Oba dnešní texty, týkající se situací v EU, zásobování plynem, závislosti Evropy v tomto směru by před takovým rokem ve velkém evropském mainstreamu nedostaly šanci. A dnes…. No jak už řečeno, po několika šťastných teplých zimách dorazila jedna s pár mrazivými dny a teplotami kolem -20oC. Přidejte si k tomu Grónsko a ejhle co píše bruselská hlásná trouba Politico nebo rakouský Express!
Začneme povšechným textem Politica
Fears grow over Europe’s soaring dependence on US gas imports
podle překladače
Rostou obavy z rostoucí závislosti Evropy na dovozu plynu z USA.
Americký LNG měl být bezpečnou alternativou k ruskému plynu. To už ale není samozřejmostí, protože transatlantické vztahy jsou v krizi.
Evropská unie je na dobré cestě k tomu, aby do konce desetiletí získávala téměř polovinu svého plynu ze Spojených států, což pro blok vytváří zásadní strategickou zranitelnost, jelikož vztahy s Washingtonem klesly na historické minimum.
Nová data sdílená s POLITICO ukazují, že Evropa již dováží čtvrtinu svého plynu z USA, přičemž toto číslo se s postupným zaváděním úplného zákazu dovozu ruského plynu v bloku ještě zvýší.
Přichází to v době, kdy stále agresivnější americký prezident Donald Trump flirtuje s aborcí Grónska, území Dánska, v kroku, který by mohl zničit alianci NATO a uvrhnout transatlantické vztahy do krize. Napětí se o víkendu vyostřilo, když Trump oznámil, že zavede nová cla na evropské země včetně Francie, Dánska, Německa a Velké Británie, dokud nebude dosaženo dohody o prodeji Grónska USA, což vyvolalo výzvy k odvetě EU v podobě drastických obchodních omezení.
Rostoucí závislost EU na dovozu zkapalněného zemního plynu z USA „vytvořila potenciálně vysoce rizikovou novou geopolitickou závislost,“ uvedla Ana Maria Jaller-Makarewicz, hlavní energetická analytička Institutu pro energetickou ekonomiku a finanční analýzu, think-tanku, který výzkum vypracoval.
„Přílišná závislost na americkém plynu je v rozporu s politikou [EU] zaměřenou na posílení energetické bezpečnosti EU prostřednictvím diverzifikace, snižování poptávky a podpory dodávek obnovitelných zdrojů energie,“ uvedla.
Znepokojení nad tímto strategickým slabým místem roste i mezi členskými zeměmi a někteří diplomaté EU se obávají, že by Trumpova administrativa mohla novou závislost zneužít k dosažení svých zahraničněpolitických cílů.
I když „na světě existují i jiné zdroje plynu“ než USA, „mělo by se vzít v úvahu riziko, že Trump v důsledku invaze do Grónska zastaví dodávky do Evropy,“ řekl serveru POLITICO jeden vysoce postavený diplomat EU, který stejně jako ostatní v tomto článku hovořil pod podmínkou anonymity. „Doufejme však, že se tam nedostaneme,“ dodal úředník.
Poté, co Rusko v roce 2022 napadlo Ukrajinu, se EU drasticky snažila omezit dovoz ruského zemního plynu, který v roce 2021 tvořil 50 procent jejího celkového dovozu, ale nyní tvoří pouze 12 procent, jak vyplývá z údajů bruselského ekonomického think-tanku Bruegel.
Toho dosáhla převážně nahrazením dovozu plynu z Ruska zkapalněným zemním plynem dodávaným z USA, které byly v té době jejím pevným spojencem. USA jsou již nyní největším vývozcem LNG a jejich produkt nyní tvoří přibližně 27 procent dovozu plynu do EU, oproti 5 procentům v roce 2021. Francie, Španělsko, Itálie, Nizozemsko a Belgie jsou největšími dovozci; Spojené království, které není členem EU, je také významným dovozcem amerického LNG.
Řada nových dohod s americkými energetickými společnostmi by mohla toto číslo do roku 2030 zvýšit až na 40 procent celkové spotřeby plynu v EU a na zhruba 80 procent celkového dovozu LNG do bloku, uvádějí data IEEFA, americké neziskové organizace, která propaguje čistou energii.
Na prahu změn
Navzdory snahám o odklon od fosilních paliv se Evropa stále spoléhá na zemní plyn, který produkuje uhlík a pokrývá tak čtvrtinu své celkové energetické potřeby. Plyn se používá k výrobě elektřiny, vytápění budov a v energetickém průmyslu.
Evropští spotřebitelé a výrobci již nyní čelí jedněm z nejvyšších nákladů na energie na světě, což „ztěžuje EU odmítnout levnější plyn z USA navzdory výhružným slovům Washingtonu“.
Země EU se již zavázaly k diverzifikaci dovozu plynu na základě nových zákonů přijatých v loňském roce, ale úředníci varují, že toho bude v krátkodobém horizontu obtížné dosáhnout, vzhledem k tomu, že globální dodávky LNG jsou omezeny jen na několik zemí. Své naděje vkládají do nové produkce v Kataru a Spojených arabských emirátech, která se očekává v roce 2030.
Kromě budoucích energetických dohod – včetně závazku nakoupit energetické produkty z USA v hodnotě 750 miliard eur v rámci loňské obchodní dohody – se EU chystá v rámci rozsáhlé reformy evropské energetické infrastruktury vydláždit nové cesty pro americký plyn.
Například EU zopakovala svůj závazek ohledně dvou hlavních plynovodů, které propojí Maltu a Kypr s pevninskou Evropou, což by mohlo usnadnit další toky amerického plynu. USA se také snaží vybudovat plynovod spojující Bosnu s Chorvatskem, členskou zemí EU.
“Žádná alternativa”
Pro některé rostoucí závislost EU na americkém plynu zdůrazňuje, že by měla urychlit přechod na obnovitelné zdroje energie jako náhradu za fosilní paliva.
Socialistický zákonodárce EU Thomas Pellerin-Carlin uvedl, že poptávka po zemním plynu v celém bloku prudce klesla s tím, jak se zrychluje zelená transformace, a to i přesto, že poptávka po americkém LNG v celkovém poměru k spotřebě roste.
„Pokud budeme mít odvahu zachovat klid a pokračovat v ziskových investicích do efektivity a obnovitelných zdrojů energie, snížíme poptávku po plynu v EU natolik, že snížíme i naši závislost na americkém LNG, a to i v případě, že ruský plyn zcela vyřadíme,“ řekl Pellerin-Carlin serveru POLITICO.
Zákonodárce také argumentoval, že Trump pravděpodobně nezneužije dodávky LNG do EU jako zbraň, jak to udělal ruský prezident Vladimir Putin (???), protože by to vážně poškodilo zájmy klíčových Trumpových dárců v americkém odvětví LNG, kteří zoufale hledají nové kupce, kteří by absorbovali prudce rostoucí dodávky fosilních paliv.
Otázka závislosti USA na LNG je řešena širším závazkem EU k diverzifikaci energie, který byl podle diplomatů obeznámených s touto záležitostí začleněn do širšího zákazu ruského plynu, jenž by měl vstoupit v platnost letos. Oficiální linie však zní, že USA zůstávají „strategickým spojencem a dodavatelem“, uvedl jeden z diplomatů.
„Závislost tu jistě je, ale jsme tak nějak uvízli tam, kde jsme,“ řekl jeden evropský vládní úředník. „Opravdu neexistuje žádná alternativa.“
***
Politico se sice dopustilo těžké hereze – dovolilo si napsat, že
– závislost na americkém plynu se začíná jevit jako strategická chyba
– že by USA mohly plyn použít jako zbraň, protože to funguje jako vysoce riziková geopolitická závislost
Nicméně si jeho redakce neddovolila překročit svůj stín!
Takže čteme zároveň
– že Trump NEPOUŽIJE plyn jako nátlakový prostředek
– že přece není Putler, který tak učinil!!!
Jestli Trump zatáhne nebo nezatáhne plynové kohouty nikdo netuší. Podle mne to neví ani on sám. Leč jestliže dojde na lámání chleba s eskalačními stupni
1 – Trump zavádí opravdu cla na Francii, Německo, skandinávské země kvůli Gronsku
2 – Brusel odpoví tzv. obchodní bazukou a vyřadí americké formy z evropských trhů
pak si snadno představím
3 – utnutí US dovozů LNG do Evropy nebo vyhlášení sankcí na dovoz plynu do Evropy obecně!!!
Co by to pro Evropu znamenalo je dostatečně zřejmé, netřeba jakkoli popisovat.
Ale podle zdrojů Politica – Putin použil plyn jako zbraň!!!!
Byl bych povděčen, kdyby mi jmenovali jeden jediný příklad, kdy tak Rusko, od začátku války učinilo!!! Přiznávám, že mi to do teď celé 4 roky unikalo! Ostatně i v článku se píše, že Rusko dodává asi 9% objemu spotřeby EU. Ptám, se – souzi z Politica, jak je to možné? Že Putler dodává těch 9% a nenechá nás vymrznout na kost???? Nebo snad, že by váš zdroj lhal?
Jinak konstatuji, že kdyby Leyenová a ostatní bruselské hlavy chodily číst Kosu dlouhodobě, pak všechno co lze v textu Politica, mimo zjevné dezinformace a lži na ní šlo nalézt a to dokonce už před vypuknutím nesmyslné ukrajinské války!!!! Kdy Evropa odmítala s Ruskem uzavírat dlouhodobé smlouvy na dodávky plynu a přešla na režim spotových obchodů. Když už s předstihem brala Rusko do polosankčních kleští.
Nemluvě o textech, jenž reagovaly na sebeoslavné vykřikování o molekulách svobody na tom, jak se slavně odstřiháváme od ruského plynu a tím sílíme a sílíme až k samému vrcholnému sebeusílení. Nebo spíš sebeuškrcení. Ostatně útěk energeticky náročných výrob z kontinentu je zcela zřetelný a nepopiratelný.
Ano, Putlera a jeho zotročující plyn jsme si, když jako ty molekuly svobody proudí, zakázali! Dokonce na věčné časy! A nyní? No nyní špekulujeme
– jestli vydržíme nějak do roku 2030, kdy má Katar otevřít nová velká plynová pole nebo
– jestli nás zachrání, jak jinak green deal, jak tvrdí naprostý idiot, jinak jistý socialistický zákonodárce EU Thomas Pellerin-Carlin. Prý jako jsme na dobré a správné cestě! Green deal je sebevražda. Proto – no ještě více green dealu!
K tomu Kataru chci ještě připodotknout, že tamní ministr energetiky se nechal slyšet, že jestli uHnie splní to, čím mu hrozí, přestane zemní plyn do EU dodávat vůbec:
Katar přestane dodávat zkapalněný zemní plyn (LNG) do Evropské unie, pokud sedmadvacítka nenajde způsob, jak zmírnit nebo zrušit směrnici o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD). Na konferenci o energetice v Abú Dhabí to podle agentury Reuters řekl katarský ministr energetiky Saad Sherida Al-Kaabí.
CSDDD ukládá velkým podnikům působícím v EU povinnost kontrolovat, zda jejich dodavatelské řetězce nevyužívají nucenou práci nebo neškodí životnímu prostředí. Za nesplnění povinností jim hrozí pokuty. Členské státy mají směrnici převést do své legislativy do června 2026, největší podniky se jí mají řídit již o rok později, menší podniky o dva roky později a nejmenší o tři roky později.
No řekněte – není to krása???? To jsou hlavy, co????? No hlavně, že jsme se zbavili Putlerova plynu!!!! Vyměnili jsme závislost na Rusku za ještě větší na USA a tu hodláme měnit za závislost na tak prima režimu jako jsou katarští islamisté!!!! A ten Putler nás pořád a pořád obtěžuje svými proklatými dodávkami!
*
Následuje článek z rakouského Exxpressu:
Když v Evropě/Rakousku pár dní mrzne…
Rakouský portál Exxpress pojal současnou plynovou problematiku z trošku jiného úhlu. Popisuje dvojakou hru Evropské uHnie s tím jak jinak mluvila ohledně ruského plynu a jinak konala. Ke svému prospěchu, jak se dnes, kdy udeřilo opravdu trochu zimní počasí. Po sérii mimořádně teplých zim. No a protože v Bruseli vládnou bigotní ideologičtí oteplovači, tak se tam rozhodli, že teplá zima je nový, neměnný normál, který už platí na věčné časy a že lze tedy nyní, v období teplých zim bouchnout pěstí do stolu a vypláznout na Putlera jazyk a udělat na něj dlouhý nos a sdělit mu, kam si má ten svůj zatracenej plyn strčit.
Jenže přišlo pár mrazivých dní….
Brüssels Energie-Chaos: Erst Putin Milliarden gezahlt – nun Gas erst recht knapp
Bruselský energetický chaos? nejdříve miliardové platby Putinovi – a teď je plyn opravdu knap
K sankcím: Zatímco Brusel pronášel velkohubá prohlášení, několik zemí EU nadále posílalo Rusku miliardy eur za rekordní dodávky plynu. Nyní EU nařizuje úplné zastavení dodávek ruského plynu – ale právě teď zima vyčerpává zásoby plynu. Plyn se stává vzácným.
Evropské zásoby plynu se nyní rapidně zmenšují. Je to klasický scénář – jen tentokrát s obzvláště katastrofálním načasováním: chladné počasí zvyšuje spotřebu, zásobníky se rychleji vyprazdňují – a Evropa si najednou uvědomuje, jak tenké se její zásoby staly. V celé EU činila na začátku roku průměrná kapacita skladování plynu pouze kolem 61,6 procenta. Před rokem to bylo ještě kolem 73 procent. Tento rozdíl se může zdát nevýznamný – ale koncem zimy by mohl být rozhodujícím faktorem pro ceny a úroveň nouze.
Obzvláště kritické: Ve velkých zemích s vedoucími postaveními na trhu jsou úrovně překvapivě nízké. Na začátku ledna dosahovala hodnota v Německu přibližně 56 procent (oproti zhruba 67 procentům před rokem), ve Francii necelých 59 procent a v Nizozemsku pouze kolem 48 procent. Pokud mrazy přetrvávají, „normální zima“ se rychle změní v zátěžový test – a ceny plynu na to reagují jako první.
Brusel si navíc dal loni za cíl zvýšit skladovací kapacitu na 90 procent do listopadu 2025 – v celé EU se však podařilo dosáhnout pouze zhruba 83 procent. Ti, kteří začínají s nižšími rezervami, okamžitě pociťují dopady každého ochlazovacího období na úroveň svých skladovacích zásob. Přesně to se nyní stává zřejmým.
Zásobníky plynu v Rakousku se letos také vyprazdňují výrazně rychleji než v předchozích dvou letech. (Slektiv.at/Grafik)
Proč je tu taková tlačenice? Chladné počasí, elektrárny, průmysl – všechno najednou.
Spotřeba plynu neroste z jednoho důvodu, ale hned z několika – a právě to činí situaci tak kritickou.
Zaprvé: chladné počasí. Po několika mírných zimách je topná sezóna opět „normálnější“ – a to samo o sobě stačí k rychlejšímu vyčerpání energetických zásob. V prvních několika letech po invazi na Ukrajinu byla Evropa stále „ušetřena“ sérií teplých zim.
Zadruhé: elektřina. Když vítr a slunce nefungují nebo jen málo, nastupují plynové elektrárny. Plyn je flexibilní, lze jej rychle zapojit – a v obdobích vysoké poptávky je často záchranným lanem pro rozvodnou síť.
Zatřetí: Průmysl. Mnoho firem je po šokujícím roce 2022 opět aktivnějších. V Německu spotřeba průmyslového plynu od roku 2024 opět znatelně vzrostla. Nejedná se o boom – ale dost na to, aby se v zimě vytvořil dodatečný tlak.
Stručně řečeno: Není to „jedna krize“. Jde o simultánní jev na několika frontách – a to je vidět na ceně, úrovni naplnění zásobníků a nervozitě na trhu.
K „sankcím“: Po léta existoval obrovský rozdíl v platbách za plyn
Několik členských států EU se jen těžko vzdalo dohod s Putinem o plynu – a Brusel nad tím dlouho přivíral oči. Nikde nebyla propast mezi realitou a rétorikou větší než u plynu. Zatímco ropa a uhlí byly schváleny relativně rychle, zemní plyn zůstával zvláštním případem: až do konce roku 2025 v podstatě neexistoval v celé EU žádný zákaz dovozu ruského plynu z plynovodů. To nebyla náhoda, ale spíše odraz politické reality. Strach z problémů s dodávkami – a z toho, že s tím některé země prostě nesouhlasí – byl příliš velký.
S LNG se věci ještě více absurdně komplikovaly: žádný všeobecný zákaz dovozu, ale místo toho šedé zóny, staré smlouvy a regulační rámec, který zněl „tvrdě“, ale v praxi by mohl pokračovat. Výsledek: Brusel oznámil principy – a zároveň nechal zadní vrátka otevřená. A každý, kdo nechá zadní vrátka otevřená, by se neměl divit, když budou použita.
LNG: Velký trik v tom, že je „legální, ale stále riskantní“
Nedostatky systému se projevily zejména u LNG (zkapalněného zemního plynu). Zatímco EU v roce 2024 zakázala přepravu ruského LNG do jiných zemí přes evropské přístavy, dodávky určené pro spotřebu v EU zůstaly povoleny – zejména ty, které byly založeny na starých dlouhodobých smlouvách.
K tomu se přidal efekt, který zní téměř jako vystřižený z učebnice o zvrácených politických pobídkách: Pokud se ztíží další přeprava, je pravděpodobnější, že náklad zůstane uvízlý v Evropě. Nizozemsko o tomto problému informovalo v roce 2024: „zbytky nákladu“ ruského LNG by se mohly stále častěji dostávat do EU a tam spotřebovávat.
Jinými slovy: Přestali přeprodávat plyn – a tím zajistili, že v Evropě zůstane více ruského plynu.
Kdo pokračoval v nákupu? Tyto země dovážely rekordní množství ruského LNG
Zatímco Brusel hovořil o „nezávislosti“, data o dovozu vykreslovala jiný obraz: v roce 2023 směřovalo více než 50 procent ruského vývozu LNG do zemí EU – více než před válkou. A v prvních sedmi měsících roku 2023 EU dokonce nakoupila o zhruba 40 procent více ruského LNG než ve stejném období roku 2021.
Španělsko a Belgie se v roce 2023 staly dvěma největšími světovými kupci. Do roku 2025 se zaměření přesunulo: V první polovině roku byla Francie největším spotřebitelem v Evropě (přibližně 41 procent objemu ruského LNG), následovaná Belgií (28 procent) a Španělskem (20 procent). Mezi uzly patřily terminály jako Zeebrugge a francouzská zařízení jako Dunkerque a Montoir. Svou roli sehrály i velké korporace: TotalEnergies, zapojená do ruských projektů LNG, nadále nakupovala značné množství, zatímco obchodníci jako Shell se objevili jako zprostředkovatelé.
Nejde o to, že „všichni podváděli“. Jde o to, že pravidla to umožňovala.
„Sankce“ – ale Rusko je nadále vybíralo
Politický dopad se nakonec měří v eurech – a ta částka je obrovská: Podle odhadů zaplatily země EU mezi začátkem roku 2022 a červnem 2025 za ruský plyn z plynovodů a LNG přibližně 120 miliard eur. A peníze nadále proudily i za zkapalněný zemní plyn – miliardy eur, přestože Brusel už dávno oznámil jeho postupné ukončení.
Pro mnoho občanů zůstává jeden dojem především: velké řeči, velké účty. A nyní přichází další zdroj frustrace: skladovací kapacita se vyprazdňuje – a zima ještě neskončila.
Nyní úplný obrat: EU nařizuje konečné zastavení – s časovým harmonogramem
Brusel teď skutečně utahuje šrouby – už nejen apely, ale jasnými pokyny.
19. balíček sankcí (přijatý na konci roku 2025) stanoví, že od 1. ledna 2026 jsou zakázány nové nebo pozměněné smlouvy o dodávkách plynu s Ruskem – a to jak pro plynovodní plyn, tak pro LNG. Stávající smlouvy mohou pokračovat, ale pouze po omezenou dobu: musí skončit nejpozději 1. ledna 2028. Krátkodobé smlouvy (kratší než jeden rok) uzavřené před červnem 2025 musí v některých případech vypršet již v polovině roku 2026. Pro LNG je plánováno postupné vyřazování: krátkodobé smlouvy od roku 2026, dlouhodobé smlouvy od roku 2027.
To zní jako jasná strategie. Jenže to přichází přesně v okamžiku, kdy je trh už nervózní – a objemy skladovacích prostor se již vyparzdňují rychleji.
Nebezpečný okamžik: Exit se setkává se zimním tlakem
Toto je politická bomba: Po léta zůstávala v sankcích za plyn otevřená obchodní mezera – nyní se uzavírá. A to se děje v době, kdy úrovně skladovaného plynu viditelně klesají rychleji než v předchozích letech a několik faktorů současně zvyšuje spotřebu.
Zatím není třeba panikařit. Ale s tím, jak se zásoby vyprazdňují, se trh stává zranitelným. Pak i drobné narušení – chladný únor, zpoždění dodávek LNG, technická porucha – mohou ceny prudce vyhnat. To je jádro věci: Evropa chtěla roky mluvit tvrdě a zároveň si nechat všechny možnosti otevřené. Nyní přichází zimní zkouška – a jakákoli nejasnost nebo zádrhel by se mohly ukázat jako velmi nákladné.
EU může vydávat předpisy, stanovovat cíle a sjednávat harmonogramy. Trh s plynem však reaguje na tři věci: počasí, poptávku a nabídku. A pokud jsou dvě z nich proti vám, ani ten nejlepší plán vám moc nepomůže.
Rakousko na samém dně: Od závislosti na Rusku k zimním testům
Rakousko bylo po léta jednou z zemí EU nejvíce závislých na ruském plynu. V zimě 2022/23 pocházela většina dovozu z Ruska – občas v poměrech, které byly mimořádné i v rámci EU.
K přerušení vztahu došlo pouze pod nátlakem: V listopadu 2024 Gazprom přerušil dodávky plynu pro ÖMV – po rozhodnutí arbitráže a sporu o peníze. ÖMV dlouhodobou smlouvu vypověděla a Rakousko muselo přejít na jiný zdroj energie.
Od té doby plyn přichází ze západu (přes Německo a Itálii) mnohem silněji a souběžně se rozvíjejí alternativní trasy dodávek. Rakouské zásobníky byly v posledních letech obecně dobře naplněny – ale i zde je v zimě 2025/26 patrný pokles: na konci prosince 2025 se podle AGSI úroveň skladování pohybovala kolem 77 procent, oproti téměř 90 procentům o rok dříve.
To znamená, že Rakousko není bezbranné, ale ani imunní. Pokud bude zima dlouhá, manévrovací prostor se zmenší – a pak se ukáže, jak odolné ve skutečnosti nové dodávky bez ruského plynu jsou.
***
No v Česku ještě nenazrála situace, aby se ve velkém mainstreamu ohledně plynu objevilo něco podobného jako v rakouském Exxpressu. My neustále nad Putlerem a jeho plynem vítězíme a vítězíme! Teď zrovna čtu, že ČEZ dovezl do Evropy náklad LNG, kryjící roční spotřebu republiky! Heč Putlere!!! Trhni si!
Jen by mne zajímalo, kam to asi ten ČEZ nacpe. Ten plyn. Hodně, od začátku mrazů pracuji s plynovým portálem https://agsi.gie.eu/, kde lze, krom jiného sledovat detailně okamžitou naplněnost plynových zásobníků v jednotlivých evropských zemích.
*
Petr Vlk, Kosa Zostra a podruhé Kosa Zostra
Komunisti vybudovali spolu se sověty ropovody i plynovody až do Prahy i dál na západ. Fašisti si po puči zakázali pohodlíčko socialismu a vsadilo na strakatou demokracii.
Vzhledem k naší geografické poloze s tím dost těžko něco uděláme. Leda bychom republiku přestěhovali blíže Kataru. A co se týká amerického plynu, tak to je podvod non+ ultra. Jedná se o zkapalněný ruský plyn, který amíci nakoupí, převezou do Německa a prodávají za svůj s obrovskou marží. Je všeobecně známo, že plynu je v Americe málo… Číst vice »