Jak se bude dále vyvíjet – dle Trumpa zcela “zbytečná” – válka na Ukrajině, sice není úplně jisté, ale náznaky existují. Dnes se je proto pokusíme analyzovat.
Indonésie včera oficiálně potvrdila, že její prezident Prabowo Subianto uzavřel na své právě skončené návštěvě v Kremlu s Putinem smlouvu na dodávku 100 milionů barelů ruské ropy “za speciální cenu”, a na dalších 50 milionů barelů v případě potřeby. Indonésie (285 milionů obyvatel) těží 600 tisíc barelů vlastní ropy denně, ale potřebuje každý den dovézt další 1 milion barelů ropy, aby uspokojila své potřeby. Indonésie hodlá tuto ruskou importovat okamžitě, aby jí doplnila své strategické zásoby, které se od začátku války amerického prezidenta Trumpa proti íránským Ajatolláhům rychle ztenčují. Díky této nové smlouvě s Moskvou bude mít Indonésie vyřešené zásobování ropou na celých 5 příštích měsíců. A očekává se, že Putin na dodávkách vydělá 25 až 50 dolarů za barel oproti vývozní ceně 40 USD za barel, za níž ropu vyvážel před americko-izraelskou válkou proti Ajatolláhům.
Pro ruskou ekonomiku i ruský státní rozpočet bude tento letošní dodatečný příjem z Indonésie v rozmezí nejméně 2.5 miliardy USD, nejvíce 7.5 miliardy dolarů, blýskáním na lepší časy. Ačkoli nebyla “speciální cena”, za níž bude Rusko Indonésii ropu dodávat, přesně stanovena, dle zvyku z podobných obchodů s Indií a Čínou si obě strany přijdou na slušné zisky, a Indonésie se tak vyhne inflaci i nepokojům, způsobených “hormuzskou” drahotou, a její zboží bude opět o něco na světových trzích konkurenceschopnější. Asi nejdůležitějším faktem na celém tomto obchodu se však jeví skutečnost, že Indonésie hodlá své importy ropy diverzifikovat i nadále, aby se vyhnula opakování současného scénáře, a Rusko tak pravděpodobně získalo po Indii a po Číně dalšího spolehlivého zákazníka pro svůj ropný export.
Ruská ekonomika podle tamní nejvyšší bankéřky Elviry Nabiulliny letos poroste o 1% a příští rok o 1.8%, (pro srovnání Německo – 0.4% letos, a 0.5% v roce 2027). Vůdce ruských komunistů Gennadij Zjuganov sice tento týden srdceryvně strašil z podia tamní Dumy, (video zde), že ruská ekonomika už krachuje, a že špatná vláda v Kremlu opět hrozí vyvolat děsivý scénář totálního ekonomického kolapsu Ruska viděný naposledy v roce 1917, leč Zjuganova netřeba brát nijak vážně. Pravou příčinou jeho invektiv jsou šokující volební prognózy ruských komunistů. Ze 20% stabilní voličské podpory v době těsně před Putinovou osvobozeneckou invazí na Ukrajinu se nyní jeho komunistická strana potácí na 10% popularity, a to je pro ruské komunisty žalostná katastrofa. Už nepředstavují ani druhou nejsilnější stranu, jak bývali, ale skomírají až na potupném čtvrtém místě (9%), za Putinovou stranou Jednotné Rusko (31%), za ex-Žirinovského liberály (10%), i za novou středo-pravou stranou Noví lidé (10%). (Ruské volební odhady zde, celkem seriózní.)
Zjuganovovi tak letos hrozí ztráta poloviny výnosných parlamentních koryt, nyní drží 57, před tím 42, a očekává se pád ke 25, a v důsledku toho “velký stranický bunt”. Zjuganovi komunisté byli v době před rokem 2022 doslova “miláčky” západních progresivních liberálů, kteří je považovali za jedinou skutečnou sílu schopnou ohrozit Putina. Tou dobou ruští komunisté intenzivně bojovali za práva chudších pracujících a na ruské poměry slušnou útočnou měrou politicky doráželi na Putina. Od invaze se však stali jeho poslušnými loutkami, a Zjuganov začal tvrdě čistit komunistickou stranu ode všech místně oblíbených aktivistů a politiků, a dosazoval na lokální volebních kandidátky, třeba v Petrohradě, místo nich naprosto vyhlášené idioty a zcela nevolitelné existence. Vše tak prý činil po dohodě s Kremlem, aby Putinovi kandidáti snadno zvítězili.
Ruská komunistická strana tak zaplatila nejen očekávanou politickou cenu za podporu Putinovy invaze, protože volič přestal chápat rozdíl, proč by měl volit Komunisty, když může volit rovnou ortodoxní Putinovce. A záplava podivných individuí, kterou Zjuganov direktivně naordinoval do každých voleb, které se konaly, dokonala zbytek. A Zjuganov teď hlasitě hýká o hrozbě návratu časů Trockého a Lenina do současného Ruska, jen aby si zachránil své poslanecké bidlo a s ním spojený mocenský vliv. Zjuganova netřeba brát vážně, podobně jako tlupy různých ruských nacionalistů shromážděné pod praporem plukovníka Strelkova. Ty ostatně Putin už buď nemilosrdně pozavíral, či rozprášil, aby se mu zbytečně nepletli do díla.
Zatímco ekonomická situace Ruska, (viz ropa pro Indonésii), i Ukrajiny, (viz odblokování 90 miliard EUR z Bruselu), se jeví pro další pokračování ve válce pro obě strany dostačující, stav armád Kyjevské branné moci nikoli. Včera ukrajinské ministerstvo obrany potvrdilo pravost těchto fotografií svých vojáků z elitní 14. brigády “Červená Kalina” z elitního 1. sboru AZOV, kteří na svých pozicích na frontě už hlady ztrácejí vědomí, a musí jíst žížaly a pít dešťovou vodu, protože ukrajinská armádní logistika pod údery ruských dronů zcela zkolabovala. (Zdroj, včetně připojeného prohlášení ministerstva obrany Ukrajiny) Více v analýze.
Šokující fyzický stav frontových vojáků ze 14. elitní ukrajinské brigády připomíná vizáž osvobozených vězňů z nacistických koncentračních táborů, nebo sovětských vojáků z nacistických táborů pro válečné zajatce, a ani západní zajatci nebyli Hitlerovským Německem takto hlady trýzněni. Tito vojáci však navíc stále drží své pozice proti Rusům, a nejde tedy o fotky zajatců. A to značí jediné, ukrajinské zásobování zkolabovalo, a na frontu už nelze dodávat ani jídlo, ani vodu.
Od letošního února jsme několikráte analyzovali, že Kyjevská branná moc letos žene své vojáky do hloubkových sebevražedných infiltračních ztečí proti Rusům, a pak je nechává napospas ruským dronům, a nezásobuje je, jen aby mohla tvrdit, že osvobodila několik desítek kilometrů čtverečních. Každý voják, i americký voják, pokud jde do přímého bojového střetu s nepřítelem, se počítá, že bude v průběhu několika týdnů až měsíců postupně ztrácet svoji hmotnost, protože kalorický příjem v době těchto intenzivních bojů nestačí pokrývat jeho energetické nároky. Ovšem takto děsivá ztráta hmotnosti vedoucí až ke ztrátám vědomí je historicky známá pouze z obklíčení. Němci takto trpěli ve Stalingradu, Sověti se takto na podzim v roce 1941 dobrovolně vzdávali německým gulášovým kuchyním, které úmyslně šířily vůni vařeného masa do hustých brjanských lesů, kde bylo několik ruských armád obklíčeno. Většina takto vyhublých zajatců od Stalingradu i od Brjanska zajetí nepřežila, a rehabilitace takto vyhublých ukrajinských vojáků zabere pár měsíců i s dnešní medicínou.
O tristním stavu ukrajinské armády letos svědčí skutečnost, že hlady zubožení vojáci z fotografií, byli příslušníky 14. mechanizované brigády, ale několik měsíců, až do zveřejnění fotografií, bojovali v sestavě 30. mechanizované brigády. Zarážející je, že obě brigády jsou na Ukrajině považovány za elitní jednotky, žádná domobrana. A že tedy ani elitní jednotky Ukrajiny nyní nemají dostatek vojáků, aby je nepřerozdělovaly mezi jiné jednotky, a ani je přitom nedokáží zásobovat v míře nejnutnější. Denní kalorický příjem, který podle německých zkušeností ze Stalingradu vede ke stavu zachyceném na ukrajinských fotografiích, představuje 2 housky pečiva denně, a ne víc. Denní zásobovací dávka pro vojáka se počítá 4 kg bez vody. Ukrajinci tedy v řadě míst fronty nedokáží dodat ani zlomek této hmotnosti. Zatím, co Kyjevská soldateska nyní nechává své vojáky vyhladovět, jen aby udržela frontové pozice, Rusové svoji pěchotu intenzivně rotují, a zásobují. Ani Hrdina Ruska Сергей Ярашев (Sergej Jarašev), (podrobně v MAP 2570), který několik zimních měsíců sám držel obklíčené postavení, a byl zásobován výlučně drony, nebyl tak fyzicky vyhladověn, jako ukrajinští vojáci na včerejších fotkách. (Zde srovnávací Jaraševova fotografie pár dní po udělení titulu Hrdina Ruska a odtransportování do nemocnice, kde mu amputovali části dolních končetin, které omrzly.) Evakuace, udělení titulu Putinem a fotografování v nemocnici proběhly v tak rychlém tempu, Jarešev je znám také jako tzv. “nejrychleji udělený Hrdina Ruska”, že je vyloučeno, aby byl pro účely propagandy nějak rychle vykrmen.
Jiná srovnávací fotografie Hrdiny Ruska Сергейe Ярашевa, který 68 dní bojoval v obklíčení, a byl zásobován pouze drony. I tato fotografie byla pořízena týden po evakuaci z obklíčení.
Jak se současný nedostatek ukrajinské pěchoty na bojišti projevuje, je zřejmé ze včerejšího přiznání kyjevských polních komandýrů, podle kterého se už ve městě Konstatnynivka opakuje tzv. Pokrovský scénář, a i poslední zbytek ukrajinské pěchoty tam už brzy bude vybit ruskými drony, a nová se do města přes blokádu dronů už nedostane. Podle tzv. Pokrovského scénáře bývá pád takto obleženého města nečekaně rychlý, jako když praskne struna. A lze tedy očekávat, že město brzy padne, a Rusům se tak otevře přímá cesta na Slovjansk. Rusům většinou měsíc trvá, než dobyté město přemění na svoji logistickou základnu. Boje o Slovjansk by tak mohly začít v polovině letošního léta.
Na četné maily, abych zveřejnil kompletní mapu ukrajinského bojiště, dnes zveřejním další mapy z oblastí nejdůležitějších bojů, tak aby na sebe navazovaly. Celou mapu nemá cenu ukazovat, nebylo by na ní nic pro její měřítko vidět.
Tato mapa zachycuje stav fronty těsně severně od první mapy, tedy severně od města Konstantinivka. Prostor který předevčírem Rusové vyčistili má šířku 8km a hloubku nejvíce 7km. Vycházelo mi tak 20km čtverečních. Důležité je, že Rusové v této oblasti vyčistili dva větší lesy, kde se dá relativně dobře krýt před drony, a nyní se musí Ukrajinci bránit v otevřeném terénu. To je v éře dronů ten nejhorší terén jak pro útok, tak pro obranu. Tímto postupem Rusové uzamykají Konstantinivku před konečnou začistkou podobně jako provedli v Pokrovsk a Myrnorad o letošní zimě.
Tato mapa zachycuje stav bojiště těsně jihozápadně od první mapy, tedy od Konstantynivky. Na mapě je vidět, že celá zimní a jarní ukrajinská ofenzíva byla odražena. Z Pokrovska na severovýchod vede silnice do obce Grišino, a v ní se sám v obklíčení od konce ledna do konce března bránil ruský hrdina Jarašev. Jak vidíte vesnice je už teď pevně v ruských rukou. Pokud se podíváte na korálek malých vesnic vedoucích severovýchodním směrem od města Myrnohrad, pak míří přesně k aglomeraci Kramatorsk-Slovjansk, a Rusové tudy opět utahují smyčku kolem Konstatntinivky. Ukrajinská ofenzíva podél tohoto korálku, kterou Kyjev sliboval osvobodit Myrnohrad, byla smetena už v lednu. Za povšimnutí opět stojí, že Rusové postupují podél vodních toků, protože ty jsou porostlé stromy, a podél korálků obcí nebo bunkrů, protože v nich se lépe najdou úkryty proti dronům. Ukrajinci z důvodu známých pouze jejich komandantům takřka nejraději útočí přes pustou step, a nebo holá pole, kde s nimi mají ruské drony snadnou práci.
Tato mapa zachycuje stav bojiště západně od předešlé mapy, tedy od Pokrovska. Na ní opět vidíte, že sebevražedné nájezdy Ukrajinců do ruské obrany, kterými se Kyjev minulý měsíc plnou hubou chvástal, dopadly přesně podle očekávání, a nějaký zbytek vyhladovělých ukrajinských pěšáků sice ještě v obklíčení za ranní mlhy bloudí po stepi, aby si nalovil žížaly, a potom se celý zbytek dne i noci schovává v bunkrech pod zemí, (na mapě vpravo nahoře), leč žádný vliv to na ruskou pokračující ofenzívu už nemá. Stejně jako útok ze severu (na mapě vpravo nahoře) dopadly i útoky ze západu, (uprostřed mapy), jimiž si Kyjev myslel, že zažene Rusy do řeky Jančur, kterou měli od ledna, kdy ji překročili, v zádech. Situace se koncem dubna změnila, a Rusové teď ženou zbytky Ukrajinců do řek Věrchní Tersa a Volča, které mají v zádech. Při útoku opět platí, že Rusové postupují vpřed jedině, až jejich drony zlikvidují 90% obránců. A že pobyt ruského “stormtroppera” na frontě trvá ideálně pouze několik dní, aby neztratil příliš hmotnosti, a neunavil se, a hlavně nebyl tak apatický proti dronům, a nevzdával se jim vyčerpáním. Není v tom nic lidského, leč je to optimálně spočítané, aby byly pokud možno snesitelné ztráty, a vojáci aby měli naději, že přežijí.
Nejchytřejší a nejvšehoschopnější ukrajinský generál současnosti Kyryl Budanov, šéf Zelenského úřadu, a ex-hlava HUR, včera v Kyjevě na shromáždění západních generalit slíbil Rusům velké technologické válečné překvapení. Budanov také vyhlásil, že Ukrajina neustoupí ani o píď své země, a nikdy nevydá Rusku žádná území.
Ačkoli není jasné, co tím Budanov včera přesně myslel, tedy zda tzv. osvobozená ruská území v moci Kremlu nebudou Kyjevem ani formálně v žádné mírové smlouvě deklarována za ruská území, a žádná mírová smlouva tedy logicky nebude, dokud nebude Kyjev Moskvou donucen k bezpodmínečné kapitulaci, tak je jisté, že Kyjev hodlá i nadále pokračovat ve válce proti Rusku až do jeho porážky. Budanov je mezi Kyjevskou soldateskou snad jediný realista, a tak se včera vychloubal, že nové ukrajinské umělou inteligencí řízené roje dronů brzy přikloní válečné štěstí na stranu Kyjeva. Pokud se podíváme na loňská lednová vyhlášení kyjevského generála “Maďara” Brovdy, že ukrajinské drony zaženou Rusy z bojiště, uplynulo od nich 16 měsíců, a ukrajinští operátoři dronů byly těmi ruskými už málem vyhubeni. 16 měsíců po těchto slibech generála Brovdy ukrajinští operátoři dronů sice konečně aspoň trošku srovnali krok s těmi ruskými., leč slibované zahnání se stále nekoná. Ovšem to šlo pouze o drony řízené lidmi, nikoli o roje zabijáckých dronů řízené AI, jak včera sliboval Budanov. Jak zde na konci videa najdete, generalita NATO se na jeho slova tvářila chmurně. Slibovat roje zabijáckých dronů řízené AI je snadné, vyvinout je obtížné, vyrobit extrémně drahé, a nasadit na frontě proti jaderné supervelmoci absolutní pošetilost. Ukrajině však nic jiného nezbývá, noví vojáci jí došli, a jejich starý zbytek se lovem žížal na frontě neuživí. Budanov proto slibuje roje AI dronů, aby vykřesal aspoň nějakou naději. Budanova doporučuji sledovat. Jeho osobní telegramový kanál najdete zde.
*
Michael Svatoš, MaP-2587
