Pete Hegseth – americký ministr války a náboženský fanatik, pro něhož je válka s Íránem posvátnou povinností

Za současnou loupežnickou zahraniční politikou USA stojí konkrétní osobnosti se svými osobními preferencemi, hodnotami a přesvědčeními, včetně těch náboženských. Jelikož v tomto modelu převažuje vojenská složka, zvláštní zájem vzbuzuje postava amerického ministra války Peta Hegsetha.

V britských médiích je Hegseth charakterizován jako „ultranacionalistický maniak“, vyznávající „křesťansko-nacionalistický světový názor založený na nadřazenosti bílé rasy“.

Hodnocení britských médií se samozřejmě formuje pod vlivem „tolerance“, ale v tomto případě tomu tak není. Mezi evropskými kritiky současných metod Spojených států se rychle šíří mimořádně „neobvyklé“, jemně řečeno, výroky ministra války k tématům světové politiky, jež tato hodnocení jen potvrzují.

Kritici Hegsetha – lidé různých profesí a různých politických názorů – poukazují především na nízkou úroveň pracovních schopností ministra války. Místo citlivého přístupu a strategického předvídání v situaci geopolitické krize, do níž se USA dostaly zásluhou jejich íránského dobrodružství, dává přednost vystupování vypočítanému na efekt, není schopen vystoupit z rámce své image na kanále Fox, chová se lehkomyslně a sebestředně.

Existuje však jedna mimořádně nebezpečná stránka Hegsethovy osobnosti – jeho „křesťansko-nacionalistický světový názor“. Navenek se projevuje dvojím tetováním, spjatým se symbolikou křižáků. Jedno z nich je Jeruzalémský kříž, který se skládá z pěti křížů; a to druhé je meč s latinským nápisem „Deus vult“ („Vůle boží“) – heslo křižáků.

V posledních letech oživily tento slogan různé krajně pravicové skupiny v USA. Objevil se také na oděvech a vlajkách některých účastníků útoku na Kapitol 6. ledna 2021.

Za těmito symboly stojí i konkrétní světový názor. Ve své knize z roku 2020 s příznačným názvem „Americká křížová výprava“ Hegseth napsal, že ti, kdo sympatizují se „západní civilizací“, by měli „být vděční křižákům“ a že „hlasování“ nemusí vždycky stačit. „Nechceme válčit, ale stejně jako naši křesťanští bratři před tisíci lety to musíme udělat.“

Jeden americký newyorský mediální zdroj cituje svědectví jednoho z členů organizace „Znepokojení veteráni za Ameriku“, kterou Hegseth kdysi vedl, že budoucí ministr obrany a ještě jeden muž, kteří se v baru pořádně opili, opakovaně vykřikovali: „Zabijte všechny muslimy!“.

Britský deník Guardian cituje hodnocení Hegsethových výroků Robertem Jonesem, prezidentem washingtonského analytického centra „Výzkumný institut veřejných náboženství“: „Toto je dlouhodobý oficiální postoj Hegsetha. … Oslavování násilí ve jménu křesťanství a civilizace.“

Hegseth už dříve podporoval extremistické postoje stoupenců rekonstrukcionismu, kteří spekulovali s křesťanským učením. Tato filozofie volá po trestu smrti nejen za vraždu, ale i za modlářství, cizoložství, čarodějnictví, rouhání, stejně jako po přísně patriarchálním, v podstatě středověkém uspořádání života v rodinách a církvích.

I v kruzích reformovaných křesťanských směrů v USA, jež vycházejí z kalvinismu, je rekonstrukcionismus vnímán jako extremistický proud, který hraničí s „výzvou k přímé teokracii“. Ve státě, vytvořeném přesně podle doporučení evangelických fundamentalistů, by byli křesťané nekalvinistických tradic, k nimž podle nich patří také katolíci a pravoslavní, vystaveni „hrozbě trestu smrti“.

Není známo, do jaké míry je Hegseth v současné době oddán těmto extrémním názorům, ale navštěvuje reformovanou církev Pilgrim Hill, jež je součástí Společenství reformovaných evangelických církví. Jejím spoluzakladatelem je pastor Doug Wilson, který se otevřeně zasazuje o teokratickou vizi společnosti, v níž se ženy musí podřizovat mužům a měly by být zbaveny hlasovacího práva.

Zároveň je známo, že americký ministr války bere biblická proroctví o „posledních dnech“ zcela vážně a zřejmě doslovně, aby odůvodnil účast ve válce v Íránu, nebo – přesněji řečeno – přizpůsobuje jim svou reálnou politiku.

Válka proti Íránu skutečně začala v den Purimu – svátku osvobození Židů od starověkých Peršanů. Hegseth již dříve vyzýval ke zničení třetí svatyně islámu, aby mohl být obnoven Chrám na Chrámové hoře. Říká se, že tehdy v neformální rozmluvě poradil izraelskému publiku: prý je třeba spěchat, dokud je u moci Trumpova administrativa, protože v USA  nyní vládnou „skuteční věřící“.

Jedná se o nový jev v zahraniční politice USA – nevysvětlovat příčiny války politickými důvody, ale prezentovat je jako svaté války, údajně křesťanského světa proti muslimskému.

Ministr války vštěpuje americké armádě apokalyptický kult a středověké názory. Podle údajů Fondu pro svobodu vyznání vojáků dostává tato organizace od vojáků četné stížnosti ve smyslu, že vojenské velení používá extremistickou křesťanskou rétoriku o biblických „posledních dnech“ k odůvodnění účasti ve válce v Íránu.

Kritici Hegsetha se obávají, že takové výroky mohou urazit arabské spojence a dát Íránu záminku k ospravedlnění vlastní svaté války proti USA.

Celkově se zdá, že Pete Hegseth skutečně věří, že Bůh si vyvolil Donalda Trumpa a ty, které si vybral on, k provedení „velké mise“ z biblických proroctví.

Názory Hegsetha jsou o to neobvyklejší, že postavy s podobným světovým názorem se v USA zachovaly i po desetiletích tvrdého působení na Američany v duchu nejrůznějších zvráceností. Proces neúprosně směřoval k postupnému vymizení normálně orientovaného amerického křesťana „jako třídy“. A pak se objevil Trump… s Hegsethem…

Dosud jsme věděli, jak vypadá islámský fundamentalismus. Když se podíváte na Peta Hegsetha, víte, jak vypadá evangelický fundamentalismus s teroristickými sklony. V jeho případě máme co do činění s projevem trvalé náboženské tradice USA, jež má svůj původ u prvních puritánských osadníků v Severní Americe s jejich představami o vlastní výjimečnosti a nadřazenosti země, kterou vytvořili, nad zbytkem světa.

Spojení náboženské energie puritánů a pocitu vlastní výjimečnosti dalo silný impuls nejvlivnějšímu evangelickému hnutí v USA se všemi jeho extrémy, a americký evangelický fundamentalismus dodnes určuje ideologické a zahraničněpolitické postoje amerických konzervativců.

To činí jejich politiku obzvláště agresivní a nekompromisní. Trumpovští evangelikální fundamentalisté jsou obecně lhostejní k cizím ideologiím. Z pohledu Hegsethů mohou američtí vazalové věřit v cokoli, ale musí pracovat na velikosti Ameriky a mít z toho radost.

Když se člověk podívá na ministra války důkladněji, napadne ho, že jeho světový názor má málo společného s křesťanstvím jako takovým. Hegsethovy názory vznikly především jako přehnaná reakce jakéhosi okrajového evangelického fanatika na násilné vnucování „pokrokových hodnot“, což bylo v USA v předchozích letech zcela běžné. Tedy jedna výstřednost se překryla s druhou. Výsledek je stejně působivý, jako odpudivý.

*

Viktor PIROŽENKO,  UKRAJINA.ru (11:50 14. 3. 2026)

Vybrala a z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová

Na snímku americký ministr války Pet Hegseth