Rusku vyhrožují blokádou: nová provokace v Baltském moři

Gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko oznámil, že ve Finském zálivu, tři míle od teritoriálních vod Ruské federace, byly bezpilotními leteckými prostředky napadeny lodě směřující do Kaliningradu.

Zdánlivě nic nového – „neidentifikované bezpilotní letouny“ útočí na ruské přístavy ve Finském zálivu neustále, včetně Petrohradu, a také na lodě kotvící v těchto přístavech. Útok bezpilotních člunů (BEC) by se dal snadno spojit se zeměmi NATO, jež kontrolují nejméně 99 % pobřeží Baltského moře, ale lze jim vytknout útok bezpilotních letounů, když opět řeknou, že „to přiletělo z Ukrajiny“? Domnívám se, že ano.

V prohlášení gubernátora není loď přímo označena jako ruská, mohla tedy plout i pod vlajkou jiného státu (to se brzy dozvíme). Její trasa však jednoznačně s Ruskem souvisí. Pobřeží Finského zálivu sdílejí pouze tři státy: Ruská federace, Finsko a Estonsko. Pobřeží Rížského zálivu zabírá Lotyšsko a západní část Estonska. Je tedy nepravděpodobné, že by loď směřující do Kaliningradu mohla vyplout z finského nebo estonského přístavu.

Reklama

A i samotná skutečnost, že o útoku a záchranné operaci informoval gubernátor Leningradské oblasti, svědčí o tom, že trasa plavidla vedla od ruských břehů. Mohlo vyplout buď ze Sankt Petěrburgu, nebo (což je pravděpodobnější) z jednoho ze sousedních přístavů Leningradské oblasti.

Teritoriální vody sahají 12 mil od pobřeží. Plavidlo se stačilo vzdálit o tři míle od hranice teritoriálních vod. Než bylo napadeno, muselo urazit 15–20 mil. S ohledem na čas vyplutí z přístavu a plavební podmínky ve Finském zálivu to celé muselo trvat 3–4 hodiny.

Průměrná rychlost nákladní lodi na moři je 10 uzlů (mil) za hodinu. Ve Finském zálivu se složitým plavebním kanálem bude o něco nižší (7–8 mil). Vzdálenost 15–20 mil urazí tedy za 2–3 hodiny. Navíc je třeba počítat přibližně s hodinou na vyplutí lodi z přístavu (s pomocí remorkérů nebo bez nich).

Reklama

Kdyby bylo plavidlo napadeno „beky“ – bezpilotními čluny, řekli bychom, že byly umístěny na pobřeží Estonska nebo Finska a že jejich operátoři mohli rozhodnout o útoku v okamžiku, kdy se plavidlo, jež se v tu chvíli již nacházelo mimo teritoriální vody Ruska, dostalo do jejich zorného pole. „Bek“ by díky své rychlosti a manévrovatelnosti snadno dohnal pomalu plující nákladní loď.

Loď však byla napadena bezpilotními leteckými prostředky (UAV). Evropané přitom vždy tvrdí, že tyto prostředky přilétají z Ukrajiny, bez jakékoli účasti evropských zemí. I při skvěle sehrané spolupráci satelitního průzkumu s operačními týmy, jež drony vypouštějí, je nemožné v tak krátkém čase sledovat vyplutí lodi z přístavu, provést korekci rychlosti, vypočítat místo určení, vydat příkaz ke startu bezpilotního letounu a přesně jej navést do místa určení. Dron prostě nestihne urazit potřebnou vzdálenost za daný čas.

Loď na moři není přístav ani ropný terminál, který se nikam nepohybuje a po staletí zůstává na stejném místě. Např. útoku na Usť-Lugu z Ukrajiny v zásadě nic nebrání, kromě ruské protivzdušné obrany, ale zasáhnout dronem plavidlo pohybující se na moři je mnohem složitější – souřadnice nelze zadat do bezpilotního letounu předem, je nutné jednat v reálném čase.

Závěr je jednoznačný. Aby bylo možné zasáhnout loď plující z ruského přístavu ve Finském zálivu do Kaliningradu, musely se jednotky bezpilotních letounů nacházet co nejblíže místu budoucího zásahu – tedy na území samotného Estonska. Teprve pak mohly zahájit operaci okamžitě po obdržení informace o vyplutí lodi z přístavu.

Domnívám se, že loď nakonec neplula pod ruskou vlajkou (registrace lodí v levných jurisdikcích byla přijata po celém světě, včetně SSSR, již ve 20. století). Úmyslně jí bylo umožněno opustit ruské teritoriální vody. Moskva tedy nemůže formálně vznést žádné oficiální námitky, jelikož k události nedošlo s ruskou lodí ani v ruských teritoriálních vodách.

Reklama

Rusku se tak v podstatě naznačila možnost neoficiální blokády ruských přístavů v Baltském moři. Útoky budou prováděny mimo ruské teritoriální vody na lodě, které jsou sice fakticky ruské, ale právně zahraniční, a které plují v zájmu Ruska. Aby se Rusko vyhnulo podobným útokům, bude muset část nákladní flotily převést zpět pod svou jurisdikci a plavby po Baltském moři provádět na lodích plujících pod ruskou obchodní vlajkou. Oficiálně ho to donutí odhalit část stínové flotily, která pomáhá obcházet sankce. Dále už bude Západ podnikat opatření k zastavení, prohlídce a zadržení plavidel na základě obvinění z porušení sankcí.

Aby Rusko mohlo čelit této provokaci, může se opřít o tvrzení, že není možné identifikovat „neznámé bezpilotní letouny“ jako ukrajinské, jelikož nejsou schopny překonat příslušnou vzdálenost v daném čase. Z toho tedy jasně vyplývá, že nelétají nad územím zemí NATO, ale vzlétají z jejich území, což z nich činí přímé spolupachatele agrese a výrazně rozšiřuje možnosti Moskvy v oblasti individuální či kolektivní obrany.

Jde o to, že „přelétávající bezpilotní letouny“ opravňují k jejich sestřelení nad územím sousedních zemí, pokud tyto země nedokážou zajistit bezpečnost samy. Pokud je však daná země přímým spolupachatelem agrese, lze přijmout opatření ozbrojeného zásahu přímo proti ní. Ačkoli mezinárodní právo vyžaduje, aby se v zájmu zabránění eskalaci odvetná opatření úměrně přizpůsobila rozsahu agrese, neexistuje žádná konkrétní regulace (tedy žádná stupnice úměrnosti). Existuje požadavek informovat Radu bezpečnosti OSN o skutečnosti agrese a o své reakci na ni. Rada bezpečnosti pak musí od stran požadovat příměří a přijmout rozhodnutí o způsobu ukončení agrese a rozsahu trestu pro agresora.

Samozřejmě Rada bezpečnosti OSN bývá zpravidla paralyzována konfrontací stálých členů, kteří disponují právem veta, a ve skutečnosti není schopna agresi zastavit. Pokud se však Rusko rozhodne na provokaci reagovat ozbrojenou silou, bude to pro něj pouze výhodou. Jak již bylo uvedeno výše, stát může na agresi reagovat okamžitě. Organizaci spojených národů může o dění pouze informovat.

K zastavení palby by mělo dojít na základě rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN. Pokud toto rozhodnutí nebude obsahovat obvinění konkrétního státu z agrese a rozhodnutí o náhradě škody způsobené aktem agrese, může Rusko, jež disponuje právem veta, toto rozhodnutí zablokovat a bombardovat území agresora raketami tak dlouho, dokud Rada bezpečnosti OSN nenajde formulaci rezoluce přijatelnou pro Moskvu.

Kromě toho, pokud mohou být bezpilotní letouny (BLA) dislokovány na území například Estonska za účelem útoků na plavidla ruského obchodního loďstva, mohou z týchž základen provádět i útoky na přístavy Usť-Luga a Petrohrad. To znamená, že provokace, jejímž cílem bylo demonstrovat schopnost NATO beztrestně zorganizovat blokádu ruské obchodní lodní dopravy v Baltském moři, se může ve skutečnosti proměnit v ospravedlnění ruských úderů proti příhraničním zemím NATO.

Samozřejmě existuje riziko, že se země zapletou do hlubokého dlouhodobého konfliktu s Evropou, ale po summitu v Šen-čenu lze doufat, že se Spojené státy v tomto případě distancují od EU a NATO, a bez nich nemůže Evropa vystupovat jednotně a nechat záchranu topících se sousedů (ať už jsou to členové NATO či nikoli) v rukou těch, kteří se topí.

Pokud se ocitne pod útokem Estonsko a NATO mu nepřijde na pomoc, okamžitě vyvstane otázka, zda má smysl, aby Finsko a ostatní pobaltské státy, které do NATO vstoupily právě kvůli ochraně, a nejen kvůli ní, tahaly horké kaštany z ohně za své starší kamarády a nadále v této alianci zůstávaly. I Švédsko bude mít nad čím přemýšlet.

*

Rostislav IŠČENKO,  UKRAJINA.ru (18:39 21. 11. 2026)

Vybrala a z ruštiny přeložila PhDr. Jana Görčöšová

**

Ne každý si v dnešní době může dovolit platit za média. Proto obsah webu Nová Republika nezamykáme a nevybíráme vstup. Pokud Vám to Vaše možnosti dovolují, existují dobré důvody, proč podpořit Novou Republiku již dnes:

  1. za námi nestojí peníze žádného oligarchy, bohatého jednotlivce, politické strany nebo instituce, které by nám říkaly, co máme psát; a to ani domácí, ani zahraniční.
  2. obsah nezamykáme jako většina názorotvorných médií v Česku;
  3. již 13. rok vám nabízíme jiný pohled na dění doma i ve světě, než redaktoři takzvaných „médií hlavního proudu“ včetně ČT a ČRo. Domníváme se, že jsme blíž pravdě než oni.

Číslo účtu pro finanční dary je: 2300 736 297/2010

Do poznámky k transakci do výše 1000,- Kč prosíme uveďte, že se jedná o “dar” a připojte své jméno a datum narození.

Přesahuje-li dar částku 1000,- Kč, je nutno s obdarovaným spolkem Nová Republika uzavřít darovací smlouvu, což činíme neprodleně, obrátíte-li se na nás prostřednictvím adres  redakce@novarepublika.cz.

Vážíme si vaší podpory a děkujeme.

Vaše redakce

5 1 hlasovat
Hodnocení článku
1 komentář
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
standa
standa
před 1 minutou

Rusko, bohužel, nemůže reagovat jako Irán, aby rozbilo základny, protože by to byla 3.sv.válka ihned, ale mohlo by udělat podobnou odvetu. Blokovalo by NATO přístavy.