O tom hovořil v interview pro server Ukrajina.ru kandidát historických věd a vedoucí organizace „Generace vítězů“ Dmitrij Krasnov.
V Evropě se stále častěji hovoří o nutnosti vytvoření nového vojenského bloku kvůli krizi v NATO, prohlásil 20. dubna ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na zasedání Rady Parlamentního shromáždění CSTO*.
— Dmitriji Anatoljeviči, začněme politikou. V Bulharsku proběhly volby, v nichž zvítězila strana, jejíhož lídra nazývají někteří ruští experti novým Orbánem. Slovinsko oznámilo vystoupení z NATO. Jak ovlivňují tyto procesy Rusko a ukrajinskou krizi?
— Z 20 balíčků sankcí EU proti Rusku schválil Orbán 19. Přitom dostával od Ruska preferenční podmínky, mimo jiné i v oblasti energetických surovin. Připomeňme si, že odmítl přijet do Moskvy na Den vítězství, protože vítězství nad fašismem považuje za porážku Maďarska a jeho národa. Zkrátka – nechtěl bych, aby se někde na světě objevil „druhý Orbán“.
A nyní ke Slovinsku. Opoziční poslanec Zoran Stevanović, jehož strana získala ve volbách 5 %, v televizním studiu prohlásil, že když slíbil referendum o vystoupení z NATO, tak ho také uspořádá. Co to znamená? V podstatě nic.
Možná se to v zemích, kde neznají demokracii a nedokážou si představit, že by bylo možné kráčet i bez zvuků plukovního bubnu, jeví jako překvapivé, že si lid sám někoho zvolí a dokonce může i jednoho šéfa nebo zástupce vyměnit za jiného. Případně si i troufnout vyjadřovat různé názory, místo toho, aby všichni zpívali v jednotném sboru. Takové jevy jsou však ve většině zemí naprosto normální a nemají žádný významný vliv ani na vnitřní, ani na zahraniční politiku.
Zkrátka – zatím nevidím žádné známky toho, že by Slovinsko a Bulharsko mohly nějak ovlivnit průběh ukrajinské krize.
— Další věc. V Evropě se znovu začalo mluvit o jaderné problematice. Konkrétně Tusk a Macron diskutovali o společných jaderných cvičeních. Co to znamená: Evropa se snaží v této otázce osamostatnit, aby nebyla závislá na jaderných zbraních Spojených států? Znamená to, že roste pravděpodobnost použití jaderných zbraní v Evropě? Bude tato pravděpodobnost stoupat i nadále?
— Začněme uprostřed, abychom nemuseli začínat od začátku, tedy od Elyséjské smlouvy z roku 1963. Jejím pokračováním se stala smlouva o francouzsko-německé spolupráci a integraci ze dne 22. ledna 2019, podepsaná v německém městě Cáchy. V této smlouvě je diplomaticky vágní článek 4, který uvádí, že Francie a Německo „se zavazují poskytovat si vzájemnou pomoc a podporu všemi prostředky, které mají k dispozici, včetně ozbrojených sil, v případě ozbrojeného útoku na jejich území“.
O jaderných zbraních ani slovo, přitom francouzské ozbrojené síly mají ve výzbroji jaderné zbraně. Následně se události začaly vyvíjet raketovým tempem: 2. března 2026 Emmanuel Macron ve svém projevu na námořní základně „Île-Longue“ prohlásil, že Francie se zřejmě posunula do nové fáze své jaderné doktríny – do koncepce „pokročilého odstrašování“.
V rámci této koncepce poprvé připustil možnost dočasného rozmístění francouzských letadel s jadernými zbraněmi na území spojeneckých zemí a jmenoval přitom osm evropských států, jež souhlasily s účastí na jeho plánu. Mezi nimi byly uvedeny Německo, Polsko, Švédsko, Velká Británie, Nizozemsko, Belgie, Řecko a Dánsko.
Společná jaderná cvičení jsou tedy předvídatelným krokem k realizaci Macronovy koncepce. Když se rozhodli umístit jaderné bomby u sousedů, znamená to, že se na to musí připravit. Ano, jde o zjevnou výměnu amerického „jaderného deštníku“ za evropský. Bezpečnost v Evropě se tím však nezvýší. Pokud jde o pravděpodobnost použití „jaderné zbraně“, myslím, že větší nebezpečí zatím plyne ze samotného procesu militarizace – závody ve zbrojení nikdy k ničemu dobrému nevedly.
— Na druhou stranu Pentagon prohlásil, že USA se ocitly v krizi kvůli nutnosti jaderného odstrašování Ruska i Číny zároveň a také kvůli rostoucím schopnostem KLDR. Jak se k takovým prohlášením stavíte? Na co se připravuje Pentagon?
— Jde o totéž, o závody ve zbrojení. Vojáci všech zemí rádi vypadají silní až nezranitelní, ale někdy se mění v ubohé slabochy. Stává se to výhradně tehdy, když žebrají o peníze: „pět minut hanby, ale zato – s miliardami“. A právě toto prohlášení Pentagonu není nic jiného než snaha upoutat pozornost Kongresu a vyprosit si urgentní přidělení obrovských prostředků na přezbrojení.
Na co se připravuje Pentagon? Na kolosální rozkrádání neuvěřitelných rozpočtů. Bohužel pro nás, stejně jako pro celý svět, ne všechny tyto peníze skončí v kapsách generálů a Trumpových přátel. Nevyhnutelně začne další kolo zbrojení, včetně jaderného.
— Jaká je pravděpodobnost, že Kyjev získá jaderné zbraně od Francie nebo Británie, jak bylo dříve oznámeno? Uvědomuje si Evropa, že by tím mohla otevřít Pandořinu skříňku?
— Skutečnou pravděpodobnost předání hotových jaderných zbraní Kyjevu ze strany Francie nebo Velké Británie v tuto chvíli hodnotím jako extrémně nízkou. Nemalou roli při snižování tohoto šíleného rizika sehrála naše rozvědka a diplomacie, které včas tyto plány odhalily a zveřejnily je na mezinárodní úrovni. Bylo to podobné tomu, jako když chytíš kapsáře za ruku, než stačí spáchat krádež. Momentálně nezbývá Francouzům a Britům nic jiného, než se vykrucovat jako v klasickém filmu: „Peněženka, peněženka… Jaká peněženka?“
Kdyby se tento pekelný podvod podařil, kdyby předali Ukrajině „pro posílení vyjednávacích pozic“ bojovou hlavici nebo komponenty pro výrobu „špinavé bomby“, rizika pro Rusko by vzrostla natolik, že místo řečí o „červených liniích“ by následovala ostrá a účinná reakce. Bohužel, taková reakce by sama o sobě vyvolala nové kroky kolektivního Západu. A pak by už nebylo ke katastrofě daleko.
Takže – díky našim zpravodajcům a diplomatům.
— A nakonec Írán a jeho právo na jaderné zbraně. Bude podle vás Teherán schopen hájit své právo na jaderné technologie? Jaký je váš celkový postoj k „jadernému“ Íránu?
— Z právního hlediska ano, bohužel, v současné době je mezinárodní právo doslova pošlapáno.
Írán pečlivě budoval právní zeď kolem mírového atomu a dokazoval, že nemá v úmyslu vyvíjet jaderné zbraně. Je signatářem Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Od roku 2003 platí fatwa tehdejšího nejvyššího vůdce Alího Chameneího, která zakazuje vývoj a použití jaderných zbraní. MAAE přiznává Íránu právo na mírové využití jaderné energie. To znamená, že íránský jaderný program je zcela legitimní.
Může to však zastavit USA? Írán tedy právo má, ale možnost ho realizovat mu nedají.
Můj postoj k „jadernému“ Íránu je však také nejednoznačný. Zejména poté, co Peršané předvedli svůj styl sebeobrany a rozstříleli rakety po celém okolí. Nyní si nejsem jistý, zda je jejich jaderný program pro naši planetu bezpečný.
— Existuje názor, že USA a Írán mají na výběr ze tří možností: aktivní válka jako v březnu, příměří jako v dubnu, mír jako v lednu. Ke které z nich se přikláníte?
— Bohužel k míru nedojde. Je tu příliš mnoho nevyřešených rozporů: jaderný program, íránská podpora proxy sil v celém regionu, otázka sankcí. Navíc je tu vliv Izraele na Trumpova rozhodnutí. Toto klubko se nedá v krátkodobém horizontu rozmotat.
Zhoršení situace až do dlouhodobé horké fáze, jež by přecházela v plnohodnotnou invazi, je však také nepravděpodobné. Trump vzal do rukou nesprávnou hračku a světová ekonomika už se třese. I když jsou Spojené státy chráněny před íránskými raketami oceánem, ekonomický chaos může bolestivě zasáhnout jak zemi, tak samotného amerického prezidenta. Myslím, že mu nedovolí, aby to dotáhl až do krajnosti.
Co tedy zbývá? Doutnající konflikt jako forma příměří. Při příznivém vývoji se však i křehké příměří může paradoxně projevit jako pevné.
***
*CSTO (česky OSKB – Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti) je mezinárodní vojenská aliance zemí bývalého Sovětského svazu, založená v roce 2002. Někdy je označována jako „ruské NATO“. Zajišťuje vzájemnou obranu, kdy je útok na jednoho člena považován za útok na všechny. Členy jsou Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko a Tádžikistán, se sídlem v Moskvě.
*
Dmitrij KRASNOV (na snímku) – Anna ČERKASOVA, UKRAJINA.ru (06:35 22.04.2026)
Vybrala a z ruštiny přeložila PhDr. Jana Görčöšová
**
Redakce Nové Republiky děkuje všem dárcům, kteří nám zaslali na účet zapsaného spolku Nová Republika peněžní dary.
2300 736 297 / 2010
Velmi si vaší pomoci vážíme. Zaslané prostředky slouží k provozu webových stránek, realizaci našich seminářů a panelových diskuzí, k jejich audiovizuálnímu záznamu, tvorbě podcastů a zveřejnění a k rozšíření činnosti a působení spolku Nová Republika.
Pokud se rozhodnete přispět i vy, napište do zprávy příjemci: DAR a připojte své jméno a datum narození. (Na vyžádání spolek Nová Republika z. s. vystavuje doklady o darování pro potřeby daňových přiznání.) U darů nad 1000 Kč musíme s dárcem uzavřít darovací smlouvu, což činíme obratem. (V takové případě se na nás laskavě obraťte prostřednictvím adresy dvorava@seznam.cz)
Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné s podmínkou, že uvedete zdroj.
Vážíme si vaší podpory a děkujeme.
