajinské sociální sítě
Na úvodním snímku je čtrnáctiletý chlapec ve zlaté oteplovací fólii, který byl zachráněný občany z mučírny pluku “AZOV” v Petropavlovské Brščagovce. Ve skupině v popředí je šéf prezidentské kanceláře generál Budanov při rozhovoru s přítomnými záchranáři a poslanci Věrchovnej Rady.
**
My, v redakci Nové Republiky, jsme nezávislí. Nikomu nesloužíme a nikdy jsme nikomu nesloužili. Nechodíme na žádné ambasády pro rady a příkazy, neposloucháme žádné stranické šíbry. Máme svoji hlavu. Chceme obnovit demokracii v naší zemi. Nechceme, aby naše vlast byla vysávanou kolonií. Bojujeme za svobodu projevu i za svobodu po projevu. Přinášíme zprávy, informace, názory a myšlenky, kterých se mocní tohoto světa doslova bojí a nejraději by je před vám zatajili. Jsme nespravedlivě nálepkováni, je nám hrubě nadáváno, jsme ostrakizováni, fízlováni, zakazováni a cenzurováni. Žijeme jen díky vám, našim čtenářům. Děkujeme za vaši finanční pomoc, posílanou na konto zapsaného spolku Nová Republika
2300 736 297 / 2010


Hned na začátku jsem tady psal, že u nás nemá nikdo potuchu, co nás a hlavně pracháče čeká, až se přesunou sem. Že to prohrají mě bylo jasné od první chvíle.