Petr Sak: Český intelektuální a mediální úpadek

Úpadek se prohlubuje úměrně s tím, jak ve společnosti obsazuje příslušné pozice generace, která získávala vzdělávání již po listopadu 1989. Pedagogicky a sociologicky je zajímavá diskrepance mezi mezí formální vzdělaností a faktickou vzdělaností, včetně obecné úrovně myšlení a kognitivních schopností této generace. Tuto diskrepanci celému národu opakovaně dokazuje profesorka a bývalá rektorka Danuše Nerudová, která nemá znalosti ani na úrovni maturity. Český národ se dostává ve svém myšlení a názorech na úroveň fanoušků fotbalového mužstva, kdy mužstvo fanouška má vždy pravdu bez argumentů a soupeř nemá nikdy pravdu, bez argumentů. Své názory a postoje získávají bez použití jakékoliv myšlenky. 

Pozoruhodné také je, že i jedinci, kteří jsou na pozicích vyžadující vyšší vzdělanostní úroveň (např. členové Ústavního soudu), neví ani co je demokracie, ani co je svoboda slova, nebo se alespoň tak chovají. Tyto obecné poznatky dokládají uvedené dva články. 

Na základní škole Karoliny Světlé na Karvinsku se odehrála měkčí verze kauzy Martiny Bednářové, o které informuje článek: „Učitelka (Lucie Švrčková) pouštěla žákům video Jakuba Zieby, který je miláčkem ruské propagandy. Dostala trest“ . Po tom, co se ředitel školy dozvěděl, že učitelka pouštěla video autora, který nezastává názory hlavního proudu reagoval následovně: „Je to ostudné a absolutně nepřijatelné. Použití takového materiálu bylo v rozporu s koncepcí a vzdělávací strategií školy. Žáky vedeme ke kritickému myšlení, ověřování informací i kultivované diskuzi, což bychom měli dělat v první řadě my učitelé,“ Distancoval se od postupu své podřízené a potrestal ji. „Dostala vytýkací dopis, příští rok už nebude občanskou výchovu učit a na její další pedagogickou činnost dohlédneme formou hospitací“. 

Neznám Jakuba Ziebu, ani jeho dílo a názory a nejspíše bych s ním nesouhlasil, protože zcela nesouhlasím téměř s nikým. Přesto se rád seznamuji s argumentací, faktografií a názory lidí, s kterými nesouhlasím a považuji za naprosto nevyhnutelné svou produkci nechávat prověřit kritiky. Za chybné např. považuji zakazování četby Mein Kampf.  Jak mohu být kritický k něčemu, co neznám. Chtít, aby lidé papouškovali indoktrinované názory bez znalosti primárních pramenů je znakem totality. Premiér Petr Fiala šel ještě dále tvrzením, že: „Lidé mají právo na korigované informace“. To, že po tomto výroku ještě někdo Petra Fialu volil je pro mne důkazem úpadku české populace a jejího tíhnutí k totalitě.

Je skutečně ředitel Petr Ptáček tak hloupý, že rozvoj kritického myšlení vidí v rámci permanentně sdíleného jednoho názoru. Pokud by skutečně chtěl rozvíjet kritické myšlení, tak by video podrobil věcné kritice, do níž by zapojil žáky. Přeci kritické myšlení nelze rozvíjet bez artefaktů, které se kritizují. Ředitel Petr Ptáček mně připomíná padesátá léta a rozhlasového redaktora Jiřího Rumla, který během politických procesů v rozhlase vyřvával „psům psí smrt“. Netolerance a totalitarizmus se projevuje v šikaně učitelky. Pokud jsou na pozicích ve školství jedinci mravní a intelektuální úrovně Petra Ptáčka, vzdělanostní propad českého národa bude pokračovat.

Petr Sak – Člověk a realita – Společnost, moc a spiritualita ve 21. století

Druhý článek  se týká fotky zdvižené pravé ruky jednoho člena AfD Martina Reichardta. Redaktorku ČT Helenu Truchlou zajímal postoj T. Okamury k AfD, když Martin Reichardt měl zdviženou pravici. Když se na chalupě loučím s přáteli a oni odjíždí, tak stojím ve dveřích a mám zdviženou pravici. Mám štěstí, že se kolem mé chalupy nepohybuje redaktorka ČT Helena Truchlá, která by mne nejspíše udala a slídila u mých přátel, jaký ke mně mají postoj, když zdvihám pravici.

Kvalitní publicistika se mimo jiné vyznačuje odlišováním podstatného od malicherností a zabývá se tím podstatným. Mainstreamová media se chovají zcela opačně, najdou si nějakou malichernost a týdny občany bombardují touto malicherností. Helena Truchlá je toho důkazem. Zabývá se zdviženou pravicí, ale nezajímá jí genocida prováděná ukrajinskými nacisty, jejich oslavování a navazování současných ukrajinských politiků na tuto nacistickou tradici. Proč se H. Truchlá nezajímá o používání nacistického banderovského pozdravu politiky vlády Petra Fialy? Proč se neptá bývalých vládních politiků, jaké mají postoje k politikům oslavujícím ukrajinský nacizmus?

Někdo by si mohl myslet, že je to úlet jedné méně kvalitní redaktorky. Diváci české televize však vědí, že to není úlet ale standard ČT. Navíc ČT tuto obskurní úroveň televizní publicistiky potvrdila svým stanoviskem.

„Helena Truchlá vedla rozhovor profesionálně, věcně a v souladu se všemi standardy novinářské práce. Přestože byla během rozhovoru vystavena opakovaným osobním invektivám, zachovala klid, profesionalitu i respekt k respondentovi. Ve chvíli, kdy diskuse eskalovala k urážkám a nepřijatelnému přirovnání k nacistům, se proti takovému jednání důstojně ohradila a rozhovor ukončila, …“ 

ČT dále uvedla, že od významných představitelů veřejného života, a zvláště od třetího nejvyššího ústavního činitele České republiky, očekává respekt k novinářské práci i k základním pravidlům veřejné debaty. Verbální útoky na novináře představují podle ní nejen útok na jednotlivce, ale i na svobodu médií a právo veřejnosti na nezávislé informace.

„Česká televize plně stojí za svou zpravodajkou a oceňuje její profesionální přístup v mimořádně vypjaté situaci, …“ doplnila ČT.

Tímto stanoviskem se ČT přihlásila k tomu nejhoršímu, čím ČT škodí společnosti. Vyžaduje jakýsi respekt, ale kde je její respekt vůči divákům, když na ně permanentně chrlí lži a snaží se je manipulovat. ČT si osobuje právo kohokoliv dehonestovat lživými kauzami, kohokoliv kritizovat, ale pro své redaktory vyžaduje nedotknutelnost. Naprostou demagogií je tvrzení, že kritikou redaktora je ohrožena svoboda médií a právo veřejnosti na nezávislé informace. Opak je pravdou, každý je kritizovatelný a obzvláště u médií s ohromnou mocí na formování vědomí lidí je nebytnou podmínkou jejich permanentní kritizovatelnost.  Každý, kdo něco napíše, namluví, musí být připraven to obhájit. V žádném případě však není možné zakázat cokoliv kritizovat. Skuteční novináři, které jsem znal, pro sebe žádnou nedotknutelnost či nekritizovatelnost nepožadovali.

Existuje mýtus, že média jsou hlídací pes demokracie. Ve skutečnosti jsou spolu se zpravodajskými službami největším ohrožením demokracie. Pokud se jak média, tak zpravodajské služby vymknou společenské kontrole společnost umírá.

Prvnizpravy.cz – Petr Sak: Střípek reflexe 
 
Josef Skála byl odsouzen za popírání genocidy v rozhlasové diskusi, přičemž o popírání genocidy nešlo, ale o analytickou diskusi k této události. Argument Ústavního soudu byl, že odchylování se od všeobecně přijatého vědeckého (historického) názoru je trestné. V liberalizmu je guruem vědecký metodolog Karl Popper a všeobecně je přijata jeho teorie. Falzifikace (neboli vyvrácení) je klíčový epistemologický koncept. Teorie (hypotéza) může být pouze vyvrácena nikoliv však přijata. Minulost a historie jsou dvě odlišné kategorie. Zatímco minulost je objektivní a nemění se, historie je subjektivně reflektovaná minulost měnící se s mocenskými poměry ve společnosti.

Je všeobecně známo, že T. G. Masaryk a Josef Pekař měli odlišné vidění české historie. Koho by tedy Ústavní soud zavřel, Pekaře či Masaryka? T. G. Masaryk razil správnou tezi, věda je diskuse. Albert Einstein přicházel s teorií, která byla v rozporu s všeobecně sdílenou fyzikální teorií. Ústavní soud se svým pojetím vědy je nepřítelem lidstva, protože by zastavil vývoj poznání a pokrok lidstva.
 
Když se Ústavní soud zabývá genocidou, proč se justice a Ústavní soud nezabývá popíráním genocidy u politiků bývalé vládní koalice. V tomto případě, na rozdíl od J. Skály nejde jen o popírání genocidy, ale dokonce o její oslavování. V současnosti je to tak nepopiratelné, že dokonce polský prezident v reakci na to odebral V. Zelenskému polské státní vyznamenání. A politici Petra Fialy, byť pasivně, se na té adoraci podíleli. Co dělá státní zastupitelství, co dělá justice?  Nebo, že by nebyly nezávislé a konaly selektivně, na zakázku? Fakta hovoří jasně.  Pokud se současný požadavek odebrání českého státního vyznamenání V. Zelenskému dostane k Ústavnímu soudu, jak rozhodne?

Pokud se členy Ústavního soudu stávají lidé takovéto intelektuální a mravní úrovně, stává se Ústavní soud hrozbou společnosti a měl by se zrušit. Tuto hrozbu opakovaně naplňuje.

Při sledování produkce médií si vzpomínám na výrok Jana Wericha: „Říká to z hlouposti nebo je za to placený“.

*

Na závěr metodologická poznámka. 
Mezi sociálními jevy neexistuje kauzalita, ale pouze korelace. Kauzalita je např. mezi pohlavím a porodem. Porodit může pouze člověk ženského pohlaví.
Na změnu hodnoty jednoho sociálního jevů působí více než jeden další sociální jev. 

**
Petr Sak, sociolog a vysokoškolský pedagod

*

Upozorňujeme na knihu Sak, P. Člověk a realita. Společnost, moc a spiritualita v 21. století.

https://www.zakazanevzdelani.cz/titul/Clovek-a-realita-Spolecnost-moc-a-spiritualita-ve-21-stoleti/

**

Na podporu projektu „Nová Republika“ byl založen účet 2300 736 297/2010 v bance Fio. Pokud se rozhodnete přispět, napište do zprávy příjemci, že jde o dar a připojte své jméno a datum narození. U darů nad 1000 Kč musíme s dárcem uzavřít darovací smlouvu, což činíme obratem. (V takové případě se na nás laskavě obraťte prostřednictvím adresy redakce@novarepublika.cz nebo dvorava@seznam.cz)