Asijský březen: válka v Hormuzském průlivu, české drony na Tchaj-wanu a Škoda míří do Indie

Hormuzský průliv uzavřen: ropa nad 100 dolarů

Březen přinesl asijsko-pacifickému regionu otřes, jehož důsledky pocítí i česká průmyslová ekonomika. Válka USA s Íránem uzavřela Hormuzský průliv, jímž proudí pětina světové ropy, a spustila řetěz událostí sahající od japonských strategických rezerv přes čínské ambice na petrojüanu až po ceny pohonných hmot v Evropě. Zároveň přišly zprávy přímo příznivé pro Česko: tchajwanská průmyslová revoluce v oblasti dronů jmenuje české firmy mezi klíčovými evropskými partnery, Škoda přepisuje svou asijskou strategii a korejský jaderný partner ČEZ podepsal dohodu o vodíku.

Hormuzský průliv je úzká vodní cesta mezi Íránem a Ománem, jíž každý den proplouvaly tankery s přibližně pětinou veškeré světové ropy. Poté co USA a Izrael vstoupily do přímého vojenského konfliktu s Íránem, průliv se de facto uzavřel pro mezinárodní obchod. Cena ropy Brent přeskočila hranici 100 dolarů za barel.

Japonsko, které pokrývá 94 procent svých potřeb ropy z Blízkého východu, reagovalo historicky bezprecedentním krokem: do trhu vypustilo přibližně 80 milionů barelů ze strategických rezerv. Premiérka Takaičiová přitom odolala americkému tlaku na vyslání japonských námořních sil k znovuotevření průlivu a místo toho vedla přímé diplomatické rozhovory s Teheránem. Írán dal najevo, že japonské lodě mohou průlivem projíždět – na rozdíl od plavidel zemí, které Teherán označuje za nepřátele.

Krize má přímý ekonomický dopad i na Českou republiku. Zdražení ropy se přenáší do cen pohonných hmot, energií a v druhém kole do nákladů průmyslové výroby. Český automobilový průmysl – páteř české ekonomiky – je na globálních ropných trzích existenčně závislý prostřednictvím svých dodavatelských řetězců.

Čína a petrojüan: Peking vidí v krizi příležitost

Zatímco Japonsko krizí trpí, Čína ji tiše využívá. Írán začal vybírat tranzitní poplatky za průjezd Hormuzem denominované v čínském jüanu a zvažuje podmínění průjezdu přechodem na jüanové platby za ropu. Čínská centrální banka mezitím buduje infrastrukturu pro mezinárodní platby v jüanu: podle odhadů se dnes v jüanu vypořádává přibližně třicet procent čínského zahraničního obchodu. Hormuzská krize tak urychluje trend, který analytici označují jako vznik architektury petrojüanu – systému paralelního k ropnému dolaru, nikoli jej nahrazujícího, ale postupně erodujícího.

Pro Českou republiku a EU je to signál, který potvrzuje to, o čem se diskutuje v Bruselu již léta: globální měnový systém se pomalu, ale nezadržitelně diverzifikuje a západ se musí připravit na svět, kde dolar nehraje tak dominantní roli jako dosud.

Japonsko a USA: aliance vstoupila do zlaté éry technologií

Summit prezidenta Trumpa a premiérky Takaičiové potvrdil, že americko-japonská aliance vstupuje do nové fáze. Nejde už jen o vojenské základny a jaderný deštník, ale o komplexní technologické partnerství zahrnující polovodiče, umělou inteligenci, vesmír, kvantové počítače a společnou výrobu obranných systémů. Japonsko se zavázalo k masivním investicím do americké průmyslové základny a k navýšení vlastních obranných výdajů ke dvěma procentům HDP. Takaičiová zároveň uzavřela komplexní strategické partnerství s Kanadou zahrnující energetiku, kritické nerosty a kybernetickou bezpečnost.

Japonsko přestává být tichým juniorním partnerem a stává se technologicky sofistikovaným bezpečnostním aktérem s globálními ambicemi. Pro českou diplomacii a průmysl jde o příležitost: japonské přezbrojení znamená poptávku po technologiích, v nichž má Česko co nabídnout.

Tchajwanské drony míří do Evropy

Jednou z nejvýznamnějších zpráv měsíce pro Českou republiku je ale skutečnost, která v hlavních médiích téměř absentuje. Tchaj-wan se transformuje z dovozce zbraní na vývozce dronů a systémů dálkového boje. Roční produkce tchajwanských bezpilotních prostředků vyskočila z přibližně deseti tisíc kusů v roce 2024 na více než sto dvacet tisíc v roce 2025. Export těchto systémů do Evropy vzrostl třicetipětinásobně – a mezi klíčovými evropskými destinacemi figuruje i Česká republika a Polsko.

Tchajwanské drony cílí na specifický segment trhu: jsou levnější než japonské nebo jihokorejské systémy, ale na rozdíl od čínských neobsahují čínské komponenty. To je klíčová vlastnost pro evropské armády, které po zkušenostech z Ukrajiny hledají bezpečné alternativy k čínským dronům. Tchaj-wan plánuje do konce roku 2026 vybudovat plně nezávislý dronový ekosystém bez čínských součástek a do roku 2028 zvýšit produkci na sto osmdesát tisíc kusů ročně.

Pro české firmy jde o bezprecedentní příležitost. Tato spolupráce není jen obchodní – je strategická. Tchaj-wan se snaží svou obranu propojit se západními dodavatelskými řetězci tak, aby budoucí americké administrativy nemohly snadno omezit podporu ostrova. Česko jako partner v tomto ekosystému získává vazbu na tchajwanský obranný průmysl, přístup k technologiím a geopolitickou relevanci přesahující velikost naší země.

České drony v Pusanu: pět firem na největší asijské výstavě

Koncem února cestovalo do jihokorejského Pusanu pět českých firem – Mejzlik, Workswell, Dronetag, 3L Robotics a MGM Compro – aby se zúčastnily Drone Show Korea 2026, jedné z největších výstav bezpilotních systémů v Asii. Na akci se sešlo 318 společností z 23 zemí. Česká národní expozice vznikla ve spolupráci s CzechInvestem a CzechTrade za podpory velvyslance Ivana Jančárka.

Jihokorejský trh dronů dosahuje hodnoty přibližně 376 milionů dolarů a rychle roste. České firmy identifikovaly konkrétní příležitosti v oblasti softwaru pro řízení nízkého vzdušného prostoru, kyberneticky bezpečných systémů UTM a nástrojů pro testování. Pusan je dalším dílkem v obrazci české přítomnosti v indo-pacifickém prostoru, který se skládá čím dál hustěji.

Škoda opouští Čínu a míří do Indie

Volkswagen rozhodl o odchodu Škody z Číny do poloviny roku 2026. Příběh je dramatický: v roce 2018 Škoda v Číně prodala přibližně 341 tisíc vozů, v roce 2025 již jen patnáct tisíc. Pokles o 96 procent za sedm let. Čínské elektromobily předběhly zahraniční značky cenou i technologií a trh se pro Škodu stal marginálním.

Ústup z Číny ale neznamená ústup z Asie. Škoda zaznamenala v roce 2025 celkový prodej 1,04 milionu vozů – nejlepší výsledek za šest let. Indie hlásila rekordní prodej přes 72 tisíc vozů s meziročním růstem přes sto procent. Škoda dnes označuje Indii a širší region ASEAN za klíčové pilíře své mezinárodní strategie. Vozidla sestavená v Indii se montují i ve Vietnamu. Odchod z Číny tak není kapitulací, ale je to přesun ke strategii, která lépe odpovídá geopolitické realitě roku 2026.

Korea a Česko: jaderný vodík a korejské investice

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček se sešel v Praze s zástupci CzechInvestu, KOTRA a předních korejských firem – Hyundai, Nexen Tire, Doosan Škoda Power a Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP). Korejský průmysl zaměstnává v Česku tisíce lidí a průměrná korejská investice dosahuje přibližně 1,9 miliardy korun.

Korejské firmy upozornily na přetrvávající překážky dalšího růstu: pomalé povolování staveb, nedostatky v elektrické síti, chybějící dálniční napojení závodu Hyundai v Nošovicích a nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Praha se zavázala překážky odstraňovat.

Nejdůležitější bilaterální novinkou je memorandum o porozumění mezi KHNP – hlavním dodavatelem nových reaktorů v Dukovanech – a ČEZ o spolupráci v oblasti zeleného vodíku. Dohoda pokrývá celý hodnotový řetězec od výzkumu výroby a skladování vodíku přes jeho dopravu až po pilotní projekty v Česku. Jde o logické propojení: Dukovany budou vyrábět elektřinu, část z ní může jít do elektrolýzy vody k výrobě vodíku pro dekarbonizaci průmyslových odvětví, která nelze přímo elektrifikovat. Česko se tímto krokem profiluje jako potenciální centrum čistého průmyslu a nízkouhlíkové výroby ve střední Evropě.

Kritické nerosty a bezpečnostní partnerství mezi EU a Austrálií

Po osmi letech jednání Evropská unie a Austrálie podepsaly komplexní obchodní dohodu a paralelní bezpečnostní a obranné partnerství. Dohoda ruší přes 99 procent cel na evropský export do Austrálie a odstraňuje cla prakticky na všechny australské kritické nerosty včetně vzácných zemin, lithia a manganu. Evropská komise odhaduje, že dohoda sníží roční celní zátěž o přibližně miliardu eur.

Bezpečnostní součást dohody je z hlediska střední Evropy klíčová: australské firmy získávají přístup k evropským společným nákupním programům obrany. Pro Českou republiku to znamená, že se širší rámec indo-pacifické bezpečnostní spolupráce propojuje s evropskými mechanismy, jichž je Česko součástí, a to včetně otázky diverzifikace kritických surovin, kde australská ložiska představují jednu z nejslibnějších alternativ k čínské dominanci.

Střední Asie v pohybu: kazašské referendum a střední koridor

Kazachstán schválil v referendu novou ústavu (87 procent pro, účast 73 procent). Prezident Tokajev ji prezentoval jako krok k oddělení pravomocí, kritici naopak upozorňují, že změny mohou prezidentskou moc dále posílit. V každém případě Kazachstán vstupuje do nové fáze konsolidace v době, kdy čelí inflaci přes deset procent a úrokovým sazbám na osmnácti procentech.

Klíčovou logistickou zprávou je pokračující růst Středního koridoru – Transkaspické mezinárodní přepravní trasy, která spojuje Čínu s evropskými trhy přes Střední Asii, Kaspické moře a Jižní Kavkaz. Objem nákladu přepravovaný přes Kazachstán vzrostl z přibližně 0,8 milionu tun na 4,5 milionu tun ročně. Koridor snižuje závislost na přepravě přes Rusko a pro Česko jako průmyslovou ekonomiku závislou na asijských dodavatelských řetězcích jde o potenciálně důležitou trasu.

*

Asiaskop