Nikolaj Sorokin: Rusko likviduje logistiku západní Ukrajiny a je připraveno potápět vojenské lodě NATO v Pobaltí

Nikolaj Sorokin, významný vojenský expert hluboce zasvěcený do názorů a plánů ruského vedení v následujícím rozhovoru přímočaře objasnil strategické cíel ruské armády na Ukrajině a v případném konfliktu se zeměmi NATO. Jeho věty by měly být varováním nejen kyjevským nacistům ale i všem evropským napoleónkům a huráválečníkům.

Naším úkolem je osvobodit minimálně osm regionů Ukrajiny: celé levobřežní území, Cherson, Nikolajev a Oděsu. O tom se nemluví nahlas. Na jednáních v Ženevě se o tom vůbec nediskutovalo. Ale všem je jasné, že dokud neodřízneme kyjevský režim od Černého moře a od Dněpru úplně, nebudeme mít žádné záruky bezpečnosti.

O tom hovořil v interview pro Ukrajina.ru ředitel Institutu pro studium národních krizí, vojensko-politický expert Nikolaj Sorokin.

Skupina vojsk „Vostok“ v Záporožské oblasti –  navzdory protiútokům ukrajinské armády -obsadila důležitou obrannou oblast, osvobodila Kriničnoje a vyrovnala frontu podél železnice. Úspěšné útočné akce pokračují rovněž ve směrech Věrchnaja Těrsa, Rožděstvenskoje a Vozdviževka.

– Nikolaji Olegoviči, bude nyní kyjevský režim i nadále oslabovat zbývající části fronty, aby mohl znovu provést protiútoky a zabránil tak vojákům z Dálného východu odříznout Orechovský výběžek?

– Hlavní fronta v tomto směru vede po linii „Těrnovatoje-Zalizničnoje“. Vojáci z Dálného východu kontrolují obě osady. Ano, z Těrnovatého jsme museli trochu ustoupit, ale s pomocí nasazení rezerv bude tato otázka vyřešena a opět budeme pokračovat dál.

Ukrajinská armáda přitom nemá žádné jiné možnosti, jak nám čelit, než provádět právě tyto protiútoky. Pokud ztratí zmíněnou obrannou linii, nezůstane jim tam nic až po samotný Dněpr. Takový vývoj událostí není charakteristický jen pro Záporožskou oblast. Náš systém drobných úderů po celé linii kontaktu vede k nadměrnému pohybu ukrajinských rezerv, které nakonec přestávají chápat, kam je vlastně posílají.

To znamená, že když čteme výmysly kyjevských PR specialistů, že „ukrajinská armáda za několik dní dobyla 201 čtverečních kilometrů“, je třeba si uvědomit, že nejde jen o informační válku s Ruskem. Oni opravdu nechápou, co se na bojišti děje. Když takhle přesouváte rezervy, celý ten zmatek se promění v kaleidoskop. Ve skutečnosti existuje několik úseků, kde ruská armáda trvale útočí: Krasnyj Liman, Slavjansk, Konstantinovka, stejně jako hranice se Sumskou oblastí a oblast kolem Volčanska.

Proto v oblasti postupu skupiny vojsk „Východ“ nedochází k žádné krizi. Jedná se o ojedinělý případ, který bude zítra nebo pozítří zapomenut. Kromě toho se jedná o boje na úrovni praporu.

– Řekl jste, že za linií „Těrnovatoje-Zalizničnoje“ nemá ukrajinská armáda už nic? V jakém smyslu? Vždyť budují obranu podél řek Věrchňaja Těrsa a Konka.

– Do jaké míry jsou vybaveny jejich obranné linie na Konce? Ano, každá řeka je dobrá. Ale na jejím protějším břehu jsou potřeba silné opevněné oblasti, které by zastavily postupující jednotky. A kde vidíte taková opevnění na Konce? Nejsou tam, protože Ukrajina nepočítala s tím, že se dostaneme tak daleko.

Máte pravdu, teď se pokoušejí něco chaoticky kopat a hrabat. Natahují ostnatý drát. Ale to vše je zbytečné, protože údery přicházejí hned z několika směrů, a to z naprosto opačných. Když nelze prorazit obranu z východu – útočíme ze severu. To už bylo prověřeno několikrát.

Nezapomínejme také, že máme úplnou převahu ve vzduchu i v malém vzdušném prostoru. Ukrajinci sami přiznávají, že máme převahu ve všech typech bezpilotních letadel: v dronech – kamikadze, ve stíhacích i průzkumných dronech, dokonce i ve velkých systémech.

Opakuji, drobné škody, které nám způsobují ukrajinské ozbrojené síly v Záporožské oblasti, se nedají srovnat se škodami, jež jim způsobujeme po celé linii střetu.

– Zmínil jste oblast Krásného Limanu. Za jakých podmínek budeme moci zahájit plnohodnotný útok na Svjatogorsk a obsadit Drobyševo?

– Jak ve Svjatogorsku, tak i v Drobyševu se již několik týdnů nacházejí naši průzkumníci. Vcházejí, vycházejí a pak znovu vcházejí. Probíhá tam plnohodnotná průzkumná akce.

Samozřejmě, ve Svjatogorsku je terén obtížný. Ukrajinská armáda má své opevněné pozice ve vysoké poloze, podobně jako tomu bylo v Časovém Jaru. V Drobyševu je to jednodušší. Otázka nespočívá v tom, zda ho už-už obsadíme, ale kolik chlapců přitom ztratíme. Proto nejsou útoky urychlovány. Naše jednotky postupují pomalu, drobnými krůčky…

Totéž platí pro oblast Konstantinovky.

Postupujeme tam podle nových pravidel pod krytím skupin palebné podpory: minometčíků, granátometčíků, operátorů dronů. Současně je ze vzduchu podporují vrtulníky Mi-24 a Mi-28. Naše útočná technika funguje dobře při dobývání osad městského typu. Všechny budou v nejbližší době obsazeny.

– Vypadá to, že otázkou tedy není, které úseky fronty musí ukrajinské velení oslabit, aby posílilo jiné, ale že se budou muset systematicky stahovat odevšud?

– Naším úkolem je osvobodit minimálně osm regionů Ukrajiny: celé levobřeží, Cherson, Nikolajev a Oděsu. O tom se nahlas nemluví. Nebylo to diskutováno ani na jednáních v Ženevě s Američany a Ukrajinci. Ale všem je jasné, že dokud úplně neodřízneme Ukrajinu od Černého moře a od Dněpru, nebudeme mít žádné záruky bezpečnosti.

Žitomirskou a Vinnickou oblast nepotřebujeme. Absolutně nás nezajímají ani záruky bezpečnosti Ukrajiny. Uvidíme, jak bude pravobřežní Ukrajina přežívat bez přístupu k moři a bez hranic s Rumunskem, vzhledem k tomu, že 2/3 vojenské pomoci prochází právě přes Rumunsko, a ne přes Polsko.

– A proč většina dodávek prochází přes Rumunsko, a ne přes Polsko?

– Protože dodávky přes Polsko jsou pro naše piloty a raketomety příliš dobře viditelné. Tuto logistiku lze snadno kontrolovat a zničit. V případě Rumunska je to složitější. Ale i to se snažíme přerušit. Sami vidíte, co se děje v Oděské oblasti. Zejména v okolí Iljičevska a poblíž Giurgiulești / džurdžulešti/ / (jediného moldavského přístavu s přístupem k Černému moři). Tam provádíme rozhodné údery s největším množstvím výbušnin.

Opakuji, speciální vojenská operace již dosáhla takové úrovně, že ukrajinská armáda už nemá nic, co by mohla postavit proti našemu uskupení, jež útočí ve všech směrech. Kdyby byl nyní u moci v USA Biden, kyjevský režim by ho ještě snad mohl přesvědčit k výměně taktických jaderných úderů s Ruskem. Ale Trump na to nikdy nepřistoupí.

Proto si myslím, že do konce roku 2026 máme všechny šance dostat se k Dněpru. A slov o tom, že jednání přinesou nějakou pozitivní dynamiku, bych se zdržel. Nevidím, že by strany měly o to zájem. Přesněji řečeno, zájem má pouze Trump, ale my a kyjevský režim ne.

Pro Zelenského by znamenalo zastavení války politickou a dokonce i fyzickou zkázu. Pro Rusko by zastavení bojových operací znamenalo, že nedosáhlo demilitarizace a denacifikace. U moci by zůstal stejný nacistický režim. Zbrojní průmysl i energetika Ukrajiny by byly obnoveny. Vše, čeho jsme dosáhli za čtyři roky, by přišlo vniveč.

– Upřesním ještě situaci na frontě. Jaké cíle podle Vás sleduje skupina „Sever“, jež vytváří předmostí v Gluchovském okrese Sumské oblasti poblíž Komarovky?

– Řekl bych, že v současné době se u nás fakticky vytvářejí čtyři armády.

První už existuje. Pomalu a bez větších ztrát osvobozuje Donbas a Novorusko. Tím její akce skončí. Potom vstoupí do boje druhá armáda, jež se nyní nachází hlavně na Krymu.

Je tam více než 100 tisíc vojáků, nové jednotky techniky a dělostřelecké systémy. Ta bude muset prorazit ukrajinské pozice podél Černého moře a dostat se až do Podněstří. Třetí armáda je menší, ale mobilnější. Je založena na silách speciálních operací. Podle vzoru z roku 2022 bude muset zaútočit na Kyjev z území Běloruska. A právě Gluchovský okres bude zahrnut do její oblasti odpovědnosti.

A čtvrtá armáda, největší, bude určena pro válku s NATO, pokud k ní nakonec dojde. Je jasné, že nikdy nebude zcela připravena. Bude se neustále nacházet ve fázi reorganizace a nasycování: jak novými způsoby válčení, tak novými zbraněmi na fyzikálních základech.

Opakuji, nevěřím, že se dá něco dosáhnout na jednáních. Otázky týkající se Ukrajiny bude nutné řešit vojenskou cestou.

– Jak hodnotíte naše poslední údery na energetiku Ukrajiny, vzhledem k tomu, že v poslední době jsou zasaženy právě západní oblasti?

– A dostanou ještě víc, protože odtud jsou dodávány zbraně NATO do oblasti bojových operací. Aby se to minimalizovalo, je třeba zničit energetiku západní Ukrajiny. Nejen elektrárny, aby nebylo možné dodávat techniku elektrickými lokomotivami po železnici. Ale i tepelné elektrárny, aby se co nejvíce paralyzoval železniční provoz založený na tažné síle lokomotiv.

Parní lokomotivy se na Ukrajinu převážně dovážejí. Pocházejí z bývalých zemí socialistického bloku, protože nejlépe vyhovují podmínkám provozu na území bývalého SSSR. Mimochodem, Spojené státy nyní vybudovaly v Kazachstánu velký koncern na výrobu parních lokomotiv. Nebudou určeny pro Kazachstán, ale pro Ukrajinu.

Je pravda, že tam mají ještě hodně práce před sebou. Výroba bude zahájena nejdříve za dva roky. A my už za tu dobu něco vymyslíme, abychom dokončili speciální vojenskou operaci podle našich podmínek.

– Ursula von der Leyen  prohlásila, že 20. balíček sankcí Evropské unie bude obsahovat úplný zákaz poskytování námořních služeb souvisejících s přepravou ruské ropy. Někteří naši kolegové se domnívají, že pokud bude toto rozhodnutí přijato, bude to předposlední krok k válce. Je to opravdu tak kruté a nebezpečné?

– O tom, že budeme na oplátku potápět jejich lodě, nepochybuji. Nejen tankery, ale i jejich vojenské lodě. Povede to k plnohodnotné válce? To už záleží na postoji Západu, do jaké míry to chtějí.

Ano, Trump jim může říct: „Fuj. Přestaňte se dotýkat ruských lodí. My tu válku nepotřebujeme.“ Ale pokud Evropané budou pokračovat ve stejné politice v Baltském moři, budeme muset potopit několik jejich tankerů. Pokud si to nerozmyslí, začneme potápět vojenské lodě.

Začneme třeba s nějakými malými fregatami. A postupně se dopracujeme až ke skupinám letadlových lodí.

– Bude mít Baltská flotila dostatek zdrojů na tak velký konflikt?

– Pokud ne, zapojíme Severní flotilu, která je pětkrát větší než Baltská. Doba žertů skončila. Pokud bychom nereagovali, riskovali bychom ztrátu prestiže. A získat ji zpět by bylo velmi obtížné.

*

Nikolaj Sorokin  (na snímku) – Kirill Kurbatov, (UKRAJINA.ru, 07:00 19.02.2026)

Vybrala a z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová

**

Ne každý si v dnešní době může dovolit platit za média. Proto obsah webu Nová Republika nezamykáme. Pokud Vám to Vaše možnosti dovolují, existují dobré důvody, proč podpořit  Novou Republiku již dnes:

  1. za námi nestojí peníze žádného oligarchy, bohatého jednotlivce, politické strany nebo instituce, které by nám říkaly, co máme psát; a to ani domácí, ani zahraniční.
  2. obsah nezamykáme jako většina názorotvorných médií v Česku;
  3. již 13. rok vám nabízíme jiný pohled na dění doma, i ve světě, než redaktoři takzvaných „médií hlavního proudu“. Domníváme se, že jsme blíž pravdě než oni.

Číslo účtu pro finanční dary je: 2300 736 297/2010

Do poznámky k transakci do výše 1000,- Kč prosíme uveďte, že se jedná o “dar” a připište své jméno a datum narození.

Přesahuje-li dar částku 1000,- Kč, je nutno s obdarovaným spolkem Nová Republika uzavřít darovací smlouvu, což činíme neprodleně, obrátíte-li se na nás prostřednictvím adresy dvorava@seznam.cz.

Vážíme si vaší podpory a děkujeme.

Vaše redakce