Investor Václav Dejčmar pro Seznam Zprávy vymyslel nový systém segregace společnosti. Podle něj by měli být senioři zbaveni volebního práva. U mužů od 59 let života, u žen v 65 letech. Letos Dejčmar oslaví padesátku, do Poslanecké sněmovny by tedy měl volit už pouze dvakrát a pak dát svatý pokoj.
Podle Dejčmara je problém, jak senioři volí. „Ten svět by byl v pohodě, kdyby ti lidi nevolili,“ řekl pro Seznam Zprávy. „Stejně jako vylučujeme jednu velkou skupinu lidí, lidských bytostí, a to jsou mladí lidé do 18 let, z voleb, tak posledních 18 let života by se taky nemělo volit,“ dodal. Přičemž 18 let by odečetl od průměrné délky dožití. U samotného Dojčmara to znamená, že za devět let by měl pozbýt práva zasahovat svým hlasem do chodu společnosti. Snad už se s tím smiřuje.
Teď k tomu, jak se Dejčmar politicky angažuje, protože to je tzv. směroplatné. Hlídač státu na něj prozradil, že zaslal sponzorské dary třem politickým stranám. V roce 2017 Pirátům. V roce 2020 TOP 09. A v roce 2024 hnutí STAN. A to hned dvakrát čtvrt milionu skrze svou firmu Czechoslovak Models, což je firma orientující se na rozesílání modelek do světa showbyznysu. Takový hodnotový eskort. Kam Hlídač státu nedohlédl, je rok 2013, kdy Dejčmar poslal na prezidentskou kampaň dva a půl milionu korun Karlu Schwarzenbergovi.
Václav Dejčmar je tedy velmi pevně hodnotově ukotven, to snad nelze ani náznakem zpochybnit. Jeho hodnoty ukazují přesně ten okruh kavárenského establishmentu, který sám sebe pasuje do role morálního majáku, ale v reálu by nejraději z voleb vyškrtl každého, kdo nevolí jejich preferované kandidáty.
Pokud by nevyšlo zbavení občanských práv občanů starších 59/65 let, domnívá se Dejčmar, že by měli důchodci podstupovat zkoušky, které by potvrdily, že se důchodce orientuje v politice a ekonomice. A u této myšlenky šel Dejčmar ještě dál. Pokud by takový důchodce nesložil zkoušku, nedostal by důchod. „Jestli chceš svůj důchod, potřebuješ složit nějaké zkoušky,“ řekl pro Seznam Zprávy. Která strana je v ČR nejlepší a proč je to TOP 09? Taková otázka by při zkouškách před obdobou přehrávkové komise zazněla? A pokud u TOP 09 nenakreslíte havlovské srdíčko, budete o hladu bez důchodu.
Pokud by se volební právo podmiňovalo tím, kdo správně chápe ekonomiku a politiku, neskončí to u seniorů. Další na řadě by byli lidé bez vysokoškolského titulu, lidé na venkově nebo manuálně pracující. Je to přímá cesta k novodobé oligarchické diktatuře. Taková představa Dejčmara nepochybně příjemně lechtá na egu, však jistě žije nadějí, že i on patří do skupiny oligarchických elitářů.
Přičemž Dejčmar není ani původní. K podobnému přístupu se uchýlily i Spojené státy americké. Tzv. zákony Jima Crowa tutéž praktiku uplatňovaly na nechtěné voliče, nejčastěji jiné, než bílé barvy pleti, až do šedesátých let minulého století. Všichni voliči si tak museli projít testy občanské uvědomělosti, přičemž ti nechtění museli čelit absurdním požadavků a otázkám, takže test neměli možnost složit, chtění voliči pak testy nedostávali vůbec. Nebo jen formální. Už víme, kde Dejčmar pro své myšlenky nabral inspiraci.
Ale podívejme se na to, jak funguje náš důchodový systém, protože bez toho se neobejdeme. Důchodový systém je postaven na celoživotním odvádění sociálního pojištění a daní. Člověk v 65 letech má za sebou 40 až 45 let tvrdé práce a financování státu, silnic, škol i bezpečnostního aparátu, díky kterému mohli lidé jako Dejčmar v devadesátých letech bezpečně zbohatnout. Tvrdit seniorovi, že po 45 letech odvodů musí složit ideologickou zkoušku, aby mu stát vrátil zlomek toho, co do něj nalil, je sprostá krádež a výsměch mezigenerační solidaritě. Takhle přemýšlí ekonomičtí diletanti. Je Dejčmar takovým diletantem, který chce trestat generaci, jež mu umožnila žít a růst?
Se serverem se bavili o řešení budoucích problémů světa, mezi kterými je i stárnutí populace. A právě stárnoucí populace podle Dejčmara ohrožuje samu podstatu demokracie. Protože jakmile kdokoliv překlene šedesátku, začne volit proti demokracii? Asi ano. Asi to tak Dejčmar myslel. Podivná předsudečná nenávist k lidem. Všeobecně k lidem, protože i nyní dvouletý nevolič se v průběhu času stane šedesátiletým voličem, který by podle výše uvedených pravidel nesměl zúročit své životní zkušenosti rozhodnutím u volební urny. Jeho životní zkušenost je totiž… jaká? Vždy špatná? Jeho existence je s nasbíranými zkušenostmi nečistá, nežádaná? Proč mi to připomíná obdobu rudé mládeže, fanatického kultu mládí? I tam mladí z měst jezdili přesvědčovat zatvrzelé kmety na vesnice, aby svá pole a dobytek předali kolektivu. Ti špinavci přestárlí většinou nechtěli. A tak se dočkali násilné kolektivizace.
Když svazák v modré košili v padesátých letech vysvětloval starému hospodáři, že nerozumí pokroku, dělal to se stejným pocitem morální nadřazenosti, s jakým dnes zbohatlík z modelingové agentury vysvětluje seniorům, že nerozumí modernímu světu. Taková podivně zlá arogance v tom je až zahlcující.
Hodnotově ukotvený Dejčmar by samozřejmě nepozbyl volebního práva. Je přece uvědomělým soudruhem, zasloužilým kšeftařem a věrným demagogem ,demokraticky’ uplatňovaného ageismu. Ten by dostal test jen formální. A u zbavení občanských práv po šedesátce by dostal čestnou výjimku. On by volit mohl. Soudruhům se výsady neupírají, to nás historie učila dosti intenzivně. A současnost nám to, dle rčení – opakování matka moudrosti – cpe do hlav stále dál.
Je zvláštní, jak takoví lidé uvažují. Ve zkratkách zákazů, restrikcí, buzerací, segregování. To je asi ta pravda a láska, co já vím, tomu já radši ani nechci rozumět. Jen škoda, že se naše republika honosí takovými elitáři, nikoliv skutečnou elitou. Elita by měla vize, elitáři mají jen kult sebe sama. Trochu asociální, trochu odporné, ale tak, tak elitářské. Ale to tak bývá. Mladé společnosti trvá, než si vychová kultivovanou elitu. A fáze buranského elitářství je vlastně nevyhnutelná. My jsme v ní až po uši.
Až podezřele mi Dejčmarovy argumenty připomněly knihu Konec stříbrného věku, kde autor popisuje, jak by se mohlo se stárnutím populace vyrovnat Japonsko. A to povinností seniorů se navzájem vyvraždit. Poslední přeživší by dostal za odměnu deset let života. A důchod. Milé. A rozhodně nápad k uvážení v kruzích hodnotových elitářů Dejčmarova typu.
Hlídač státu na Dejčmara vynesl i to, kolik stovek milionů hodnotově vydojil ze státní kasy, ale na to už se podívejte sami. Tak se to dělá, vyškubnout ze státní kasy, tedy z peněženek lidí, stovky milionů a pak volat po zbavení jejich občanských práv. ,
*
Štěpán Cháb, Krajské Listy
Na snímku zachycen inkrikinovaný Václav Dejčmar an šíří svá moudra a vize
