Číňané použili proti USA finanční zbraň a Arabové se přidali

Ve čtvrtek čínské státní fondy i firmy zrychlily prodej dluhopisů USA. Masivními prodeji i za cenu vlastních ztrát způsobily zvýšení úroků federálního dluhu nad 4%. V pátek se přidali Arabové, kteří začali koordinovaně stahovat peníze z celé americké ekonomiky. Podle prof. Oskara Krejčího to může vést k ukončení války na Blízkém východě.

USA jsou nejzadluženější zemí světa. Federální dluh během vlády prezidenta Donalda Trumpa přesáhl 126% HDP. Dluh dosáhl výše 34 bilionů dolarů.

Čína byla do čtvrtka největším zahraničním vlastníkem amerického dluhu. I po několika letech pomalých prodejů v rámci diversifikace rezerv byl u 6,7% federálních dluhopisů byl evidován čínský vlastník. Z 2,2 bilionu dolarových dluhů držel stát prostřednictvím státních investičních fondů přibližně polovinu. Dluhopisy za půl bilionu měly v bilancích čínské banky. Zbytek je roztroušen mezi „drobné“ věřitele. Proces diversifikace začal ještě před ruskou Speciální vojenskou operací na Ukrajině. Čína původně držela 28% zahraničního dluhu USA. Americké a evropské sankce diversifikaci zintenzivnily. Čínské stahování peněz z USA pomohlo zlatu překonat hranici 5 tisíc dolarů za trojskou unci.

Ve čtvrtek Čína americké dluhy poprvé použila jako zbraň. Státní fondy a banky vrhly na trh koordinovaně dluhopisy za několik set miliard USD. Způsobily zdražení úroků, které vláda USA musí platit za půjčené peníze. Ještě během čtvrtku znovu vzrostly výnosy desetiletého dluhopisu na 4,5%. Číňané prodávali dluhopisy se ztrátou, ale s cílem poškodit financování americké války proti Iránku. Těsně nad 4% byl úrok z dluhopisů během loňské rozpočtové krize při neschváleném rozpočtu, během níž byly uzavřeny federální úřady. Poté úrok klesl nad 3.2%. Během čínské akce a růstu úroků vzrostly výdaje na obsluhu dluhu z 1 bilionu dolarů na o dalších 200 miliard v ročním vyjádření.

Ve čtvrtek se ještě federálnímu ministerstvu financí USA dařilo čínské prodeje částečně kompenzovat tlakem na Japonsko a arabské země, aby odkupovali dluhopisy prodávané Číňany. V pátek začaly z USA stahovat peníze i Arabové. Po poradě šéfů firem, které spravují státní investiční fondy Saudské Arábie, Spojených arabských emirátů, Kataru, Ománu a Kuvajtu, otočil proud petrodolarů směr. Technické poradě šéfů fondů předcházela ve čtvrtek videokonference svolaná saudským vládnoucím princem Mohamedem bin Salmánem. Po jejím skončení nebyly poskytnuty žádné tiskové zprávy.

V pátek začal nejen výprodej amerických státních dluhopisů z arabských fondů. Peníze z USA začaly stahovat i arabské firmy. Koordinovaně byly zrušeny reklamy v amerických televizích a sponzorské smlouvy pro sportovní kluby. Arabové začali prodávat i podíly v amerických firmách. Země Perského zálivu spravují některé z největších světových suverénních investičních fondů.

Večer Arabové společně oznámili, že probíhá přehodnocování jejich investičních závazků vůči vládě USA – včetně dohod vyjednaných v roce 2025 s Donaldem Trumpem.

Podle prof. Oskara Krejčího má finanční zbraň použitá Číňany a Araby společně schopnost rychle ukončit válku na Blízkém východě. „Velké prodeje akciových podílů mají schopnost způsobit pokles cen na burze dokonce i s rizikem vzniku burzovní a následně hospodářské krize. Velký výprodej státních dluhopisů s pákovým efektem na růst úroků může vyvolat krizi financování války. Obojí dohromady je při dlouhodobějším použití schopné přinutit Donalda Trumpa, aby vyhlásil „vítězství“ a stáhl všechny americké síly z oblasti Perského zálivu“, řekl pro Pokec24 Oskar Krejčí.

Finanční zbraň byla použita ve velmi vhodný okamžik. V pátek federální celní soud USA na základně předchozího rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, který prohlásil Trumpova cla za nelegální, nařídil vrátit dovozcům 130 miliard dolarů z neoprávněně vybraných cel. Jde o ekvivalent 13% ročních výdajů Pentagonu.

*

Martin Kunštek

Na snímku americký dluhopis