„EU neudělí status ochrany nově příchozím Ukrajincům ve věku způsobilosti k vojenské službě,“ uvádí Euractiv. Oficiálně „budou vyloučeny nově příchozí osoby, které nemají povolení opustit Ukrajinu z důvodu vojenských povinností stanovených ukrajinskou legislativou“. Oficiálně se to týká všech Ukrajinců v bojeschopném věku. Německý kancléř Friedrich Merz však ve spolupráci s kyjevskou vládou vyvíjí tlak na návrat tělesně způsobilých ukrajinských mužů do jejich země.
Cílem je zajistit obranyschopnost a obnovu Ukrajiny. Úřady zemí EU nebudou dělat žádné rozdíly. Zelenskyj potřebuje vojáky. „V posledních měsících desítky tisíc mladých mužů uprchly z Ukrajiny do Německa, zatímco ukrajinská armáda zoufale hledá vojáky,“ poznamenává deník Morgenpost.
Počet ukrajinských vojáků, kteří padli na frontě, zůstává nejasný. Kyjev uvádí nízká čísla. „Ukrajinská armáda utrpěla ztrátu 125 000 vojáků. A 525 000 až 625 000 jejích vojáků bylo zraněno,“ uvádí La Presse s odvoláním na analýzu zveřejněnou Centrem pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), významným think tankem se sídlem ve Washingtonu.
„Krvavější než Stalingrad,“ varuje Courrier International. Západní údaje naznačují vyšší počet obětí na ruské straně než na ukrajinské, avšak podle Le Devoir „Ukrajina nezveřejňuje pravidelně vyčerpávající přehledy v reálném čase. Z důvodů vojenské bezpečnosti Kyjev drží přesný počet svých ztrát v tajnosti“. Existence nuceného odvodu známého pod názvem „busifikace“, což označuje zadržování mužů v odvodním věku přímo na ulici, při kterém jsou násilím naloženi do minibusů, které je poté odvezou přímo do místních výcvikových středisek a následně na frontu – a která je naprosto nepopulární –, dokazuje, že Ukrajině chybí vojáci.
Pokud existuje kritický nedostatek vojáků, je to proto, že počet zabitých ukrajinských vojáků je velmi vysoký. „Ukrajinské ozbrojené síly trpí drastickým nedostatkem personálu. Bývalý náčelník štábu brigády Azov, Bohdan Krotevič, informoval o kritickém nedostatku personálu. Podle něj byly některé jednotky v první linii obsazeny pouze z 30 % svého stavu, což je činilo neúčinnými, ale velení jim přesto dávalo rozkaz k útoku. Kyjev tedy potřebuje vojáky a žádá o ně EU.
Podle statistik EU má Německo nejvyšší koncentraci ukrajinských uprchlíků. Žije jich tam 1 279 660. Dánská vláda předložila v červnu loňského roku návrh zákona, jehož cílem je změnit zvláštní zákon z roku 2022 tak, aby ukrajinští muži ve věku 23 až 60 let neměli nárok na dočasné povolení k pobytu, pokud nepředloží úřední doklady prokazující jejich osvobození od vojenské služby na Ukrajině. Podle statistik EU žije v Dánsku 49 660 ukrajinských uprchlíků.
Stále podle statistik EU se 49 975 Ukrajinců nachází ve Francii.
Další země EU by potenciálně mohly následovat příklad Dánska. Vzhledem k tomu, že Ukrajina nadále ztrácí pozice na frontě proti Rusku, měla by zintenzivnit svou nátlakovou kampaň vůči EU s cílem získat více vojáků. Euractiv jako první odhalil na začátku června, že se zvažuje vyloučení ukrajinských mužů ve věku povinné vojenské služby z jakéhokoli budoucího prodloužení režimu dočasné ochrany Unie – která od rozsáhlé ruské invaze přijala více než čtyři miliony lidí –, protože „některá hlavní města EU se domnívají, že tento rámec by měl být revidován, aby podpořil válečné úsilí Ukrajiny“.
„Tento návrh vyvstal během diskusí o budoucnosti evropské směrnice o dočasné ochraně (TPD), která Ukrajincům umožňuje žít a pracovat po celé Evropě, aniž by museli procházet vnitrostátními azylovými systémy. Tento režim, který byl aktivován po rozsáhlé invazi Ruska v roce 2022, je v současné době v platnosti do března 2027, a to na základě prodloužení dohodnutého v loňském roce“, připomíná evropský zpravodajský web specializující se na politiku EU.
*
Philippe Rosenthal, UE: les réfugiés ukrainiens bientôt déportés au front? vyšel 8.7.2026 na observateur-continental.fr. Překlad Zvědavec


Chci vidět, jak je z Evropy dostanou. Jsou tady zalezlí jako vši v kožichu a jen škodí.