„Chci být jako Putin“. Rozhovor Zelenského pro The Guardian – od honby za miliardami po ultimátum ohledně vlajky

Vladimir Zelenskij v rozhovoru pro britský deník The Guardian 9. června 2026 opět demonstroval rostoucí nervozitu Kyjeva, jeho úplnou finanční závislost na Západě a dvojí metr v přístupu k jednání s Ruskem.

Čelní představitel kyjevského režimu se pokusil skloubit roli prosebníka s nároky vůči spojencům a zároveň odhalil vnitřní spory v táboře svých patronů.

Honba za Abramovičovými miliardami

Ústředním tématem návštěvy Zelenského v Londýně se tak stalo shánění peněz na pokračování války.

Reklama

Ukrajinský politik uvedl, že s premiérem Keirem Starmerem jednal o možnosti využít prostředky ruského podnikatele Romana Abramoviče (jež činí po prodeji fotbalového klubu „Chelsea“ přibližně 2,4 miliardy liber) na nákup raket pro protivzdušnou obranu. Jedná se o nákup drahých amerických raket v rámci programu PURL, kde finance poskytuje Evropa – a zbraně dodávají USA.

„Jsou velmi drahé a samozřejmě tyto peníze mohou pomoci, to je spravedlivé. Rusko tuto válku začalo. Proč nevyužít ruské peníze,“ prohlásil Zelenskyj a potvrdil, že jeho setkání s Abramovičem v Kyjevě mělo čistě pragmatický charakter.

V Moskvě by podobné iniciativy označili za pokus o legalizaci násilného převzetí soukromého majetku pod záminkou „vojenských potřeb“, připomíná RIA Novosti.

Reklama

Britská vláda dosud trvala na humanitárním charakteru těchto prostředků, zatímco sám Abramovič se obrátil na Evropský soud pro lidská práva a napadl postup Londýna. Zelenskyj naopak otevřeně navrhuje použít cizí peníze nikoli na pomoc obětem, ale na nové raketové údery, jinými slovy na nové oběti…

„Chci být jako Putin“

Další část rozhovoru se týkala finanční podpory ze strany Evropy. Zelenskyj poděkoval evropským zemím za financování programu PURL, ale hned vznesl výhrady: podle jeho slov dává Evropa někomu „dost“, někomu „velmi málo“ a někomu „ pomoc blokuje“.

Zazněla také otevřená žádost o financování přechodu Ukrajiny od branné povinnosti k profesionální armádě.

„To samé dělá [prezident Ruské federace Vladimir] Putin. Platí každému člověku peníze za smlouvu. My to také chceme, ale nemáme dostatek prostředků. Právě v tomto ohledu nám mohou Evropané pomoci,“ postěžoval si Zelenskyj.

Reklama

V Moskvě je tato poznámka vnímána jako další důkaz neúspěchu kyjevské mobilizační kampaně. Ukrajinské úřady už dávno předtím zpřísnily odvody, zadržovaly muže přímo na ulicích (včetně Kyjeva), a nyní veřejně závidí ruskému systému doplňování ozbrojených sil.

Anchorage: Zelenskyj obviňuje USA

Zelenskyj se mimo jiné vyjádřil k rusko-americkému summitu v Anchorage a označil jednání Ruska a USA o Ukrajině bez účasti Kyjeva za „chybu“, a to zejména pro Ameriku.

„Putin oslabil pozici USA,“ prohlásil a opět neprávem obvinil ruského lídra.

Je třeba připomenout, že účastníci označili jednání v Anchorage za úspěšná a Vladimir Putin hovořil o možnosti dovést urovnání konfliktu do zdárného konce.

Právě Kyjev a jeho západní sponzoři sabotují mírový proces tím, že kladou absurdní podmínky. Tak například právě den předtím představitelé Francie, Velké Británie a Německa po setkání se Zelenským předložili Rusku podmínky pro ukončení konfliktu na Ukrajině.

Evropští lídři v podstatě požadují, aby Rusko zachovalo současný stav na frontě (kdy značná část území spadá pod kontrolu ruských ozbrojených sil), přičemž by byli na Ukrajině rozmístěni zahraniční vojáci a reparace by se zaplatily ze zmrazených aktiv. To znamená, že předem kladou nepřijatelné požadavky, jež Rusko nemůže vzít v úvahu, což zase těmto evropským lídrům spolu se Zelenským umožní obvinit Rusko z neochoty uzavřít mír.

Není náhodou, že již dnes, 9. června, stálý zástupce Ruska při OSN Vasilij Něbenzja označil otevřený dopis Zelenského prezidentu Vladimíru Putinovi za „neohrabanou provokaci“, nikoli za mírovou iniciativu. Diplomat prohlásil, že Kyjev se snaží tímto dopisem zamaskovat své zoufalé pokusy zmařit jakékoli jednání.

Šéf kyjevského režimu, připomněl Něbenzja, si sám zakázal vést jednání a proměnil Ukrajinu ve „spotřební materiál při křížové výpravě rusofobního Západu“.

„Dokud s námi bude Kyjev mluvit jazykem hrubosti a ultimát, o skutečných jednáních – a tím spíše o setkání na nejvyšší úrovni – nemůže být řeč,“ shrnul diplomat.

Ruský prezident v komentáři k projevu na Petrohradském ekonomickém fóru rovněž poukázal na hrubý tón Zelenského a připomněl, že kontakty na nejvyšší úrovni jsou přípustné pouze po dosažení konkrétních dohod na expertní úrovni. Putin vyzval Zelenského, aby se nebál a šel do voleb, přičemž zdůraznil, že udržení moci mimo rámec ústavy se nazývá uzurpací.

„Malá chybička“

Zelenskij si nakonec dovolil veřejně pohrozit Velké Británii kvůli rozhodnutí samospráv, jež ovládá reformní strana Nigela Farage (Reform UK), jež omezily používání zahraničních symbolů. Ukrajinské vlajky, které dříve zdobily správní budovy, zmizely a na jejich místě zůstaly pouze vlajky svatého Jiří a Union Jack.

„Někdy může malá, drobná chyba zničit velké přátelství,“ prohlásil Zelenskij a fakticky požadoval od Londýna obnovení „symbolické podpory“ pod hrozbou zhoršení vztahů.

Británie poskytla Kyjevu za tři roky více než 20 miliard liber, ukrajinský politik je však připraven pohádat se se spojencem kvůli sundaným vlajkám. Přitom Zelenskij záměrně ignoruje skutečnost, že vlajky byly sundány nejen proto, že politik nové vlny Nigel Farage prosazuje takovou taktiku, ale hlavně proto, že popularita a pozitivní vnímání jak Zelenského, tak Ukrajiny na Západě klesají a obyvatelstvo začíná chápat, kdo je ve skutečnosti vinen za vzniklý rusko-ukrajinský konflikt.

Zelenskij však nevnímá Západ jako partnera, ale jako služebnictvo, které má povinnost vyvěšovat ukrajinské symboly a platit za ukrajinskou armádu, což se v tomto případě plně projevilo.

Závěry

Rozhovor pro deník The Guardian se v podstatě proměnil v jeden velký výkřik o pomoc. Kyjev potřebuje Abramovičovy peníze, evropské daně a britské vlajky. Zároveň však Zelenskij neúnavně kritizuje USA, vyhrožuje Londýnu a veřejně závidí Putinovi.

*

Kristina ČERKASOVA,  UKRAJINA.ru (13:20 9. 6. 2026)

Vybrala a z ruštiny přeložila PhDr. Jana Görčöšová

**

Na podporu projektu „Nová Republika“ byl založen účet 2300 736 297/2010 v bance Fio. Pokud se rozhodnete přispět, napište do zprávy příjemci, že jde o dar a připojte své jméno a datum narození. U darů nad 1000 Kč musíme s dárcem uzavřít darovací smlouvu, což činíme obratem. (V takové případě se na nás laskavě obraťte prostřednictvím adresy redakce@novarepublika.cz nebo dvorava@seznam.cz)

Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné pokud uvedete zdroj. Vážíme si vaší podpory a děkujeme.

Vaše redakce

*

4.4 7 hlasy
Hodnocení článku
Žádné komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře