Americký dluh a WASHINGTON POST

Opakovaně na Kose píši o zadlužování Spojených států o neudržitelnosti dluhové trajektorie a také o tom, že pokud se jednoho dne americký dluh zřítí, protože se opravdu stane, že v dni X se náhle nenajde dost zájemců na trhu, kteří by koupili americké pokladniční poukázky nebo státní dluhopisy.Jednou prostě tohle nastat musí. Jen se jaksi neví kdy. Protože nikomu nerostou stromy do nebe, jak říkával můj táta. Pro Ameriku to platí také.

Až to nastane, vypukne dopuštění, které zasáhne celý svět. V rozměru další světové války. Jen bez radioaktivního zamoření. Ale důsledky budou více než srovnatelné.

Jak už řečeno – upozorňuji na tuto možnost opakovaně.

Můžete si říci – nějakej důchodce z Plzně nás chce strašit. Naše, vlastně americká,  měna je pevná, že?

Ano i takhle se to dá pojmout. Jenže proto dnešní číslo Kosy je postaveno na dvou textech, pojednávajících tuto problematiku. Jeden vydal Washington Post a druhý největší kanadský zpravodajský zdroj – Globe and Mail. Ten druhý není v tuzemsku příliš známý, ale věřte, že jde o velké a prestižní medium v Severní Americe.

Washington Post předdstavovat netřeba.  Existuje ve Spojených státech těžší informační váha než WP? Sotva. Takže jeho mínění je třeba brát smrtelně vážně. Viz

U.S. debt is set to hit $40 trillion, months earlier than expected, as bond yields rise

podle překladače

Americký dluh dosáhne 40 bilionů dolarů, o několik měsíců dříve, než se očekávalo, s rostoucími výnosy z dluhopisů.

Rychlejší zadlužování – částečně způsobené ztrátou příjmů z neplatných cel – znamenají, že další boj o dluhový limit pravděpodobně proběhne dříve, než bylo plánováno.

Státní dluh USA pravděpodobně tento týden překročí 40 bilionů dolarů, což je o několik měsíců dříve, než analytici dříve očekávali, částečně kvůli miliardám dolarů ušlých příjmů v důsledku zrušených cel prezidenta Donalda Trumpa.

V důsledku toho je ministerstvo financí nuceno rychle zvyšovat objem půjček na financování vládních výdajů. Před šesti měsíci rozpočtový úřad Kongresu předpokládal objem půjček do konce fiskálního roku na 39,4 bilionu dolarů. V pondělí však ministerstvo financí oznámilo, že dluh dosáhl 39,9 bilionu dolarů a nadále roste.

Zrychlené tempo akumulace dluhu naznačuje, že další termín pro zvýšení limitu zadlužení také nastane předčasně. Kongres loni stanovil strop na 41,1 bilionu dolarů. Analytici odhadují, že této hranice by mohlo být dosaženo již začátkem příštího roku, což by zákonodárce donutilo buď limit pozastavit, nebo jej znovu zvýšit, aby se zabránilo finančnímu selhání federální vlády.

Trump se již zaměřil na otázku dluhového stropu, která Washington v minulosti opakovaně uvrhla do nebezpečných politických her. Koncem července prezident vyzval Senát, aby před srpnovou přestávkou zvážil „stále se blížící katastrofu“.

V Senátu nebyla žádná reakce, ale předseda většiny John Thune novinářům řekl: „S tímhle budeme muset pracovat. 40 bilionů dluhů – myslím, že by to mělo zaujmout naši pozornost.“

Během posledního čtvrtstoletí státní dluh rostl za vlády obou stran: za daňových škrtů George W. Bushe, válek v Iráku a Afghánistánu, velké recese, Trumpových daňových škrtů v roce 2017 nebo balíčku pomoci Bidenovy administrativy v boji proti pandemii ve výši téměř 2 bilionů dolarů. V roce 2016 Trump slíbil, že dluh do osmi let vyzruší, ale od jeho nástupu do úřadu se zdvojnásobil.

V únoru rozpočtový úřad předpokládal deficit kolem 2 bilionů dolarů. Krátce poté Nejvyšší soud zrušil Trumpova cla, čímž snížil federální příjmy o 250 miliard dolarů. Ministerstvo financí také zvýšilo objem nových dluhů na doplnění rezerv.

Podle odhadů washingtonského nestranického think-tanku Bipartisan Policy Center by vojenské výdaje související s konfliktem v Íránu mohly v nadcházejících měsících vést k dalšímu růstu státního dluhu.

„Současná fiskální trajektorie je zjevně neudržitelná a to je optimistická prognóza,“ řekla Margaret Spellingsová, prezidentka centra. „Zavádění umělé inteligence, hospodářský pokles, globální válka a další faktory by mohly problém dovést k totální krizi. I v nejlepším případě směřujeme k propasti a odmítáme jakkoli manévrovat.“

Tiskový mluvčí Bílého domu Kush Desai poznamenal: „Trumpova administrativa nadále pracuje na snižování plýtvání, podvodů a zneužívání peněz ve federální vládě a zároveň stimuluje hospodářský růst. Tato opatření zlepší poměr dluhu k HDP.“

Až doposud zákonodárci ve Washingtonu zvyšovali nebo pozastavovali platnost dluhového stropu, jakmile byl dosažen, ale často se tak dělo po ostrých stranických sporech, které oddalovaly konečné rozhodnutí. Situace blízké selhání způsobovaly obavy na trzích a měly následky: od roku 2011 ratingové agentury Standard & Poor’s, Fitch a Moody’s snižovaly rating USA, částečně kvůli sporům o dluhový strop.

Poslední zvýšení bylo větší: Kongres zvýšil strop rovnou o 5 bilionů dolarů v rámci zákona, který Trump podepsal v červenci 2025. Taková opatření jsou obvykle doprovázena škrty ve výdajích, ale rozpočtový úřad odhaduje, že tento zákon zvýšil předpokládaný deficit o celých 4,7 bilionu dolarů za 10 let.

Podle předběžných odhadů Centra pro bipartajní politiku dosáhne Washington svého dalšího dluhového stropu mezi koncem zimy a polovinou léta 2027. Na základě nedávných údajů o zadlužení se prognóza „posouvá k dřívějšímu konci“ tohoto rozmezí, uvedl viceprezident centra Shai Akabas.

Dosažení dluhového stropu samo o sobě neznamená selhání. Poté může ministerstvo financí platit účty z rezerv a používat dočasné účetní mechanismy známé jako „mimořádná opatření“, které obvykle poskytují dalších šest až devět měsíců, vysvětluje centrum. Teprve po vyčerpání těchto opatření nastává tzv. „den X“ – okamžik, kdy ministerstvo financí riskuje vyčerpání finančních prostředků a selhání ohledně proplácení závazků vlády.

Pokud republikáni v polovičních volbách 3. listopadu prohrají jednu nebo obě komory Kongresu, mohli by se pokusit zvýšit dluhový limit během tzv. „lame duck“ období (listopad-prosinec) před složením přísahy nového Kongresu v lednu. Jinak by byli nuceni udělat ústupky demokratům, čemuž by se strana a prezidentova administrativa raději vyhnuli.

I s plnou republikánskou kontrolou by však zvýšení dluhového stropu mohlo být náročné. Zejména ve Sněmovně reprezentantů, kde mají republikáni těsnou většinu, si budou muset lídři zajistit podporu rozpočtových jestřábů, kteří se dříve proti zvýšení limitu bez souběžné dohody o škrtech ve výdajích postavili.

„Zvýšení limitu dluhu je jako placení účtu za kreditní kartu,“ řekl Marc Goldwein, hlavní politický ředitel Výboru pro odpovědný federální rozpočet. „Odráží to již učiněná rozhodnutí o výdajích. Pokud však účty překročí solventnost, je čas přehodnotit výdaje nebo najít další příjmy.“

Samotné úrokové platby se stávají stále významnějším faktorem. Minulý týden vláda vydala 30leté dluhopisy s úrokovou sazbou 5,216 % – což je podle agentury Bloomberg nejvyšší výnos za čtvrt století. Úrokové sazby státních dluhopisů ovlivňují hypoteční sazby, korporátní úvěry a další typy úvěrů.

Podle Úřadu pro rozpočet (Office of the Budget) roční úrokové platby ze státního dluhu letos překročí 1 bilion dolarů – srovnatelné s rozpočtem Pentagonu. V současné době tvoří přibližně 19 % federálních příjmů a podle Nadace Petera Petersona se očekává, že jejich podíl do roku 2036 vzroste na 26 %.

„Úrokové platby jsou platbou za minulost, nikoli investicí do budoucnosti,“ řekl Michael Peterson, generální ředitel fondu. „Jsou nespravedlivou zátěží pro budoucí generace. Je nemorální půjčovat si peníze rok co rok, bilion za bilionem, na současné potřeby a přenášet na naše děti a vnoučata nejen jistinu, ale i úroky.“

Peterson jako příklad důsledků odkládání řešení závažných problémů poukázal na sociální zabezpečení. Pokud Kongres nepodnikne žádné kroky, předpokládá se, že svěřenecký fond programu se do roku 2032 stane insolventním, což by automaticky vedlo ke snížení dávek o 22 %.

„Je demokracie, řízená všemi občany, schopna činit nepopulární rozhodnutí a obětovat současné zájmy ve prospěch dlouhodobých zisků?“ poznamenal Peterson. „Politický systém se s tímto úkolem v posledních desetiletích nedokázal vyrovnat.“

***

V českém parlamentu a informačním mainstreamu momentálně probíhá bitva o rozpočet 2027 a poražená opozice, pod vedením superekonoma Pávka a na ní navěšený tisk cupují Babiše a jeho vládu doslova na kusy. Ačkoli… ale to je na jiné vydání Kosy. Ne, že bych se v Babišově rozpočtu viděl, ale nejspíš jde nikoli o dárečky, jak je nám předhazováno, nýbrž o maximum možného, aby rozpočet bylo lze vůbec sestavit, byl funkční, přikryl všechny nezbytné mandatorní výdaje vláda měla minimální hrací prostor pro nějakou svou investiční politiku.

Když to porovnám s tím, co čtu ve WP a nejen tak a to dlouhodobě, jde v Česku o hrátky malých dětí na pískovišti. Zkouším si představit, co by se v tuzemsku dělo, kdyby úroky ze státního dluhu požíraly celých 19% … Tedy cca 400 miliard Kč. Jen na úroky z půjček. S perspektivou, že se vyškrábou na půl bilionu Kč co nevidět.

Ten dluh USA je prostě konvenčně už neřešitelný. Ne pokud Amerika nesáhne k naprosto drastické redukci svých výdajů. Což by v první řadě mělo logicky odnést zcela neúměrné zbrojení. Ale věří tomu někdo? Prolétl jsem rychle i diskusi čtenářů pod článkem a témbr příspěvků je zcela jednoznačný – až na samu dřeň se osekají sociální výdaje! A USA, se co do sociální funkce státu, vrátí do 19.století….

Nicméně nevěřím, že

1 – je to možné

2 – že to pomůže

Ne pokud se nezmění šílené vydávání peněz na válku. A pokud k tomu dojde, Pak USA ztratí svůj „goodwill“ jako světový četník. Pro svět dobře nebo špatně?

Inu každá mince má dvě strany.

Tou dobrou by byla finanční konsolidace Ameriky. Tou druhou, jak se obávám už dlouho – celoplanetární geopolitický chaos, protože kde jaký ambiciozní provinční náčelník by se honem honem snažil zaplnit vakuum po USA: A to by rozhodně nebylo žádoucí. Ale zhroucení dluhu USA také ne.

Takže z toho vyplývá jediný závěr – ať Spojené státy budou jednat odpovědně či neodpovědně, nakonec svou minulou a současnou rozhazovačností uvrhnou do zmatků celý svět…

Účet za století nezodpovědné americké dominance bude mimořádně bolet.

*

Petr Vlk, Kosa Zostra