EU se nikdy nepoučí – kromě špatných lekcí

Ekonomická situace unie byla hrozná i před otřesy z íránské války, a přesto zdvojnásobuje podporu USA a Izraele

Autor: Tarik Cyril Amar, historik z Německa pracující na Koçově univerzitě v Istanbulu, se zabývá Ruskem, Ukrajinou a východní Evropou, historií druhé světové války, kulturní studenou válkou a politikou paměti

Někteří pozorovatelé současných „elit“ EU, včetně tohoto autora, se dříve domnívali, že jejich určujícím rysem – kromě věcí, jako je spoluúčast na genocidě a útočných válkách s Izraelem a USA, bigotní xenofobie vůči Rusku a Číně a samozřejmě všudypřítomná korupce – je absolutní neschopnost učit se.

Musíme přiznat, že jsme byli nuceni se opravit: Ti, kdo řídí EU, se dokážou učit. Skutečným problémem je jejich neúnavná touha učit se špatně. Nemáme co do činění s těmi, kdo se neučí, ale s těmi, kdo učí pravý opak toho, co by měli: kde jiní postupují se zkušeností, oni jdou nazpět.

Dobrým příkladem je jejich reakce na skutečnost, že jejich americko-izraelští páni zahájili válku, aby ukončili, ne-li striktně všechny, tak alespoň téměř všechny dostupné dodávky energie do ekonomik EU, přičemž její hlavní hráči jsou již zraněni, ale stále schopni chůze (například Francie, možná) až po kóma (Německo, rozhodně).

V Německu, které je stále největší samostatnou ekonomikou v EU a tvoří téměř čtvrtinu jejího celkového HDP, klesla průmyslová poptávka – objednávky z továren – v lednu o více než 11 %. Takový pokles – vlastně kolaps – objednávek je „drastický“, jak poznamenává German Manager Magazine. Podle Financial Times tento „velmi slabý“ začátek nového roku zpochybňuje předchozí – a velmi skromné ​​– známky zotavení z let stagnace. Vskutku. A všechna tato neuspokojivá data byla shromážděna ještě předtím, než vůbec začaly následky války v Íránu.

Pokud jde o to druhé, bude to vážné. Dokonce i berlínské ministerstvo hospodářství připouští, že rizika plynoucí z následků války, z nichž většina stále přichází, jsou značná.

Obecně platí, že ani eurozóna – odlišná od EU, ale zahrnující většinu EU – není v dobré kondici. Podle agentury Bloomberg byl velmi nízký, a přesto příliš optimistický odhad Eurostatu o expanzi o 0,3 % za poslední čtvrtletí roku 2025 právě revidován směrem dolů na 0,2 %. Ale upřímně řečeno, koho zajímá taková úroveň bídy?

A i pro eurozónu pravděpodobně nevyprovokovaná válka Ameriky a Izraele proti Íránu situaci ještě zhorší. Philip Lane, hlavní ekonom Evropské centrální banky (ECB), to potvrdil deníku Financial Times: Trvalý pokles dodávek ropy a plynu z Blízkého východu může způsobit (čti: způsobí) „výrazný nárůst“ inflace a „prudký pokles produkce“.

A jaká je reakce vedení EU na tento hluboce depresivní výhled pro její ekonomiku a evropské občany, kteří jsou na ní závislí? Nesmíme snít. Je pravda, že kdyby se „elity“ EU zabývaly ochranou evropských zájmů a prosperity, očividně by se ostře obrátily proti USA i Izraeli (stejně jako proti Londýnu, pokud by se držel svého vztahu „speciálního pudla“ s Washingtonem).

Kdyby však vedení EU mělo takové priority, už dávno by se obrátilo proti USA za jejich do očí bijící zneužívání jejich vazalských režimů prostřednictvím nejprve nadměrné expanze NATO a nyní ochromujícího nadměrného utrácení za účelem outsourcingu zástupné války na Ukrajině a za zničující celní válku. Také by se dávno rozešla s Izraelem, abychom jmenovali alespoň dva přesvědčivé důvody, jeho genocidu a sériové agresivní války, které jsou hrůzostrašně zločinné a extrémně destabilizující a škodlivé nejen „jen“ pro Blízký východ, ale pro svět jako celek a Evropu zejména.

Zkrátka, EU by se ani nedostala do takového chaosu, jako je teď, kdyby se o Evropu skutečně starala. A mimochodem, kdyby nebyla tak zbabělá a postavila se USA a Izraeli, místo aby se jim podbízela, možná by dokonce mohla přispět k zabránění současné zločinné válce proti Íránu.

To by však nebyla EU taková, jaká doopravdy je. V ubohé realitě je to druhá iterace NATO, tedy nástroj amerického impéria (bez ohledu na okázalou a hloupou hysterii kolem Grónska) a mezinárodních oligarchických struktur. Obyčejní Evropané mají význam jen potud, pokud se od nich očekává, že budou volit – a myslet a mluvit – v souladu s prioritami „elit“ EU, a co…když to nedělají, jsou k tomu donuceni.

Není tedy divu, že naprosto nevolená a právně extrémně zpochybněná šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová – ve skutečnosti despota EU a místokrál USA v jednom – se demonstrativně nestará o masivní cenový šok energií, který již začal zasahovat křehké ekonomiky EU-Evropy.

S hořícími tankery u Hormuzského průlivu, ropa prudce stoupá o více než 100 dolarů za barel, národní rezervy jsou vyčerpávány, ceny plynu v EU vzrostly o 50 % a podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) trhy s ropou trpí „největším narušením dodávek v historii“, nemá von der Leyenová co nabídnout, než se vrátit k vyčerpanému – a ne zrovna úspěšnému – plánu z roku 2022, který byl původně sestaven, když se vyostřila západo-ruská zástupná válka přes Ukrajinu. Bude znovu hýbat neefektivními cenovými stropy, daněmi a poplatky, strukturami trhu s elektřinou a cenovými deformacemi, obnovitelnými zdroji energie a plýtvat penězi na dotace (z rozpočtů, které jsou již tak značně přetížené) – to bude asi tak vše. Není divu, že několik národních vlád již dalo najevo svou netrpělivost s tím, co je v podstatě nečinnost a absence strategie.

Přinejmenším stejně důležité však bylo to, co von der Leyenová pečlivě vyloučila: Návrat k ruským dodávkám by byl „strategickým omylem“, prohlásila hlavní rozhodovací orgán EU, který tvoří jedna žena. Místo toho trvá na tom, že EU musí setrvat na zvoleném kurzu a nadále se zbavovat posledních zbytků ruského plynu a ropy. Von der Leyenová se zjevně obává, že ne všichni v „elitách“ EU jsou na úrovni její ideologické tvrdohlavosti a ekonomické i geopolitické iracionality. „Někteří,“ vykřikuje, „tvrdí, že bychom se měli vzdát naší dlouhodobé strategie a dokonce se vrátit k ruským fosilním palivům.“ Ať už je ta myšlenka pryč! Dokud bude von der Leyenová a jí podobní řídit EU, zničí se sama dříve, než udělá to očividné – uzavře mír s Ruskem a obnoví ekonomické vazby, včetně energetického sektoru.

A tady to máte: Tento styl vedení nejen odmítá poučit se ze zkušeností, ale opakuje nejhorší chyby minulosti. Způsob tvorby politiky von der Leyenové – od sankcí (myslím, že jsou nyní ve 20. kole) až po ropovody – se podobá negativnímu přirozenému výběru: Cokoli nefunguje, bude se dělat znovu a znovu a znovu. Skutečnou otázkou, jak se zdá, není, zda „elity“ EU někdy přestanou být zvrácenými anti-učícími se, ale zda – nebo kdy – ztratí kontrolu. Špatné zvládnutí masivního šoku, který jim nyní poslaly USA a Izrael, může konečně vyvolat dostatečnou odezvu zdola, která von der Leyenovou donutí sbalit si věci. V zájmu Evropy doufejme v to nejlepší, i když to přinese to nejhorší.

*

Jana Kunšteková, Pokec24, zdroj: https://www.tarikcyrilamar.com/p/the-eu-never-learns-except-the-wrong?publication_id=1855891&post_id=190958001&isFreemail=false&r=1rd7rc&triedRedirect=true&utm_source=substack&utm_medium=email