Rozjela se trapná diskuze

Filantrop a investor do STAN v rozhovoru popře nárok seniorů na účast ve volbách a následná rezonance ve společnosti ukáže její náladu. Tak nějak funguje ukázka salámové metody. Nadhodí se téma a nechá se pracovat. Filantrop druhý den sice pronese omluvu, ale ta už nikoho nezajímá, protože vše už samovolně jede dále.

Slyším-li označení filantrop, naježí se mi vlasy (i ty, které nemám). Takto označovali Sorose, Gatese a další schovávající se za své nadace a páchající zlo napříč kontinenty. Zločinecká struktura jejich společností mající za úkol neplatit daně, ovlivňovat dění na světě a škodit ve jménu vlastních zvrhlých názorů a pohnutek je nesporná. Soros svým vlivem a machinacemi systematicky likvidoval Evropu a USA, podporoval liberální nedemokracii a zasahoval do konání nejvyšších mocenských vrstev i držel při životu politický neziskový sektor. V oblasti jeho zájmu byly vládnoucí struktury i organizace typu Člověk v tísni, vstupoval přes ně a své fondy do škol, výchovy, politiky a kultury. Jeho syn v tom pokračuje a jde o plíseň ničící mnohé.

Gates svými očkovacími manévry a podnikáním v oblasti potravinářství zkouší snížit počat obyvatel na planetě. Už jen toto z něj dělá masového vraha ne vzdáleného svými teoriemi nacistickým pohlavárům. Přestože by se celé lidstvo prostorově vešlo do krychle o rozměrech 800 x 800 x 800 metrů, Gates tvrdí, že je naše planeta přelidněna, a systematicky vymýšlí způsoby, jak tento geometrický útvar zmenšit objemově na polovinu. Chtěl by tak zlikvidovat každého druhého z nás všech. Jistě tedy chápete, že filantrop není nic dobrého a být takto nazýván znamená riziko přiřadit se k největším světovým grázlům. A finanční podpora STAN tomu ještě více nahrává.

Zpět k tématu seniorů a jejich práv. Reakce občanů na sebe nenechala dlouho čekat. Zatímco za starší voliče se okamžitě ozvala seniorská organizace a dosáhla omluvy, zástupci mladší generace se pustili do dehonestace těch, na nichž stála ekonomika státu předešlých 40 let a více. Ti jsou lovenou zvěří už pár let, kdy je zpochybňován jejich dlouhodobý přínos společnosti. Generace dnešních šedesátníků a starších ještě zažila socialismus (někteří i nacistické řádění), je jediná schopná porovnávat tehdy a nyní, ukončila vládu komunistů a bohužel nezabránila liberálům v převzetí moci. Těch liberálů, kteří nyní devastují Evropu a vytváří prostředí pro vznik 3.světové války. Prožívala bouřlivá období včetně intervence vojsk Varšavské smlouvy, normalizaci a vznik Charty 77 a Anticharty naopak podepisované dnes oslavovanými umělci. Cinkala klíči na Václavském náměstí a byla u všeho podstatného, na čem stojí současná republika.

Samotné stáří je těžké břímě a posun výše věku předurčeného k odchodu do důchodu je jen ukázkou degradace společnosti. Pokusy evropské komise přinutit členské státy k zvýšení hranice na 70 let je potvrzením mizerné sociální politiky, propadu ekonomiky a neschopnosti přesvědčit mladé k pracovitosti, sociálnímu cítění a výkonnosti. Starší generace už svou práci odvedla a zaslouží si odpočinek v době, kdy je ještě schopna žít aktivně. Spílaní komunisté zvládali důchody tak, že ženy do něj chodily i v 55 letech a muži v 60, tedy pokud těžce nepracovali v dolech. To odcházeli na odpočinek ještě dříve. Zohlednění mateřství u žen bylo samozřejmostí a každé dítě znamenalo další úlevy.

Současná evropská vládní garnitura už dokázala všechny základní lidské jistoty přeorat a nejradši by přišla u pracujících lidí plynule v jejich eutanasii. Odvody sociální i zdravotní přetavuje v dávky pro nepřizpůsobivé a Ukrajince a jiné migranty, na pomoc skutečně potřebným. Na penze už moc nezbývá. Důchodové fondy byly za vlády Klause využity rovná se rozkradeny a peníze od té doby chybí. Žádná revize důchodových reforem užitek nepřinesla a penzisté a jejich životní úroveň jsou tématem, které se čas od času rozvíří. Je z nich dělána zátěž, přestože celý svůj život pracovali a často mnohem intenzivněji než příživnická generace mnohem mladších kritiků jejich samotné existence.

Agresivita, se kterou je vedena kampaň vůči důchodcům, je zarážející. Z logiky věci se jedná o krátkozraké jednání těch, kteří nechápou, že sami zestárnou. Jde o nejpřirozenější lidský proces a zdá se, že snižování IQ společnosti sebou přináší další průvodní jevy. Kdysi lidé na věk po ukončení pracovní produktivity mysleli v dobrém, mezigenerační výměna nebyla nikomu na obtíž a staří se na mladé, které dlouhé roky živili, mohli spolehnout. Nynější mládež obchází rodičovské povinnosti, děti jsou nedostatkovou součástí společnosti a neschopnost něco produkovat je u nich zjevná. O fyzickou práci nemají zájem, jsou sebestřední, potetovaní a rozhodně méně lidští, než tomu bylo za doby aktivity jejich rodičů a prarodičů. V kancelářích a neziskovkách hodnoty nevybudují. A tím pádem v okamžiku jejich zestárnutí už nebude na jejich život dostatek ničeho. Solidarita s nimi bude díky jejich přístupu ještě mnohem menší, než jakou vnímají senioři nyní. Jen jim to dojde až ve chvíli, kdy se jich to bude týkat osobně. Ano, vychovali jsme je k lenosti, neschopnosti a sobectví. To je skutečná chyba nás starších. Amen.

*

Jindřich Kulhavý, stále ještě pracující…