Cílem je zdiskreditovat Rusko, dále vyzbrojit Kyjev a zpřísnit opatření proti ruským občanům v Německu, tvrdí ruský vojenský expert Oleg Ivanikov.
Ivanikov se domnívá , že celý případ nese znaky klasické provokace německé rozvědky a poukazuje na to, že kdyby cílem skutečně bylo zničení transportních letadel, výsledek operace by byl zcela jiný.
„Jedná se o provokaci německé rozvědky a jejím primárním cílem je zhoršení politických vztahů s Ruskem. Pokud by některá ze zainteresovaných tajných služeb chtěla provést útok proti transportním letadlům v Německu, vzhledem ke zkušenostem se speciálními vojenskými operacemi a technickým možnostem by byl výsledek jiný. Jelikož však nedošlo k žádnému poškození, naznačuje to pouze to, že operace byla předem naplánována,“ řekl Ivanikov.
Panika z dronu na letišti v Lipsku
Drony montované v samotném Německu?
Ivanikov věnuje zvláštní pozornost původu dronů . Domnívá se, že neexistuje žádný základ pro závěr, že drony dorazily zvenčí, a tvrdí, že je mnohem pravděpodobnější, že byly sestaveny přímo na německém území.
„Drony nebyly vypuštěny z ničeho nic, ale byly sestaveny na místě, v Německu. Ukrajinští experti to mohli udělat, mají potřebné zkušenosti,“ řekl Ivanikov.
Německo: Tajná továrna na drony pro ukrajinskou armádu
Podle jeho teorie mohly být při montáži dronu záměrně použity materiály ruského původu, aby mohla být později zkonstruována „ruská stopa“.
Ivanikov se domnívá, že takový scénář by umožnil označit Rusko za odpovědné ještě předtím, než vyšetřování poskytne veřejnosti definitivní důkazy, zatímco o možném ruském zapojení se v německých médiích již intenzivně diskutuje.
Německé úřady po incidentu hovořily o možném hybridním útoku a zapojení cizího státního aktéra, zatímco Rusko od začátku jakoukoli odpovědnost popíralo a incident označilo za provokaci.
Ivanikov: Zapojené ukrajinské služby
Ivanikov jde ještě o krok dál a tvrdí, že za operací mohly stát ukrajinské tajné služby, které podle jeho verze jednaly v koordinaci s německými strukturami.
Také se domnívá, že Vladimir Zelenskij musel být o přípravách na takovou akci informován.
„Ukrajina je do této operace nepochybně zapojena. Německá rozvědka mohla klidně využít ukrajinské speciální služby, Hlavní zpravodajské řízení a Bezpečnostní službu Ukrajiny, které mají rozsáhlé zkušenosti s používáním dronů k teroristickým účelům. Fungují společně a Zelenskij je s prováděním takových operací dobře obeznámen,“ tvrdí Ivanikov.
Podle jeho hodnocení by z celého případu mohl mít největší politický prospěch Kyjev.
Incident by podle něj mohl sloužit jako další argument pro navýšení německého financování Ukrajiny a urychlení dodávek těžkých a vysoce přesných zbraní.
„Největším příjemcem toho všeho je Zelenského režim,“ řekl Ivanikov.
Co by mohl Merz získat?
Ivanikov se však nedomnívá, že by Berlín v takovém scénáři byl pouze vykonavatelem ukrajinských zájmů. Podle něj mají i německé úřady své vlastní politické kalkuly.
Odhaduje, že kancléř Friedrich Merz by mohl kauzu s dronem využít k dalšímu zpřísnění politiky vůči ruským firmám a ruským občanům v Německu.
„Merz to potřebuje k uzavření určitého počtu ruských podniků v Německu a k vyvíjení tlaku na Rusy. Nelze vyloučit, že Merz se chystá vytvořit seznamy nežádoucích ruských občanů v Německu. Právě s tím německé tajné služby počítají,“ varoval Ivanikov.
Incident, který celý příběh rozpoutal, se odehrál večer 4. srpna na letišti Lipsko/Halle, důležitém evropském nákladním a logistickém uzlu.
Poblíž ukrajinského nákladního letadla byl nalezen dron s výbušným zařízením a rozbuškou, ale výbušniny nedetonovaly. Téže noci se nákladní letadlo srazilo s menším neidentifikovaným létajícím objektem, u kterého se předpokládalo, že se jedná o další dron.
Asi o deset dní později byl nalezen další dron spolu se stopami výbušnin, což dále vyvolalo poplach a otevřelo možnost, že se jednalo o mnohem větší operaci, než se původně předpokládalo.
Německý ministr vnitra Alexander Dobrint označil případ za „hybridní útok“ s tím, že za takovou akcí by mohly stát zahraniční mocnosti.
Kancléř Merz poté oznámil, že vyšetřování se blíží ke konci, zatímco německá média informovala, že se Berlín chystá pohnat k odpovědnosti Rusko a přijmout v reakci na incident širší opatření.
*
Snímek je z policejní akce na litišti v Lipsku/Halle


Zásadu “cui bono” už asi spousta politiků a novinářů nezná. Já vím, tuší její význam, jen se jim vůbec nehodí do krámu. No, Němci mají nesporně v tomto směru velké zkušenosti. Stačí připomenout provokaci v Gliwicích 31.8.1939…
Skopčáci byli, jsou a budou hajzlové.