Bundeswehr míří proti nepřátelům Západu, popularita nacismu roste. Děsivý koktejl, varuje Novotný

Německo plánuje do roku 2039 vytvořit nejsilnější armádu v Evropě. Uvádí se to v nedávno zveřejněné strategii rozvoje Bundeswehru. Aby Berlín tohoto cíle dosáhl, výrazně zvyšuje výdaje na obranu a snaží se do poloviny 30. let zvýšit počet vojáků na téměř 500 000. Z dějin víme, k čemu vedly předchozí německé pokusy o vytvoření dominantní vojenské síly v Evropě. Jaký je Váš názor na současné plány Německa?

Německo rozpoutalo ve dvacátém století dvě světové války. Po první světové válce bylo díky Versailleské smlouvě omezeno tak, aby nemohlo vstoupit do dalšího velkého konfliktu. Dohodu porušilo a masivně se vyzbrojilo. Nestalo by se tak, kdyby nebylo finančně podpořeno rothschildovsko – rockefellerovskými bankovními strukturami a řadou dalších zaoceánských byznysmenů. Po druhé světové válce byla německá armáda dokonce zcela rozpuštěna, ale v roce 1955 byl z vůle USA ve Spolkové republice Německo založen Bundeswehr. Dnes má být opět posílen s tím, že poslouží proti všem, jež kolektivní západ, pod vedením amerického deepstatu, označí za nepřítele. Zároveň je tu rostoucí popularita nacistické ideologie a vzmáhající se revanšismus vůči zemím, jež se staly obětí předchozí německé expanze. To je děsivý koktejl.

Opozice neustále hovoří o hrozbě ze strany Ruska, ale ignoruje procesy probíhající u svého západního souseda. Může militarizace Německa představovat hrozbu pro českou bezpečnost?

Opozice je zkorumpována a propagandisticky zpracována. Do kánonu poslušnosti českých politiků (a netýká se to pouze těch opozičních) patří vzývání Německa. Oni jednoduše nechtějí o podobné hrozbě nic slyšet. Silná německá armáda hrozbu představuje už jenom proto, že máme s Němci opakovaně špatnou zkušenost. Navíc Německo drtivě ovládá český průmysl a občas se šíří zprávy, že bychom mohli být klidně další spolkovou zemí SRN. Tento nápad si kupříkladu dovolil verbalizovat bývalý ministr kultury Daniel Herman.

Navzdory česko-německé deklaraci o usmíření a vzájemném uznání důsledků nacistické okupace z roku 1997 bavorská vláda oficiálně poskytla finanční podporu Sudetoněmeckému sjezdu v Brně, který zpochybňuje Benešovy dekrety. Jak hodnotíte tyto kroky Němců, které v podstatě ignorují ducha podepsané dohody?

Sudetoněmecký landsmanšaft chce zpochybnit Benešovy dekrety a postupuje salámovou metodou. Dnes už má na své straně oficiální podporu bavorské vlády. A co je ještě horší, sjezd organizuje Meeting Brno, který dostává peníze z veřejného rozpočtu, což znamená, že si pátou kolonu platíme z našich daní. Němci ignorují nejenom deklaraci, ale i smlouvu z roku 1973, kdy se československá vláda domluvila s vládou SRN, že zabraný majetek tzv. sudetských Němců bude kompenzovat válečné reparace, které nám mělo Německo vyplatit. Je tu tedy představa, že by po zrušení dekretů měli vysídlení Němci nárok na zabrané majetky a reparace by Berlín stejně nikdy nevyplatil. Tichý a dost nehorázný pokus o nový Drang nach Osten.

Jak se díváte na rozhodnutí brněnských úřadů povolit konání tohoto sjezdu a také na tichý souhlas vlády Andreje Babiše s ním?

Jak se na to mám dívat? Zbabělost, lokajství a zrada na vlastních lidech.

Poučilo se podle Vás Německo v plné míře z historických chyb minulosti?

Jak se může poučit Německo? Státy a lidé uvnitř jsou používáni. Každý nese svou míru viny individuálně. Problémem zůstává, že jedni z hlavních viníků doslova démonického zla, tedy bankéři, financiéři, zbrojaři a celá řada dalších pánů v dobových cylindrech a fracích, zůstali nepotrestáni a jejich dědice vidíme znovu řádit po celém světě. V Norimberku byly odsouzeni „jen“ sprostí vykonavatelé.

Děkujeme za rozhovor!

*

Stanislav Novotný, © O čem se mlčí, neČT24