Zelená dohoda jako cesta k hospodářskému úpadku, masová migrace bez kontroly a pozvolný nástup digitální totality. Europoslanec Ivan David podrobil kritice stav Evropské unie, která podle něj směřuje ke ztrátě konkurenceschopnosti i osobních svobod. Jediným racionálním východiskem pro Českou republiku podle něj je odchod z evropských struktur, a to i za cenu tvrdých sankcí.
Otevřená diskuse o budoucnosti České republiky v Evropské unii i o zásadních problémech, kterým evropský blok v současnosti čelí, byla hlavním tématem přednášky europoslance Ivana Davida, organizované Spolkem Svatopluk. Zákonodárce ve svém vystoupení podrobil ostré kritice strategii Green Deal, unijní migrační politiku, snahy o kontrolu internetu i celkovou ekonomickou a bezpečnostní trajektorii, po níž se podle něj Evropská unie vydala.
Hned v úvodu svého vystoupení Ivan David zdůraznil, že politickému rozhodování v demokratických zemích často chybí dlouhodobá koncepce a vize, což se výrazně projevuje i v tom, jakým způsobem fungují evropské instituce. Podle jeho slov se politici v západních demokraciích mnohdy zaměřují jen na velmi krátké volební období, což jim neumožňuje realizovat zásadní a hlubší změny. V té souvislosti glosoval situaci v politice: „Než ministr zjistí, kde je klika od záchodu, tak už pomalu končí.“ Zamyslel se nad tím, jak málo toho veřejnost o reálném fungování Evropské unie vlastně ví. Připomněl, že Unie představuje organizaci založenou na mezinárodních smlouvách, která se však dlouhodobě snaží osobovat si pravomoci, jež jí v původních ujednáních vůbec nenáležejí.
Česká společnost je přitom podle Ivana Davida vůči evropskému integračnímu projektu tradičně výrazně skeptičtější než lidé v mnoha jiných členských státech. Míra skepse vůči Unii se v České republice pohybuje okolo čtyřiceti až padesáti procent, což je v celoevropském srovnání poměrně výjimečný jev. Europoslanec tento přístup vysvětluje specifickou historickou a sociální zkušeností českého národa. Poukázal na to, že česká společnost má silnou demokratickou tradici, jejíž kořeny lze vysledovat už v období Rakousko-Uherska, kdy se zde zformovala početná střední třída drobných vlastníků. Pro Čechy je podle něj typická samostatnost, pramenící z postoje „já pán, ty pán“, stejně jako absence bezmezného obdivu k autoritám či titulům.
Většina obyvatel jiných evropských států si naopak od členství v Evropské unii stále slibuje světlou budoucnost. Jako příklad uvedl státy jako Bulharsko, Rumunsko nebo Lotyšsko, kde vstup do Unie nevedl k výraznému hospodářskému vzestupu a tyto země navíc přišly o značnou část svého obyvatelstva. Přesto tamní obyvatelé členství oceňují především z toho důvodu, že jim umožňuje opustit rodnou zemi, odcházet za podřadnější prací do států západní Evropy a posílat peníze svým rodinám domů. Česká veřejnost se však na své působení v evropském společenství dívala a dívá zcela jiným způsobem.
Fyzikální zákony nelze změnit hlasováním
Zásadní zlom ve vývoji Evropské unie nastal podle Ivana Davida v roce 2019, kdy byla zvolena předsedkyní Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ta ve svém úvodním vystoupení postavila do popředí schválení a prosazení unijní klimatické politiky známé jako Green Deal. Europoslanec připomněl, že celá řada odborníků i politiků s přírodovědným vzděláním již od samého počátku varovala, že fyzikální zákony nelze měnit hlasováním v parlamentu a že mnohé cíle této zelené dohody jsou zcela nerealistické.
Postupem času se však ukázalo, že dopady klimatických opatření jsou ještě hrozivější, než pesimistické předpovědi původně naznačovaly. V Evropském parlamentu podle něj při projednávání klimatických cílů neustále převládaly hlasy zelených a socialistů, kteří bez ohledu na hospodářskou realitu požadovali stále přísnější závazky. „Vždy, když byl navržen nějaký cíl, o kolik se má snížit produkce kysličníku uhličitého a podobně, tak vstávali poslanci zejména z řad zelených a socialistů a stěžovali si, že ten cíl je málo ambiciózní, že ho musíme aspoň překročit a že bychom měli naplánovat překročení plánu,“ popsal atmosféru při hlasování Ivan David.
Důsledkem této politiky je podle něj systematická likvidace evropského průmyslu a tradičního hospodářství. Unijní představitelé přitom na jedné straně prosazují ideologická opatření, která fatálním způsobem srážejí konkurenceschopnost evropských firem, a na druhé straně pokrytecky sestavují plány na to, jak tuto konkurenceschopnost opětovně zvýšit. Posun k racionalitě v evropských institucích europoslanec nevidí a neočekává, že by k němu v dohledné době došlo. Podle jeho odhadu bude škodlivý vývoj spojený s prosazováním Green Dealu pokračovat ještě po řadu nadcházejících let.
Kdo stojí o migranty?
Stejně alarmující je podle přednášejícího také situace v oblasti migrace. Zatímco o takzvané nelegální migraci se v médiích i politických debatách hovoří poměrně často, reálná čísla nabízejí mnohem širší obraz. Status nelegálního migranta totiž získá pouze ten člověk, kterému byl po opakovaném odvolacím řízení definitivně zamítnut azyl. Takových osob bývá ročně kolem sta tisíc. Naopak legálních migrantů přichází do Evropské unie podle oficiálních údajů Evropské komise ročně dva a půl až tři a půl milionu.
V této souvislosti zmínil David svou osobní zkušenost z návštěvy italského ostrova Lampedusa, který slouží jako jeden z hlavních záchytných bodů pro migrační vlnu směřující z afrického pobřeží. Místní úřady tam s příchozími osobami provádějí pouze základní rozhovory bez možnosti ověřit jejich skutečnou identitu, neboť migranti u sebe zpravidla nemají žádné doklady. Podobně povrchní bývá i zdravotní kontrola. Postoje mnoha západních představitelů k tomuto problému označil za naprosto odtržené od reality. Zmínil i rozhovor se starostou ostrova, který řekl: „Já jsem také migrant. Všichni Evropané jsme historicky migranti a migrace je přirozená a my ji podporujeme. Je mi líto těch migrantů, že musejí nastoupit tak dlouhou cestu, aby se mohli dostat do vytouženého Německa, Nizozemska či Belgie, kde mají příbuzné a známé. Měli bychom jim pomoci, aby nemuseli cestovat s takovými útrapami přes celou Itálii a celou Evropu.“
Při rozhovoru s úředníkem Evropské komise z ředitelství pro migraci se David dozvěděl, že Unie musí migraci podporovat z ekonomických důvodů. Úředník mu argumentaci zdůvodnil slovy: „My jednoduše migraci podporovat musíme, protože migranty potřebujeme. Už teď v celé Evropské unii chybí půl milionu IT odborníků.“ Realita na místě však vypadá zcela jinak. „Pak když je posloucháte, tak zjistíte, že talentem je každý, kdo je trochu ochoten pracovat, třeba umývat nádobí, tak je talent, může být negramotný,“ podotkl europoslanec s tím, že na masovou migraci je v současnosti navázáno obrovské množství pracovních příležitostí i zájmových skupin, které z udržování tohoto stavu přímo profitují.
V západoevropských zemích tak podle jeho přesvědčení dochází k postupné výměně obyvatelstva a k narušování tradičních kulturních hodnot. Kriticky se vyjádřil rovněž k takzvanému migračnímu paktu, který má širokou podporu v Evropské komisi i v Evropském parlamentu. Bývalé koloniální mocnosti, které jsou migrační vlnou zasaženy nejvíce, se touto dohodou snaží přenést část zátěže na ostatní členské státy. Příslušné dokumenty přitom výslovně stanovují, že k relokaci mají být přednostně určeny zranitelné osoby, jako jsou nezletilí bez doprovodu či nemocní lidé, kteří pro přijímající země představují vysoké finanční a sociální náklady, aniž by byli ekonomickým přínosem.
Novodobá totalita a budoucnost Evropy
Dalším vážným tématem, které Ivan David ve své přednášce podrobně rozebral, je sílící tlak evropských orgánů na kontrolu chování obyvatelstva a omezování osobních svobod. Upozornil na snahy o plošné ověřování identity uživatelů při vstupu na sociální sítě a na zavádění mechanismů pro kontrolu veškerého obsahu šířeného prostřednictvím internetu. Oficiálním zdůvodněním pro tyto kroky bývá zpravidla ochrana dětí před nebezpečným obsahem, avšak skutečným cílem je podle něj vybudování systému absolutního dohledu nad společností.
Tento trend v kombinaci s plánovaným zavedením digitální měny vytváří předpoklady pro vznik novodobé totality, v níž bude možné jednotlivcům při neposlušnosti kdykoliv zablokovat bankovní účty nebo jim odepřít přístup k finančním prostředkům. Východiska k ovládnutí společnosti byla přitom podle něj zabudována již v samotných základech evropské integrace, přičemž současná technologie dává vládnoucím strukturám do rukou nástroje, o nichž si minulé režimy mohly nechat jen zdát.
Europoslanec rovněž varoval před rostoucí militarizací Evropy a vyostřováním mezinárodního napětí. Evropská unie se podle jeho slov nachází ve hlubokém úpadku a historickou reakcí oslabených mocností na vnitřní degradaci bývá často snaha vyvolat nebo rozšířit válečný konflikt. V unijních strukturách tak sleduje jednoznačné snahy o eskalaci napětí vůči Rusku a odmítání mírových řešení. V souvislosti se začátkem konfliktu připomněl i ruskou argumentaci: „Jak Putin kdysi vysvětloval začátek takzvané speciální vojenské operace na Ukrajině, tak říkal, že podle jeho zkušenosti petrohradského kluka, kdy tam vždycky vznikaly nějaké party, pochopil, že pokud je konflikt nevyhnutelný, je potřeba dát první ránu.“ Současně upozornil na gigantické zadlužování Unie, která si po odchodu Velké Británie půjčuje obrovské částky od komerčních bank. Tyto závazky budou muset členské státy v budoucnu uhradit prostřednictvím nových unijních daní a poplatků nebo výrazným zvýšením svých členských příspěvků.
Vzhledem ke všem těmto okolnostem nahlíží Ivan David na další vývoj Evropské unie s velkou skepsí a nevidí v jejím rámci žádné pozitivní vyhlídky. Domnívá se, že nastal čas, aby česká veřejnost začala velmi vážně uvažovat o odchodu z tohoto společenství. Ponechávání státu v nefunkčním svazku přirovnal k setrvávání v nefunkčním partnerském vztahu. „Stejně tak bychom měli tedy zcela vážně – a on to i Václav Klaus teď řekl natvrdo – už mluvit nahlas o vystoupení z Evropské unie,“ prohlásil europoslanec.
Zároveň však zdůraznil, že opuštění Unie nebude snadným krokem a Česká republika by čelila ze strany evropských orgánů tvrdým sankcím. Veřejnost je proto podle něj potřeba systematicky připravovat na to, že tyto sankce bude nutné podstoupit, protože reálná perspektiva dalšího setrvávání v unijních strukturách bude pro naši budoucnost ještě mnohem horší a více devastující. Na závěr připomněl, že národy v české kotlině na rozdíl od západních mocností nikdy neměly koloniální minulost a necítí nadřazenost nad ostatními, což nám dává možnost podívat se na naši budoucnost realisticky a bez falešných iluzí.
*
Naďa Borská, ZDROJ a Spolek Svatopluk (videa) a SSvatopluk z.s.
**
Ne každý si v dnešní době může platit za média. Proto obsah webu Nová Republika nezamykáme a nevybíráme vstup. Pokud Vám to Vaše možnosti dovolují, existují dobré důvody, proč podpořit Novou Republiku již dnes:
1. za námi nestojí peníze žádného oligarchy, bohatého jednotlivce, politické strany nebo instituce, které by nám říkaly, co máme psát; a to ani domácí, ani zahraniční.
2. obsah nezamykáme jako většina názorotvorných médií v Česku;
3. již 13. rok vám nabízíme jiný pohled na dění doma i ve světě, než redaktoři takzvaných „médií hlavního proudu“ včetně ČT a ČRo. Domníváme se, že jsme blíž pravdě než oni.
Číslo účtu pro finanční dary je: 2300 736 297/2010
Do poznámky k transakci do výše 1000,- Kč prosíme uveďte, že se jedná o “dar” a připojte své jméno a datum narození.
Přesahuje-li dar částku 1000,- Kč, je nutno s obdarovaným spolkem Nová Republika uzavřít darovací smlouvu, což činíme neprodleně, obrátíte-li se na nás prostřednictvím adres redakce@novarepublika.cz nebo dvorava@seznam.cz.
Vážíme si vaší podpory a děkujeme.
Vaše redakce
