Je to zneužívání mladých poslanců anebo…?

Samozřejmě, že každý rozumný šéf strany dává mladým politikům ve své straně příležitost k rozkvětu. Tedy, k osobnostnímu rozvoji, který jednou může vyústit v jejich plnohodnotném zapojení do politiky strany a třeba i státu. Jejich nasazení ve vysokých veřejných funkcích, když jsem stál v čele sociální demokracie v letech 2005 až 2010 postupně nabývalo na síle. Až se ČSSD stala v roce 2008 nejsilnější politickou stranou v zemi.

Věnoval jsem po dobu svého působení  v čele  ČSSD velkou pozornost rozvoji mladých lidí po svém boku. Jiná věc je, že tito lidé vesměs vyšuměli v průběhu let a neosvědčili se pro nejvyšší stranické funkce. To se prostě stává a selhání mladých kádrů přišlo až po roce 2010, kdy jsem už politiku vedení tehdejší ČSSD neovlivňoval.*) I tito mladí politici si dávali velký pozor, aby se se mnou v rámci “odparoubkování” sociální demokracie nesvezli. Jediným politikem z této líhně, jenž se prosadil, vytrval a který bude jistě dobrým ministrem současné vlády, je JUDr. Jeroným Tejc. Jsem rád, že na sobě tvrdě pracoval, zejména po odborné stránce. A dostal se na úroveň, která z něj dělá již dnes vládního rutinéra. Ale ostatní jeho druhdy mladí kolegové, které jsem forzíroval a to nejen pro jejich mládí, ale i pro jejich schopnosti, které bohužel dále nerozvíjeli, jako byl Sobotka, Hašek, ale také Hamáček, neúspěšně propadli roštem stranické a veřejné činnosti. V politice v zásadě skončili. Přecenili své schopnosti, nepracovali na sobě a byli to lidé, kteří ani neměli praktické zkušenosti. To se o J. Tejcovi nedá říci. Na nějakou dobu se stáhl z vyšší politiky, ale nebyl tak říkajíc líný na krok a dokázal přesvědčit svého nového stranického šéfa o svých schopnostech.

Když se dívám na mladé poslance v současných opozičních stranách, je to děs a hrůza.

Včera jsem viděl před zahájením zasedání sněmovny, která vyjadřuje důvěru vládě, prezentaci Občanské demokratické strany na tiskové konferenci. V jejím rámci vystoupila také mladá poslankyně ODS Bartošová. Tak jako za starého režimu si vždycky zkušení komunisté vzali k sobě mladého svazáka, aby to opticky dobře vypadalo a ten plácal nesmysly. Tak něco podobného říkala na tiskovce slečna Bartošová, bylo mně jí líto. Tvrdit, že minulá vláda Petra Fialy něco udělala pro mladé lidi v situaci, kdy dramaticky poklesla porodnost, kdy neexistuje levná výstavba komunálních bytů a mladí lidé se potýkají po absolvování školy s problémy při získání nového pracovního uplatnění, je opravdu závažným odchýlením od reality.

Ale v zásadě mě takové vyjádření nějak zvlášť neruší, protože to je viditelně vyjádření začátečníka v politice. Jiná věc je, jakým způsobem se vyjadřuje například slečna Demetrašvili, jedna z nejmladších poslanců pirátské strany. Je to velmi závažné a trapné vyjadřování, této mladé dámy, resp., které této mladé dámě vkládají její řídící důstojníci do úst. Viděl jsem v posledních dnech několik jejich videí, které piráti natáčejí, aby oslovili dezorientovanou část veřejnosti. V jednom svém vyjádření mluvila o předsedovi sněmovny Okamurovi jako o “fašounkovi”. Klepala přitom jakousi paličkou na jeho přeškrtnuté jméno na tabuli a bylo zjevně vidět, že jde o to, tohoto politického soupeře dehumanizovat. A udělat z něj v očích určité části veřejnosti nepřítele.

Takhle ovšem postupovali například němečtí nacisté, kteří nejprve dehumanizovali politické soupeře. Udělali z nich zavrženíhodné nepřátele a pak je likvidovali, a to nejen politicky. Tak daleko to u nás jistě nedojde, ale slečna Demetrašvili si zřejmě neuvědomuje důsledky toho, co říká. Jednou jsem už popisoval s úžasem její vyjadřování, kdy plédovala pro pokračování války na Ukrajině. A pro zajištění účasti českých zbrojařských firem v ní, jako cestu k naší  prosperitě a pokroku. Není většího omylu nežli se domnívat, že válka je něco jiného nežli neštěstí jiných lidí. A proto je potřeba každý válečný konflikt rychle ukončit. Tahle slečna také v jednom z videí blouznila o něčem, čemu vůbec nerozumí. S velkou vehemencí se přimlouvala za odstranění práva veta členských států Evropské unie, tedy včetně České republiky. Co by se stalo potom, když bychom k tomu snad, nedej bože (a stejný požadavek měl před časem také prezident), přistoupili. Tedy, že by náš zástupce v Evropské radě, tedy premiér, souhlasil s tímto opatřením. Stali bychom se nevýznamnou provincií Evropské unie.

Připomínám že i ve středověku byl český král jedním z kurfiřtů Svaté říše římské, který měl významnou roli v této říši, zřejmě nejsilnějšího jejího státu. Náš hlas tedy byl silně slyšet již ve středověku. Poté, co bychom se vzdali práva veta, by velké evropské státy bez velkých problémů prosazovali, co by je napadlo. A co by je napadlo bez potřeby, aby dojednávali věci i s těmi středními a menšími státy, ke kterým patří Česká republika.

Druhou hloupost, kterou v témže videu slečna Demetrašvili představila, byl její požadavek urychleného přijetí eura. Z mého hlediska je to požadavek, který jde momentálně proti českému národnímu zájmu. Proti zájmům širokých mas českého obyvatelstva. Současný kurz koruny a eura je takový, že bychom do Evropské měnové unie vstupovali s kurzem, který neodpovídá skutečné síle české koruny. A ožebračili bychom tak široké vrstvy českého obyvatelstva. Méně pak ty nejbohatší, protože ti už své úspory a příjmy mají vesměs v eurech. Ale ty středně příjmové a nízkopříjmové vrstvy by předčasné zavedení eura poškodilo určitě. Je zajímavé, že i v této otázce piráti, kteří zneužili ve dvou videích, které jsem viděl, naprosté neznalosti a naivity slečny D., kopírují požadavky prezidenta Pavla a jeho družiny, která jej na Hradě obklopuje.

Ano, mladí lidé by do politiky měli přicházet, ale neměli by být zneužíváni svými o něco zkušenějšími staršími kolegy a neměli by plácat hlouposti. Pokud bude takhle slečna D., případně další mladí poslanci opozice, pokračovat, nebudou mít žádnou politickou budoucnost. A dobře jim tak.

*

Jiří Paroubek, Vaše Věc

Na snímku nový pár v české politice? Ale určitě se doplňují. Pirátský arogant Zdeněk Hřib, doktor, který nikdy neléčil, zato se rychle přilepil k farmaceutickému businessu a který se svými mimořádnými “schopnostmi” podepsal pod současný stav pražské dopravy a Katarina Demetrašvili, dcera ostříleného protiruského žoldnéře, nepolíbená vědomostmi zato excelující v opakování propagandistických flokulích. Pár, který by v normální době spíš vzbuzoval útrpné úsměvy, ale dnes nás podobná individua vedou do hnědočerné totality a válečné zkázy.

*) POZNÁMKA Nové Republiky: editor těchto stránky byl kdysi pozván na přednášku pro Mladé sociální demokraty Ústeckého kraje. Byla řeč o násilném odtržení Kosova od Srbské republiky a o bombardovací agresi NATO proti Jugoslávii. Již tehdy se tyhle mladé kádry ČSSD chovaly jako oportunističtí kariéristé, zmanipulovaní propagandou, bez snahy po vlastním úsudku v očekávání funkcí a prebend v politice. To měl být dorost a budoucnost nejstarší české levicové strany. Tahdy je na celorepublikové úrovni vedl Jiří Dienstbier mladší a po jeho pozdějších veřejných projevech, naprosto konformních v kolejích ulhanémo českého maisntraemu, bylo jasné, že s českou sociální demorkacií to nemůže dopadnout dobře.

–vd-