Vážení žijící svědkové osvobozeneckých bojů druhé světové války, drazí veteráni,
vážený pane předsedo Národní rady Slovenské republiky,
dámy a pánové!
Děkuji vám všem, že jste dnes přišli uctít výročí konce nejstrašnější
války v dějinách lidstva.
A jelikož je dnešní den sváteční i z jiného důvodu, dovolte mi ještě předtím pozdravit všechny
matky na Slovensku, protože dnes je Den matek. Přeji jim mnoho lásky, mnoho štěstí, mnoho
zdraví, co nejvíce chvil v kruhu svých blízkých a přeji celému slovenskému národu,
aby slovenské matky už nikdy v budoucnu nemusely chodit oplakávat své syny a
své dcery na hroby, protože jejich děti musely položit život za naši svobodu.
Dámy a pánové,
poděkujme dnes společně všem, kteří se zbraní v ruce bránili naši
svobodu. A v tichosti vzpomeňme na ty, kteří v tomto boji přinesli tu nejvyšší oběť.
Slovenská republika je hrdá na bojovníky, kteří nasadili své životy za svobodnou
budoucnost slovenského národa. A já dnes jménem celé naší vlasti děkuji všem,
kteří se společně zasloužili o porážku nacismu a díky nimž dnes můžeme žít v míru
a pokoji.
Děkuji slovenským vojákům a partyzánům!
Děkuji vojákům Rudé armády, Rumunům, Francouzům i všem ostatním
národům, které se zapojily do boje na našem území a bojovaly za naši svobodu!
Děkuji Slovenkám a Slovákům, kteří bojovali proti nacismu v řadách spojeneckých armád!
Děkuji také všem statečným občanům, kteří svým tichým, ale hodnotným bojem
v zázemí významně přispěli k tomu, že se podařilo porazit fašistické zlo! Děkujeme vám!
Vážené dámy, vážení pánové,
když si dnes připomínáme toto významné historické výročí, zkusme se nyní společně
v myšlenkách přenést o 81 let zpět. Válka zasáhla doslova celý svět, ale nejvíce
právě Evropu.
Starý kontinent je v té době doslova v troskách. Lidé bloudí ruinami svých měst,
marně hledají své někdejší domovy a marně pátrají po těch, od nichž je válka oddělila.
Mnozí trpí hladem, zimou a naprostou ztrátou víry v to, že svět bude jednou opět
dobrým místem k životu.
Ze starobylých měst zbyly neobyvatelné hromady kamení. Kouř se nevalí z komínů
někdejších továren, ale z požárů po bombardování. Kulturní památky nezměrné
historické hodnoty jsou nenávratně zničeny – a s nimi i étos Evropy jako nejvyspělejší
a nejcivilizovanější části světa.
Tato civilizace právě zneužila svůj obrovský lidský, vědecký, ekonomický i materiální
potenciál k vytvoření smrtící mašinérie, jejímž cílem bylo ničení, dobývání
a průmyslové vraždění milionů lidí, které zvrácená nacistická ideologie považovala
za méněcenné.
Desítky milionů lidí zahynuly na bojištích. Desítky milionů utrpěly fyzická
i psychická zranění, která je budou provázet až do konce života. Stovky milionů lidí
přišly o někoho ze svých nejbližších.
Vítězné mocnosti a jejich vůdci si tehdy uvědomují, že se něco podobného už nikdy nesmí
opakovat. Všechny děsí strašlivé déjà vu. Vždyť teprve před třiceti lety skončila
první světová válka a i tehdy všichni věřili, že se taková hrůza v dějinách lidstva odehrála
naposledy. A tak hledají způsob, jak zabránit tomu, aby už další generace lidí
nemusely oblékat uniformy, číst mobilizační rozkazy a naposledy se loučit se svými
nejbližšími.
A tak se v troskách starého světa rodí nový světový řád, který má podobným
hrůzám navždy zabránit. Vznikají mezinárodní organizace, stanovují se pravidla pro
řešení konfliktů a justice se snaží potrestat alespoň ty nejohavnější válečné zločiny
jako varování pro všechny, kteří by v budoucnu chtěli vykročit cestou násilí
a agrese.
Žádný systém není dokonalý a nebyl dokonalý ani v uplynulých desetiletích. Ale
přesto dokázal zajistit mír v takovém rozsahu, jaký jsme do té doby
neznali. S výjimkou některých historických událostí, při nichž lidem tuhla krev
v žilách a kdy svět jen těsně unikl všeobecné zničující válce, žily celé generace
v míru a v naději, že se válečné šílenství již nebude opakovat.
O to více vzbuzuje obavy pohled na dnešní svět. 81 let po nejničivější válce
v historii je úpadek světového řádu nepřehlédnutelný. Velmoci
i další státy se stále častěji uchylují k vojenskému řešení konfliktů. Najednou je zcela
normální napadnout svého souseda, zaútočit na jiný stát bez vyhlášení války nebo vést
doslova likvidační procesy proti celým skupinám obyvatelstva. Mocní tohoto světa se stále
více vzdávají diplomatických řešení a hledají vojenské zkratky, od nichž si slibují
rychlejší řešení svých skutečných či domnělých problémů.
Vážené dámy, vážení pánové,
pokud se dnes, 81 let po skončení druhé světové války, chceme vyhnout novému záchvatu
celosvětového šílenství, musíme se vrátit do historie.
I na počátku první světové války si vojáci, kteří její začátek nadšeně oslavovali, původně
mysleli, že do nejbližších Vánoc budou z fronty doma. Místo toho však prožili čtyři roky
v zákopech peklo, o němž se jim ani v nejhorších nočních můrách nesnilo.
I na počátku druhé světové války si některé země myslely, že prosadí své územní
nároky krátkými ozbrojenými konflikty, jimiž uspokojí své mocenské choutky,
znovu nakreslí hranice a svět to bude respektovat. Výsledkem však nakonec byla
totální válka, která neuznávala žádná mezinárodní pravidla, žádná lidská práva
ani žádné morální hranice.
Proto z tohoto místa varuji před podobnými myšlenkami, které se ve světě
objevují stále častěji. Varuji s pohledem na naše válečné veterány a bolestivou
myšlenkou na válečné utrpení stovek milionů lidí. Varuji před památkou každého
neznámého vojáka, který padl v boji, protože těchto neznámých vojáků byly
nakonec miliony.
A prosím všechny, aby ve svém srdci dali prostor myšlenkám míru a klidu,
namísto zloby a nenávisti.
Slovenský národ je národ mírumilovný. A tak jménem tohoto mírumilovného národa
vyjadřuji naději, že co nejdříve skončí válka na Ukrajině, že co nejdříve skončí válka na
Blízkém východě a že co nejdříve skončí utrpení statisíců lidí po celém světě, který
dnes oficiálně ve světové válce není, ale mnohé jeho části takovou válku až příliš věrně
připomínají.
Vážené dámy, vážení pánové!
Ať je pro nás konec druhé světové války tím největším varovným signálem v našich dějinách.
Ať je pro nás svědectvím toho, kde končí nenávistná ideologie, organizované násilí
a chorobná touha po moci nad jinými národy.
Ať je nám varováním, kde končí mocenské zkratky, jak se zbraní v ruce dobýt
více území či respektu. Protože ty končí v hrobech neznámých vojáků
a v troskách toho, na co jsme byli kdysi jako civilizace oprávněně hrdí.
Jediným přáním, které může mít člověk v dnešní den, je přání mírové budoucnosti pro
slovenský národ i pro celý svět. Ať nám ji Bůh dopřeje – ale hlavně ať my sami
všichni pro ni uděláme maximum.
Děkuji a přeji vám slavnostní den. Čest a sláva všem, kteří položili své životy za naši
svobodu.
Slovenský originál:
Vážení žijúci svedkovia oslobodzovacích bojov druhej svetovej vojny, drahí veteráni,
Vážený pán predseda Národnej rady Slovenskej republiky,
dámy a páni!
Ďakujem vám všetkým, že ste si dnes prišli pripomenúť výročie konca najstrašnejšej vojny v ľudských dejinách.
A keďže dnes je tento deň sviatočný aj inak, dovoľte mi ešte predtým, pozdraviť všetky matky na Slovensku, keďže dnes je Deň matiek. Zaželať im veľa lásky, veľa šťastia, veľa zdravia, čo najviac chvíľ v kruhu svojich blízkych a zaželať celému slovenskému národu, aby slovenské matky už nikdy v budúcnosti nemuseli chodiť oplakávať svojich synov a svoje dcéry na hroby, pretože ich deti museli položiť život za našu slobodu.
Dámy a páni,
Poďakujme sa dnes spoločne všetkým, ktorým v nej so zbraňou v ruke bránili našu slobodu. A ticho si spomeňme na tých, ktorí v tomto boji položili obeť najvyššiu.
Slovenská republika je hrdá na bojovníkov, ktorí nasadili svoje životy za slobodnú budúcnosť slovenského národa. A ja dnes v mene celej našej vlasti ďakujem všetkým, ktorí sa spoločne pričinili o porážku nacizmu a vďaka ktorým dnes môžeme žiť v mieri a pokoji.
Ďakujem slovenským vojakom a partizánom!
Ďakujem vojakom Červenej armády, Rumunom, Francúzom i všetkým ostatným národom, ktorí sa zapojili do boja na našom území bojovali za našu slobodu!
Ďakujem Slovenkám a Slovákom, ktorí proti nacizmu bojovali v spojeneckých armádach!
A ďakujem aj všetkým statočným občanom, ktorí svojím tichým, no hodnotovým bojom v zázemí výrazne prispeli k tomu, že sa fašistické zlo podarilo poraziť! Ďakujeme vám!
Vážené dámy, vážení páni,
Ak si dnes pripomíname toto významné historické výročie, skúsme sa teraz spoločne preniesť v našich myšlienkach pred 81 rokov. Vojna zasiahla doslova celý svet, ale najviac práve Európu.
Starý kontinent je v tom čase doslova v troskách. Ľudia blúdia ruinami svojich miest, márne hľadajú svoje niekdajšie domovy a márne pátrajú po tých, od ktorých ich oddelila vojna. Mnohí trpia hladom, zimou a absolútnou stratou viery v to, že svet raz zase bude dobrým miestom na život.
Zo starobylých miest ostali neobývateľné hromady kamenia. Niekdajšie fabriky nedymia z komínov, ale z pozostatkov požiarov po bombardovaní. Kultúrne pamiatky nedozernej historickej hodnoty sú nenávratne zničené – a s nimi aj étos Európy ako najvyspelejšej a najcivilizovanejšej časti sveta.
Táto civilizácia práve zneužila svoj obrovský ľudský, vedecký, ekonomický i materiálny potenciál na vytvorenie smrtiacej mašinérie, ktorej cieľom bolo ničenie, dobývanie a priemyselné vraždenie miliónov ľudí, ktorých zvrátená nacistická ideológia považovala za menejcenných. Desiatky miliónov ľudí zahynuli na bojových poliach.
Desiatky miliónov utrpeli fyzické aj duševné zranenia, ktoré ich budú sprevádzať do konca života. Stovky miliónov ľudí prišli o niekoho spomedzi svojich najbližších.
Víťazné mocnosti a ich lídri si vtedy uvedomujú, že niečo podobné sa nikdy viac nesmie zopakovať. Všetkých desí strašidelné deja vu. Veď len tridsať rokov predtým sa skončila prvá svetová vojna a aj vtedy všetci verili, že takáto hrôza sa v histórii ľudstva odohrala naposledy. A tak vtedy hľadajú spôsob, ako zabrániť tomu, aby už ďalšia generácia ľudí musela obliekať uniformy, čítať mobilizačné vyhlášky a naposledy sa lúčiť so svojimi najbližšími.
A tak sa v troskách starého sveta rodí nový svetový poriadok, ktorý má podobným hrôzam navždy zabrániť. Vznikajú medzinárodné organizácie, stanovujú sa pravidlá na riešenie konfliktov a justícia sa snaží potrestať aspoň tie najohavnejšie vojnové zločiny ako výstrahu pre všetkých, ktorí by v budúcnosti chceli začať kráčať cestou násilia a agresie.
Žiaden systém nie je dokonalý, a nebol dokonalý ani v uplynulých desaťročiach. Ale predsa len dokázal zabezpečiť mier v takom širokom meradle, ako sme ho dovtedy nepoznali. A s výnimkou niektorých historických udalostí, pri ktorých ľuďom stuhla krv v žilách a kedy sa svet tesne minul so všeobecnou devastačnou vojnou, žili celé generácie v mieri a v nádeji, že vojnové šialenstvo sa už nezopakuje.
O to viac vyvoláva obavy pohľad na dnešný svet. 81 rokov po najzničujúcejšej vojne v histórii je úpadok svetového poriadku neprehliadnuteľný. Čoraz viac sa veľmoci a ďalšie štáty prikláňajú k vojenskému riešeniu konfliktov. Zrazu je úplne normálne napadnúť svojho suseda, zaútočiť na iný štát bez vyhlásenia vojny či viesť doslova likvidačné procesy voči celým skupinám obyvateľstva. Mocní tohto sveta čoraz viac rezignujú na diplomatické riešenia a hľadajú vojenské skratky, od ktorých si sľubujú rýchlejšie riešenia svojich skutočných či domnelých problémov.
Vážené dámy, vážení páni,
Ak sa dnes, 81 rokov po konci druhej svetovej vojny, chceme vyhnúť novému záchvatu celosvetového šialenstva, musíme sa vrátiť do histórie.
Aj na začiatku prvej svetovej vojny si vojaci, nadšene oslavujúci jej začiatok, pôvodne mysleli, že do najbližších Vianoc budú z frontu doma. A namiesto toho zažívali štyri roky v zákopoch peklo, o akom sa im nesnívalo ani v najhorších nočných morách.
Aj na začiatku druhej svetovej vojny si niektoré krajiny mysleli, že presadia svoje územné požiadavky krátkymi ozbrojenými konfliktmi, ktorými uspokoja svoje mocenské chúťky, nanovo prekreslia hranice a svet to bude rešpektovať. Výsledkom však bola nakoniec totálna vojna, ktorá neuznávala žiadne medzinárodné pravidlá, žiadne ľudské práva ani žiadne morálne hranice.
Preto z tohto miesta varujem pred podobnými myšlienkami, ktoré sa vyskytujú vo svete čoraz častejšie. Varujem s pohľadom na našich vojnových veteránov a bolestivou myšlienkou na vojnové utrpenie stámiliónov ľudí. Varujem pred pamiatkou každého neznámeho vojaka, ktorý padol v boji, pretože týchto neznámych vojakov boli vo výsledku milióny.
A prosím všetkých, aby vo svojom srdci dali priestor myšlienkach mieru a pokoja, namiesto zloby a nenávisti.
Slovenský národ je národ mierumilovný. A tak v mene tohto mierumilovného národa vyslovujem nádej, že sa čím skôr skončí vojna na Ukrajine, že sa čím skôr skončí vojna na Blízkom východe a že sa čím skôr skončí utrpenie státisícov ľudí na celom svete, ktorý dnes oficiálne nie je vo svetovej vojne, ale mnohé jeho časti takúto vojnu až príliš verne pripomínajú.
Vážené dámy, vážení páni!
Nech nám je koniec druhej svetovej vojny tým najväčším výkričníkom v našich dejinách.
Nech je nám svedkom toho, kde sa končí nenávistná ideológia, organizované násilie a chorobná túžba po moci nad inými národmi. Nech je nám varovaním, kde sa končia mocenské skratky, ako so zbraňou v ruke vydobyť viac územia či rešpektu. Pretože tie sa končia sa v hroboch neznámych vojakov a v troskách toho, na čo sme kedysi ako civilizácia boli oprávnene hrdí.
Jediné želanie, ktoré môže mať človek v dnešný deň, je želanie mierovej budúcnosti pre slovenský národ i pre celý svet. Nech nám ju Pán Boh dopraje – ale hlavne nech my sami všetci pre ňu urobíme maximum.
Ďakujem a prajem slávnostný deň. Česť a sláva všetkým, ktorí položili životy za našu slobodu.
*
Zpracovala PhDr. Jana Görcöšová
**
Redakce Nové Republiky děkuje všem dárcům, kteří nám zaslali na účet zapsaného spolku Nová Republika peněžní dary.
2300 736 297 / 2010
Velmi si vaší pomoci vážíme. Zaslané prostředky slouží k provozu webových stránek, realizaci našich seminářů a panelových diskuzí, k jejich audiovizuálnímu záznamu, tvorbě podcastů a zveřejnění a k rozšíření činnosti a působení spolku Nová Republika.
Pokud se rozhodnete přispět i vy, napište do zprávy příjemci: DAR a připojte své jméno a datum narození. (Na vyžádání spolek Nová Republika z. s. vystavuje doklady o darování pro potřeby daňových přiznání.) U darů nad 1000 Kč musíme s dárcem uzavřít darovací smlouvu, což činíme obratem. (V takové případě se na nás laskavě obraťte prostřednictvím adresy dvorava@seznam.cz)
Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné s podmínkou, že uvedete zdroj.
Vážíme si vaší podpory a děkujeme.
*
